Šéf francouzské diplomacie Alain Juppé vyzval Turecko k zachování klidu

Během stoupajícího napětí kvůli francouzskému zákonu, který zakazuje popírání arménské genocidy vyzval francouzský ministr zahraničí  Alain Juppé tureckou vládu k zachování klidu. Dle jeho názoru se země navzájem potřebují a po vlně emocí se situace ustálí. On sám se již dříve vyslovil proti návrhu. Turecko vyhrožuje stálými sankcemi proti Francii. Kritici zákona upozorňují na to, že zákon byl schválen 3 měsíce před prezidentskými volbami, kde by arménská menšina mohla ovlivnit celkový výsledek. Návrh zákona byl předložen stranou současného prezidenta Sarkozyho, který se uchází o znovuzvolení.

Internetové stránky polské vlády napadnuté hackry kvůli smlouvě ACTA

Internetové stránky polského premiéra, vlády a parlamentu byly napadené hackry, v době kdy kritici tvrdí, že mezinárodní smlouva o boji proti padělání obchodu (ACTA) by mohla vést k cenzuře. Vláda uvedla, že smlouvu podepíše ve čtvrtek dle očekávání. Za útokem na internetové stránky stojí skupina Anonymous. Smlouva byla prozatím podepsána Spojenými státy, Austrálii, Japonskem, Kanadou, Marokem, Novým Zélandem, Singapurem a Jižní Koreou. K protestům proti smlouvě se připojí v úterý večer řada populárních polských internetových stran.

Největší nezávislá evropská rafinerie Petroplus jde do insolvence

Švýcarská společnost na sebe podá insolvenční návrh, neboť se její zástupci nebyli schopní dohodnout s věřiteli na prodloužení nejzazšího termínu splácení dluhů. Firma která spravuje rafinérie v 5 evropských zemích, přiznala problémy již před dvěma týdny, kdy jí švýcarské banky zmrazily úvěr. Již minulý týden se zastavil obchod s akciemi této firmy. Dle analytiků můžou stát za problémy firmy zastaralé rafinérie s vyššími provozními náklady.

Turecko označilo nový francouzský zákon za rasistický

Francouzský zákon o popírání arménské genocidy je dle tureckého premiéra rasistickým. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan uvedl, že zákon „zabíjí svobodu smýšlení“. Zákon již způsobil značné napětí mezi oběma zeměmi, které jsou v rámci organizace NATO spojenci. Turecký premiér uvedl, že vláda promýšlí odpověď na tento krok.

Západoevropské akcie zastavily růst, sledují výsledek řeckých jednání o seškrtání dluhu

Po několikadenním růstu se akcie zastavily a začaly opět klesat. Očekává se výsledek jednání Řecka a soukromých věřitelů o výměně dluhopisů. Evropská unie zatím návrh předložen soukromými věřiteli poslala zpět k jednání, protože požaduje snížení progresivního úroku u nových dluhopisů. Ten je teď nabízen za standardní 4%. Riziko řeckého bankrotu tak zatím nebylo zažehnáno.

Eurozóna žádá Řecko o písemný slib o reformách

Eurozóna chce, aby se Řecko k reformám zavázalo písemně předtím, než mu bude poskytnut druhý záchranný balíček, bez nějž by se země dostala do platební neschopnosti. Rozhovory o pomoci tak budou pokračovat pouze, pokud se všechny řecké politické strany dohodnou. Dle šéfa ministrů financí eurozóny Junckera je dosavadní zavádění strukturálních reforem v Řecku neúspěšné. Ministři dále žádají, aby se soukromí věřitelé dohodli s Řeckem na nižší úrokové míře výměny dluhopisů, než požadovaných 4%. Soukromí věřitelé však včera uvedli, že jejich nabídka je maximem možného. 

Aktivisté Hnutí za Chorvatsko neuznávají výsledek referenda o vstupu do EU

Odpůrci vstupu do Evropské unie (EU) neuznali výsledky nedělního referenda a oznámili řadů protestů v rámci celé země. Aktivisté také uvedli, že kampaň pro vstup byla dle jejich názoru „jednosměrná“, aniž by došlo k diskusím ohledně výhod a nevýhod vstupu do EU. Představitel skupiny Drazen Keleminec uvedl, že hlasování bylo nedemokratické, protože dle jeho slov vyhrožovala ministryně zahraničí Vesna Pusic, že penzisté zůstanou bez příjmů, pokud nebudou volit pro vstup.

