Jižní Súdán kvůli neustálým sporům se Súdánem o tranzitní poplatky za ropu plánuje zahájit vývoz zhruba 10% své celkové produkce automobilovými přepravci. Z celkových 350 000 barelů by tak kamiony mohly vyvážet až 35 000 barelů denně po silnici, a to do keňského pobřežního města Mombasa a také na pobřeží Džibuti. Informoval o tom ministr Jižního Súdánu pro ropu a těžbu Stephen Dhieu Dau. Nicméně plán přesto podle slov jihosúdánského ministra ještě není zcela dokončen. Ropa tvoří 98% příjmů Jižního Súdánu a spory se Súdánem tak velmi škodí jihosúdánské ekonomice.
Archiv rubriky: Útvar
V Belize se konají generální volby
V nich usiluje Spojená demokratická strana ( UDP) o své druhé volební období. Proti UDP bojuje Spojená strana lidské síly ( PUPP). Právě tyto volby by mohly ovlivnit ekonomickou budoucnost země. Belize je totiž 13. nejzadluženější zemí světa a její ekonomika je plně závislá na turismu. Právě opoziční PUPP ve své volební kampani vsází na plán oživení ekonomiky.
Brazilské Sao Paulo má kvůli stávce řidičů nedostatek paliva
Kvůli stávce řidičů nákladních vozů se již druhý den od jejího počátku potýká jedno z největších brazilských měst Sao Paulu s nedostatkem paliva. Řidiči stávkují kvůli plánovaným omezením, které by měly limitovat možnost použití některých silnic. Tímto krokem chce vláda Sao Paula předcházet dopravním zácpám, které město sužují. Podle řidičů by ale toto omezení přineslo jen dražší výdaje na dopravu, jelikož by byli nuceni jezdit delšími cestami. Reprezentant benzínových pump ve městě oznámil, že většina stanic se potýká s nedostatkem paliva a ethanolu, některé nemají již nic. Do stávky se zapojilo na 800 řidičů nákladních vozidel.
Americký vice- prezident nabídl větší pomoc pro střední Ameriku
To oznámil americký vice- prezident Joe Biden při své návštěvě Hondurasu. Tato pomoc by se měla týkat hlavně boje proti drogovému průmyslu a násilí. Právě tyto dvě věci jsou jedněmi z hlavních problémů středoamerických států. Podle slov pana Bidena americký Kongres od roku 2008 pomohl středoamerickým státům částkou 361 milionů dolarů. Dodal, že bude vznešen požadavek do Kongresu, díky kterému by pro boj s drogovými kartely získaly středoamerické státy dalších 107 milionů dolarů. Pan vice- prezident se při svém proslovu ale nezmínil o případné legalizaci drog. Proti té je USA tvrdě proti.
Představitelé Srbska a Kosova se setkali na prvním regionálním zasedání
Poprvé od podpisu dohody o zastoupení Kosova na regionálních fórech se Republika Kosovo pod jménem „Kosovo*“ zúčastnila regionálního zasedání v Danilovgradu v Černé Hoře, které se uskutečnilo u příležitosti zahájení platformy západního Balkánu pro vzdělávání a odbornou přípravu. Srbsko zde zastupoval srbský náměstek ministra vědy Zoran Kostic a Kosovo zástupkyně kosovského ministerstva školství Riva Prekorogja.
Zatím se k odpisu části řeckého dluhu přihlásilo 39% soukromých věřitelů
Aby se výměna dosavadních státních dluhopisů za nové s menším úrokem uskutečnila je potřeba, aby se k tomuto kroku zavázalo alespoň 75% soukromých věřitelů. Vláda investorům dala čas do čtvrtka, aby se k situaci vyjádřili. Je možné, že pokud se výměna neuskuteční, Řecko se ocitne v neřízeném bankrotu, který by dle některých expertů mohl stát eurozónu až 1 bilion eur. Evropský komisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn ve středu uvedl, že by dle jeho názoru měla výměna proběhnout bez problémů. Šest největších řeckých bank- Národní banka Řecka, Eurobank, Alpha, Piraeus, Hellenic Postbank a ATEbank se již k výměně zavázalo.
Německá vláda schválila fiskální pakt
Německá vláda schválila ve středu fiskální pakt, který byl podepsán minulý týden vedoucími představiteli Evropské unie (EU). Aby byl dokument oficiálně přijat musí být schválen oběma komorami německého parlamentu (Bundestag). Pokud smlouvu schválí alespoň 12 ze 17 států eurozóny, vstoupí v platnost od 1.1.2013.
Armáda božího odporu (LRA) zahájila nové útoky na severovýchodě Demokratické republiky Kongo
Armáda božího odporu (LRA) zahájila novou aktivitu a útoky na severu Demokratické republiky Kongo poté, co se minulý rok téměř odmlčela. Útoky se týkají především severovýchodní provincie Orientale. Podle Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) je stále větší intenzita útoků důvodem k obavám, ovšem Sbilizační mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) se domnívá, že existence LRA je téměř u konce a nyní jde o poslední pokusy upoutat pozornost – „Myslíme si, že jde o poslední výdech LRA,“ uvedl mluvčí MONUSCO Mounoubai Madnodje. LRA byla zařazena Africkou unií minulý rok na seznam teroristických organizací a USA v říjnu 2011 rozhodly o vyslání speciálního vojenského týmu do Ugandy na pomoc v boji proti ní.
