Mexický prezident Calderon chce změnit název státu

Oficiální název státu Spojené mexické státy by se podle návrhu prezidenta Felipe Calderona, který poslal do kongresu, mohl změnit na obecně používané Mexiko. Název Spojené mexické státy přijala země v roce 1824, kdy stát vyhlásil nezávislost na Španělsku. Prezident Calderon, jehož funkční období končí 1. prosince, poprvé navrhl změnu názvu již v roce 2003, kdy byl kongresmanem. Aby prezidentův návrh mohl být přijat, musí být odsouhlasen oběma komorami kongresu. Novým prezidentem se stane Enrique Pena Nieto ze strany Institucionální revoluční strana (IRP).

Egyptský prezident vydal nové dekrety, opozice volá po protestech

Ve čtvrtek egyptský prezident Mohammed Mursi vydal nové dekrety, jimiž rozšířil prezidentské pravomoci. Opozice dekrety kritizuje a tvrdí, že se chce „prezident Mursi stát novým faraonem“, proto volá po protestech. Podle dekretu nemohou být rozhodnutí prezidenta zrušena jakoukoliv autoritou ve státě. Příznivci prezidenta Mursiho dekrety obhajují, neboť „má chránit egyptskou lidovou revoluci“. Prezident Mursi odvolal generálního prokurátora Abdel Maguid a nařídil znovu projednat smrt demonstrantů během revoluce, což by mohlo vést k obnovení samotného procesu s bývalým prezidentem Husni Mubarakem. Novým prokurátorem byl jmenován Talaat Ibrahim. Prezident Mursi dal ústavodárnému sboru další 2 měsíce na sepsání ústavy. 

Eurozona čelí největšímu poklesu od roku 2009, v pátek má pokračovat jednání o rozpočtu EU

Ekonomika eurozony poklesla v posledním čtvrtletí na úroveň krize v roce 2009, sektor služeb, který patří k největším, ve velkém propouštěl. „Vyhlídky ekonomiky jsou čím dál tím horší, jak se blížíme ke konci roku,“ řekl ekonom Chris Williamson. Pesimističtěji podle něj vyhlížejí rok 2013 především německé společnosti. V pátek bude pokračovat jednání o rozpočtu EU na příštích 7 let, německá kancléřka Angel Merkelová se domnívá, že se dohody nedosáhne. V roce 2007 se rozpočet EU zvýšil o 4,8 %, některé země v čele s Velkou Británií požadují, aby se rozpočet snížil a nenavyšoval, Evropská komise je opačného názoru.

Šéf armády Demokratické republiky Kongo byl suspendován, rebelové odmítají opustit město Goma

Generál Gabriel Amisi byl suspendován z postu šéfa armády Demokratické republiky Kongo poté, co byl obviněn, že prodával zbraně rebelům ve skupině Nyatura na východě země. Vedle generála Amisi je podle BBC vyšetřováno i několik dalších vysokých představitelů armády, do obchodu se měli zapojit i rodinní příslušníci vyšetřovaných. Mezitím hnutí M23, které v úterý obsadilo hlavní město provincie Severní Kivu Goma a mluví o tažení na hlavní město Kinshasa, odmítá město opustit. Skupina navíc prohlásila, že obsadí i další města, jestli prezident Joseph Kabila nebude souhlasit s jednáním. Odborníci se nemohou shodnout na to, jaké jsou požadavky rebelů.

Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na manželku exprezidenta Pobřeží slonoviny

Na Simone Gbagbo vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač za zločiny proti lidskosti po prezidentských volbách v roce 2010. Její manžel a bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo již v Hague čeká na soudní proces. Během povolebního násilí, kdy exprezident Gbagbo odmítl uznat porážku a vítězství prezidenta Outtary, zemřelo na 3000 lidí. Exprezident a jeho manželka byli zatčeni v dubnu 2011. V Pobřeží slonoviny byli oba obviněni z ekonomických zločinů, spočívajících v nařízení rabování, ozbrojených loupeží a zpronevěry.

Představitelé EU začali jednat o podobě rozpočtu EU na 7 dalších let

V Bruselu začalo jednání nad výší 7letého rozpočtu EU, některé země požadují snížení rozpočtu, k němuž přistupují i vlády na národní úrovni. Státy bývalého komunistického bloku v čele s Polskem nicméně chtějí nechat rozpočet na minimálně stávající výši, země, jako je například Velká Británie, požadují úsporná opatření, mluví se o 1 245 miliardy USD úspor. Francie se postavila proti škrtům v zemědělství, do něhož EU vložila 37,5 % z celkové rozpočtu, země střední a východní Evropy naopak odmítají snížení peněz ve fondu Soudržnost, na něhož jde 32 %  z celkového rozpočtu.

