Desítky tisíc lidí se sešly v hlavním městě Egypta, aby vyjádřily svou nespokojenost s prezidentskými dekrety, které rozšiřují pravomoci prezidenta. „Nechceme znovu diktaturu. Provedli jsme revoluci, abychom měli spravedlnost a svobodu,“ uvedl pro agenturu Reuters demonstrující Ahmed Husseini. Protesty se uskutečnily i v dalších městech po celé zemi. Po kritice ze strany soudců prezident Mursi řekl, že dekrety se budou vztahovat pouze na „záležitosti suverenity“, tedy k ochraně institucí. Opozice i nadále žádá stažení dekretů. Muslimské bratrstvo, které podporuje prezidenta, posunulo svou demonstraci, aby nedošlo „k napětí“. Správní soud by měl posuzovat podanou žádost na zrušení dekretu 4. prosince.
Archiv rubriky: BBC
Afghánská Kabul Bank pravděpodobně zpronevěřila až 900 milionů USD do rukou domácí politické elity
Vyplývá to z výsledků auditu zpracovaného dvěma nezávislými auditorskými společnostmi, jehož výsledky zveřejnily The New York Times. Kabul Bank měla poskytnout od roku 2010 úvěry přesahující 900 milionů USD pouhým 19 osobám a společnostem napojeným na vládnoucí afghánské elity. Úvěry byly zprostředkovány na základě falšovaných razítek a padělaných dokumentů. Většina peněz byla tímto způsobem pravděpodobně nenávratně ztracena. Jedním z podezřelých z provádění nelegálních transakcí je i bratr současného prezidenta Hamida Karzaiho Mahmoud. Podezření z korupce v Kabul Bank vedlo v roce 2010 téměř ke krachu této instituce. Rozsáhlé investice zahraničních investorů, kteří se obávali důsledku pádu Kabul Bank na křehkou afghánskou ekonomiku, tento finanční ústav zachránily. Odborníci se však obávají, že se situace v bance, do níž stále proudí většina zahraničního kapitálu, bude opakovat.
Vietnam a Indie odmítají orazítkovat nové čínské pasy
Jádrem problému jsou nové čínské cestovní pasy, které obsahují mapu Číny, a to včetně Taiwanu a sporných ostrovů v Jihočínském moři. Podle vietnamských úřadů mapa narušuje vietnamskou státní suverenitu. Ke konceptu nové mapy již podali stížnost také filipínští a taiwanští státní představitelé. Vietnam spolu s Indií, která se přidala k protestům kvůli zobrazení dvou himálajských regionů, o které vede s Čínou teritoriální spory, odmítá vstupní víza v nových čínských cestovních pasech orazítkovat a namísto toho uděluje čínským občanům víza na samostatném papíru. Filipíny zatím nové čínské pasy uznávají, avšak podle mluvčího ministerstva zahraničí zvažují všechny své možnosti pro případný další postup.
Až 10 % hlasů bylo ve volbách v Sierra Leone neplatných
Předsedkyně volební komise Christiana Thorpe uvedla, že v prezidentských volbách v Sierra Leone bylo na 10 % neplatných hlasů. Ve volbách zvítězil dosavadní prezident Enest Bai Koroma, když porazil zbylých 8 kandidátů. Volby nyní budou muset být znovu přepočteny po stížnostech opozice. Spolu s prezidentskými volbami se konaly i volby do parlamentu a místních samospráv, výsledky zbylých dvou voleb by měly být známy ve čtvrtek.
Ministři financí eurozony našli shodu, Řecku získá dalších 51 miliard USD
Na jednání v Bruselu se ministři financí eurozony shodli na nezbytné finanční pomoci pro Řecko v podobě odpuštění dluhu ve výši 51 miliard a dohodli se na půjčce Řecko, která by měla činit až 57 miliard USD. Podle řeckého premiéra Antonis Samaras jde o „nové začátky Řecka“. Díky pomoci by se mělo Řecko ekonomicky zotavovat tak, aby v roce 2020 jeho státní dluh dosáhl 124 % HDP.
