Agentura Fitch varuje Argentinu před vzrůstající diplomatickou izolací, což by mohlo vést ke snížení zahraničních investic. To vše by mohl být důsledek pondělního oznámení argentinské vlády o znárodnění ropné společnosti YPF, která byla z 51% kontrolována španělskou společností Repsol. Agentura dodala, že i když se Argentina snaží oslovit východoasijské státy, především Čínu, evropský trh zůstává extrémně opatrným a s případnými investicemi v Argentině váhá. Španělsko již v reakci na zestátnění YPF uvažuje o částečnému zastavení importu argentinských produktů, především bioetanolu a sóji.
Archiv rubriky: Útvar
Obyvatelé francouzských zaoceánských území již volí prezidenta
Kvůli časovému posunu volí obyvatelé Francouzské Polynésie, Guadaloupe, Martiniku a dalších zaoceánských francouzských území prezidenta země již dnes. Svůj mandát obhajuje momentální prezident země Nicolas Sarkozy, jehož největším soupeřem je socialista Francois Hollande.
Evropská dluhová krize značně zpomalí ekonomický růst na východ od eurozóny
Světová banka ve své zprávě zkoumala 30 zemí v regionu od České republiky až po státy Střední Asie a přišla s odhadem, že ekonomický růst se v tomto regionu zpomalí z 5,1% na 3,4%. To souvisí především s dluhovou krizí EU a s tím, že tento region v předchozích deseti letech těžil z růstu západní Evropy. Největší zpomalení má zaznamenat Turecko a Ukrajina.
Soud s bývalou ukrajinskou premiérkou J. Tymošenko bude pokračovat 28. dubna
Soud v ukrajinském Charkově během včerejšího zasedání rozhodl o přenesení hlavního soudního líčení ve věci Julie Tymošenko na 28. dubna, a to vzhledem ke zdravotnímu stavu bývalé ukrajinské premiérky. Ta byla včera večer z vězení převezena do Ústřední klinické nemocnice v Charkově. Soud rovněž během včerejšího předběžného líčení zamítl všechny návrhy advokátů ex-premiérky, včetně návrhu na přesunutí jednání do Kyjeva a návrhu na zastavení trestního stíhání.
V ruském Uljanovsku proběhla další demonstrace proti vytvoření tranzitní základny NATO
V ruském Uljanovsku se dnes konala další demonstrace proti vytvoření tranzitní základny Severoatlantické aliance. Podle organizátorů protestní akce – regionálního výboru Komunistické strany RF – se demonstrace zúčastnily nejméně dva tisíce lidí, podle policejních orgánů však počet demonstrantů nepřesáhl 800 lidí.
Běloruský prezident A. Lukašenko: „Představitelé opozice mohou být propuštěni pouze v případě podání žádosti o milost“
Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko v sobotu oznámil, že zbývající vězněné představitele opozice je možné propustit jen v případě podání žádosti o milost. „Ti, kteří tam zůstali a nenapíšou žádost prezidentovi, budou sedět. To je vše. Nikdo na mě v této věci nebude vyvíjet nátlak.“ Jak bylo oznámeno koncem minulého týdne, na základě nařízení prezidenta byl z vězení propuštěn bývalý prezidentský kandidát Andrej Sannikov a jeden z vůdců běloruské opozice Dmitrij Bondarenko, který byl zmocněncem A. Sannikova během volební kampaně. Ve vězení stále ještě zůstávají opoziční vůdci Dmitrij Dashkevich, Eduard Lobov, Pavel Sevyarynets a Nikolai Statkevich.
Eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle vyzval Bosnu a Hercegovinu k zesílení boje proti korupci
Komisař EU pro rozšíření Štefan Füle dnes v rozhovoru pro bosenský deník Dnevni Avaz uvedl, že boj proti korupci je klíčovým pro úspěšné provedení reforem a splnění kodaňských kritérií, které jsou předpokladem pro vstup Bosny a Hercegoviny do Evropské unie. Zpráva Evropské komise o pokroku Bosny a Hercegoviny za rok 2011 říká, že země se stále nachází v počáteční fázi, zejména právě v otázce boje proti korupci, která představuje velmi závažný problém veřejného i soukromého sektoru.
Irácký premiér označil Turecko za nepřátelský stát v regionu
Irácký premiér Nouri al-Maliki, který již dříve obvinil Turecko z vměšování se do vnitřních záležitostí Iráku, nyní uvedl, že „turecký premiér Recep Tayyip Erdogan stále žije v iluzi turecké regionální hegemonie a pokračování vnitřní i zahraniční politiky turecké vlády v tomto duchu pouze poškozuje turecké zájmy a činí Turecko nepřátelským státem pro všechny okolní země“. Irácký premiér tak reagoval na schůzku tureckého premiéra s prezidentem autonomního Kurdistánu Massoudem Barzani v Istanbulu, kde turecký premiér označil politiku iráckého premiéra za egocentrickou a nesnášenlivou vůči ostatním iráckým politikům s tím, že se tento postoj vážně týká zájmů šíitských skupin v zemi. Turecko je přitom jeden z nejvýznamnějších iráckých obchodních partnerů, přičemž bilaterální obchod mezi oběma státy přesáhl v roce 2011 hodnotu 12 miliard USD.
