Dle posledních zveřejněných průzkumu veřejného mínění má největší podporu obyvatel strana Nová demokracie, která chce pokračovat s 2. záchranným plánem. Na druhém místě je Koalice radikální levice (SYRIZA) , která požaduje zrušení záchranného plánu. Na třetím místě by se nyní ocitla socialistická strana PASOK. Dočasný premiér Panagiotis Pikrammenos uvedl, že země se musí vypořádat s důležitými otázkami, které vyžadují politická rozhodnutí. Ministerstvo financí dle agentury FIA údajně prohlásilo, že Řecko má peníze pouze na platy a důchody do konce července a státní příjmy činí oficiálně 666 milionů eur, oproti cíli 18.8 miliard eur za prvních pět měsíců roku.
Kazachstán znovu umožnil Rusku využíváni kosmodromu Bajkonur
Startování ruských raket z Bajkonuru bylo dočasně omezeno kvůli sporu ohledně nové smlouvy mezi oběma státy. Poté, co však kazašský premiér Karim Masimov rokoval s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem, bylo oznámeno, že ruská vesmírná agentura Roskomos může kosmodrom znova využívat. Jablkem sváru mezi oběma státy je zájem na využití nové oblasti v Kazachstánu, kam by dopadaly části nosných raket. Kazachstán požaduje, aby před vyčleněním této nové oblasti byla mezi oběma státy podepsaná dodatečná smlouva ke smlouvě o pronajmu Bajkonuru, jež by byla ratifikována kazašským parlamentem. Jednání o této smlouvě začala v roce 2008 a k dnešnímu dni nebyla dokončena.
V Číně úspěšně odstartovala kosmická pilotovaná loď Shenzhou-9, mezi členy posádky je také žena
Osm minut po startu, který proběhl v čínském kosmodromu v poušti Gobi v severozápadní provincii Kan-su, vstoupila kosmická loď Shenzhou-9 na oběžnou dráhu. Během několika dní by se měla spojit s orbitálním modulem Tiangong-1, který byl na oběžnou dráhu uveden v září 2011. Součástí celkem tříčlenné posádky je také první čínská kosmonautka. Pobyt posádky ve vesmíru by neměl trvat déle než 12 dní, během kterých by měla být provedena řada experimentů. Čína usiluje o vytvoření stálé vesmírné stanice na oběžné dráze, obdobě mezinárodní vesmírné stanice ISS. Tu provozují společně Spojené státy, Rusko, Kanada, Japonsko a evropské země. Její menší čínská obdoba by měla být postavena do roku 2020.
Japonsko obnoví provoz dvou jaderných reaktorů
Rozhodnutí oznámil japonský premiér Yoshihiko Noda. Znovuotevřeny budou reaktory v prefektuře Fukui a k obnovení provozu by mělo dojít v časovém horizontu tří týdnů. K rozhodnutí došlo z důvodu hrozby výpadků dodávek elektrické energie, které japonský premiér označil za klíčovou pro stabilitu společnosti i hospodářství země. Rozhodnutí vyvolalo vlnu protestů, podle průzkumu veřejného mínění provedeného zpravodajskou agenturou Jiji se 46% japonské populace staví k otázce znovuotevření jaderných reaktorů negativně.
Po nepokojích v Barmě zůstává až 30 tisíc osob bez přístřešku nad hlavou a přístupu k potravinám
Jedná se o vysídlené skupiny muslimů a buddhistů, mezi kterými vypukly 8. června nepokoje. Během vlny násilí zemřelo minimálně 29 osob, vysídleno bylo přes 30 tisíc osob, z nichž více než 20 tisíc uprchlíků uteklo do hlavního města státu Rakhine, došlo také k vypálení více než dvou tisíc domů. OSN vyzvala sousední stát Bangladéš, aby přijímal barmské uprchlíky. Barmská opoziční představitelka Aung San Suu Kyi během své cesty po Evropě upozornila, že v zemi musí být přijaty zákony, které znemožní konání dalších podobných událostí.
Podle studie organizace Human Rights Watch nejsou v indickém těžebním průmyslu dodržovány zákony na ochranu lidských práv a životního prostředí
Studie uvádí, že způsob těžby poškozuje zdraví, životní prostředí a zejména potom kvalitu vodních zdrojů. Klíčový problém spočívá v nedostatečné kontrole dodržování pravidel těžby, navzdory tomu, že země disponuje jejich dostatečným množstvím. Výzkum byl vytvořen na základě průzkumu veřejného mínění v indických státech Goa a Karnataka, kde se nachází bohatá naleziště zásob nerostných surovin. Indie je největším světovým producentem slídy, třetím největším producentem železné rudy a pátým největším producentem hliníku. Hodnota indického těžebního průmyslu je odhadována na více než 100 miliard USD.
