Skupina odborníků Mezinárodního měnového fondu vedená Chrisem Jarvisem ve středu zahájí v Bělorusku misi spočívající v kontrole hospodářské politiky země v roce 2011, analýze současné situace a posouzení vyhlídek hospodářského vývoje Běloruska na rok 2012. Již loni v květnu požádala vláda republiky a Národní banka Běloruska MMF o poskytnutí úvěru v hodnotě až 8 miliard USD na tři až pět let. Podle místních expertů Minsk s největší pravděpodobností požádá MMF, aby zvážil poskytnutí nového úvěru.
Archiv rubriky: Útvar
Mluvčí MZV Ruska: „Ke zrušení vzájemné vízové povinnosti mezi EU a Ruskem by mělo dojít zanedlouho“
Moskva přikládá zvláštní význam otázce vzájemného zrušení vízové povinnosti ve vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií, uvedl ve středu mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexander Lukashevich. „Po dlouhém a důkladném jednání na summitu loni v prosinci se nám podařilo dosáhnout dohody a sestavit seznam společných kroků, které mají být podniknuty oběma stranami k dosažení tohoto velmi ambiciózního cíle,“ připomněl diplomat. „Praktická práce na jeho realizaci již začala a doufáme, že tento proces nebude trvat příliš dlouho. Po přijetí těchto společných kroků zahájí EU a Rusko jednání o věcném zpracování bilaterální dohody o vzájemném zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé cesty občanů,“ uvedl A. Lukashevich.
Ukrajina dovezla v roce 2011 více než 44 miliard krychlových metrů zemního plynu
Ukrajina dovezla v roce 2011 podle statistik 44,8 miliard krychlových metrů plynu, oproti minulému roku se jedná o nárůst o 22,4 procenta. V peněžitém vyjádření dosáhl import celkové hodnoty 14 miliard amerických dolarů, což oproti roku 2010 představuje nárůst o 49,5 procenta. Ukrajina dovezla 20 miliard metrů krychlových zemního plynu z Ruska v hodnotě 12,3 miliard USD a 4,8 miliard krychlových metrů plynu ze států Střední Asie v hodnotě 1,7 miliardy USD.
Moldavská vládnoucí koalice se shodla na čtyřech prezidentských kandidátech
Vedoucí představitelé moldavské Aliance pro evropskou integraci se shodli na čtyřech prezidentských kandidátech. Oznámil o tom premiér Vlad Filat, citovaný agenturou ITAR-TASS. Podle moldavských médií jsou předmětem diskuze nominace bývalých moldavských ministrů zdravotnictví Iona Ababii a Gheorghe Ghidirima, bývalého ministra zahraničí Mihai Popova a bývalé zástupkyně ředitele Moldavské národní banky Veronicy Bacalu. Žádný z těchto kandidátů není v současné době členem politické strany ani nevykonává veřejnou funkci.
Konflikt ve věci emisních povolenek se stupňuje, 29 států hrozí EU odvetnými opatřeními
„Dokud nebude zavedená globální dohoda o emisních povolenkách, Evropská unie (EU) bude nadále prosazovat svá práva,“ uvedl mluvčí Evropské komise (EK) v této věci. 29 zemí, jejichž představitelé se ve středu setkali v Moskvě, s podmínkami unie nesouhlasí a hrozí odvetnými opatřeními. „Bohužel, naše otázka účastníkům jednání v Moskvě o konkrétních alternativních opatřeních v rámci globální dohody (ve věci snížení emisí v letectví) zůstává nezodpovězena,“ uvedl mluvčí EK.
Francouzská policie propustila z vazby bývalého šéfa MMF Strausse-Kahna po dvoudenním výslechu
Bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominique Strauss-Kahn byl předvolán francouzskou policii ve věci vyšetřování nařčení z napojení na kuplířskou síť, která obchodovala s francouzskými prostitutkami. K dalšímu předvolání by mělo dojít příští měsíc. Bývalý šéf MMF odmítá všechna obvinění a dle jeho právníka je s proběhlým výslechem spokojen.
Evropská komise zasahuje proti Maďarsku, navrhla zmrazení kohezních fondů o objemu 495 milionů eur
Dle Evropské komise (EK) Maďarsko nereaguje dostatečně na výtky ohledně sporných bodů nově schválené ústavy a snižování rozpočtového deficitu. Země by tak mohla ztratit přístup k až 495 milionů eur z kohezních fondů, kterými Brusel pomáhá financovat rozvoj v chudších evropských regionech. Rozhodnutí EK musí být schváleno ostatními 26 členskými státy unie.
Ratingová agentura Fitch snížila rating Řecka
Z původního ratingu „CCC“ tak nyní Řecko získalo rating „C“. Důvodem je zamýšlený zákon, který chce vláda prosadit ve čtvrtek v parlamentu. Ten by měl přimět všechny soukromé věřitelé k výměně části řeckých dluhopisů. Agentura také uvedla, že by se země mohla ocitnout v „dočasné platební neschopnosti.“ Před tímto krokem Fitch varovala již v lednu. Řecko chce výměnu dluhopisů dokončit do 10. března.
