OECD varuje před rozdíly v platovém ohodnocení Němců, ženy stále vydělávají méně

Dle nedávné studie Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) německé ženy pracující na plný úvazek vydělávají o 22% méně než jejích kolegové na srovnatelných pozicích. Situace se prý v posledních letech příliš nezměnila. Důvodem je dle některých pozorovatelů přetrvávající „tradiční smýšlení“, které vidí muže jako hlavní přispívatele do rodinného rozpočtu, což může být důvodem, proč je jim nabízeno lepší platové ohodnocení.

Řecko zapojeno do řešení syrské krize

Řecký ministr zahraničí Stavros Dimas se setkal se tříčlennou delegací syrského Národního koordinačního výboru pro demokratickou změnu (NCC), vedenou aktivistou za lidská práva Haithamem Mannou. Setkání se uskutečnilo v rámci mezinárodního úsilí o nalezení mírového řešení krize v Sýrii. Ministr během jednání znova naléhal na potřebu okamžitého příměří, ochranu neozbrojených občanů a možnost poskytnutí humanitární pomoci a požádal, aby byl informován o nejnovějším vývoji. Zástupci syrské opozice ocenili postoj Řecka a upozornili na dlouhodobé přátelské vazby a vzájemný respekt mezi oběma národy. Uvedli také, že Řecko má silnou pozici v regionu Blízkého východu, což je důvodem, proč je jeho pozice velmi důležitá v kontextu úsilí o mírové řešení syrské krize.

Vatikán poprvé označen americkým ministerstvem zahraničí za „stát s důvody k obavám“ ohledně praní špinavých peněz

Americké ministerstvo zahraničí poprvé označilo Vatikán jako potenciálně náchylný k praní špinavých peněz, společně s 67 dalšími zeměmi. Informovala o tom agentura AFP. Výroční zpráva Mezinárodní strategie pro kontrolu drog tohoto oddělení označila Vatikán za stát „s důvody k obavám“. Stejné označení získala i Česká republika, Albánie, Egypt, Severní Korea, Malajsie, Vietnam, či Jemen. Vatikán poprvé zahájil program proti praní špinavých peněz v loňském roce a dle informací AFP potrvá rok, než bude možno posoudit, zda-li byl program úspěšný.

Začne výstavba propojovacího plynovodu Rumunska a Bulharska

Propojovací plynovod, který povede přes řeku Dunaj v Ruse/Giurgiu, bude vystavěn bulharskou společnosti Bulgartransgaz ve spolupráci s její rumunským protějškem, jímž je Transgaz. Bulharsko se rozhodlo pro propojení své sítě dodávek zemního plynu s Rumunskem po sporu Ruska s Ukrajinou v roce 2009, který vedl k zastavení dodávek zemního plynu do Bulharska po dobu 3 týdnu v průběhu zimy. Tato „plynová krize“ ukázala téměř 100% závislost Bulharska na ruských dodávkách. V únoru 2011 Evropská komise (EK) rozhodla, že každý člen EU by měl mít alespoň 2 zdroje dodávek plynu a elektřiny do roku 2014, aby se předešlo podobné krizi.

Komisař EU pro rozšiřování se setká s makedonským premiérem Gruevskim

Nové kolo jednání na vysoké úrovni je dle komisaře Evropské unie (EU) Štefana Fuleho stejně důležité pro Makedonii, region, jakožto pro celou EU. Příští týden by se zástupci těchto dvou stran měli setkat ve Skopji. Klíčovými body agendy budou: reforma veřejné správy, svoboda tisku, zlepšení volebního procesu a rozvoj tržního hospodářství.

K výměně části řeckých dluhopisů se přihlásilo již 60% soukromých věřitelů

Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Výměna těchto dluhopisů musí být dokončená dříve, než eurozóna dá svůj konečný souhlas k záchranné pomoci zemi. Rozhodnutí by mělo být přijato v pátek 9. března. Termín nabídky výměny dluhopisů vyprší dnes v 21 hodin. K uskutečnění výměny se musí k tomuto kroku zavázat alespoň 75% soukromých věřitelů.

Irská policie odstranila tábor demonstrantů Occupy Dame Street

Tento tábor se inspiroval hnutím Occupy Wall Street a usadil se před Irskou centrální bankou v Dublinu. Organizátoři skupiny nechtěli uvolnit místo pro každoroční průvod u příležitosti dne Svatého Patrika, proto musela zasáhnout irská policie. Toto místo demonstranti okupovali od října loňského roku.