Některé země EU údajně postrádají íránskou ropu
Agentura Reuters a PressTV oznámily s odvoláním na nejmenovaný zdroj z EU, že řada evropských zemí se v souvislosti s blížícím datem, kdy se má stát účinným embargo na dovoz íránské ropy do EU, potýká s problémy při hledání náhradních dodavatelů. Problémem pro EU se pak prý stává i omezování nebo úplné zastavení exportu ropy do EU ze strany Íránu. Proto by podle anonymního zdroje EU mohla v dalších dvou měsících v rámci posuzování dopadu embarga přistoupit k přehodnocení některých svých sankcí vůči Íránu.
Zemský soud v Hamburku: „Za nelegální obsah stránek odpovídá Youtube“
Zemský soud v Hamburku vyhověl stížnosti německého autorského svazu GEMA. Společnost Youtube tak bude muset pomoci filtrů zajistit, že její uživatelé nebudou na server nahrávat videa, ke kterým vlastní práva autorský svaz. Společnosti Youtube tvrdí, že za obsah nahraný na web nenese žádnou právní zodpovědnost. Je tak možné, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.
Rusko: O registraci požádalo 143 politických stran
Informaci ve čtvrtek zveřejnil předseda Výboru Státní dumy pro ústavní legislativu Vladimir Pligin. Nyní je v zemi pouze 7 registrovaných stran. K tak početnému nárůstu došlo především proto, že změnou zákona počet členů potřebných pro registraci klesl z 40 000 na 500. K reformě dříve vyzval prezident Dmitrij Medveděv.
Maďarsko údajně uvažuje o zdanění internetu a telefonických hovorů
Maďarsko prý uvažuje o zdanění internetu či telefonických hovorů v pevné i mobilní síti. Tato daň by měla do státního rozpočtu přinést ročně okolo 169 milionů eur. Informoval o tom zdroj maďarského ministerstva hospodářství server Origo.hu. Dle agentury Reuters je Maďarsko nyní nejzadluženější zemí střední Evropy. V roce 2010 země kvůli snaze o snížení rozpočtového deficitu jednorázově zdanila telekomunikační služby, kvůli čemuž jí Evropská komise poslala v březnu před Soudní dvůr Evropské unie.
Podle nového zákona mohou pacienti v Česku rozhodnout o své smrti
Nový zákon, který vstoupil v platnost před 2 týdny dovolí pacientovi sepsat tzv. living will, ve které si dotyčný určí, za jakých podmínek jej lékaři ještě můžou zachraňovat a kdy už jej mají odpojit od přístrojů, v případě, že nebude schopen komunikace s lékařem. Po notářském ověření bude rozhodnutí platit po dobu pěti let. Český ministr zdravotnictví Leoš Heger uvedl, že zákon skýtá několik problémů, například neexistuje registr, který by shromažďoval pacienty, kteří living will sepsali, přesto bude prý sám zvažovat, zda-li „vůli dál žít“ sepsat. Zákon byl kritizován řadou lékařů, někteří mají v úmyslu tzv. living will přehlížet. Podobná možnost funguje v některých státech USA.
Česká republika: Dnes proběhne demonstrace odborářů a občanských iniciativ v rámci kampaně Stop vládě
Pořadatelé požadují zastavení plánovaných vládních reforem a úsporných opatření. Pokud k tomu nedojde, vyzývají k demisi kabinetu premiéra Petra Nečase a předčasným volbám. Iniciativu podpořila i vládní opozice- strany KSČM a ČSSD. Tyto strany by podle posledních průzkumů veřejného mínění nyní ve volbách zvítězily. Dle organizátorů by se protestní akce v Praze mohlo zúčastnit až 80 tisíc osob.
Řecko získalo prvních 25 miliard z fondu EFSF
Řecký premiér Lukas Papademos uvedl, že země získala prvních 25 miliard eur z Evropského fondu finanční stability (EFSF), které by měly posloužit na zmírnění ztrát řeckých bank. Ty se v minulém měsíci podílely na historicky největším odpisu části řeckého dluhu. Banky by v budoucnu měly od fondu dostat znova stejný objem peněz.
EU odložila posouzení dopadu embarga íránské ropy na červen
Zástupci Evropské unie se dohodli na posunutí nejzazšího termínu pro posouzení dopadu embarga íránské ropy na členské státy. Původní plán počítal s posouzením tohoto dopadu do 1. května, termín byl nyní však odložen o měsíc, především kvůli požadavkům Řecka. To má údajně potíže s nalezením vhodných alternativních zdrojů. Nedávno Írán zablokoval prodej ropy do dvou řeckých rafinerií.
