Po té, co se RWE rozloučil s výrobou jaderné energie v Německu, hlásí odchod z mezinárodní scény, jak před nedávnem uvedly Süddeutsche Zeitung. Koncern hodlá podstatným způsobem změnit svou dosavadní strategii. Nový šéf energetického koncernu Peter Terium, který od července nahradí končícího Jürgena Großmanna, ohlásil tuto změnu minulý týden na setkání vedoucích manažerů v Istanbulu. Důvodem odchodu z „jaderného obchodu“ jsou neodhadnutelná finanční rizika velkých jaderných projektů v budoucnosti, což ukazují např. problémy při stavbě jaderných elektráren ve Francii a ve Finsku. Koncernům z těchto důvodů hrozí snížené ohodnocení ratingových agentur, což by mohlo způsobit vážné finanční problémy. RWE se oproti původnímu záměru nebude dále angažovat při stavbách nových jaderných elektráren ve Velké Británii a v Nizozemí. V budoucnosti chce stavět nové sluneční elektrárny a rovněž vstoupit do obchodu se soukromými osobami i s jednotlivými obcemi a městy. Investovat hodlá i v zahraničí, např. v marocké poušti. I u konkurenta RWE – firmy Eon -rostou pochybnosti ohledně úspěšnosti starého modelu.
Archiv rubriky: Útvar
Nĕmecko nebude mít po dlouhé dobĕ problémy s rozpočtovým deficitem
Německo přestane být po letech kritizováno pro vysoký deficit svého státního rozpočtu. EU v uplynulých dnech zastavila trestní řízení, které z tohoto důvodu probíhalo od roku 2009. Díky dobré hospodářské situaci se podařilo podstatně snížit deficit státního rozpočtu. Ten v roce 2011 činil 1%, v tomto roce by neměl překročit 0,5% HDP. Horní hranici 3% povoleného státního zadlužení pro státy s jednotnou měnou se tak podaří jednoznačně dodržet. Pro rok 2016 je poprvé po 40 letech plánován vyrovnaný státní rozpočet bez nového zadlužení. Tyto informace vycházejí z právě zveřejnĕného návrhu státního rozpočtu pro rok 2013. V příštím roce plánuje německá vláda zadlužení ve výši 18,8 miliard EUR. Z toho je 8,7 miliard EUR určeno pro Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
Barmská opoziční politička Aung San Suu Kyi se ve Velké Británii sešla s premiérem Davidem Cameronem a promluvila před britským parlamentem
Nositelka Nobelovy ceny žádala o podporu při reformách Barmy, které mají vést k demokratizaci země. Britský premiér David Cameron hned po setkání se Suu Kyi prohlásil, že chce podporovat Barmu při demokratickém i hospodářském rozvoji. Zároveň také řekl: ,,V Barmě probíhají reformy. Abychom ten proces podpořili, je třeba s (tamním) režimem spolupracovat, a to bez ohledu na to, jaký byl v minulosti.“ Premiér poté oznámil, že pozval barmského prezidenta Thein Sein na návštěvu Spojeného království.
Austrálie: Oběti teroristického útoku budou mít nárok na odškodné v hodnotě až 75 tisíc USD
Návrh zákona byl vládou schválen v pátek. Jde o odškodné pro občany Austrálie, kteří byli obětmi teroristického útoku v zahraničí. Tento zákon především navazuje na teroristický útok, který se stal v roce 2002 na Bali. Zemřelo při něm přes 200 lidí, z toho 88 Australanů.
Nigérie hledá novou protiteroristickou taktiku
Důvodem odvolání ministra obrany Bello Mohameda a poradce pro národní bezpečnosti Owoye Azazi byla podle nigerijského prezidenta Goodluck Jonathana nutnost zavedení nových protiteroristických taktik. Na severovýchodě Nigérie působí islamistická militantní skupina Boko Haram, která požaduje v zemi zavedení islámského práva šaría. Ozbrojené střety mezi armádou a Boko Haram, ani vyhlášený výjimečný stav násilí v zemi nezastavil.
