Šéfka peruánské protidrogové policie Carmen Masias potrvdila, že chce navštívit své kolumbijské a bolivijské protějšky. To proto, aby země sladily svůj boj proti drogovému průmyslu. Paní Mesias dále uvedla, že tato spolupráce by se měla rozšířit i do dalších zemí Latinské Ameriky – například do Mexika. S mexickým ambasadorem v Peru se již sešla. Paní Mesias oznámila, že se konal mítink s čínskými investory, kteří jsou připraveni investovat peníze do produkce přírodního sladidla, které by nahradilo listy koky, ze kterých se připravuje kokain.
Archiv rubriky: Útvar
Íránské Revoluční gardy oznámily, že návrat amerických lodí do Perského zálivu není problém
Zástupce velitele Revolučních gard Hossein Salami oznámil, že pravděpodobný návrat amerických válečných lodí do Perského zálivu považují za součást rutinní činnosti amerického námořnictva v oblasti. Revoluční gardy se také postavily smířlivě k posílení americké flotily o nové lodě s tím, že jde o součást americké trvalé přítomnosti, oznámila to íránská tisková agentura IRNA. Írán tak podle expertů zmírňuje napětí, které v posledních týdnech kulminovalo především kvůli Hormuzskému průlivu, a to ačkoliv dříve americkou 5. flotilu před návratem do oblasti varoval.
Argentinci protestovali před ambasádou Spojeného království v Buenos Aires
Levicoví aktivisté požadovali, aby Argentina rozvázala diplomatické vztahy se Spojeným královstvím. Před ambasádou došlo i k pálení vlajky Spojeného království. Aktivisté tak reagují na na spor ohledně Falklandských ostrovů, které jsou pod nadvládou Spojeného království. Argentina si na toto území ale dělá nárok také. Britský premiér na její nárok reagoval slovy, že ,, postoj Argentiny je koloniální“. Vůdce protestantů Wilma Ripoll uvedla, že další protesty jsou plánovány na příští měsíc, kdy Falklandské ostrovy navštíví britský princ William. Tlak ohledně nadvlády nad územím začal sílit v roce 2010. Tehdy britské společnosti začaly těžit v oblasti ostrovů ropu. Ministerstvo zahraničí USA se k věci vyjádřilo se slovy, že ,, de facto uznává britskou administraci na ostrovech, ale nezaujímá žádné postavení ve věci sporu o nadvládu nad územím“. Spojené státy dále vyzvaly Londýn i Buenos Aires k diskuzím.
Jemenský parlament schválil udělení doživotní imunity prezidentu Salehovi
Jemenský parlament schválil zákon o udělení doživotní imunity odstupujícímu prezidentovi Ali Abdullah Salehovi pro období povstání proti jeho 33 let dlouhé vládě. Jemenští zákonodárci ale již odmítli udělit imunitu před trestním stíháním prezidentovým asistentům. Parlament dále podpořil kandidaturu viceprezidenta Abd-Rabbu Mansour Hadi v prezidentských volbách příští měsíc.
V Maroku hrozí 70 mužů hromadnou sebevraždou v rámci protestů proti nedostatku práce
Asi 70 nezaměstnaných Maročanů hrozí spácháním kolektivní sebevraždy odpálením sebe sama v dolech státního těžařského koncernu na fosfáty OCP kvůli propuštění. V zemi v současné době na různých místech propukají jednotlivé nepokoje menšího rozsahu, které pořádají především nezaměstnaní mladí lidé. Minulý týden se v hlavním městě Rabat na protest zapálili 4 absolventi univerzity, kteří marně hledají zaměstnání. Dále marocká policie razantně rozehnala protesty u města Benguerir a pozatýkala šest účastníků za podněcování nepokojů. Dále soud v pátek odsoudil na 4 roky vězení za pokus o žhářství a útoky na policii 10 účastníků protestů ve městě Safi.
Egyptské Muslimské bratrstvo: „Armáda neunikne kontrole ani zodpovědnosti“
Muslimské bratrstvo v Egyptě, jehož strana Svoboda a spravedlnost (FJP) je jistým vítězem parlamentních voleb, oznámilo, že prozatímní vojenská vláda je zcela zodpovědná za průběh předání moci do civilních rukou a dále i za případné chyby, kterých se dopustila v čele Egypta od rezignace bývalého prezidenta Husni Mubaraka. Strna FJP bude také požadovat, aby vojenský rozpočet podléhal kontrole parlamentu.
V Libyi vyšli do ulic islamisté – požadují legislativu založenou na islámském právu šaría
Stovky ortodoxních muslimů vyšly do ulic v Benghazi a Sabha, aby demonstrovaly svůj požadavek na implementaci islámského práva šaría do vznikající nové libyjské legislativy. Podnětem k demonstracím je vznik několika nových sekulárních politických stran, které si kladou za cíl náboženství oddělit od státní správy. V hlavním městě Tripolisu pak islamisté veřejně pálili výtisky Zelené knihy, jejíž autorem je Muammar Kaddafi.