Společnost Lockheed Martin získala od armády Spojených států kontrakt v hodnotě 1,91 miliardy amerických dolarů
Společnost Lockheed Martin je dlouhodobě největším dodavatelem americké armády. Současný kontrakt se týká každodenního provozování Globální informační sítě Spojených států (Global Information Grid, GIG) po dobu následujících tří let.
Rebelové v Demokratické republice Kongo získali další území
Vzbouřenci na východě Demokratické republiky Kongo vybojovali další území poblíž rwandské hranice. Jde o první zisk území v posledních týdnech, co konžská armáda zahájila proti rebelům ofenzivu. Oblast Severní Kivu zachvátily boje na konci března poté, co se stovka vojáků přidala k rebelské skupině generála Bosco Ntaganda. Podle OSN muselo důsledkem bojů na 200 000 lidí opustit své domovy.
Prezidentka Malawi se odmítla zúčastnit summitu Africké unie
Červencový summit Africké unie (AU), který se měl konat v Malawi, byl tento týden přesunut do Etiopie. Prezidentka Malawi Joyce Banda oznámila, že se summitu nezúčastní. Důvodem je ohlášená přítomnost súdánského prezidenta Omara Hassan al-Bashira, na kterého Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač za válečné zločiny v Darfúru.
OSN požaduje zlepšení lidských práv v Súdánu
Odborník OSN pro lidská práva Mashood Adebayo Baderin vyzval Súdán ke zlepšení lidských práv v zemi. Súdán sice založil Národní komisi pro lidská práva, nicméně je podle Baderina stále nutné vybudovat například kapacity pro školení soudců, zaměstnanců ministerstva spravedlnosti, zákonodárců, policie a nevládních organizací. Bederin vyjádřil znepokojení nad zákony, vztahujícími se k bezpečnosti země, které mohou ohrozit nezávislosti tisku.
Egypťané chystají bojkot druhého kola prezidentských voleb
Část Egypťanů pravděpodobně nedorazí k druhému a rozhodujícímu kolu prezidentských voleb či učiní svůj hlasovací lístek neplatným. Důvodem bojkotu voleb je nespokojenost s vítězi z prvního kola Ahmed Shafiq a Muhamed Mursi. Nespokojenost obyvatel navíc podpořil fakt, že Nejvyšší ústavní soud Egypta zrušil zákon Poslanecké sněmovny, kterou z velké části zastupují islamisté, čímž soud potvrdil kandidaturu Ahmed Shafiqa. Podle zákona se voleb nemohli účastnit bývalí členové Mubarakovy vlády.
Tuniská vláda zakázala plánované protesty islamistů
Tuniské úřady zakázaly protesty islámských skupin, které byly plánované na pátek. V Tunisko byl zaveden zákaz vycházení v některých oblastech, včetně samotného hlavního města Tunis. Páteční protest se měl konat především proti sporné umělecké výstavě, která zahrnovala zobrazování nahé ženy. Salafisté, požadující zavedení práva šaría, považují umění za urážlivé. V odezvě na Salafisty zorganizovali svůj protest i umělci.
V Libyi byl zrušen zákon zakazující glorifikaci bývalého vůdce Muammara Kaddafi
Květnový zákon zakazující glorifikaci Muammara Kaddafi, režimu, názorů či jeho synů byl zrušen. Lybijská Rada pro lidská práva a občanská sdružení se odvolaly proti zákonu, známého jako zákon 37, který byl odsouzen mezinárodními organizacemi pro lidská práva. Podle původního zákona bylo trestem odnětí svobody v rozmezí od tří do 15 let. Podle Rady pro lidská práva v Libyi by rozhodnutí mohlo vzbudit větší důvěru v místní soudnictví.
Ústavní soud rozpustil egyptskou sněmovnu, dnešním dnem začíná druhé kolo prezidentských voleb
Farouk Soltan, hlava egyptského ústavního soudu, ve čtvrtek řekl, že poslanecká sněmovna bude rozpuštěna, jelikož se volby nekonaly v souladu s ústavou. Volební zákon vyhradil třetinu dolní komory parlamentu pro nezávislé kandidáty, soud shledal zákon za protiústavní. Farouk Soltan dodal, že rozhodnutí je závazné pro veškeré orgány státu. Výkonná moc bude nucena uspořádat nové volby. Ústavní soud zkoumal i zákon, na jehož základě probíhají prezidentské volby a který zakazuje ve volbách účast bývalým členům Mubarakovy vlády. Veřejnost očekávala vyřazení kandidáta Ahmed Shafiq, který byl premiérem, ústavní soud jeho kandidaturu potvrdil. Dnešním dnem začíná druhé kolo prezidentských voleb, v němž se utká Ahmed Shafiq a kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi.
