Britský ministr zahraničí William Hague v rozhovoru pro Daily Telegraph prohlásil, „íránská snaha o získání zbraní hromadného zničení Íránská snaha může vyvolat novou studenou válku a snaží se vyvolat závody v jaderném zbrojení na Blízkém východě, které by mohly být mnohem nebezpečnější, než v době napětí mezi Východem a Západem.“ Britský ministr zahraničí je dle svých slov přesvědčen, že Írán pokračuje na vývoji jaderných zbraní, což prý povede ke snaze všech národů Blízkého východu získat jadernou zbraň. Ministr Hague na závěr upozornil, že „na stole stále zůstávají všechny možnosti řešení konfliktu“, tedy včetně vojenské konfrontace. Írán již několikrát popřel, že by měl snahu vyvinout jaderné zbraně a svůj jaderný program označuje za čistě mírový.
Archiv rubriky: Útvar
Pákistán postaví plynovod společně s Íránem i přes americké hrozby sankcí
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari při mediální konferenci o připravovaném projektu stavby ropovodu a plynovodu na dopravu ropy z Íránu do Pákistánu uvedl, že Pákistán projekt dokončí i přes varování ze strany USA, že by mohl čelit sankcím. Pákistán totiž dlouhodobě čelí nedostatku energie a projekt má být jedním z řešení. Konference se účastnil i íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad. Závěrem prezident Pákistánu prohlásil: „vztahy mezi Pákistánem a Íránem nebudou ohroženy žádným mezinárodním tlakem jakéhokoliv druhu.“
Papež představil 22 kardinálů, kteří se zúčastní příštího konkláve
Papež Benedikt XVI. obohatil skupinu katolických duchovních volících jeho nástupce o dalších 22 členů. Ti se tak budou účastnit příštího konkláve. Mezi nové účastníky volby patří i arcibiskupové z New Yorku, Prahy, Hong Kongu a Toronta, stejně jako hlavy několik úřadů Vatikánu. Papeži Benediktu XVI. je nyní 84 let.
Prezident Pobřeží slonoviny byl zvolen předsedou západoafrického společenství ECOWAS
Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara byl jednohlasně zvolen do čela Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) a nahradil nigerijského prezidenta Goodlucka Jonathana.
Izrael vydal oficiální varování: „Írán a Hizballah plánují útoky proti Izraelcům a Židům po celém světě“
Izrael varoval své občany, že Írán a libanonská organizace Hizballah plánují útoky proti izraelským a židovským cílům po celém světě. Varování je založeno na varování Izraelského protiteroristického úřadu, který vychází z výslechů všech podezřelých napojených na bombové útoky v Gruzii, Indii a Thajsku. Úřad také zvýšil úroveň horzby na „oranžovou“, což znamená, že disponuje informacemi o plánovaných útocích. Izrael také vyzval Židy, aby zůstali „bdělí“.
Zástupci 26 zemí světa budou jednat o emisních povolenkách EU v Moskvě
Těchto 26 zemí je proti kontroverznímu zákonu Evropské unie (EU), který nařizuje leteckým společnostem nákup emisních povolenek. Země by se měly v úterý dohodnout na společných krocích proti Bruselu, zvažuje se i podání žaloby k Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO). Mezinárodní dopravci se obávají eskalace konfliktu do globální obchodní války, napětí v minulých týdnech stouplo především mezi Čínou a EU.
Turecký ministr energetiky: „sankce Západu proti Íránu dopadají na turecká bedra, obchod s Íránem ale probíhá bez problému“
Turecký ministr energetiky Taner Yıldız při zasedání hospodářské turecko-jihoafrické komise v Ankaře prohlásil, že spory mezi Západem a Íránem dopadají na ceny paliv v Turecku i přes snahu vlády vyvažovat rostoucí cenu ropy kvůli napětí novými dvoustrannými dohodami.“Jen pronesení slova „sankce“ dopadá na turecká bedra,“ uvedl turecký ministr energetiky a oznámil, že obchodní vztahy Turecka s Íránem neutrpěly žádné škody a nadále pokračují „jako obvykle“.
