Moskva a Kyjev vedou „obchodní válku“

Nejvyšší rada Ukrajiny dnes schválila zákon, na základě kterého ukrajinská vláda obdržela právo uplatňovat licenční režim, a zároveň možnost „reagovat na nepřátelskou ekonomickou činnost jiných zemí“. Samotná Nejvyšší rada nyní může zavádět plné nebo částečné embargo na dovoz zboží. Zákon vznikl poté, co ruský Federální úřad pro ochranu spotřebitele zavedl počátkem února zákaz dovozu sýrů od několika ukrajinských výrobců, jejichž výrobky podle ruské strany nesplňují normy kvality vzhledem k vysokému obsahu palmového oleje.

Prezident Kypru: „Kyperské předsednictví EU bude úspěšné“

Kypr v červenci vystřídá v pozici předsednického státu Evropské unie (EU) Dánsko, které v lednu přejalo štafetu po Polsku. Mezi výzvy šestiměsíčního předsednictví země patří otázka společné zemědělské politiky a nový víceletý finanční rámec. Prezident Demetris Christofiass také zdůraznil imigrační problém, a vyjádřil naději, že budou provedena rozhodnutí, která by definovala budoucí strategie EU v této důležité otázce, která se týká také Kypru.

Evropa nevěří tvrzením o tom, že Ukrajina krade ruský plyn

Evropa nepokládá za pravdivé tvrzení Gazpromu o tom, že problémy s dodávkou ruského plynu do evropských států během únorových mrazů vznikly důsledkem jednání Ukrajiny. Informovala o tom ukrajinská agentura UNIAN s odkazem na „slova vysoce postaveného představitele EU“, který takto reagoval na včerejší prohlášení zástupce Gazpromu Alexeje MilleraGazprom podle jeho slov „předběžně varoval evropské společnosti před snížením dodávek plynu z důvodu silných mrazů v Ruské federaci a prohlášení je výsledkem snahy prezentovat se v dobrém světle a ponechat si v mysli veřejnosti obrázek spolehlivého dodavatele plynu“.

Chorvatská vláda plánuje v roce 2012 investovat 1,6 mld. euro do energetiky a infrastruktury

Chorvatsko plánuje v letošním roce investovat 1,6 miliardy euro do projektů v oblasti energetiky a infrastruktury za účelem oživení oslabené ekonomiky, informoval dnes místopředseda chorvatské vlády Radimir Cacic, citovaný agenturou AFP. Podle jeho slov mají téměř jednu miliardu z této částky poskytnout Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Evropská investiční banka.

Řecký parlament schválil návrh zákona ohledně výměny dluhopisů, jenž předložila vláda

Nyní, kdy byl návrh schválen, by Řecko mělo předložit formální nabídku k výměně dluhopisů soukromým věřitelům. Ti mají na reakci okolo 10 dnů. Výměna dluhopisů je nutná ke splnění podmínek finanční pomoci Řecku o objemu 130 miliard eur. Celková ztráta soukromých věřitelů se výměnou dluhopisů má pohybovat kolem 74% investic. zákon zavádí pravidlo společného postupu (CAC), kde platí, že pokud se k výměně přihlásí většina soukromých věřitelů, ostatní k ní budou přinuceni. Evropská komise (EK), že recese v Řecku přetrvá i pátým rokem a odhaduje pokles zdejší ekonomiky o 4,4% HDP v roce 2012.

Za rok 2011 poskytlo Turecko 365 milionů dolarů na pomoc Somálsku

Uvedla to v prohlášení kancelář premiérova koordinátora styků s veřejností, v rámci mezinárodní konference o Somálsku, která proběhla ve čtvrtek v Londýně. Hladomor v loňském roce zabil v zemi okolo 29 tisíc dětí a Turecko stojí v čele států usilujících o poskytnutí pomoci této suchem zmítané zemi a její podobně postiženým sousedním státům. Istanbul hostil mezinárodní konferenci o Somálsku, které se zúčastnili i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, v květnu 2010.