Islamistická skupina Ansar Dire na severu Mali tvrdě prosazuje zavedení práva šaría
Napětí na severu Mali, především v islamisty ovládaném Timbuktu a okolí, stoupá. Islamistická skupina Ansar Dine, která je odnoží Tuaregů, prosazuje zavedení islámského práva šaría. Ve školách se dívky a chlapci musí učit odděleně, byla nařízena striktní pravidla oblékání. Podle malijského ministerstva školství opustilo školy na protest rodičů s nařízením Ansar Dine na 5000 studentů. Obyvatelé nemají rovněž dovoleno dívat se na televizi, kouřit a muži jsou nuceni nechat si narůst vousy. Po vojenském převratu, který svrhl prezidenta Amadou Amani Touré, a vyhlášení nezávislého státu Azawad na severu země je pravomoc centrální vlády nad severem země oslabena.
Podle tuniského prezidenta bylo vydání expremiéra Libye nezákonné
V neděli vydala tuniská vláda bývalého premiéra Libye Al Baghdadi Ali al-Mahmoudi, který se stal premiérem v roce 2006 a po svržení Muammara Kadaffiho uprchl ze země, zpět do Libye. Tuniský prezident Moncef Marzouki podle agentury AFP uvedl, že vydání bylo „nezákonné, jednostranné a provedené bez konzultace s prezidentem republiky“. Expremiéra al-Mahmoudi čeká v Libyi soud za několik zločinů během svého funkčního období v úřadu.
Súdánský prezident nazval protesty v zemi dílem několika iniciátorů
Protesty proti zhoršující se ekonomické situaci v zemi a demonstrace za odstoupení prezidenta Omar Hassan al-Bashira, které v posledních týdnech propukly po celém Súdánu, označil prezident al-Bashira za „dílo několika agitátorů“. Na další demonstrace bude policie podle súdánského prezidenta reagovat okamžitě a rázně. Prezident rovněž odmítl, že by se protesty v zemi stupňovaly.
Nový egyptský prezident hodlá prohloubit spolupráci s Íránem
Čerstvě zvolený nový egyptský prezident Mohamed Morsi, který byl kandidátem Muslimského bratrstva, uvedl pro íránskou agenturu Fars, že hodlá zlepšit vztahy s Íránem v zájmu vytvoření rovnováhy sil v regionu. Egyptský prezident Morsi působil v tzv. Výboru pro odpor k sionistům a podle analytiků lze očekávat vedle chystaného sblížení s Íránem nastolení podstatně tvrdší politiky vůči Izraeli. Mezitím íránský nejvyšší vojenský velitel a předseda sboru náčelníků štábu ozbrojených sil Íránu generálmajor Hasan Firouzabadi prohlásil, že egyptská nejvyšší vojenská rada ztratila legitimitu vládnout.
Země BRIC zaznamenávají největší pokles měn za posledních 14 let
Měny zemí BRIC zaznamenaly podle agentury Bloomberg ve druhém čtvrtletí roku 2012 nejvyšší pokles od roku 1998. V rámci všech rozvojových zemí přitom nejrychleji poklesl brazilský real, ruský rubl a indická rupie. Investoři nyní hromadně stahují peníze z těchto trhů, což způsobuje další depreciaci měn. V Brazílii je nejvyšší počet soukromých bankrotů za poslední tři roky, cena za barel ruské vývozní ropy klesla na minimum za poslední rok a půl. Real ve druhém čtvrtletí klesl o 12%, rubl o 11,5% a rupie o 10%. Čínský jüan klesl o pouhých 1,2% (téměř pětkrát méně než euro), ale stojí za zmínku, že během krize v letech 2008-2009 se jeho měnový kurz neměnil. Odborníci očekávají, že měny Ruska, Indie a Brazílie do konce roku ztratí asi 15% své hodnoty. Pokles měn v zemích BRIC již způsobil vážné škody mnoha významným společnostem. Země BRIC patří jako největší rozvojové země na světě mezi 12 největších ekonomik. Jejich celkový HDP tvoří více než 13 bilionů dolarů, což odpovídá zhruba čtvrtině světového produktu.
