Až 10 000 lidí se vydalo do ulic Budapešti v jedné z největších demonstrací v posledních letech. Demonstrace se zúčastnili také mnozí politici z vládních či opozičních stran. Bouři nevole veřejnosti a následnou demonstraci vyvolalo prohlášení poslance Jobbiku Martona Gyongyosiho, který v reakci na obnovení násilností v pásmu Gazy navrhl, aby byl vytvořen seznam poslanců židovského původu. Gyongyosi argumentoval tím, že tito lidé mohou představovat riziko pro maďarskou národní bezpečnost. Jeho výroky však vyvolaly pobouření na maďarské politické scéně, která Gyongyosiho obvinila z rasismu. Vláda Viktora Orbana, která výroky ostře odsoudila, se zároveň zavázala učinit vše, co je v jejích silách k potlačení extremismu a antisemitismu v maďarské společnosti.
Archiv rubriky: BBC
Prezidentské volby na Slovinsku vyhrál expremiér Borut Pahor
Bývalý premiér Slovinska Borut Pahor porazil se 67 % hlasů v prezidentských volbách dosavadního prezidenta Danilo Turk a stane v čele země. Volební účast byla kolem 40 %. V pátek propukly v hlavním městě Ljubljana demonstrace proti škrtům ve státních výdajích a rozsáhlé korupci v politice, proti demonstrantům zasahovala policie vodními děly. Na Slovinsko jako zemi eurozony tvrdě dopadla ekonomická krize.
Japonští zákonodárci schválili další stimulační balíček
V pořadí druhý stimulační balíček v hodnotě 10,7 miliardy USD schválili japonští zákonodárci v úsilí oživit růst stagnující japonské ekonomiky. Peníze budou podle kabinetního prohlášení použity primárně pro vytváření nových pracovních míst a podporu drobných podniků. Podle odborníků však objem peněz není tak veliký, aby měl zásadnější vliv na růst japonské ekonomiky a propad ekonomického růstu, který ve třetím čtvrtletí činil 0,9 % oproti čtvrtletí druhému a který je hlavním tématem v blížících se všeobecných voleb, tak bude pravděpodobně pokračovat.
Barmský prezident pověřil vůdkyni opozice Aung San Suu Kyi vyšetřením policejního zákroku u dolu Monywa
Barmský prezident Thein Sein pověřil vůdkyni opozice Aung San Suu Kyi krátce po masových protestech buddhistických mnichů a pobouřené veřejnosti v několika barmských městech v reakci na tvrdý zásah pořádkových sil. Ostré reakce vyvolal obzvláště fakt, že více než 50 farmářů, protestujících proti údajně nucenému vyvlastňování pozemků v okolí dolu Monywa za účelem jeho rozšíření, bylo kromě použití vodních děl a slzného plynu zraněno neidentifikovanými zápalnými zařízeními, které aktivisté identifikovali jako fosforové nálože. Aung San Suu Kyi byla pověřena sestavením a vedením vyšetřovací komise, která má za úkol prošetřit prostředky použité k potlačení protestů a samotný legální rámec vyvlastňování pozemků v okolí měděného dolu. Komise by měla podat zprávu do konce prosince.
Generální tajemník organizace ASEAN Surin Pitsuwan varoval Čínu před eskalací napětí v Jihočínském moři
Generální tajemník Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) Surin Pitsuwan tak učinil v reakci na oznámení čínské vlády, která v úterý udělila příslušníkům pobřežní stráže pravomoc zastavit a nalodit se na jakoukoliv loď ve sporných vodách Jihočínského moře, jež je ohniskem teritoriálních sporů Číny a jejích regionálních sousedů a které si Čína nárokuje. Podle generálního tajemníka Surina Pitsuwana se jedná o „velmi závažný zvrat událostí“. Mezi pravomoci čínské pobřežní stráže nově patří možnost zajmout, prohledat a vyhostit lodě, které „ilegálně“ vstoupily do vod ostrovní provincie Hainan. Krok Číny přichází krátce poté, co její nové cestovní pasy, které obsahují mapu Číny včetně sporných ostrovů, způsobily pohoršení vietnamské, filipínské a taiwanské vlády.