Turecko započne jaderné rozhovory s Čínou

„Turecko brzy započne jaderné rozhovory s Čínou o budování třetí jaderné elektrárny v severozápadní oblasti země,“ uvedl náměstek místopředsedy vlády Ali Babacan v Istanbulu včera po setkání s viceprezidentem Číny, jímž je Xi Jinping, přičemž poznamenal, že „turecké dveře jsou otevřené dokořán pro čínské banky.“ Turecko si bere za cíl vlastnit elkem 3 jaderné elektrárny do roku 2023. Viceprezident Číny uvedl, že „V posledních 10 letech čínské firmy podepsaly stavební zakázky v Turecku přesahující 10 miliard dolarů,“ a dodal, že „obě země by měly pracovat na posílení strategické spolupráce.“

Uruguayský prezident odsoudil přítomnost britského prince na Falklandách

Podle prezidenta José Municy je ,,mise prince Williama na území, které je předmětem sporu mezi Argentinou a Velkou Británii nepříjemným gestem“. Prezident dodal, že ,,přítomnost britského následníka trůnu může napjaté vztahy mezi zeměmi ještě zhoršit“. Dále uvedl, že ,,přítomnost plavidel britského námořnictva by mohla znamenat hledání ropných zásob v této oblasti“. Tak tomu bylo i před 30 lety. Uruguay stojí na straně Argentiny a podporuje snahy o vyjednávání. Velká Británie je ochotna jednat o všem, jen ne o nadvládě nad ostrovy.

Chilsko- peruánská hranice opět otevřena

Ve středu byla opět otevřena hranice mezi Chile a Peru. Ta byla uzavřena kvůli přítomnosti min, které byly prudkými dešti smyty na cesty. Podle vedoucího pro imigraci z peruánského města Tacna, které je hranici nejblíže, jsou hraniční cesty plně normalizovány po dvoudenní uzavírce. V oblasti se nachází nášlapné miny již od 70. let minulého století. Uloženy zde byly kvůli napětí mezi oběma zeměmi.

Mexiko získalo z přímých zahraničních investic přes 114 miliard dolarů

Tato částka se počítá od roku 2006. Nejatraktivnějším sektorem pro přímé zahraniční investice se stal výrobní sektor. Podle Mexické centrální banky se v roce 2012 přímé zahraniční investice zvýší o dalších 19 miliard dolarů. Prezident Felipe Calderón uvedl, že tato čísla jsou důsledkem síly a konkurenceschopnosti mexické ekonomiky. Dodal, že se země stala jednou z nejspolehlivějších amerických zemí pro zahraniční investice

V Londýně probíhá mezinárodní konference o Somálsku

V Londýně probíhá mezinárodní konference o Somálsku, která je experty vnímána jako ukazatel rostoucího globálního ohrožení bezpečnosti. Konference má za cíl rozjet opatření k ukončení hladu a násilí v této zemi. Konference se účastní zástupci 40 zemí včetně americké ministryně zahraničí Hillary Clinton. Stejně tak se účastní i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který poukázal na neúčinnost všech setkání za posledních 20 let. Neschopnost mezinárodního společenství podle nich mimo jiné vedla i ke ztrátě důvěry somálských elit, které mají velmi špatné zkušenosti se získáváním zahraniční podpory. Podle pořadatelů je ovšem cílem konference především upozornit na dění v Somálsku. Velká Británie chce ale například založit fond pro Somálsko či přispět na výstavbu zpravodajského střediska na Seychelách proti pirátství, jak oznámil britský premiér David Cameron. Stejně tak v noci Rada bezpečnosti OSN rozhodla o navýšení sil mise Africké unie v Somálsku (AMISOM).

Rada bezpečnosti OSN posílila bojovou misi Africké unie v Somálsku na 17 731 mužů

Rada bezpečnosti OSN jednomyslně rozhodla o rozšíření mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) z 12 000 vojáků na 17 731 mužů. Mise AMISOM byla doposud složena z vojáků Ugandy a Burundi, nově se mají připojit i jednotky z Džibuti a Keni, která zahájila svou vlastní ofenzivu do Somálska na konci roku 2011 ve snaze porazit povstalce z islamistické skupiny al Shabaab. Síly AMISOM poprvé vstoupily do Somálska v roce 2007 a v posledních měsících zaznamenaly velké úspěchy při vytlačování rebelů z jihu a centrální oblasti Somálska.

