67% hlasů v referendu se vyjádřilo pro vstup Chorvatska do EU, které by se tak v červenci 2013 po ratifikaci vstupu současnými členskými státy mělo stát 28. členem EU. Referenda se zúčastnilo navzdory odhadům pouze 42% voličů a chorvatští nacionalisté, kteří se obávají o chorvatskou suverenitu, nyní požadují opakování referenda, které je dle jejich názoru nelegitimním pro nízkou účast.
Archiv rubriky: Útvar
Finské prezidentské volby budou pokračovat do druhého kola
Dva proevropští prezidentští kandidáti, konzervativní Sauli Niinistoe a kandidát zelených Pekka Haavisto, budou pokračovat ve druhém kole prezidentských voleb, uvedla agentura AFP. První z uvedených získal 37%, druhý pak 18,8%. Druhé kolo voleb proběhne 5. února. Vítěz nahradí dosavadní prezidentku, jíž je Tarja Halonen.
Americká ministryně zahraničí hovořila se srbským prezidentem o dialogu s Kosovem
Americká ministryně Hillary Clinton hovořila se srbským prezidentem Borisem Tadićem o dialogu s Kosovem. Podle prohlášení vydaném v noci na sobotu, ministryně vyzvala Srbsko, aby pokračovalo ve svém úsilí směrem k normalizaci vztahů s Kosovem před rozhodnutím Bruselu o udělení Srbsku statusu kandidáta na vstup do EU. Ministryně dodala, že USA jsou připraveny pomoci oběma stranám.
Francouzský prezidentský kandidát Hollande požaduje revizi vztahů s Německem
Socialista Francois Hollande ve svém prvním předvolebním projevu dnes uvedl, že pokud bude zvolen do funkce francouzského prezidenta, bude od Německa očekávat více solidarity v rámci evropského prostoru. Kandidát by tak německé kancléřce Angele Merkel nabídl revizi dosavadní francouzsko-německé smlouvy. Ta byla podepsána v roce 1963 tehdejšími představiteli obou zemí. Kandidát také přislíbil v případě výhry odvolat francouzské vojáky z Afghánistánu, či snížit prezidentský plat o 30%.
V Rumunsku pokračují protivládní demonstrace
Sobota 21. ledna byla 9. dnem protestů. Stovky lidí obsadily náměstí Universtate v Bukurešti a vyslovily nesouhlas s prezidentem Traianem Basescu a premiérem Emilem Bocem. Demonstranti požadují odchod státníka i vládního kabinetu, ty viní za špatnou ekonomickou situaci země. Podobných protestů se zúčastnili i Rumuni žijící v zahraničí jako projev solidarity s vládní opozicí.
Rebelové z FARC zaútočili na radarovou stanici
Poškození stanice narušilo civilní vzdušnou přepravu na jihu a západě země. Radar byl zároveň používán ke kontrole přepravy drog. Jeho oprava bude trvat několik měsíců. Při akci, které se účastnilo 100 přívrženců FARC, bylo použito podomácku vyrobené střelivo. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos akci odsoudil. Prohlásil, že „když FARC útočí na místa, která mohou ovlivnit civilní obyvatelstvo, dává najevo svou slabost a zoufalství“. Tato událost se stala ani ne měsíc po té, co nový vůdce rebelů oznámil, že je FARC ochotna jednat s vládou. Vláda prezidenta Santose však jeho návrh k mírovým debatám zamítla.
Téměř 60% Brazilců je „velice spokojeno“ s prezidentkou Rousseff
To vyšlo najevo po zveřejnění statistiky od firmy Datapolha. V něm obyvatelé Brazílie hodnotili první rok vlády prezidentky Dimly Rousseff. 59% Brazilců je velice spokojeno s jednáním prezidentky. 33% považuje její jednání za běžné. Pouhých 6% dotazovaných uvedlo, že s její vládou spokojeni nejsou. Prezidentčino hodnocení patří mezi nejlepší od roku 1989. Prezidentka Rousseff tak předběhla i svého předchůdce Luize Inacio Lula da Silva, který se těšil velké oblibě.
Prezidenti Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu budou pokračovat v hledání cesty k řešení otázky Náhorního Karabachu
V pondělí 23. 1. proběhne v ruském Soči další setkání prezidentů Ruska, Ázerbájdžánu a Arménie, kteří budou pokračovat v jednání o otázce sporného území Náhorního Karabachu. Oznámila to dnes tisková služba Kremlu, která zároveň připomněla, že úspěšné řešení tohoto konfliktu mírovými prostředky je jedním z prioritních zájmů Ruska v tomto regionu.
Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenko vyzvala opozici ke sjednocení
Bývalá ukrajinská premiérka a předsedkyně politické strany Батьківщина (Vlast) Julija Tymošenko se prostřednictvím dopisu z vězení obrátila k účastníkům rozsáhlé protestní akce opozice, která se dnes koná v Kyjevu při příležitosti ukrajinského státního svátku. V dopise vyzvala opozici ke sjednocení proti „vnitřnímu nepříteli“ a společnému úsilí o vítězství v parlamentních volbách 2012, jehož účelem nemá podle jejích slov být pouze „dosazení“ několika desítek poslanců do Nejvyšší rady, ale především vyvedení země „ze tmy, v níž se nyní nachází“.