Evropský parlament připravuje zprávu zjišťující, zda-li se v Maďarsku dodržují právní předpisy a hodnoty EU
V návaznosti na výsledek připravované zprávy Evropský parlament (EP) rozhodne, zda-li zavede článek 7 Smlouvy o Evropské unii (EU), který se používá k vyšetření zřetelného rizika závažného porušení společných hodnot unie. Maďarská vláda zaslala v pátek Evropské komisi (EK) vyjádření o sporných maďarských zákonech, týkajících se její centrální banky, důchodového věku soudců a ochrany osobních údajů. Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že se souhlasem Evropské komise (EK) budou změny v ústavě okamžitě předloženy parlamentu.
Bulharské fiskální rezervy pod průměrem Evropské unie
Dokládají to údaje Evropského statistického úřadu (Eurostat). Bulharské fiskální rezervy se pohybují okolo 8,5% HDP země, zatímco evropský průměr je 9,4%.
Nárůst čistých výnosů z fondů EU pro Bulharsko v roce 2011 činil rekordních 1,33 miliard
Země zaznamenala rekordní příliv prostředků z fondů Evropské unie (EU), jak ukazují údaje bulharské národní banky. Byl tak zaznamenán meziroční nárůst o 35%. Pro rok 2012 se předpokládá, že příjmy do státního rozpočtu z fondů EU se budou pohybovat okolo 3,82 miliard eur.
Brazílie zahajuje karneval v Rio de Janeiru i přes nejistotu bezpečnosti
Nejistota bezpečnosti je důsledkem stávky policistů a hasičů, kteří své protesty ukončili jen pár dní před zahájením karnevalu. V Rio de Janeiru stávka nenabyla na síle tolik, jako protesty ve státě Bahia, kde si nepřítomnost policistů vyžádala přes 150 lidských obětí. Důvodem slabšího dopadu stávky na civilní obyvatelstvo byl odstup civilních policistů od protestů. Regionem, který se momentálně se stávkou potýká je hlavní město Brasilia. Důvody protestů policistů a hasičů jsou všude stejné – zvýšení platů a reorganizace pracovního systému.
OSN kritizuje podmínky v latinskoamerických věznicích
OSN zahájila vyšetřování podmínek pro život v latinskoamerických věznicích nezávisle na výbuchu věznice v Hondurasu, který si vyžádal přes 350 mrtvých. Podle dosavadních výsledků dochází ve věznicích k příliš velkému počtu násilných činů, který zvyšují i nedostatečné životní podmínky a nadměrný hluk. OSN dále bude samostatně prověřovat úterní incident v Hondurasu. Zaměří se hlavně na otázku, jestli ztráty na životech odpovídají podmínkám věznice. Podle svědků se totiž dozorci nesnažili pomoct těm, kteří zůstali v plamenech.
Kolumbijská vláda mění strategii boje s levicovými guerrilami
Nová strategie boje obsahuje více, než 20 nových aspektů, které zahrnují vojenské, logistické nebo soudní akce. Dřívější forma boje spoléhala na zajmutí nebo zabití vůdců levicových skupin. Nyní se vládní boj hodlá zaměřit na strukturu a ekonomiku skupin bez zbytečných ztrát na životech. Velký důraz se bude dávat hlavně na destrukturalizaci skupiny. Nejznámější kolumbijskou levicovou guerrilou je FARC. Ta na začátku roku oznámila, že je ochotna vyjednávat s vládou o míru. Vláda návrh nepřijala hlavně z důvodu nedůvěry prezidenta Santose v upřímnost guerrily.
Český prezident podepsal ústavní zákon, kterým se zavádí přímá volba hlavy státu
Václav Klaus dnes podepsal novelu ústavního zákona, který nabude účinnosti k 1. říjnu 2012. Jeho nástupce tak příští rok zvolí občané. Sám současný prezident vystupoval proti novele a před časem ji označil za „fatální chybu a omyl“, není však v jeho pravomoci ústavní zákon na rozdíl od jiných zákonů vetovat.
Bělorusko nevyloučilo možnost prodeje svých ropovodů
První vicepremiér Běloruska Vladimir Semashko v pátek v rozhovoru pro agenturu BelTa uvedl, že Bělorusko nevylučuje prodej svých ropovodů, a to nejen ruským investorům. Konkrétní projekt však podle jeho slov zatím není k dispozici.