Prezident USA Barack Obama: „nové rozhovory jsou šancí na zklidnění válečných bubnů“
Americký prezident Barack Obama oznámil, že nové „jaderné rozhovory“ s Íránem nabízí novou šanci na „zklidnění zvuku válečných bubnů“. Rozhodnutí opět přistoupit k rozhovorům oznámila včera představitelka EU pro zahraniční politiku Catherine Ashton. Prezident USA pak také ve stínu otevřených spekulací o přípravách na vojenský útok na Írán uvedl, že američtí politici, kteří válku s Íránem obhajují, by také měli vysvětlit náklady na ni a představit přínosy, jaké by mohla taková vojenská akce přinést.
Makedonský prezident: „Řecko záměrně prodlužuje dohodu o pojmenování Makedonie“
V rozhovoru pro rakouský deník Die Presse makedonský prezident Gjorge Ivanov uvedl, že Řecko záměrně prodlužuje řešení otázky pojmenování Makedonie, očekává však, že NATO bude respektovat rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu, které umožňuje vstup země do této aliance. „Řešení sporu s Makedonii není na předním místě aténské politické agendy. Pro nás je to problém, pro Řecko ne. Přišli jsme o 20 let, protože Atény zablokovaly zahájení přístupových rozhovorů s EU. Splnili jsme všechna kritéria pro členství v NATO, ale Atény vstup vetovaly v roce 2008. Blokují nás, neuznali nezávislost Kosova. Toto chování má negativní dopad na celý region,“ uvedl prezident Ivanov.
Britské ministerstvo zahraničí jmenovalo nového velvyslance pro Albánii
Tím se stane Nicolas Cannon, jenž v této funkci vystřídá Fionu Mkllwham, jejíž mandát skončí na konci tohoto měsíce. Pan Cannon dříve zastával funkci vysokého komisaře ve Rwandě, či prvního tajemníka na velvyslanectví v Islámábádu.
Rakouská vláda vynaloží 3,2 miliard eur na stabilizaci svého finančního sektoru
Dle rakouského deníku Die Presse výdaje zdejších bank budou stát vládu více, než se původně očekávalo. Kabinet se proto rozhodl vynaložit 3,2 miliardy eur na stabilizaci finančního sektoru v letech 2012-2013. Prvních 1,9 mld. eur bude přiděleno již v letošním roce.
Caricom zvažuje restrukturalizaci hlavní administrativy
Hlavy vlády Karibské komunity ( Caricom) se sešly v Paramarimbu, hlavním městě Surinamu. Zde chtějí projednat návrh z roku 2010, který se zaměřil na teoretickou restrukturalizaci hlavní administrativy společenství. Kromě změn v administrativě se bude projednávat i vývoj členských zemí Caricom, stejně tak, jako pomoc Haiti nebo zlepšení vzdušné dopravy v karibských oblastech. Hostem mítinku je chilský prezident Sebastian Piñera. Ten je momentálně prezidentem organizace CELAC, která vznikla loni v říjnu. Ta sjednocuje všechny státy americké státy s výjimkou USA a Kanady.
Růst eurozóny revidován na 1,4% HDP v roce 2011
Vyplývá to z údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat) zveřejněných v úterý. Původní odhad růstu eurozóny v roce 2011 byl 1,5% HDP. Údaje ze 4. čtvrtletí loňského roku také zvýšily pravděpodobnost, že se hospodářství eurozóny propadne v 1. čtvrtletí roku 2012 do recese.
Kyperský ministr v Norsku řešil možnou spolupráci v oblasti těžby zemního plynu
Kyperský ministr zahraničí Erato Kozakou Markoullis jednal v Oslu s norským ministrem zahraničí Jonasem Gahr Stïre o možné norsko-kyperské spolupráci v oblasti těžby zemního plynu v nově objevených nalezišť na jihovýchodě Kypru. Představitelé obou zemí také řešili další bilaterální vztahy a otázku evropské politiky sousedství či krizi eurozóny. Kyperský ministr zahraničí se také setkal s norským státním tajemníkem na ministerstvu pro ropu a energii Per Rune Henriksenem a prvním místopředsedou Stálého výboru norského parlamentu pro zahraniční věci a obranu Sveinem Roald Hansenem.
Řecké penzijní fondy se rozhodují o výměně části dluhopisů
Řecké penzijní fondy v úterý čelily rozhodnutí o účasti na výměně částí dluhopisů. Dle odborů by tento krok znamenal katastrofu pro úspory milionů důchodců. Všichni soukromí věřitelé by se k účasti na odpisu části státního dluhu měli přihlásit do čtvrtka. Odborová organizace úředníků veřejné správy Adedy naplánovala protest ve svém vlastním penzijním fondu. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos uvedl minulý měsíc v parlamentu, že penzijní fondy jsou plně chráněny a restrukturalizace dluhu nebude mít na důchody vliv.