Mezi Hamasem a Izraelem začala nepřímá jednání
K jednání o ukončení násilí v pásmu Gazy se sešli v Egyptě zástupci Izraele a Hamasu. Očekává se, že se Izrael zaváže k ukončení blokády v pásmu Gazy a Hamas přestane do země pašovat zbraně. Během osmidenního násilí zemřelo v pásmu Gazy na 158 Palestinců a 6 Izraelců. Mezitím předseda palestinské samosprávy Mahmud Abbas uvedl, že by Palestina měla být nečlenským, ale pozorovatelským státem v OSN. Jde o výrazný posun, neboť Hamas dlouhodobě považoval OSN „za ztrátu času“.
Mauretánský prezident se vrátil do země po zotavení ze střelby
V říjnu postřelil voják mauretánského prezidenta Mohamed Ould Abdelaziz, prezident následně strávil 6 týdnů léčby ve Francii. Podle oficiální zdrojů šlo o incident, nikoliv o cílený útok. Tisíce lidí přivítaly prezidenta na letišti v hlavním městě Nouakchott. Prezident Abdelaziz stojí v čele země od roku 2008, kdy proběhl vojenský převrat, o 2 roky později v roce 2010 byl zvolen v prezidentských volbách.
Bank of England má nového guvernéra, stal se jim Mark Carney
Do jedné z nejvýznamnějších institucí anglické ekonomiky Bank of England byl jmenován Mark Carney, který působil na pozici guvernéra Kanadské centrální banky, oficiálně se postu ujme v květnu příštího roku. V čele Bank of England bude Carney pět let, banka byla bez guvernéra od června, kdy rezignoval Mervyn King. Plat nového guvernéra Carney by se měl pohybovat kolem 998 000 USD ročně.
Pákistán zasáhla vlna hackerských útoků
Cílem hackerských útoků se staly primárně stránky s pákistánskými doménami. Hackeři využili chyby v zabezpečení systému doménových jmen a přesměrovali návštěvníky serverů na další stránku, jež obsahovala fotografii dvou tučňáků pochodujících přes most a slogan „Pakistan Downed“. Podle BBC byly zasaženy též lokální domény globálních společností, jako jsou Google, Apple, Yahoo či eBay. Vlastní servery prolomeny nebyly, avšak služby jako je Gmail byly dočasně nedostupné. Motivy útočníků, kteří jsou podle neoficiálních zpráv zřejmě pákistánského a tureckého původu, nejsou známy, avšak účelem útoků bylo pravděpodobně poukázat na nedostatky systémů spravovaných společností PKNIC, která má na starosti administraci pákistánské webové domény.
Ministři financí eurozony se sešli k dalšímu jednání, tématem je balíček pro Řecko
V Bruselu se koná již v pořadí 3 jednání ministrů financí eurozony během posledních 2 týdnů, aby projednali finanční balíček v hodnotě 40 miliard USD pro Řecko. Jednání jsou podle ministrů blízko dohodě. Ministři se rovněž musí dohodnout s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), jak pomoci Řecku snížit jeho státní dluh, který by se měl v příštím roce vyšplhat k 190 % HDP. „Jsme blízko dohody. Je nutné vyslat jasné politické stanovisko nejenom pro Řecko, ale celou eurozonu,“ řekl španělský ministr financí Luis de Guindos.
Čínská stíhačka J-15 poprvé přistála na letadlové lodi Liaoning
Podle informací mluvčího čínského ministerstva obrany přistála stíhačka J-15 na lodi Liaoning během nedělních cvičení. Čína tak poprvé veřejně přiznala, že její jediná letadlová loď disponuje dostatečně pokročilou technologií pro uskutečnění přistávacích manévrů letectva, jejíž existenci do nedělního prohlášení tajila. Loď Liaoning, jejíž název odkazuje na provincii, kdy byla loď po jejím zakoupení od Ukrajiny podrobena rozsáhlé přestavbě, byla uvedena do provozu na konci září. Podle analytiků nasazení letadlové lodi schopné nést bojové letouny pomůže Číně značně zvýšit její strategickou výhodu ve sporech s Japonskem a dalšími zeměmi v regionu ohledně teritoriálních nároků v oblasti Jiho- a Východočínského moře. Podle odborníků však ještě nějaký čas potrvá, než se loď stane plně operativní a bude vycvičena plně kvalifikovaná posádka schopná zvládat i náročnější úkoly v rámci speciální bojové skupiny.