Německá kancléřka Angela Merkel zvažuje návštěvu finále EURO-2012 v Kyjevu
Zástupci německé opoziční parlamentní frakce Svaz 90/ Zelení vyzvali spolkovou kancléřku Angelu Merkel, aby v případě, že finále fotbalového mistrovství Evropy navštíví, přivezla ukrajinskou ex-předsedkyni vlády Juliji Tymošenko do Berlína a navštívila odsouzené zástupce ukrajinské opozice. V opačném případě bude podle Bundestagu zmařeno veškeré úsilí německé vlády, která opakovaně vyzývala Kyjev k dodržování lidských práv. Zápasů skupinové etapy na ukrajinských stadionech se členové německé vlády neúčastnili na protest proti politice Kyjeva. Julia Tymošenko, odsouzená k sedmi letům vězení na základě obvinění ze zneužití pravomocí při podpisu smlouvy o plynu s Ruskem, se v současné době léčí v nemocnici v ukrajinském Charkově. Západ považuje případ ex-premiérky za politicky motivovaný.
Prezident Paraguaye nabídl pomoc svému předchůdci
Nově jmenovaný prezident Paraguaye Federico Franco nabídl pomoc při uklidnění mezinárodní politické situace bývalému prezidentovi země Fernandu Lugovi. Ten byl nucen odstoupit po té, co byl senátem země obviněn z neadekvátního jednání. Jeho odstoupení vyvolalo nesouhlasné reakce u dalších zemí regionu. Toto rychlé usnesení paraguayského senátu odsoudila např. Venezuela, Brazílie nebo Uruguay.
Běloruský prezident navštíví Kubu, Venezuelu a Ekvádor
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podnikne v následujících dnech oficiální návštěvu Kuby, Venezuely a Ekvádoru. Podle tiskové služby bude ústředním tématem jednání s vůdčími představiteli těchto zemí rozvoj bilaterálních obchodních a ekonomických vztahů, politického dialogu, stejně jako několik dalších slibných oblastí spolupráce se zeměmi Latinské Ameriky.
Íránská média tvrdí, že v Somálsku tajně působí 390 amerických vojáků
Íránská televize PressTV uvedla, že v hlavním městě Somálska Mogadišu tajně působí 390 amerických vojáků. Američtí vojáci, včetně 38 důstojníků, zde údajně provádějí výcvik somálských vojáků. Američané v Somálsku vybudovali také několik vojenských základen, odkud tyto jednotky operují. Íránská média jako svůj zdroj uvedla somálského vojenského důstojníka Abdiwahab Mohamed Aliho.
NATO se sejde, aby projednalo syrský útok na turecké letadlo
Představitelé Severoatlantické aliance se v úterý sejdou, aby projednali okolnosti sestřelení tureckého letadla. Turecko obvinilo Sýrii ze sestřelení svého letadla v mezinárodním vzdušném prostoru. Turecko o to požádalo podle článku 4 Washingtonské smlouvy. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu jednání Sýrie označil za nepřátelský akt. S tímto tvrzením souhlasí Velká Británie, která ústy svého ministra zahraničí Williama Hague, oznámila, že podporuje případný zásah proti syrské vládě.
Volební komise v Egyptě potvrdila vítězství kandidáta Muslimského bratrstva
V neděli odpoledne ohlásila volební komise po třech dnech zdržení výsledek prezidentských voleb v Egyptě. S 51,73 % hlasů vyhrál kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi. Ve volbách porazil bývalého premiéra za Mubarakovy vlády Ahmed Shafiqa. Všeobecně se očekává, že poražený Shafiq podá stížnost kvůli podezření z volebních podvodů. Na základě obav z povolebního násilí posílila vojenská vláda bezpečnostní opatření po celé zemi.
Zimbabwská policie zahájila vyšetřování chybějících 20 milionů USD z balíčku Mezinárodního měnového fondu
Zimbabwská policie v neděli oznámila, že zahájila vyšetřování chybějících 20 milionů USD ze záchranného balíčku Mezinárodního měnového fondu (MMF) z roku 2009. V souvislosti s chybějícími penězi je vyšetřován ministr financí Tendai Biti, který podle státních novin převedl peníze z MMF do místní banky Interfin, jež byla tento měsíc zavřena. Tendai odmítá odpovědnost za zmizení peněz a tvrdí, že to byla právě banka Interfin, která byla správcem peněz a měla tak možnost s nimi volně nakládat. Chybějících 20 milionů USD pochází ze záchranného balíčku MMF, který země ve výši 500 milionů USD obdržela pro projekty v zemědělství, infrastruktuře a splacení dluhu MMF v rámci programu Fond pro snížení chudoby a růst (PRGT).