Premiéři Irska, Lotyšska a České republiky se setkají s německou kancléřkou, budou jednat o euru
Český premiér Petr Nečas, premiér Irska Enda Kenny a premiér Lotyšska Valdis Dombrovskis by se měli v příštím týdnu setkat s německou kancléřkou Angelou Merkel. Jednání by se mělo týkat dalšího směřování eurozóny a Evropské unie (EU). Schůze se odehraje týden před sumitem lídrů Evropské unie (EU), jehož hlavním tématem bude fiskální dohoda. Český premiér Nečas se zatím rozhodl k fiskální dohodě nepřipojit, před zmíněným sumitem 1. března by se měl sejít s britským premiérem Davidem Cameronem, jenž zastává stejný názor.
Slovinsko zastavilo ratifikaci mezinárodní smlouvy ACTA
Ministr vzdělávání Radovan Zerja uvedl, že k zastavení ratifikace dojde „co nejdříve“, dohodu pak nazval „velkým nedorozuměním“. Vůdce Evropské lidové strany, největší politické frakce v Evropském parlamentu (EP) Joseph Daul označil smlouvu za „mrtvou“. Ratifikace EP je nutná, aby smlouva vešla v platnost. Ke stejnému kroku, který nyní učinilo Slovinsko, se v posledních týden uchýlilo několik dalších členů Evropské unie (EU).
Kyperské ministerstvo zahraničí vyzvalo Turecko, aby zastavilo hrozby
Kyperská vláda uvedla, že nároky Turecka v otázce kyperské ekonomické zony jsou neopodstatněné a v rozporu s mezinárodním právem a vyzvala Ankaru k ukončení jejího „nelegálního, provokativního a arogantního chování.“ Kyperská vláda dále uvedla, že je odhodlána pokračovat ve využívání přírodních zdrojů a ochrany svých práv mírovými prostředky, v souladu s mezinárodním právem.
Ratingová agentura Fitch zvýšila rating Islandu na investiční stupeň
Výhled země je nyní dle agentury „stabilní“. Země tak z hodnocení BB+ povýšila na BBB-. Agentura krok komentovala tím, že „odráží pokrok, který byl učiněn za cílem obnovení makroekonomické stability země, bylo také zaznamenáno prosazování strukturálních reforem a opětovný zisk státní důvěryhodnosti.“ Dle vyjádření agentury se Island dostal přes ekonomickou reformu navrženou ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem a je schopen znovu vstoupit na globální kapitálové trhy.
Francouzský prezident Sarkozy podporuje Srbsko v získání kandidatury na člena EU
Poradce francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy, Damien Loras, dnes jednal se skupinou 15 srbských aktivistů v Elysejském paláci. Při této příležitosti uvedl, že Francie učiní vše, co je v její možnostech, aby podpořila Srbsko v získání statusu kandidáta na členství v Evropské unii (EU) ke konci měsíce. Země by dokonce měla vyzvat Německo, aby to vyjádřilo svůj postoj před rozhodujícím zasedáním ministrů v Bruselu, kde bude řešená tato otázka. Poradce však také uvedl, že Francie od Srbska očekává pokračování v otázce normalizace vztahů s okolními státy.
Generální tajemník NATO navštívil Ankaru u příležitosti 60. výročí členství Turecka v Alianci
Během své návštěvy se generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a ministrem zahraničních věcí Ahmetem Davutoglu. Zúčastní se také společné schůze parlamentních výborů obrany a zahraniční politiky a Parlamentního shromáždění NATO. A. F. Rasmussen bude také hlavním hostem pátečního společného diskuzního panelu Turecko – NATO.
Řecká vláda učiní škrty v důchodech, aby zacelila díru v rozpočtu
Oznámila to řecká vláda v pátek, s odůvodněním na nutnost získání chybějících 325 milionů v rozpočtu, což je jeden z požadavků veřejných věřitelů před oznámením rozhodnutí ve věci finanční pomoci zemi, která nyní stojí před hrozbou bankrotu. Primární důchody nad 1300 eur tak budou sníženy o 12%, s výjimkou námořních penzijních fondů, kde dojde ke snížení o 7%. Dojde taky ke škrtům v penzijním připojištění. Zdroj řeckého ministerstva práce uvádí, že těmito škrty získá vláda kolem 400 milionů eur.
Proběhne společné jednání prezidentů Srbska, Chorvatska, Slovenska a České republiky
Oznámila to tisková kancelář srbského prezidenta, jímž je Boris Tadic. V sobotu se tak srbský prezident setká se svým českým protějškem Václavem Klausem, slovenským protějškem Ivanem Gašparovičem a chorvatským protějškem, jímž je Ivo Josipovic na čtyřstranném jednání v České republice.