Izrael chce vybudovat 3 000 bytů na západním břehu Jordánu, reaguje tím na hlasování v OSN
Na západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě by podle nového záměru izraelské vlády mělo vzniknout 3 000 nových bytů, což by mělo spojit osadu Maale Adumim na západním břehu s židovskými čtvrti v Jeruzalémě. Izrael prohlášením reagoval na uznání palestinské státnosti OSN poté, co se Valné shromáždění OSN shodlo na zvýšení statutu Palestiny na nečlenský pozorovatelský stát. USA, které hlasovaly proti, nicméně kritizují záměr Izraele s tím, že znemožní další mírové vyjednávání s Palestinou. Palestina nové osady odmítá, podle ní rozdělení západního břehu Jordánu na dvě oblasti následně znemožní vytvoření jednotného palestinského státu.
Zákonodárci v Srbsku schválili rozpočet na rok 2013, snížit se má deficit
Konsolidační rozpočet, který má snížit státní dluh na 3,3 % HDP z 6,2 %, na rok 2013 schválili zákonodárci v Srbsku. Ekonomika Srbska by v roce 2013 měla růst o 2 %. Srbská vláda jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce v hodnotě 1,3 miliard USD. Nezaměstnanost se vyšplhala ke 25,5 % a meziroční inflace v říjnu stoupla na 12,9 %.
Egypt čekají provládní demonstrace, rozdělení egyptské společnosti i nadále pokračuje
Příznivci prezidenta Mohammeda Mursiho na sobotu svolali do hlavního města Káhiry demonstraci na podporu prezidentských dekretů a nového návrhu ústavy, který v pátek schválil ústavodárný sbor. Protivládní demonstranti tvrdí, že ústava stojí příliš na islámském právu šaría. V neděli měl soud rozhodnout o tom, zdali je ústavodárný sbor legální a odpovídá složení egyptského obyvatelstva, ovšem na základě nových prezidentských dekretů nemůže žádný soudní orgán sbor rozpustit. Prezident Mursi dekrety obhajuje, mají jen podpořit přechod k demokracii. V pátek v ulicích Káhiry demonstrovaly tisíce lidí se slovy „chceme pád režimu“, který byl použit při demonstracích proti exprezidentu Husni Mubarakovi.
Velká Británie neuvolní poslední část rozvojové pomoci pro Rwandu
Britskou rozvojovou pomoc v hodnotě 27 milionů USD Rwanda neobdrží, uvedla tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening. Důvodem pozastavení rozvojové pomoci bylo obvinění, že Rwanda trénuje a vyzbrojuje rebely na východě Demokratické republiky Kongo. Naopak Justine Greening řekla, že by Velká Británie mohla okamžitě uvolnit 23 milionů USD na humanitární pomoc pro Demokratickou republiku Kongo. Rwanda dlouhodobě obvinění odmítá.
Německo schválilo finanční balíček pro Řecko
Německý parlament Bundestag podpořil 473 hlasy z celkového počtu 584 přítomných poslanců záměr ministrů financí eurozóny na poslední záchranný balíček Řecku. Finanční balíček má pomoci Řecku snížit státní dluh na 124 % HDP do roku 2020. Hlasování bylo považováno za zkoušku vlády kancléřky Angely Merkelové, v příštím roce se budou konat volby a německá veřejnost se negativně staví k další finanční pomoci Řecku.
Růst indické ekonomiky zpomalil na 5,3%
Propad růstu indické ekonomiky ve třetím čtvrtletí tohoto roku z 5,5 % ve čtvrtletí předchozím tak potvrdil obavy analytiků z nedostatečných snah současné vlády o nastartování indické ekonomiky. Přestože vláda iniciovala řadu návrhů ekonomických reforem, jako je kontroverzní zákon o otevření indického maloobchodního sektoru nadnárodním obchodním řetězcům nebo snížení úrokových sazeb centrální bankou, vlivem poklesu zahraničních investic, snížené poptávky na klíčových zahraničních trzích a patové situace v indickém parlamentu dosáhlo současné tempo růstu úrovně tříletého minima.
Nezaměstnanost v EU se opět zvýšila
Nejvyšší nezaměstnanost z členských států EU vykazují Španělsko, Portugalsko a Řecko. Bez práce jsou především mladí lidé, v nejbližších týdnech se přitom neočekává zlepšení. Jen nezaměstnanost eurozony se zvýšila v říjnu na 11,7 %, o místo přišlo dalších 173 000 lidí. Evropská komise vyzvala vlády členských zemí, aby se na zvyšující nezaměstnanost zaměřily, především doporučuje reorganizaci centrálních a lokálních vlád, reformu daní, změny ve financování veřejného sektoru či systému zdravotnictví.