Rada Evropy vyzvala nizozemskou vládu, aby se distancovala od xenofobního portálu strany PVV
Generální tajemník Rady Evropy Thorbjorn Jagland v dopise pro nizozemského ministra zahraničí Uri Rosenthala vyzval vládu, aby se distancovala od internetového portálu podporovaného extrémně pravicovou stranou PVV. „Portál je brán jako xenofobický, jelikož vybízí a šíří negativní zprávy o občanech střední a východní Evropy, kteří v Nizozemí pracují“, stojí v prohlášení Rady Evropy, která podporuje lidská práva ve všech 47 členských zemích. Nizozemský premiér Mark Rutte se stále odmítá vyjádřit k této stránce.
Kypr uvítal rozhodnutí eurozóny ohledně finanční pomoci Řecku
Delegace Kypru včele se stálým tajemníkem ministerstva financí Christosem Patsalidesem uvedla, že „uvítala rozhodnutí řecké vlády ohledně dalších úsporných opatření, které povede k finanční pomoci veřejných věřitelů a pomůže zemi k návratu k životaschopnosti a dalšímu rozvoji.“ Pomoc má dle prohlášení také zajistit stabilitu celé eurozóny.
Evropská komise požádala Evropský soudní dvůr o rozhodnutí o zákonnosti smlouvy ACTA
Evropský soudní dvůr by tak měl vyjasnit právní stanovisko ve věci této kontroverzní smlouvy, jejíž ratifikaci pozastavilo již několik členských zemí Evropské unie (EU). „Zavedení smlouvy by mělo být v souladu se svobodou projevu a svobodou na internetu,“ říká prohlášení Evropské komise (EK). Již dříve představitelé unie vyzvali země k ratifikaci smlouvy.
Německo: „Není třeba navýšit objem zdrojů evropského záchranného fondu“
Německo i přes dohodu o finanční pomoci Řecku považuje navyšování zdrojů permanentního záchranného fondu, známého jako Evropský stabilizační mechanismus (ESM), za zbytečné. Důvodem je i názor, že situace na dluhových trzích se významně zlepšila. Země čelí všeobecné výzvě k posílení fondu o objemu 500 miliard eur, který v tomto roce nahradí dočasný Evropský nástroj finanční stability (EFSF), jenž byl v minulosti využit k pomoci Irsku a Portugalsku. Evropské země se již dohodly k jednání o této otázce během března.
Česká členka Evropského parlamentu „Julie Tymošenko je zneužívána a mučená“
Poté, co česká členkyně Evropského parlamentu (EP) Zuzana Roithova navštívila bývalou ukrajinskou premiérku Julii Tymošenko ve vazbě, prohlásil, že je zde „zneužívána a mučená“. Členkyně je z povolání lékařkou a na Ukrajinu přijela v neděli, aby sepsala zprávu o zdraví bývalé premiérky pro EP.
Chorvatsko s Bosnou a Hercegovinou řeší vzájemný obchodní režim po vstupu Chorvatska do EU
Chorvatsko a Bosna a Hercegovina jednají o úpravě obchodního režimu, aby se co nejvíce zmírnily dopady vstupu Chorvatska do EU v příštím roce. Bosenský náměstek ministra obchodu Dragisa Mekic řekl, že jednání o obchodnímu protokolu bylo zahájeno v Chorvatsku, neboť nový obchodní režim zcela změní současná cla a kontroly, zvláště pak u potravinářských výrobků dovážených do Bosny a Hercegoviny. Stabilizační a asociační dohoda počítá ke dni 1. 1. 2013 se zrušením většiny cel pro potraviny dovážené do Bosny a Hercegoviny z EU, clo má zůstat pro dovoz mléka, mléčných výrobků a zvířat.
V Bahrajnu se bouří sunnité, varují vládu před vyjednáváním se šíity
Sunnitští muslimové, kterých se v noci shromáždilo na 20 000 v hlavním městě Manama, varovali bahrajnskou vládu před nepokoji, které vyvolají, jestliže vláda začne jednat s šíitskými opozičními skupinami a politickými stranami. Vůdce sunnitské mládežnické skupiny Khalid Bloashi ve svém projevu prohlásil: „prioritou musí být zastavit vandalismus šíitů, jehož cílem je vydírat bahrajnský národ kvůli jeho zahraniční politice.“ Dále Khalid Bloashi uvedl, že sunnité nebudou akceptovat zákulisní dialog šíitů s vládou.
Somaliland zavádí novou proti-pirátskou legislativu
Parlament Somalilandu schválil nové zákony, které uznávají pirátství za trestný čin a umožňují předávání obviněných či odsouzených z a do zahraničí. Somaliland považuje nové zákony za známku snahy dostát obecným mezinárodním závazkům v boji proti pirátství u somálských břehů, které ročně stojí světovou ekonomiku více než miliardu dolarů. Somaliland, který vyhlásil svou nezávislost na Somálsku již v roce 1991, ačkoliv není mezinárodně uznávaný, má silnější ústřední vládu, než Somálsko a až doposud řešil pirátství jako ozbrojenou loupež. Nyní mohou být dopadení piráti odsouzeni až na 25 let vězení.