Egyptská libra k dolaru spadla na sedmileté minimum
Důsledkem odložení oznámení výsledku prezidentských voleb a nejistotě v egyptské společnosti poklesla egyptská libra na sedmileté minimum z 30. prosince 2004. V současnosti se egyptská libra pohybuje na hodnotě 6,055 za dolar. Kromě oslabení egyptské libry vyskočily i náklady na pojištění egyptského dluhu proti platební neschopnosti. Vzrůstající napětí v Egyptě odrazuje investory, spekuluje se nad platební schopností země a možným zhroucením se egyptské libry.
Jednotky Etiopie zůstanou v Somálsku déle, než se původně očekávalo
V listopadu 2011 Etiopie vyslala do Somálska spolu s Ugandou, Burundou a Džibuti tisíce jednotek, které mají bojovat proti militantní islamistické skupině Al-Shabaab. Ačkoliv se měly jednotky stáhnout do konce dubna, Etiopie chce vojáky v zemi ponechat do té doby, dokud nová ústava nebude schválena všemi stranami konfliktu a nebude ratifikována nově zvoleným parlamentem. V Somálsku by měly do konce srpna proběhnout parlamentní i prezidentské volby.
Násilí na západě Pobřeží Slonoviny sílí, Libérie vydá do země 41 obviněných
Konflikty na hranici Pobřeží Slonoviny a Libérie vzrůstají. Prezident Alassane Ouattara z násilí obviňuje stoupence bývalého prezidenta Laurent Gbagbo, který v roce 2010 odmítl uznat porážku v prezidentských volbách. Povolební konflikt si tehdy vyžádal na 3000 mrtvých. Libérie vydá do Pobřeží Slonoviny 41 obviněných, kteří se měli povolebního násilí účastnit. Exprezident Gbagbo čelí u Mezinárodního trestního soudu (ICC) obvinění z válečných zločinů.
Paraguayský prezident Fernando Lugo odstoupil ze své funkce
Stalo se tak po té, co byl senátem obviněn z nekorektního jednání během srážky paraguayských zemědělců a policistů. Tato akce si vyžádala 17 obětí. Bývalý prezident Lugo rozhodnutí senátu respektuje, ale uvedl, že ,,se jedná o převrat pravicově kontrolovaného senátu“. Novým prezidentem Paraguaye byl již jmenován dosavadní vice-prezient Federico Franco. Ten bude v čele země stát do konce volebního období p. Luga – do srpna roku 2013. S rozhodnutím paraguayského senátu nesouhlasí některé země regionu, mezi nimi např. Venezuela nebo Ekvádor.
Chilské aerolinky Lam dokončily proces převzetí brazilské společnosti Tam
Po téměř dvou letech jednání byl dokončen proces postoupení brazilské letecké společnosti Tam pod chilské aerolinky Lam, čímž vznikla druhá největší letecká společnost světa Latam. Společnost bude sídlit v chilském Santiagu. Ke spojení obou aerolinek došlo i z důvodu expanze společnosti Lam na brazilský trh, kde prodávala levnější letenky, než společnost Tam.
Boj Talibanu se silami NATO v Afghánistánu si vyžádal 26 mrtvých
Afghánské hnutí Taliban zaútočilo na Hotel nedaleko města Kábul. Došlo k přestřelce mezi silami NATO, Afghánských ozbrojených sil a ozbrojenci z hnutí Taliban. Po 11 hodinách bylo všech 7 ozbrojenců Talibanu zabito. Zemřelo 15 civilistů. Dalších 50 hostů se podařilo jednotkám NATO zachránit. Americké ministerstvo obrany útok připsalo ozbrojené skupině Haqqani, která operuje v Afghánistánu jako širší součást Talibanu. Jedná se o druhý masivní útok ze strany povstalců v Afghánistánu v posledním měsíci.