Protesty v Kosovu, prezidentka žádá institucionální řešení
Rozhodnutí politické strany Vetevendosje o hledání vzájemného vztahu se Srbskem byl přes druhý protest následován iniciativou prezidentky Atifete Jahjaga, která požadovala setkání představitelů parlamentních politických stran, aby byl projednán aktuální vývoj v zemi. Kancelář prezidentky oznámila, že paní Jahjaga projednávala s politickými stranami otázky národního zájmu, se zvláštním důrazem na současný politický vývoj v Kosovu. Představitel opoziční kosovské politické strany Vetevendosje Albin Kurti řekl po včerejším setkání s prezidentkou, že dnes hodlá uspořádat demonstraci aby se ujistil, že návrh na úplnou vzájemnost se Srbskem bude zaveden. Kosovská policie prostřednictvím dopisu vyzvala občany, aby se zabránilo všem protiprávním činům a provokacím a připomněla jim, aby dodržovali zákon o veřejném shromáždění.
Dle mise Parlamentního shromáždění Rady Evropy potřebuje Rusko reformu volebních orgánu
Mise Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PSRE) sledovala průběh prosincových parlamentních voleb do Dumy, dolní komory ruského parlamentu. Představitelé mise nyní sdělili, že dle jejich názorů potřebuje Rusko reformu orgánů zodpovídajících za průběh voleb. Hlavní teze představil v Moskvě v sobotu šéf mise Tiny Kox. Ten znova potvrdil, že v průběhu voleb byla slabá konkurence a volby nebyly dostatečně spravedlivé. Uvedl také, že Rusko samotné by mělo posoudit jak vážné bylo porušení spravedlivého průběhu voleb. Dle některých analytiků byl výsledek vítězné strany Jednotné Rusko upraven o 10-15%. Dle ruské Centrální volební komise je posudek mise PSRE „zpolitizovaný“.
V Albánii proběhla protivládní demonstrace
V hlavním městě Albánie Tiraně včera demonstrovalo několik tisíc lidí proti vládnímu kabinetu. Důvodem je především volání po spravedlnosti v souvislosti s loňským zabitím čtyř představitelů opozice albánskými pořádkovými silami. Dle opozice včele s hlavním představitelem, jímž je Edi Rama, bylo zabití čtyř demonstrantů pořádkovými silami úmyslné. Žádný z pachatelů prozatím nebyl odsouzen. Tato událost zhoršila již tak špatný vztah opozice s vládou. Opozice již dříve nařkla kabinet ze zfalšování voleb v červenci roku 2009.
Tisíce lidí se shromáždily na podporu vlády maďarského premiéra Orbána
Dle zdrojů BBC nejméně 100 tisíc lidí včera vyjádřilo podporu maďarskému premiérovi, jímž je Viktor Orbán a jeho vládnímu kabinetu. Účastníci pochodu vyslali Evropské unii (EU) vzkaz, aby respektovala maďarskou suverenitu. Dle EU, která vůči Maďarsku zahájila právní kroky, některé z nově přijatých maďarských zákonů ohrožují demokracii státu. Premiér Orbán tento týden přislíbil změnit některé ze zákonů, definitivní verze úprav bude rozhodnuta v úterý na zasedání s vysokými představiteli EU. Organizátoři pokojného pochodu si kladli za cíl shromáždit více lidí, než se podařilo v minulých týdnech opozici.
Dnes probíhá chorvatské referendum o vstupu do EU
Podle průzkumu veřejného mínění se očekává, že 60% voličů vstup do Evropské unie (EU) podpoří. Oponenti se bojí o ztrátu suverenity země pouze dvě desetiletí poté, co se Chorvatsko stalo nezávislým státem. Podle podporovatelů návrhu je vstup do EU z dlouhodobého hlediska nejlepší možností. Chorvatsko v dnešní době trpí vysokou nezaměstnaností a řadou ekonomických problémů. Všechny hlavní parlamentní strany vstup podporují. Pokud se Chorvaté v referendu vyjádří pro vstup, musí vstup schválit ještě všech 27 států bloku.
Hlava palestinského hnutí Hamas hodlá rezignovat
Vůdce palestinského hnutí Hamas ovládajícím pásmo Gazy Khaled Meshaal potvrdil, že chce odstoupit z čela hnutí po 8 letech. Dosavadní politický šéf hnutí Hamas Khaled Meshaal, který se nachází v exilu v Sýrii a který přežil pokus o atentát v roce 1997, oznámil, že se do čela hnutí již nepostaví. Vysocí představitelé hnutí Hamas již vyzvali, aby Mashaal své stanovisko ještě přehodnotil. Khaled Meshaal se vedoucí role v Hamasu ujal v roce 2004, kdy byl spáchán atentát na jeho předchůdce Abdela Aziz Rantissi. Rozhodnutí přichází ve chvíli, kdy se oficiální vedení organizace Hamas sídlící v Damašku stále více rozchází s vedením pásma Gazy.