Ruský premiér podporu Francie a EU syrské opozici odmítl
Francie jako první evropská země uznala vládu syrské opozice za legitimního představitele syrského lidu, což ruský premiér Dmitry Medvedev kritizuje. „Touha po změně politického režimu v jiném státě prostřednictvím uznání nějakému politickému uskupení jako plnohodnotné vlády se mi nejeví jako civilizované,“ řekl premiér Medvedev. Rusko podle premiérových slov nebude podporovat ani jednu stranu konfliktu a zůstane nestranné. Západní státy naopak dlouhodobě kritizují Rusko za jeho nesouhlasný postoj k uvalení sankcí na Sýrii.
V Katalánsku skončily volby vítězstvím nacionalistů, strana katalánského předsedy ale ztratila
Strana Konvergence a jednoty (CiU) předsedy katalánské vlády Artura Mas ztratila 12 míst oproti minulým volbám, dosáhla jen na 50 křesel z 135členného parlamentu. Levicová strana ERC, která prosazuje stejně jako CiU nezávislost Katalánska, naopak posílila a získala 21 křesel. Strany by dohromady daly většinu, s níž by mohly o nezávislost usilovat, podle BBC ale nebudou strany schopny spolupracovat, jejich postoje se rozcházejí především v pohledu na ekonomickou krizi. Referendum o vyhlášení nezávislosti Katalánska není pod současnou španělskou ústavou možné, neboť by bylo protiústavní. Analytici se shodují, že vládnoucí strana Popular Party (PP) zablokuje snahy o změnu ústavy.
Africké státy žádají o zastavení bojů na východě Demokratické republiky Kongo
Prezidenti zemí Uganda, Keňa, Tanzanie a Demokratická republika Kongo se sešli na summitu, kde projednali bezpečnostní situaci v regionu. Představitelé zemí vyzvali hnutí M23, které bojuje na východě Demokratické republiky Kongo a v minulém týdnu obsadilo hlavní město provincie Severní Kivu Goma, aby upustilo od boje. OSN varuje před humanitární krizí na východě země, kde dochází zásoby jídla i lékařského vybavení. Země žádají o vytvoření neutrální zóny v Goma za pomoci mírových jednotek OSN.
V Indii se mají sejít parlamentní strany k projednání ekonomických reforem
Vládní koalice v Indii svolala jednání, k němuž přizvala všechny parlamentní strany, aby projednaly ekonomické reformy a možnost otevření maloobchodního odvětví zahraniční konkurenci. K jednání by mělo dojít během pondělí. Opozice reformy kritizuje a tvrdí, že otevření maloobchodního odvětví zahraničí dopadne negativně na malé podnikatele. Vláda naopak argumentuje, že reformy jsou důležité znovu nastartování ekonomiky. Podle vládního návrhu mohou velké nadnárodní firmy koupit až 51 % podílu v maloobchodním sektoru.
Egyptský prezident Mursi se sejde se soudci, společnost dál dekrety kritizuje
Čtvrteční dekrety, které rozšířily prezidentovy pravomoci, vyvolaly vlnu pobouření v Egyptě i znepokojení mezinárodního společenství. Prezident Mursi krok obhajuje a tvrdí, že se jedná o pouze dočasné dekrety. Dekrety mají zajistit, aby nově sepsaná ústava byla přijata a přechod k demokracii byl dokončen. O víkendu se sešli soudci, kteří nesouhlasí s vydáním dekretům, neboť staví prezidenta na soudní systém. Ministr spravedlnosti Ahmed Mekky se snaží nalézt mezi soudci a prezidentem dialog. Na 20 egyptských lidsko-právních organizací napsalo prezidentovi otevřený dopis, kde označily dekrety za „smrtelnou ránu egyptskému soudnictví“.
Nigérie vypsala odměnu na informace o vůdci Boko Haram
Za informace, které povedou k dopadení vůdce militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakar Shekau, vypsala odměnu nigerijská armáda 317 000 USD. Skupina od roku 2009 zintenzivnila svůj boj s nigerijskou vládou na severu země, kde prosazuje zavedení islámského práva šaría. Abubakar Shekau je jeden ze tří nejvyšších představitelů Boko Haram, mezi další patří Abubakar Adam Kambar a Khalid al-Barnawi, kteří mají mít úzké vztahy s teroristickou skupinou Al-Kaidou.