Po dobytí města Goma rebelové v M23 mluví o svržení konžského prezidenta

Rebelové sjednocení v hnutí M23, kteří na východě Demokratické republiky Kongo získali hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v projevu pohrozili dobytí hlavního města Kinshasa a svržením prezidenta Josepha Kabila. Rebelové obsadili i nedaleké město a cestu k dalšímu velkému městu Bukavu. „Zamíříme na Bukavu a poté na Kinshasu. Cesta za osvobozením Demokratické republiky Kongo právě začala,“ řekl mluvčí rebelů plukovník Vianney Kazarama. Konžský prezident Kabila jedná se svým rwandským protějškem Paulem Kagame a ugandským prezidentem Yoweri Museveni o stabilitě regionu. OSN obvinila sousední Rwandu i Ugandu z výcviku a vyzbrojování rebelů v hnutí M23, samotná OSN nicméně nyní čelí kritice za jen nepatrný odpor rebelům v bojích o město Goma, kde měla své jednotky.

Šéf bezpečnosti Sao Paula rezignoval, násilí ve městě za poslední rok vzrostlo

Antonio Ferreira Pinto rezignoval na svůj post šéfa bezpečnosti poté, co se násilí v brazilském městě Sao Paulo výrazně zhoršilo. Za posledních 40 dní zemřelo v ulicích města 260 lidí a 95 policistů bylo v tomto roce zavražděno. Podle analytiků je příčinou eskalace násilí vyhlášení nepsané války mezi místním gangem PCC a úzkou skupinou představitelů policie. Snaha bývalého šéfa bezpečnosti Ferreira Pinto sjednotit státní a federální jednotky se nezdařila.

Hamas a Izrael se na mírových jednáních dohodly na příměří

Egyptský ministr zahraničí Kamel Amr v podvečer oznámil příměří mezi palestinským hnutím Hamas a Izrael po 7 dnech bojů, během nichž zemřelo na 160 lidí. Detaily dohody zatím nejsou známy. Izrael měl podle BBC požadovat zastavení veškerého ostřelování Izraele z pásma Gazy a příslib mezinárodního společenství, že zabrání hnutí Hamas ve zbrojení. Hamas naopak měl požadovat ukončení blokády Gazy a zastavení ostřelování pásma.

Do čela nejsilnější francouzské konzervativní strany byl zvolen Jean-Francois Cope

Jean-Francois Cope byl zvolen 50,03 % hlasů novým předsedou konzervativního Svazu pro lidové hnutí (UMP), svého protikandidáta Francois Fillona porazil jen o 98 hlasů. Nově zvolený předseda UMP prosazuje pravicovější politiku, zatímco druhý poražený Fillon míří spíše ke středu politického spektra. Vítězství současného prezidenta Francois Hollande v květnových volbách přerušilo 17letou tradici, podle níž byl prezident vždy představitelem UMP.

Rozvojová pomoc Velké Británie v Nigérii údajně selhává

Podle Nezávislé komise pro rozvojovou pomoc (ICAI) finanční prostředky britské vlády v hodnotě 130 milionů USD na zlepšení školství v Nigérii selhávají důsledkem nedostatku kvalitních učitelů a nízké lokální podpory. Do konce roku 2019 by přitom měla Nigérie ještě obdržet 165 milionů USD. „Podle výzkumu nemá rozvojová pomoc velký dopad na zlepšení základního školství,“ píše ve zprávě ICAI. Podle ICAI stále na 3,7 milionů dětí nenavštěvuje ani základní školu. Britská vláda se zprávou ICAI bude zabývat.

Jednání ministrů financí eurozony o pomoci Řecku selhalo

Řecku se podle ministrů podařilo přijmout úsporná opatření ke snížení státního dluhu, nicméně eurozona bude potřeba více času na dořešení technických záležitostí ohledně dalšího balíčku pomoci. Ministři by se měli sejít opět příští pondělí. Řecko, aby se vyhnulo insolvenci, musí obdržet od evropského společenství finanční injekci. Do roku 2020 by země měla snížit svůj státní dluh ze současných 189 % HDP na 120 % HDP. Zatímco ministři financí eurozony souhlasí s rozšířením termínu na snížení rozpočtu o 2 roky, Mezinárodní měnový fond (MMF) rozšíření odmítá.

Japonský export klesá již pátým měsícem za sebou

Důsledek nižšího zájmu ze strany Číny a EU klesl japonský export již 5 měsíců za sebou, celkové příjmy z exportu poklesly v říjnu 6,5 %. Japonská ekonomika je závislá na exportu, jeho snížení může negativně ovlivnit hospodářský růst země. Navzdory teritoriálním sporům Japonska a Číny, kdy si obě země dělají nárok na ostrovy v Jihočínském moři, je Čína největším obchodním partnerem východoasijské země.

Přes mírová jednání mezi Palestinou a Izraelem boje i nadále pokračují

V úterý oznámila Palestina, že je připravena jednat o příměří, Izrael mezitím vyzval všechny své občany v jižních oblastech Gazy, aby se evakuovali do centra města. Dohoda o příměří zatím nebyla podepsána, podle představitele Hamasu Izzat Risheq by mohla být uzavřena během středy, Izrael to ale nepotvrdil. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvítal mírová jednání, přesto uvedl, že je „připraven ke každé operaci, pokud bude třeba“. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se připojí k mírovým jednáním, která mezi Palestinou a Izraelem probíhají v Egyptě.