Bulharsko chce instalovat nový jaderný reaktor v Kozolduyi
Bulharská vláda tento týden rozhodla o zahájení příprav na instalaci nového jaderného reaktoru v jediné domácí jaderné elektrárně Kozloduy. Reaktor s výkonem 1000 megawattů by celkovou funkční kapacitu Kozloduye zvýšil na 3000 megawattů a měl by sloužit částečně jako náhrada za zrušený plán výstavby jaderné elektrárny v Belene. Bulharský ministr financí Simeon Djankov uvedl, že vláda bude nyní zkoumat, zda lze v Kozloduyi instalovat reaktor určený původně pro JE v Belene, který již smontovala ruská společnost Atomstrojexport. „Nový reaktor bude postaven na komerčním základě, bez vládních garancí, ale také bez peněz daňových poplatníků,“ sdělil ministr. Nový reaktor by měl být uveden do provozu přibližně za deset let. Jak uvedlo bulharské ministerstvo hospodářství a energetiky, země bude nyní pro tento projekt hledat strategického investora. Vláda také chce investovat do prodloužení životnosti dvou fungujících reaktorů tvořících pátý a šestý blok elektrárny. Čtyři první bloky s reaktory VVER-440 muselo Bulharsko odstavit před vstupem do EU.
Bělorusko splatilo první část úvěru MMF
Bělorusko v rámci splácení úvěru poskytnutého Mezinárodním měnovým fondem splatilo první částku ve výši 100 milionů dolarů. Oznámilo o tom dnes běloruské ministerstvo financí. V lednu roku 2009 se Výkonná rada MMF rozhodla poskytnout Bělorusku úvěrovou pomoc ve výši 2,46 miliardy dolarů v průběhu následujících 15 měsíců. V červnu téhož roku MMF po prvním přezkumu realizace stabilizačního programu zvýšil objem finanční podpory pro Bělorusko na cca 3,5 miliardy dolarů. Realizace programu skončila v dubnu 2010. Loni v květnu se běloruská strana obrátila na MMF s žádostí o poskytnutí nové půjčky ve výši 3,5 až 8 miliard na dobu tří až pěti let, chce jednat také o restrukturalizaci současného dluhu.
Rusko předložilo RB OSN návrh rezoluce o vytvoření pozorovatelské mise v Sýrii
Rusko v pátek předložilo Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce o zřízení monitorovací mise OSN v Sýrii. Podle vyjádření ruského ministerstva zahraničních věcí je tento dokument založen zejména na návrzích zvláštního mezinárodního vyslance Kofiho Annana týkajících se řešení krize v Sýrii. Ruský návrh předpokládá vyslání mise skládající se ze 300 pozorovatelů, která má zpočátku trvat 90 dní. Návrh vyzývá obě strany konfliktu k „úzké spolupráci“ s pozorovateli a realizaci doporučení K. Annana. RB OSN by podle ruského ministerstva zahraničí mohla o návrhu rozhodnout již tuto sobotu.
OSN vyzvala Bělorusko k zahájení dialogu s opozicí
Po propuštění dvou politických vězňů žádá OSN běloruskou vládu, aby zahájila dialog s opozicí. Žádá také o propuštění dalších lidí, kteří jsou uvězněni z politických důvodů. Upozorňuje, že mnoho z nich je uvězněno za účast na pokojném shromáždění opozice z prosince roku 2010 nebo za prosazování lidských práv v zemi.
Americký ministr obrany obvinil Čínu, že pomáhala KLDR s raketovým programem
Americký ministr obrany Leon Panetta obvinil Čínu, že pomohla získat Severní Korey některé potřebné technologie k provedení pokusu o vystřelení balistické rakety na oběžnou dráhu. Řekl, že proběhla vzájemná technologická výměna mezi KLDR a Čínou. Podobná podezření má i OSN. Leon Panetta prohlásil, že využívání raketové technologie Severní Koreou považuje za zásadní ohrožení bezpečnosti USA a bere je velmi vážně.
Taliban stupňuje svoji aktivitu – podařilo se mu sestřelit helikoptéru NATO
Helikoptéra NATO typu Black Hawk byla sestřelena v Afghánistánu. Zahynuli všichni členové posádky. K odpovědnosti za útok se přihlásilo hnutí Taliban. Jedná se o další útok, poté co Taliban provedl koordinované útoky v Kábulu a dalších provinciích Afghánistánu. Tato činnost problematizuje plánovaný odchod amerických vojáků ze země roku 2014.
Násilí v Sýrii pokračuje i za přítomnosti pozorovatelů z OSN
Ačkoli do Sýrie dorazili již první pozorovatelé, tak násilí v zemi pokračuje. Tisíce demonstrantů se střetly s vládními jednotkami prezidenta Bashara al-Assada. Došlo k úmrtí více než 43 civilistů a 10 vojáků. Povstalci také vyjádřili nespokojenost nad tím, že OSN poslala do země jen 6 neozbrojených pozorovatelů. Dalších 24 by mělo dorazit v nejbližších dnech. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon sdělil, že má v úmyslu nasadit 300 pozorovatelů v 10 oblastech. Nyní čeká na schválení Radou bezpečnosti OSN.