Francouzský Senát schválil zákon o popírání arménské genocidy

Zákon tak činí ilegálním popírání toho, že zabíjení Arménů osmanskými Turky v letech 1915-1916 byla genocida. Turecko již dříve informovalo, že v případě schválení zákona uvalí na Francii nové sankce. Nyní musí být zákon schválen prezidentem Nicolasem Sarkozym, jehož strana zákon navrhla. Ten žádal již dříve o dialog s Tureckem, které se vyslovilo tvrdě proti zákonu. O podobném zákonu uvažuje Izrael. 

Mitt Romney zveřejnil své daně za roky 2010/2011

Republikánský prezidentský kandidát Mitt Romney zveřejnil výpis z daňové evidence. Doklad ukazuje, že Mitt Romney zaplatil v minulých dvou letech na daních 6,2 milionu USD z celkového příjmu 45,2 milionu USD. Romney tak platí nižší sazbu daně, než většina Američanů, protože většina jeho zisků pochází z kapitálu, který je zdaněn 15 %. Standardní daně z příjmů jsou v USA na úrovni 35%.

Nigérie nadále čelí povstání islamistů na severu

Desetimilionové město Kano na severu Nigérie, ve kterém byl vyhlášen zákaz vycházení po setmění je zcela bez běžného provozu kvůli strachu běžných obyvatel vycházet na ulice. Křesťanské kostely i mešity jsou při bohoslužbách téměř prázdné, neboť islamistická sekta Boko Haram zintenzivňuje své útoky a již několikrát došlo i k odpovědi z řad křesťanů. Po posledním útoku v Kano zemřelo minimálně 180 lidí. Policie a bezpečnostní složky jsou ale podle svých slov těžko schopné útokům předcházet.

Makedonie vstoupila do druhé etapy v cestě za Dohodou o stabilizaci a přidružení k EU

Rada pro stabilizaci a přidružení k EU (SAA) oznámila, že Komise pro stabilizaci a přidružení Makeodonie vstoupila do druhé etapy vzájemného jednání. Při 8. zasedání SA dánský ministr zahraničí Villy Søvndal, který radě předsedá, zdůraznil spolu s makedonskou delegací, že Makedonie již přijala řadu opatření, aby se zabránilo zneužití bezvízového režimu. Stejně tak podle dánského ministra učinila významný pokrok v decentralizaci, spravedlivém zastoupení menšin a v romské integraci. Podle SA ale ještě existují obavy z nedostatečné svobody médií.

Írán oznámil, že v případě ohrožení exportu své ropy zablokuje Hormuzský průliv

Írán  Mohammad Kossari, náměstek ředitele parlamentního výboru pro zahraniční záležitosti a bezpečnost, obvinil EU ze zahájení „psychologické války“ poté, co bylo rozhodnuto o uvalení embarga na Íránskou ropu od 1. července. Pro tiskovou agenturu Fars dále náměstek Kossari oznámil, že pokud dojde k jakémukoliv narušení v souvislosti s prodejem íránské ropy, Írán definitivně uzavře Hormuzský průliv. Dále je Írán podle jeho slov připraven v případě, že by se Američané pokusili prolomit blokádu silou, zasáhnout americké cíle po celém světě. Do Perského zálivu zatím vplula americká posílená 5. flotila spolu s britskými a francouzskými loděmi, načež Írán reagoval smířlivě. Spojené státy již uvítaly ropné embargo EU a prezident USA Barack Obama v reakci prohlásil, že USA jsou připraveny ukládat další sankce proti Íránu, aby zabránily „vážné hrozbě íránského jaderného programu“. Teherán ovšem opět popřel, že by jeho jaderný program měl sloužit vojenským účelům.

Nové bombové útoky v Iráku namířené opět proti šiítským muslimům

V hlavním městě Iráku opět došlo k bombovým útokům v převážně šiítské oblasti Sadr. Bomby v zaparkovaných automobilech zabily na místě 10 lidí a dalších víc než 30 zranily. Irák byl od prosince zasažen již čtyřmi velkými útoky tohoto typu poté, co z Irákzu odešla americká armáda. V zemi rostou obavy z vypuknutí náboženského násilí a krize, k němuž došlo již na přelomu let 2006 – 2007 a z rozpadnutí křehké vládní koalice šiítů a sunnitů.

Mezinárodní trestní soud zahájil řízení se keňskými vládními činiteli

Mezinárodní trestní soud (ICC) rozhodl o zahájení řízení se 4 Keňany, které prokurátor ICC Luis Moreno-Ocampo obvinil ze zločinů proti lidskosti při podněcování povolebního násilí v Keni v roce 2007, při kterém zahynulo 1220 lidí a docházelo ke znásilňování. Jedná se o ministra financí a syna zakladatele Keni Uhuru Kenyatta, který hodlá v příštím roce kandidovat na prezidenta. Dále je obviněn William Ruto, bývalý ministr školství, kterému jeho funkce byla pozastavena, tajemník vlády Francis Muthaura a bývalý policejní náčelník Mohammed Hussein Ali. Keňa již dříve vyvíjela velký diplomatický tlak, aby procesy pozastavila, a to v OSN i přímo v sídle ICC v Haagu. Proces totiž bude mít podle analytiků velký vliv na politickou scénu v Keni, největší ekonomice východní Afriky.