Peruánci protestují proti tvrdým pokutám za nelegální těžbu zlata
Několik tisíc lidí protestovalo ve východní Amazonii proti novým sankcím za nelegální těžbu zlata. Až 10 let odnětí svobody hrozí těm, kteří budou zlato nelegálně těžit nebo budou jinak poškozovat přírodní prostředí. Podle horníků v Madre de Dios, jednom z nejdůležitějších zlatých dolů, díky novému zákonu mohou přijít tisíce lidí o práci. Podle vlády by ale tento zákon měl nabádat horníky k získání povolení a snížit znečišťování životního prostředí. Horníci a jejich rodiny se protesty snaží zmírnit sankce, vztažené na nelegální těžení. Dále obvinili vládu, že chce, aby těžbu zlata ovládly velké společnosti.
Majitel dolu, ve kterém byli zavaleni chilští horníci, zaplatí milionů dolarů
5 milionů dolarů zaplatí Sam Esteban mining company, která důl vlastní, za vyprošťovací akci, díky níž bylo 33 chilských horníků vyproštěno ze zavaleného dolu. Horníci v dolu strávili 69 dní. Podle chilské vlády je 5 milionů dolarů pouze čtvrtinou celkové ceny záchranné operace. Tu vláda vyčíslila na 22 milionů dolarů. Správce dolu ale oznámil, že společnost je na pokraji bankrotu a nemůže si dovolit zaplatit více. Nejdražší složkou záchranné akce bylo hlavně vyvrtání 700 metrové šachty, kterou následně bylo všech 33 horníků vytaženo.
Brazilská ekonomika předběhla ekonomiku Velké Británie
Růst brazilské ekonomiky, která je momentálně 6. největší světa, byl za rok 2011 2,7%. Ekonomika Velké Británie vzrostla pouze o 0,8%. Předpovědi Institutu ekonomie a sociálního výzkumu (NIESR) a dalších ekonomických složek mluví o tom, že by ekonomika Brazílie měla být nyní větší, než ekonomika Velké Británie. Brazilské ekonomice velice pomáhají vysoké ceny ropy a potravin. Brazilský ministr financí uvedl, že ,, není důležité být mezi šesti největšími ekonomikami světa, ale je důležité, že Brazílie je jednou z nejdynamičtějších ekonomik se stabilním růstem“.
Napětí v Turecku kvůli útoku na menšinu alevitů – premiér slibuje bezpečnost
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan slíbil zjistit ochranu největší náboženské menšiny v Turecku, alevitů, kteří tvoří až 20% obyvatel. V posledních dnech narůstají obavy o jejich bezpečnost, neboť došlo k drancování 25 domů této menšiny na jihovýchodě ve městě Adiyaman, přičemž turecký ministr vnitra Idris Naim Sahin uvedl, že domy alevitů byly dokonce před útokem označovány dětmi červenou barvou. Incident rozdmýchal velké obavy samotných alevitů, neboť k podobnému označování došlo v roce 1978, kdy bylo v provincii Kahramanmaras povražděno přes 100 alevitů. Alevité, kteří neuznávají velkou část tradičních islámských tradic, jsou často nejen v Turecku označováni za kacíře.
Toyota chce zvýšit prodej a podíl na evropském trhu s automobily
Výkonný ředitel automobilového výrobce Toyota uvádí, že společnost prošla po dopadu japonského tsunami v loňském roce na prosperitu firmy obnovou a očekává zvýšení jak prodeje, tak podílu na evropském trhu. Společnost uvádí, že očekává prodej 835 tisíc vozů na 56 evropských trzích v roce 2012.
Republika srbská nedovolí Bosně a Hercegovině uznat Kosovo
Předseda Národního shromáždění Republiky srbské Igor Radojcic oznámil, že Republika srbská „nikdy nedovolí“, aby Bosna a Hercegovina uznala Republiku Kosovo. Podle slov Igora Radojcice „již tlak mezinárodního společenství není tak silný a Republika srbská má kontrolu nad svým osudem“. Radojcic dále upozornil na radikální islamismus v Bosně a Hercegovině.
Rada bezpečnosti OSN označila situaci mezi Súdánem a Jižním Súdánem za „vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost“
Rada bezpečnosti OSN odsoudila Súdán a Jižní Súdán po opakovaných přeshraničních střetech obou států, které zvyšují napětí spojené s problémy s vývozem jihosúdánské ropy a nepokoji v jižních oblastech Súdánu. Podle Rady bezpečnosti OSN se situace mezi oběma státy staly „vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost“. Prohlášení Rada bezpečnosti OSN zveřejnila po předvolání velvyslanců Jižního Súdánu a Súdánu při OSN, kteří za své země jakékoliv rozdmýchávání násilí popřeli.