V Katalánsku probíhají volby, nacionalisté žádají nezávislost
Nacionální katalánské politické strany postavily svou předvolební kampaň na slibu, že pokud vyhrají, uspořádají referendum, zdali by Katalánsko mělo zůstat součástí Španělska, anebo se má osamostatnit. Podle španělské vlády Katalánsko využívá hospodářskou krizi k získání nezávislosti a obviňování centrální vlády ze špatného vládnutí. Konvergence a jednota (CiU) v čele s předsedou katalánské vlády Arturem Mas tvrdí, že by pro Katalánsko bylo prospěšnější, kdyby bylo samostatným členem EU než pouhou provincií Španělska. Zato separatistické hnutí ETA, které 45 let bojovalo o nezávislost Baskicka, oznámilo, že je připraveno upustit od boje a zahájit rozhovory s vládou, poté co ztratilo podporu veřejnosti.
Prezidentský post v Sierra Leone obhájil Ernest Bai Koroma
Volební komise oznámila, že současný prezident Ernest Bai Koroma vyhrál prezidentské volby v Sierra Leone, když získal 59 % hlasů. Druhý skončil Julius Maada Bio, který dostal 38 % hlasů, celkově se voleb zúčastnilo 8 kandidátů. Mezinárodní pozorovatelé označili volby za transparentní. Volební účast měla dosáhnout 87,3 %. Výsledky parlamentních voleb a voleb do lokálních samospráv zatím nejsou známy.
Jednání o rozpočtu EU skončilo bez dohody
Na summitu v Bruselu se představitelé 27 států nedohodli na podobě rozpočtu EU na roky 2013 až 2020. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy řekl, že dohoda by mohla být dojednána na začátku příštího roku. Sporným bodem je, zdali se rozpočet navýší či naopak sníží, Velká Británie chce zabránit dalšímu zvyšování rozpočtu, země jižní Evropy se naopak snižování obávají.
Dekrety egyptského prezidenta vyvolaly násilné střety v ulicích
Demonstranti se střetli s policií v ulicích egyptského hlavního města Káhiry poté, co prezident Mohammed Mursi vydal ve čtvrtek dekrety, jimiž rozšířil pravomoci hlavy státu. Na náměstí Tahrir, které bylo centrem protestů proti bývalému prezidentovi Mubarakovi, postavili demonstranti na 20 stanů, u nichž vsedě protestovali. Další protesty proběhly i ve městech Alexandria, Port Said a Suez. USA, EU a OSN vyjádřily znepokojení nad přijatými dekrety. V sobotu se sejdou egyptští soudci, aby na nové dekrety, které staví prezidenta nad soudní systém, reagovali, soudci již pohrozili stávkou.
V Thajsku se střetli protivládní demonstranti s policií
Nejméně 10 000 lidí se sešlo v ulicích hlavního města Thajska Bangkoku, aby vyjádřili svou nespokojenost s vládou premiérky Yingluck Shinawatra. Při střetech, v nichž policie použila i slzný plyn, bylo zraněno několik policistů. Demonstraci svolala skupina Pitak Siam (Ochránce Thajska), která je vedena bývalým armádním generálem Boonlert Kaewprasit. Demonstranti obviňují vládu premiérky Shinawatra, která se postavila do čela vlády po volbách v roce 2011, z rozsáhlé korupce.
Súdánský bývalý šéf rozvědky byl zatčen, důvodem má být spiknutí
Bývalý šéf rozvědky Salah Gosh v Súdánu a další vysocí armádní představitelé byli zatčeni za „spiknutí s cílem destabilizovat zemi“. Podle ministra pro informace Ahmed Belal Osmana bylo zatčeno celkem 13 lidí. Salah Gosh byl blízkým spojencem prezidenta Omar al-Bashar, do roku 2009 stál v čele rozvědky. V posledních měsících proběhlo v Súdánu hned několik protestů proti vysokým cenám, demonstranti rovněž žádají politické reformy. Súdánští nacionalisté naopak vyčítají prezidentu al-Basharovi, že nezabránil odtržení se Jižního Súdánu.