Royal Dutch Shell koupí Cove Energy za 1,6 miliardy dolarů v rámci expanze do východní Afriky
Royal Dutch Shell Plc koupí za 1,6 miliardy dolarů plynárenskou společnost Cove Energy Plc fungující v Keni, Tanzánii a Mosambiku. Společnost Cove Energy má jako své nejvýznamnější aktivum 8,5% podíl na těžební oblasti Rovuma Offshore 1 v Mosambiku, kde by podle operátora vrtů mohlo být vytěženo až 30 miliard metrů krychlových zemního plynu. Projekt v Rovuma Offshore 1, kterého se nyní bude prostřednictvím Cove Energy účastnit Shell počítá s výstavbou mrazících zařízení pro výrobu zkapalněného zemního plynu LPG, který bude exportován do Asie. Podle analytičky Société Générale Irene Himona lze ale očekávat, že Royal Dutch Shell Plc nyní pouze ukázal další směr své expanze, neboť podíly společnosti Cove Energy jsou pro něj příliš malé a jako absolutní jednička bude chtít ovládnout i východní Afriku.
Dominikánská vláda bagatelizuje projekt americké vojenské základny
Projekt vojenské základny by mohl být realizován v Port Catuano na ostrově Isla Saona, který je územím Dominikánské republiky. Vláda projekt bagatelizovala hlavně kvůli nevoli politiků i sociálních organizací. Podle lokálních periodik se nejedná o vměšování USA do věcí Dominikánské republiky, jak některé vnitrostátní sektory vypověděly. Vojenská základna by navíc mohla pomoci při kontrole obchodu s drogami ve východní části státu.
Kolumbijský prezident odmítá příměří s levicovými guerrilami
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos v úterý oznámil, že jeho vládu zajímá jen definitivní ukončení činnosti levicových guerril. S těmi kolumbijská vláda bojuje téměř 50 let. Teoretické uzavření příměří s těmito skupinami nebere jako možný konec boje. Prezident dále ubezpečil, že s bojem proti terorismu, násilí a zločinům nehodlá přestat. Tento měsíc vláda oznámila, že se strategie boje proti guerillám změní. Stalo se tak po té, co FARC oznámila, že je ochotna s vládou jednat o příměří. Vláda prezidenta Santose návrh odmítla.
50 obviněných „stoupenců Muammara Kaddafi“ bude soudit civilní soud – libyjská armáda ustoupila obhajobě
Libyjská armáda rozhodla, že předá 50 lidí, kteří jsou drženi pro obvinění, že byli „stoupenci Muammara Kaddafi“ a pomáhali s „masovým vězněním“. Vojenský soud, který měl případ soudit podle obhájce 17 z 50 obviněných nezávislý a rozhodnutí armády vítá. Obhajoba již dříve namítala, že obvinění jsou civilisté a že by neměli stanout před vojenským soudem.
Ruský prezident projednal s vůdci arabských zemí situaci v Sýrii a vysvětlil ruské veto proti rezoluci
V průběhu dnešních telefonických rozhovorů s představiteli Saúdské Arábie, Iráku a Íránu, jejichž hlavním tématem byla situace v Sýrii, vysvětlil ruský prezident Dmitrij Medveděv důvody, které Rusko vedly k uplatnění práva veta při hlasování v OSN. Podle tiskové služby Kremlu prezident uvedl, že „bylo potřeba zabránit snahám některých regionálních a mimo-regionálních zemí využít jimi navrženou rezoluci k realizaci scénáře vnějšího zásahu do vnitřních záležitostí Sýrie“.
Velká Británie chce na nadcházející konferenci o Somálsku založit zvláštní fond pro Somálsko
Mezinárodní konference o Somálsku v Londýně tento týden při svém zasedání ve čtvrtek založit mezinárodního fond „rychlé reakce“, který má dle vyjádření britského ministra pro mezinárodní rozvoj Andrew Mitchella pomoci s obnovením škol, nemocnic, policie či soudů v oblastech, které se v posledních měsících podařilo centrální vládě za podpory jednotek Africké unie dobýt. Velká Británie hodlá do fondu přispívat 20 miliony liber a stejně tak svou podporu přislíbily již i skandinávské země a Spojené arabské emiráty. Podle Britů je fond jen jednou z mnoha plánovaných iniciativ, které se na konferenci o Somálsku mají řešit.
Rusko neplánuje stažení své černomořské flotily z Krymu
Oznámil o tom dnes ruský premiér Vladimir Putin. Podle jeho slov neexistuje důvod k jejímu stažení vzhledem k existenci platné mezistátní dohody s Ukrajinou o přítomnosti ruské flotily na Krymu. Premiér zároveň připomněl, že na základě tohoto dokumentu je v ceně pronájmu zahrnuta sleva na ruský plyn pro Ukrajinu. Rusko má v plánu vytvořit také vlastní základnu v Novorossijsku.