Islámské povstání v Nigérii pokračuje – došlo ke koordinovaným bombovým útokům na bezpečnostní složky
Přes noc došlo ve městě Kano na severu Nigérie, kde žije zhruba 10 milionů lidí, ke koordinované řadě bombových útoků zacílených na bezpečnostní složky. Zemřelo přes 100 lidí, další jsou zranění. Islamistická sekta Boko Haram, která vede povstání proti centrální vládě, se k útokům již přihlásila. Nigerijská vláda již ve městě vyhlásila po setmění zákaz vycházení. Podle bezpečnostních expertů se útoky zaměřené především na vládní cíle stále častěji opakují a nabývají na sofistikovanosti.
Madagaskar odmítl přijmout letadlo se svým bývalým prezidentem
Madagaskarské úřady zakázaly přistát letadlu z Jihoafrické republiky, ve kterém se do země pokoušel vrátit její bývalý prezident Marc Ravalomanana. Nejnovější pokus bývalého prezidenta Ravalomanany, jehož politická strana se staví proti uznávání současné vlády, by podle komentátorů mohl vést k jeho zatčení a ke zvýšení politického napětí na Madagaskaru.
Itálie schválila řadu kontroverzních reforem na podporu ekonomiky země
Opatření umožňují více licencí taxi službám, či povolení lékárníkům dávat slevy na některé léky. Cílem vlády je do ukončit restriktivní praktiky a zvýšit konkurenci, ale kritici tvrdí, že malé firmy budou poškozeny. Dříve Itálie představila balíček v hodnotě 5,5 miliard eur pro investice do infrastruktury. Ten by měl být určen na železniční tratě v chudších oblastech jižní Itálie, státní byty a nové školy. Peníze jsou tak navýšení prosincového balíčku 4,8 miliard eur určeného pro silniční, stavební projekty a vysokorychlostní železnice.
Turecko vyzvalo Francii aby zamítla zákon o arménské genocidě
Turecký ministr zahraničních věcí vyzval francouzský Senát, aby odmítl zákon, který zakazuje popírání arménské genocidy. Senát bude zákon projednávat v pondělí a dle analytiků schválení podpoří. To i přes fakt, že Ústavní komise Senátu se vyjádřila proti zákonu. Jedním z důvodů by mohla být i politická aktivita Arménů žijících ve Francii. Těch zde je asi 1,5 milionu a jejich hlasování by mohlo ovlivnit výsledky prezidentských voleb. Francouzský prezident Sarkozy vyzval Turecko ke smířlivému dialogu o tomto zákonu.
Prezidentka Brazílie schválila státní rozpočet na rok 2012
Státní rozpočet země činí 2,25 bilionu amerických dolarů. Podle oficiálního textu je rozpočet o 104 miliard vyšší, než loňský rok. Asi 364 miliard bude použito pro zplacení státního dluhu. Téměř 1,2 miliardy dolarů bude použita pro vyšší výdaje, spojené se zvýšením minimální mzdy. Zároveň si brazilská vláda dala předsevzetí, že za rok 2012 chce zintenzivnit své úsilí v boji proti chudobě. Podle ministryně sociálního rozvoje Terezy Campello je plánem vlády pomoct až 320 000 rodinám.
Chile bylo poprvé pozváno na summit G20
To oznámil chilský ministr zahraničí Alfredo Moreno. Summit se bude konat letos v červnu v Mexiku. Na tiskové konferenci se ministr Moreno vyjádřil se slovy, že pozvání Chile na summit G20 je důkazem toho, jak se svět mění. Formující se země v něm mají důležitější roli. Chile tak dostane možnost účastnit se ekonomických debat v přední linii a čelit nejisté globální ekonomické situaci. G20 doteď spojovala země G7, Evropskou unii a tucet formujících se ekonomik. V těch byly latinskoamerické země zastoupeny Argentinou, Brazílií a Mexikem. Poslední summit G20 se konal minulý rok v listopadu.
Kosovští Srbové odloží referendum kvůli zasedání ministrů EU
Referendum plánované severními kosovskými Srbovy nemůže být uskutečněno před zasedáním ministrů EU, kde bude rozhodnuto o tom, zda-li bude Srbsku udělen status kandidáta na členství v EU. Referendum by tak mohlo být přesunuto na konec března.