Ústavodárný sbor schválil návrh ústavy, očekává se vyhlášení referenda
Návrh ústavy nyní míří k prezidentu Mohammedu Mursi, který by měl vyhlásit referendum, ústava musí být schválena i občany. Sbor návrh ústavy schválil dříve, než soud mohl rozhodnout, jestli je složení ústavodárného sboru legální. Liberálové, levice a křesťané kritizovali rozložení sboru, v němž dominovali islámští členové. Základem nové ústavy se má stát islámské právo šaría, náboženská svoboda bude limitována ve prospěch muslimů, křesťanů a židů. Ústava omezuje vládu prezidenta na 2 čtyřletá funkční období.
Opozice v Sierra Leone považuje uplynulé volby za zfalšované
Největší opoziční strana Sierra Leone People’s Party (SLPP) považuje parlamentní volby a volby do lokálních samospráv, které začaly 17. listopadu, za zfalšované. V parlamentu měla strana získat 40 % křesel, prezidentský kandidát SLPP Julius Maada Bio skončil na druhém místě za současným prezidentem Ernes Bai Koroma, který post obhájil. Podle SLPP byly některé lístky předem vyplněné a vhozené do volební urny, nicméně mezinárodní pozorovatelé považují volby za transparentní a pokojné.
Barmská policie rozehnala účastníky protestu proti rozšiřování měděného dolu na severozápadě země
Policie použila na rozehnání protestujících místních farmářů, buddhistických mnichů a lidskoprávních aktivistů okupujících vstup do měděného dolu u města Monywa v Sakainské oblasti na severozápadě země vodní děla a slzný plyn. Na místě zůstalo přes 22 zraněných osob. Místní farmáři za pomoci mnichů a aktivistů již od července protestovali proti údajným případům nuceného vystěhování z důvodu rozšiřování největšího barmského měděného dolu, který vlastní čínská státní zbrojní firma Norinco. Farmáři tvrdí, že byli k podepsání dohody o předání pozemků čínské firmě před dvěma lety donuceni. Čínská firma se brání tvrzením, že vydání pozemků bylo dobrovolné a finanční kompenzace jsou dostačující. Podle analytiků se jedná o velkou zkoušku nové barmské civilní vlády, která se potýká s rostoucím počtem protestů vůči případům svévolného vyvlastnění pozemků a půdy, které se udály za vlády vojenské junty.
Bývalý kosovský premiér byl zproštěn viny za válečné zločiny
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobodil bývalého premiéra Kosova Ramush Haradinaj, který se měl v letech 1998 a 1999 dopustit válečných zločinů. Soud expremiéra osvobodil již v roce 2008 pro nedostatek důkazů, o 2 roky později byl proces obnoven. Podle obvinění měl exministr Haradinaj vyzývat k mučení a vraždění srbského obyvatelstva. Nyní ICTY obvinění zrušil, což vyvolalo vlnu nevole v Srbsku. Obvinění byli zproštěni i Idriz Balaj a Lahi Brahimaj, kteří rovněž stáli v čele Kosovské osvobozenecké armády (UCK). Soudce Bakone Moloto uvedl, že důkazy o mučení Srbů byly soudu předloženy, nicméně přímé zapojení obviněných se neprokázalo.
Argentina získala více času na splácení dluhů
Latinskoamerická země dostala více času na vyjednávání se zahraničními investory, kteří se soudí za nevyplacení dluhopisů v hodnotě 1,3 miliard USD v roce 2011. Další soudní jednání proběhnou v únoru. Podle dřívějšího rozhodnutí soudu v New Yorku měla země do 15. prosince vložit požadované peníze na zvláštní účet, kde by s nimi nemohla disponovat, dokud nebude případ uzavřen. Argentinská prezidentka Cristina Fernandez de Kirchener to nazvala „soudním kolonialismem“ a uvedla, že do konečného rozhodnutí země „nevyplatí jediný dolar“. V roce 2001 Argentina nezvládla vyplatit 100 miliard USD na dluhopisech, od roku 2003 země restrukturalizovala enormní státní dluh dvakrát.
Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon doporučil schválit misi na sever Mali
Vojenská mírová mise Africké unie (AU) na sever Mali by podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona měla být schválena Radou bezpečnosti OSN, nicméně OSN by se na operaci neměla finančně podílet. Mandát mise na prosazení míru umožňuje použití síly v závažných situacích, zatímco mírové operace jsou určeny pouze k podpoře a dohlížení na již existující příměří. Mise pod předběžným názvem AFISMA by měla trvat jeden rok a měla by zahrnovat 3 300 jednotek. Mise by měla „obnovit jednotu a teritoriální integritu Mali a snížit hrozbu terorismu a nadnárodního organizovaného zločinu“, uvedl tajemník Ban Ki-Moon.
Kolumbie již nadále nebude uznávat jurisdikci Mezinárodního soudního dvoru
Rozhodnutí přichází 9 dní poté, co Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) pod OSN překreslil námořní hranice v Karibiku ve prospěch Nikaragui, čímž ukončil několik dekád trvající spor o ostrovy San Andres. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos uvedl, že změnit hranice mohou jen státy, nikoliv soud. Tím prezident Santos odstoupil od Bogotské deklarace podepsané v roce 1948. Nové hranice rozšiřují oblast Nikaragui o 70 000 kilometrů čtverečních, na jejichž dně by se mohla nacházet ropná ložiska.
Katar hostí konferenci OSN o klimatu
V hlavním městě Kataru Doha začala konference OSN o změnách klimatu, na níž se během 2 týdnů sejde na 17 000 delegátů k jednání o klimatických změnách. Hlavním tématem bude prodloužení Kjótského protokolu, jehož první fáze v letošním roce končí. Podle BBC lze čekat spory mezi vyspělými a rozvojovými státy, které požadují větší omezení emisí. Státy s největšími emisemi, jako jsou USA, Kanada, Rusko a Japonsko, jsou nicméně proti snižování dalších emisí. Kritika se snesla i na Katar, jenž je kritizován, že patří mezi země s nejvyššími emisemi CO2 na osobu.
Ropná společnost BP nemůže dočasně uzavírat kontrakty s americkou vládou
Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) uvedla, že důsledkem „nedostatečné obchodní integrity“ nemůže dočasně ropná společnost BP uzavírat nové smlouvy s americkou vládou. Zatím není jasné, jak dlouho zákaz potrvá. Firma BP je zodpovědná za výbuch na plošině Deepwater Horizont v Mexickém zálivu v roce 2010. „Vyloučení je běžná praxe, když se firma zodpovídá z trestné činnosti,“ v prohlášení uvedla EPA. Společnost BP přislíbila, že na odstranění škod dá 14 miliard USD. Dočasné vyloučení nemá mít podle EPA a BP vliv na již uzavřené kontrakty s americkou vládou.
Francie podpoří žádost Palestiny v OSN
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius oznámil, že Francie tento týden podpoří žádost Palestiny o status nečlenského pozorovatelského státu v OSN. Jde o krok k naplnění předvolebního slibu francouzského prezidenta Francoise Hollanda, který ve své kampani přislíbil podpořit snahy o uznání palestinského státu. Palestinská samospráva doufá, že nový status jí umožní napadnout u Mezinárodního trestního soudu (ICC) budování izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Izrael již oznámil případné podniknutí „jednostranných kroků k ochraně svých zájmů.“
Hnutí M23 si stanovilo podmínky k jednání a ukončení bojů na východě Demokratické republiky Kongo
Rebelové v hnutí M23, kteří minulý týden obsadili hlavní město provincie Severní Kivu Goma, stanovili podmínky, za nichž se z města stáhnou. Podle analytiků ale vláda podmínkám, které zahrnují například propuštění politických vězňů a rozpuštění volební komise, nevyhoví. BBC uvedla, že většina členů M23 je z etnika Tutsiů jako mnoho politiků v sousední Rwandě, která je konžskou vládou a OSN obviňována z podpory rebelů. Rwanda nařkla etnické Hutu sjednocených v Demokratické síly za osvobození Rwandy (FDLR) z napadení měst Cyanzarwe a Bugesh blízko hranic s Demokratickou republikou Kongo, FDLR to odmítá.