Austrálie vytvoří největší mořskou rezervaci světa
Rozhodnutí oznámila pouze pár dní před summitem skupiny Rio+20, kde se lídři více než 130 zemí budou zabývat otázkami životního prostředí. Vytvořením rezervace chce země ochránit vzácný mořský život, který se v pobřežních vodách Austrálie vyskytuje. Zároveň se tím také snaží o regulaci rybolovu a zabránění tak úplnému vylovení některých druhů ryb. Pro rybáře, kterých se tento zákaz dotkne, má Austrálie připravenou finanční kompenzaci. Rezervace by měly pokrýt více než jednu třetinu všech okolních vod, což znamená přibližně 3 miliony km čtverečných. Bude do nich zahrnut mimo jiné také Korálový a Velký bariérový útes, které jsou na seznamu památek UNESCO. Do této doby byla největší sítí mořských parků britská rezervace okolo Čagoských ostrovů v Indickém oceánu.
Dluh Španělska vzrostl na 72,1% HDP
Dluh zaznamenaný v první čtvrtině tohoto roku je o téměř 9% vyšší, než v prvním čtvrtletí roku 2011. Údaje dnes zveřejnila Španělská banka. Vláda předpokládá, že se dluh zvýší až na 79,8% HDP do konce roku. V tomto podílu není zahrnuta 100 milionová finanční pomoc eurozóny španělským bankám.
Carlos Slim koupil 8% podíl argentinské YPF
Informaci přinesl deník BBC Mundo. Podle něj Carlos Slim koupil 8% podíl nedávno znárodněné ropné společnosti YPF Ta byla až do dubna z 51% kontrolována španělským Repsolem.
Carlos Slim koupil 21% akcií společnost Telekom Austria
Informaci přinesl mexický deník El Universal. Podle něj se šéf společnosti Telekom Austria ke koupi p. Slima, který je považován za nejbohatšího muže světa, vyjádřil se slovy, že spolupráce a investice p. Slima jsou pro společnost velmi strategické. Podle britského listu Financial Times p. Slim koupil nyní jen 4% akcií společnosti. Předběžně ale, podle deníku, podepsal smlouvu na koupi dalších 16% do konce tohoto roku.
Nikaragua představila projekt mezioceánské vodní cesty konkurující Panamskému průplavu
Cena projektu by se mohla dle odhadů vyšplhat na 30 miliard USD, zda-li k samotné výstavbě dojde, není však kvůli celosvětové ekonomické krizi prozatím jasné. Zájem o projekt, jenž by byl dle slov vlády prezidenta Daniela Ortegy financován z části soukromým sektorem, projevily Čína, Venezuela, Brazílie, Rusko, Japonsko a Jižní Korea.V Nikarague nyní trpí chudobou polovina z téměř 6 milionů obyvatel, projekt by tak významně přispěl ke zlepšení tamější ekonomické situace.
Evropská centrální banka je připravená zasáhnout, pokud to bude potřeba
Ředitel ECB Mario Draghi uvedl,že případě nutnosti je ECB připravena dodat do finančního systému další likviditu, aby podpořila komerční banky. Dodal však, že jednat by nyní měli především politici a to tak, aby eurozóna stala na pevných základech. Potvrdil také, že nejspíše již na příštím summitu EU by měla být odhalená vize na pokračování eura v následujících letech, na které nyní v týmu pracuje. Zpráva přichází několik dnů před parlamentními volbami v Řecku, které by mohly vyústit až v odchod země z eurozóny.
USA prodlouží o rok sankce vůči některým běloruským představitelům
Ty byly přijaté v roce 2006 kdy administrativa bývalého amerického prezidenta George Bushe zablokovala majetek a aktiva deseti představitelům Běloruska. Sankce se týkaly například běloruského prezidenta Alexandra Lukašenky, ministra vnitra Vladimira Naumova nebo šéfa běloruské KGB Stepana Sucharenka. Americký prezident Barack Obama v dopise Kongresu své rozhodnutí obhájil slovy: “ V roce 2011 vláda Běloruska pokračovala v pronásledování politické opozice, občanské společnosti a nezávislých médii (…)“
Rusko odmítá nařčení, že do Sýrie poslalo nové vrtulníky
Z tohoto Ruskou federaci obvinila americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton. Ruské ministerstvo zahraničních věcí však v pátek uvedlo, že do Sýrie žádné nové vrtulníky nedodalo. Potvrdilo však zprávu, že v Rusku byly uskutečněny předem naplánované opravy vrtulníků, které Sýrii země dodala před několika lety. V souvislostí s tímto vyzvala Francie k úplnému zastavení prodeje zbraní do Sýrie.
Aung San Suu Kyi navštívila Švýcarsko
Barmská opoziční politička během své návštěvy Evropy ve čtvrtek zavítala do sídla OSN v Ženevě a zúčastnila se zasedání Mezinárodní organizace práce (ILO). V pátek se dále zúčastnila zasedání švýcarského parlamentu. V Bernu se také setkala s vládními představiteli a s pracovníky organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Ještě dnes se politička přesune do Osla, kde v sobotu převezme Nobelovu cenu za mír. Ta jí byla udělená v roce 1991.