Turecký parlament bude řešit důležitou reformu soudnictví a uvolnění svobody projevu

Turecký parlament bude řešit reformu justice ministra spravedlnosti Sadullaha Ergina, poté co změny v soudním systému schválila turecká vláda. Reforma řeší kritizované příliš dlouhé předběžné zadržení před zahájením soudního řízení. Další nové zákony pak uvolní svobodu projevu – má být pozastaveno veškeré sledování a pozměněny trestné činy spáchané prostřednictvím médií, za které v současnosti hrozí až 5 let odnětí svobody. Pokud pak takový trestný čin nebude spáchán během 3 let od odsouzení ve stejné věci, bude odpuštěn. Dále mají být zrušena ustanovení o pozastavení a zrušení publikace na základě „teroristické propagandy“.

Město Bani Walid obsadili příznivci padlé libyjské vlády

Bojovníci loajální k svrženému libyjskému vůdci Muammarovi Kaddafi získali kontrolu nad městem Bani Walid, kde včera povstali. Ve městě již byly vyvěšeny zelené vlajky Libyjské arabské džamahírija. Milicie loajální Přechodné národní radě (NTC) byla z města vytlačena a stoupenci bývalé vlády obsadili i místní kasárny. Ve městě Benghazi, kde boje proti tehdejší libyjské vládě započaly, pak probíhají protesty, které již způsobily rezignaci viceprezidenta NTC.

Spojené arabské emiráty a Albánie podepsaly dohodu o bilaterální hospodářské spolupráci

Ministr Spojených arabských emirátů (SAE) pro hospodářství Sultan Bin Saeed Al Mansouri a albánský místopředseda vlády Edmond Haxhinasto podepsali dohodu o rozvíjení vzájemné spolupráce v oblasti obchodu, průmyslu, dopravy, telekomunikací, cestovního ruchu a investic. Ministr SAE pro hospodářství také prohlásil, že tato dohoda je krokem k vytvoření společného hospodářského výboru mezi SAE a Albánií.

Světová banka poskytne Albánii 40 milionů dolarů

Světová banka poskytne Albánii 40 milionů dolarů ke zmírnění negativních dopadů krize a k udržení současného tempa ekonomického růstu. Zástupkyně Světové banky v Albánii Kseniya Lvovsky prohlásila, že finanční podpora má být použita na podporu důchodových reforem a změn v zákoně o sociálních dávkách.

Rumunský premiér odvolal ministra zahraničních věcí

Rumunský premiér Emil Boc odvolal ministra zahraničí Teodora Baconschi po jeho pohrdavé poznámce o demonstrantech, že se jedná o „nešikovné násilníky ze slumů“. V Bukurešti zatím probíhají již 10 dní nepokoje a demonstrace vyvolané snížením platů státních zaměstnanců o čtvrtinu a zvýšením daní z obratu. Podle analytiků je odvolání ministra zahraničí politickou obětí ve snaze zabránit dalším protestům, ovšem panují obecné pochyby o tom, že to skutečně pomůže.

Ghana uznala stát Kosovo

První kosovský vicepremiér Behgjet Pacolli  oznámil, že západoafrická Ghana uznala Kosovo jako samostatný stát. Jedná se tak o další úspěch cest, které vicepremiér Behgjet Pacolli v posledních měsících podniká po celém světě, aby získal podporu pro Kosovo. Poslední země, které Kosovo uznaly jsou Gabon, Pobřeží slonoviny či Kuvajt. Nově tak Kosovo uznává 86 zemí.

V libyjském městě Bani Walid povstali příznivci Muammara Kaddafi

Ve městě Bani Walid, které leží zhruba 200 km jihovýchodně od hlavního města Tripolis, se střetli příznivci bývalé vlády s milicí loajální nové libyjské vládě a prozatímní národní radě NTC. Bani Walid je hlavním centrem silného kmene Warfallah, který v době povstání byl jednou z hlavních opor vlády Muammara Kaddafi. Boje vzplanuly poté, co místní milice zatkla několik lidí věrných bývalé libyjské vládě – to vyvolalo násilný odpor ostatních doposud mlčenlivých stoupenců Muammara Kaddafi. V bojích bylo podle místních svědků užito těžkých zbraní včetně protitankových raket a podle agentury Reuters již zahynuli 4 lidé.