Velká Británie odmítá „pauzu“ v rozšiřování Evropské unie

Dle státního tajemníka pro evropské záležitosti britského ministerstva zahraničí Davida Lidingtona, pokud se jedná o evropskou zemi, která splňuje kritéria pro vstup do Evropské unie (EU), mělo by jí to být povoleno bez jakýchkoliv dalších námitek. Stejný názor zastává Lotyšsko, dle kterého by měla být vedená jednání i se státy bývalého Sovětského svazu – Gruzii, Moldávii, Ukrajinou a také Tureckem, s kterým se o možném vstupu do EU jedná již několik let. Dle některých názorů kvůli vysokému zadlužení státních rozpočtů podpora dalšího rozšiřování unie v řadě členských států poklesla.

Malta ratifikovala Smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU

Malta v pondělí jako pátý z 27 členských států ratifikovala Smlouvu o přistoupení Chorvatska do Evropské unie, k němuž má dojít v polovině roku 2013. Informovalo o tom chorvatské ministerstvo zahraničí ve své tiskové zprávě. Maltský parlament podle ní schválil smlouvu o přistoupení jednomyslně. Chorvatský velvyslanec Tomislav Vidosevic minulý týden navštívil Maltu, kde se zúčastnil parlamentního zasedání věnovaného diskuzi o ratifikaci a projednal bilaterální spolupráci s bulharskými představiteli. Velvyslanec se rovněž setkal s mluvčím opoziční labouristické strany Georgem W. Vellou.

Ropné společnosti si jsou kvůli deklaraci autonomie na východě Libye nejisté svými kontrakty na těžbu ropy

Události na východě Libye, kde byla vyhlášena Rada pro správu Kyrenaiky a deklarována autonomie, vzbuzují obavy u mezinárodních ropných koncernů, které zde provozují nebo se chystají zahájit těžbu ropy. Podle analytiků totiž hrozí reálné nebezpečí, že po vyhlášení autonomie budou ropné společnosti nuceny vyjednávat nové smlouvy o těžbě a průzkumech s Radu pro správu Kyrenaiky jakožto novým svrchovaným subjektem v oblasti. V oblasti Kyrenaiky se totiž nachází většina libyjské ropy a zemního plynu. Státní ropná společnost Agoco zatím dle vyjádření vedení stále váhá, zda nové autonomní orgány uzná, přičemž dle prvních náznaků chce dát na mínění svých zhruba 3000 zaměstnanců. Předseda Přechodné národní rady (NTC) Mustafa Abdel Jalil již uvedl, že vyhlášení autonomie je proti zájmům Libye a že je finančně podporováno zahraničím.

Protesty proti výsledkům prezidentských voleb v Rusku – v Moskvě bylo zadrženo 250 lidí

Podle údajů Ministerstva vnitra Ruské federace bylo během pondělních protestů proti výsledkům prezidentských voleb v centru Moskvy zadrženo na 250 jejich účastníků, hlásí agentura RIA Novosti. Mezi zadrženými byl i bloger a jeden z vůdců opozice Alexej Navalny, podle jehož vyjádření je tato protestní akce „teprve začátkem“. Protesty proběhly i v dalších městech, během nesankcionované akce v Petrohradu bylo zadrženo podle různých zdrojů 50 až 70 lidí.

Předseda libyjské Přechodné národní rady: „události na východě financují cizí státy“

Včerejší deklarace autonomie Kyrenaiky prohloubila problémy Národní přechodné rady (NTC), která je většinou států uznávána za legitimní vedoucí orgán Libye. Někteří experti ovšem tvrdí, že vyhlášení autonomie, ve kterém se NTC uznává za „symbol jednoty a zástupce na mezinárodním poli“, je jen důsledkem již trvajícího stavu, kdy si v Libyi velká část měst a vesnic vládne sama téměř nezávisle na centrálním vedení, zvláště pak po jeho zhroucení po pádu vlády Muammara Kaddafi. Předseda NTC Mustafa Abdel Jalil k deklaraci zatím uvedl: „Musím s politováním prohlásit, že tato situace  která na východě vznikla, je financována cizími státy.“ Dále předseda NTC vyzval, aby si „libyjský lid na východě uvědomil, že je obětí spiknutí vedeného proti němu samotnému“ s tím, že „někteří lidé nyní stahují Libyi do hluboké propasti“.