Francouzský prezident žádá dialog s Tureckem ohledně zákona o arménské genocidě
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyzval Turecko k „rozumnému dialogu“ v dopise tureckému premiérovi, jímž je Recep Tayyip Erdogan, ohledně zákona o arménské genocidě, který bude projednávat ve francouzském Senátu již v pondělí. Kvůli zákonu v minulosti odvolalo Turecko svého diplomata z Francie a byly zrušeny bilaterální vojenské a politické projekty. Turecko také pohrozilo bojkotem francouzského zboží a upozornilo, že projde-li zákon francouzským Senátem, může to ohrozit celkovou spolupráci Turecka s EU.
Francouzský prezident: „Francie udělá vše proto, aby zabránila vojenskému útoku na Írán“
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve své novoroční řeči k francouzským diplomatům shromážděným v Paříži varoval před vojenským úderem proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Francouzský prezident upozornil na to, že by takový zásah rozpoutal chaos a války po celém Blízkém východě a řekl francouzským diplomatům, že cílem Francie musí být udělat vše proto, aby útoku na Írán zabránila a podpořila co nejsilnější sankce.
Evropská komise zdvojnásobila svou humanitární pomoc v oblasti Sahelu
Oznámení přišlo ze strany EU komisařky, jíž je Kristalina Georgieva během její pokračující návštěvy Nigeru a Čadu. Evropská komise vyčlenila 105 milionů eur na humanitární pomoc Africe, z toho 35% je určeno přímo pro Niger.
Polsko bude pokračovat v průzkumu břidlicového plynu
Polsko bude stát za svými podnikatelskými záměry pokračovat v průzkumu břidlicového plynu, a to navzdory čerstvému rozhodnutí Bulharska o zákazu svých průzkumu. Bulharský parlament tento týden odhlasoval, že nebude pokračovat s domácími zkoumání břidlicového plynu, takže Polsko by se svým rozhodnutím mohlo být v EU potenciálně izolováno. Francie zastavila vlastní průzkum plynu břidlic v roce 2011. „Rozhodnutí nezmění stávající pozici Polska v EU, v níž každý členský stát má suverénní právo definovat svůj vlastní postoj k energetickým zdrojům,“ uvedlo polské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.
Vztahy mezi Norskem a Pákistánem po vystoupení šéfky norských zpravodajců v Evropském parlamentu se nezmění
Vztahy mezi Norskem a Pákistánem nebudou ovlivněny údajným únikem citlivých informací způsobeným nyní již bývalou šéfkou norské zpravodajské služby PST Janne Kristiansen, která v Evropském parlamentu řekla, že v PST má své špionážní skupiny v Pákistánu. Mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí Abdul Basit prohlásil, že incident nijak nezmění vztah mezi oběma zeměmi, a pákistánský velvyslanec v Norsku Ishtiaq Andrabi již problém bagatelizoval s tím, že mezi oběma zeměmi probíhá úzká spolupráce.
Chorvatský parlament označil členství v EU za strategický národní zájem
Chorvatský parlament přijal rezoluci o tom, že členství Chorvatska v Evropské unii je strategickým národním zájmem. Rezoluce dále vyzývá občany Chorvatska, aby 22. ledna v referendu o přistoupení Chorvatska k EU tento zájem podpořili.
Izrael se chystá prohlubovat spolupráci s Kyprem
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu 16. února navštíví Kypr, který má mimo jiné ve druhé polovině roku 2012 předsedat EU, oznámila to agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný vojenský zdroj. Izraelské ministerstvo zahraničí odmítá uvést podrobnosti návštěvy, ovšem má se údajně jednat o prohloubení izraelsko-kyperské spolupráce při těžbě zemního plynu v kyperských vodách. Dalším tématem má být i bezpečnostní spolupráce a otázka tureckého angažmá v oblasti. Podle bezpečnostních expertů Izrael usiluje o prohloubení spolupráce v důsledku zhroucení vztahů s Tureckem a kvůli nejisté situaci v Sýrii.
Opozice vyzvala tureckého prezidenta, aby rezignoval v případě prodloužení prezidentského mandátu
Šéf nejsilnější opoziční turecké strany Republikánská lidová strana (CHP) Akif Hamzaçebi vyzval tureckého prezidenta Abdullaha Güla, aby 28. srpna 2012, kdy vyprší jeho pětileté funkční období, rezignoval v souladu s ústavou, podle které byl zvolen. Důvodem je totiž vládní návrh zákona o prodloužení funkčního období prezidenta na 7 let.
Hnutí Hamas vyzvalo prezidenta palestinské samosprávy k ukončení jednání s Izraelem
Prezident Palestinské samosprávy Mahmoud Abbas byl vyzván hnutím Hamas ovládajícím pásmo Gazy, aby pozastavil předběžné mírové rozhovory s Izraelem kvůli zatčení dvou poslanců izraelského parlamentu, kteří jsou členové Hamasu. Jedná se o mluvčího palestinského parlamentu Azize Dweik a poslance za město Betlém, Khaleda Tafish.