Černohorci protestují proti stávající vládě
V sobotu Černohorci protestovali proti obtížné sociální a ekonomické situaci země v hlavním městě Podgorici. Demonstrace proběhla před sídle vlády. Nespokojení občané tvrdí, že protesty budou narůstat na intenzivnosti. Jedním z důvodů protestu několika tisíc lidí bylo zvýšení cen elektřiny.
Hlavní představitel bank odjel z Řecka, rozhovory o výměně dluhopisů pokračují
Sdělil to zdroj z řeckého ministerstva financí agentuře AFP. Charles Dallara, zástupce Ústavu pro mezinárodní finance (IIF), který reprezentuje banky a finanční instituce odjel z Atén do Paříže, rozhovory pokračují po telefonu.
Strana Muslimského bratrstva FJP vyhrála egyptské parlamentní volby
Strana Muslimského bratrstva Svoboda a spravedlnost (FJP) s jasným náskokem vyhrálo tříkolové parlamentní volby ziskem 38% křesel. Druhá skončila tvrdě islamistická strana Al-Nour se ziskem 29% mandátů, třetí stranou je liberální Wafd a čtvrtým uskupením v egyptském parlamentu bude koalice Egyptský blok. Islamisté tak obsadí zhruba 2/3 všech křesel a budou tak mít hlavní slovo a největší vliv na novou vznikající egyptskou ústavu.
Albánie podpoří Makedonii ve snaze stát se členem NATO
Albánský ministr obrany Arben Imami přislíbil plnou podporu Makedonii ve vstupu do NATO s tím, že zdůraznil, že otázka makedonského členství v NATO je klíčová pro celý region při cestě za členstvím v EU. Ministr Imami to prohlásil při své návštěvě Makedonie na pozvání makedonského ministra obrany Fatmira Besimi v rámci jednání o rozvoji bilaterální spolupráce zejména v oblasti obrany.
Americký Helsinský výbor: „Všechny země západního Balkánu by se měly stát členy NATO a EU“
Americký Helsinský výbor ve Washingtonu konstatoval, že všechny země západního Balkánu by se měly stát členy Evropské unie a NATO, přičemž USA by jim v této integraci měly poskytovat svou veškerou možnou podporu. Kongresmani Christopher Smith a Eliot Engel pak poukázali na to, že NATO může pro tyto země hrát důležitou roli jako předstupeň úplné euroatlantické integrace. Eliot Engel dokonce pronesl, že armáda USA by neměla opouštět svou kosovskou základnu CampBondsteel, kde má nyní 7000 mužů, ale dokonce by měla svou přítomnost po opuštění Iráku v této oblasti posílit.
Chorvatsko podpořilo autonomii federativní země Bosny a Hercegoviny – Republiky srbské
Chorvatský prezident Ivo Josipovic prohlásil před nadcházejícím setkáním prezidentů Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny 3. února na Mt. Jahorina v jihovýchodní Bosně a Hercegovině, že vnímá existenci Republiky srbské jako ústavní realitu federace Bosny a Hercegoviny. Chorvatsko je podle jeho slov přesvědčeno u důležitosti komunikace a spolupráce s každým dílčím subjektem Bosny a Hercegoviny. Federace Bosna a Hercegovina je složena ze dvou federativních entit – chorvatské-bosenské Bosny a Hercegoviny a srbské Republiky srbské, mezi jejichž politickými představiteli trvá napjatý vztah. Chorvatský prezident vyzval, aby se obě federativní části staraly „sami o sebe“ a nehledaly řešení každého interního sporu v mezinárodních arbitrážích. Prezident Josipovic dále v souvislosti s posledními událostmi řekl, že prezident Republiky srbské Milorad Dodik byl vždy během jejich setkání spravedlivý a objektivní.
MERCOSUR se chce rozšířit o nové členy
MERCOSUR je nejdynamičtější ekonomickou organizací Latinské Ameriky s průměrným ročním ekonomickým růstem až 33%. Joao Carlos Parkinson, poradce generálního reprezentanta MERCOSUR uvedl, že rozšíření neproběhne najednou. Některé přidružené státy totiž ještě nejsou připraveny ke členství. Některé státy dokonce zatím o plnohodnotné členství nestojí. Hlavními kandidáty na členské země bloku jsou Bolívie, Surinam, Guyana a Ekvádor. Pan Parkinson dále oznámil, že by se MERCOSUR mohl přeměnit na společnou organizaci všech zemí Latinské Ameriky.
Itálie bude mít v Libyi své vojenské jednotky a dále vytvoří systém ochrany libyjských hranic
Libyjský prozatímní premiér Abdurrahim al-Keib oznámil na tiskové konferenci spolu se svým italským protějškem Mario Monti, že ministři obrany obou zemí podepsali předběžnou dohodu o italské pomoci při vytváření systému kontroly libyjských hranic a při výcviku ochrany ropných zařízení. Společná spolupráce bude podle libyjského premiéra zcela ctít libyjskou suverenitu a počítá s přítomností italských vojáků na libyjském území.