Ruský premiér Vladimir Putin: „Michail Prochorov se může v případě zájmu stát členem vlády“

Ruský premiér Vladimir Putin je přesvědčen o tom, že jeho bývalý soupeř v prezidentských volbách, nezávislý prezidentský kandidát a miliardář Michail Prochorov, se v případě zájmu může stát součástí budoucí vlády Ruské federace. Michail Prochorov dříve prohlásil, že nepřijme nabídky jakýchkoliv postů od V. Putina a bude se věnovat vytváření vlastní strany, se kterou bude usilovat o získání moci.

Ministři zahraničních věcí Ruska a Spojených států projednaly situaci v Sýrii a Íránu

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý během telefonického rozhovoru projednal s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton situaci v Sýrii a problematiku íránského jaderného programu. Informuje o tom MZV Ruské federace na svých internetových stránkách. Tématem rozhovoru byly také některé bilaterální otázky, včetně harmonogramu možných kontaktů v nadcházejícím období.

Írán zřídí novou Nejvyšší radu pro kybernetický prostor a Národní centrum pro kyberprostor

Íránský ajatolláh Seyyed Ali Khamenei uložil íránskému prezidentovi za úkol zřízení Nejvyšší rady pro kybernetický prostor v rámci sví nové vyhlášky, ve které je zdůrazněn „vliv internetu na individuální a společenský život a nutnost jeho kontroly tak, aby se zabránilo jeho škodlivým dopadům na úkor příležitostí, které lidem nabízí“.  Nejvyšší rada pro kybernetický prostor bude dále pověřena zřízením Národního centra pro kyberprostor, které by mělo zkoumat a vyhodnocovat aktivitu na internetu v Íránu i v mezinárodním měřítku a navrhovat k řešení případné „vzniklé problémy“. Nejvyšší rada pro kybernetický prostor se bude skládat v čele s íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadinejadem z předsedy Národního poradního shromáždění Íránu, unikátního postu šéfa soudnictví, hlavy IRIB (Islamic Republic of Iran Broadcasting), ministra pro komunikaci a informační technologie a z ministra  kultury, islámské orientace a inteligence.

Interview po volbách: Vladimir Putin navrhl nesystémové opozici, aby se začlenila do politického systému

Pouze v tomto případě se podle jeho názoru nesystémová opozice může stát skutečnou politickou silou. Premiér v interview dále uvedl, že opozice musí formulovat nejen své požadavky, ale i konkrétní návrhy, jak podnítit rozvoj země, a tím si získat určitý počet voličů v jednotlivých regionech země jako celku. Premiér rovněž zdůraznil, že současná vláda již aktivně spolupracuje s opozicí, a jako příklad uvedl povolení mnoha demonstrací a protestních akcí v Moskvě a dalších městech.

Islamisté v Jemenu pod pohrůžkou zabití zajatců žádají propuštění vězňů – rozpoutalo to boje na jihu

Skupina Ansar al-Sharia (bojovníci islámského práva) podle oznámení agentury Reuters prostřednictvím této agentury pohrozila zabitím 73 vládních vojáků, jestliže nebudou propuštěni věznění členové této skupiny. Po oznámení následovalo spuštění prudkých bojů na jihu Jemenu mezi vládními jednotkami a islamistickými povstalci, které podle neoficiálních údajů stály život již více než 110 lidí.

Francie pochybuje o možném úspěchu nových jednání s Íránem, USA se pak obávají světového konfliktu

Francie prostřednictvím svého ministra zahraničí Alaina Juppé vyjádřila nedůvěru v plánované obnovení „jaderných rozhovorů“ šesti mocností (USA, Rusko, Čína, Německo, Francie a Velká Británie) s Íránem, který podle ministra Juppé „nepůsobí skutečnou ochotou“ jednat o budoucnosti svého jaderného programu. Americký prezident Barack Obama naopak dnes vyjádřil naději, že by nové rozhovory mohly zklidnit „válečné bubny“ a stejně tak projevil obavu z toho, že by možný izraelský útok na Írán mohl „pod tlakem ulice“ v jednotlivých arabských státech rozdmýchat blízkovýchodní či dokonce celosvětový konflikt a stejně tak ohrozit světovou ekonomiku.

Prokurátor ICTY žádá pro předsedu Radikální srbské strany trest 28 let odnětí svobody za zločiny během války v Jugoslávii

Prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Mathias Marcussen požádal o udělení trestu v rozsahu 28 let odnětí svobody pro hlavu Srbské radikální strany (SRP). Nacionalista Vojislav Šešelj je obviněn z vraždění, pronásledování, vyhlazování a mučení nesrbských obyvatel během válek v Jugoslávii v rámci boje za vytvoření „Velkého Srbska“.