Na sumitu Evropské unie bude diskutována i otázka nástupce předsedy Evropské rady

O tomto tématu již začala jednat dánská premiérka Helle Thorning-Schmidt s ostatními prezidenty a premiéry členských zemí. Dánsko, které nyní předsedá Evropské unii (EU) chce rozhodnout o nástupci na sumitu EU 1.-2. března. V květnu končí 2,5 letý mandát Hermana Van Rompuye v tomto úřadu. Probíhají spekulace, že Belgičan by mohl získat i 2. mandát.

Maďarsko reagovalo na návrh Evropské komise o zmrazení kohezních fondů zemi

Maďarská vláda považuje návrh Evropské komise (EK) za neopodstatněný a nespravedlivý. „Je nepředstavitelné, proč EK ignoruje fakta – maďarský rozpočtový deficit za rok 2011 byl poprvé od vstupu země do Evropské unie (EU) v roce 2004 nižší než 3% a zůstane takový i v tomto roce, což znamená, že Maďarsko má 8. nejnižší rozpočtový schodek v unii,“ tvrdí prohlášení podepsané mluvčími premiéra země Viktora Orbána a zdejší vlády. Podle kabinetu je návrh EK také „kontroverzní z právního hlediska,“ neboť je to akt uložení sankcí v reakci na „předpoklady o budoucnosti.“ Nicméně, jak zní v prohlášení: „Maďarská vláda je připravení pokračovat v konzultacích s institucemi EU“.

Rakousko zastavilo ratifikaci smlouvy ACTA

„Rakousko pozastavilo ratifikaci kontroverzní dohody o boji proti obchodu s padělky a internetovému pirátství (ACTA), čeká na rozhodnutí Evropského parlamentu (EP) o této otázce,“ řekl ve středu mluvčí rakouského ministerstva vnitra Hermann Muhr. Dosud se předpokládalo, že hlasování o ratifikaci dohody ACTA se bude konat v Evropském parlamentu 12. června. Žádost Evropské komise (EK) však hlasování může oddálit až o dva roky. Ratifikaci již zastavily také Česká republika, Polsko, Litva, Slovinsko a Bulharsko.

Japonsko by mohlo přispět k řešení krize EU až 50 miliardami dolarů

O zprávě informovala agentura Reuters. Japonsko by tak mělo přispět 50 miliardy dolarů do Mezinárodního měnového fondu (MMF) na jeho boj proti dluhové krizi v Evropě. Země upřesní svou nabídku po setkání ministrů financí skupiny G20, které proběhne v březnu v Mexiku. MMF požaduje celkové navýšení svých rezerv o 500 miliard dolarů.

Evropská unie je nespokojená s dosavadním pokrokem ve věci sporného pojmenování Makedonie

Makedonská média informovala, že Brusel je zklamán jednáními, které vede zvláštní zástupce OSN Matthew Nimetzem ve Skopji. Dle informací zdejších médii je unie „pesimistická ohledně výsledků těchto jednání, neboť rozhovory s představiteli Makedonie byly zklamáním“. Anonymní zdroj z Evropské unie uvedl, že „Řecký premiér Lucas Papademos a makedonský premiér Nikola Gruevski se ohledně sporu sejdou, jen stěží se však dá předpokládat jakýkoliv pokrok v této věci.“

Velká Británie předvolala syrského velvyslance ve věci smrti dvou západních novinářů

Velká Británie předvolala ve středu syrského velvyslance, aby protestovala proti smrti dvou západních novinářů – americké válečné korespondentky Marie Colvin a francouzského reportéra Remi Ochlika, kteří se stali obětmi bombových útoků během pokračujících bojů povstalců a vládních složek v syrském Homsu. Britové požadují repatriaci těl a usnadnění pomoci v léčení britského novináře, jenž byl při útoku zraněn. Člen britské diplomatické služby Geoffrey Adams vyjádřil zármutek nad smrtí obou novinářů a znova vyzval k zastavení násilí v Homsu.

Řecko podepsalo úmluvu o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech

Tato mnohostranná dohoda byla vypracovaná Radou Evropy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a má bojovat proti daňovým únikům. Úmluva mezi jinými podporuje mezinárodní spolupráci ve výběru daní. „Podpisem této smlouvy učinilo Řecko krok k obnovení dlouhodobé udržitelnosti svých veřejných financí,“ uvedl generální tajemník OECD Angel Gurría. Společně s Řeckem se k této úmluvě již zavázalo 33 států.