Mocnosti opět obnoví rozhovory s Íránem o jeho jaderném programu

EU oznámila, že šest mocností vyjednávajících s Íránem o jaderném programu – USA, Rusko, Čína, Francie, velká Británie a Německo – souhlasilo s obnovením jednání na žádost Íránu. Informovala o tom šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton krátce poté, co k obnovení přímých jednání vyzvalo Rusko. Jedná se o reakci na žádost zaslanou íránským jaderným vyjednavačem Saeedem Jalili 14. února Catherine Ashton. Podle šéfky diplomacie EU se nyní mocnosti musí dohodnout na datu obnovení rozhovorů.

Východní Libye vyhlásila autonomii – jde i o libyjskou ropu

Občanští vůdci oblasti nazývané Kyrenaika, která v současnosti zahrnuje několik administrativních celků východní Libye, vytvořili ve městě Benghazi Radu pro správu Kyrenaiky. Podle dosavadních informací agentur a expertů není doposud zcela jasné, zda je nově vytvořená rada součástí prozatímní Přechodné národní rady (NTC), která sídlí v Tripolisu, či se postaví proti ní. Do čela nového tělesa byl asi 3000 delegátů v Benghazi, kde začalo povstání proti vládě Muammara Kaddafi, zvolen bývalý politický vězeň Ahmed al-Senussi, příbuzný bývalého libyjského krále Idrise I., kterého svrhl převrat Muammara Kaddafi. Dle prohlášení nově vzniklé rady pro Kyrenaiku centrální vláda v Tripolisu dlouhodobě zanedbává a opomíjí východní Libyi. Zahraniční experty nyní zajímá především otázka zásob libyjské ropy, která se z převážné části nachází právě na území Kyrenaiky. Největší státní ropná společnost Arabian Gulf Oil Company (Agoco) zatím uvedla, že zaměstnanci Agoco nyní jednají o tom, zda podpoří vyhlášení autonomie. Jeden z organizátorů kongresu, na kterém byla nová autonomní rada vyhlášena, Mohammed Buisier, pro agenturu Reuters uvedl, že je v kontaktu s Tripolisem, který prý vyzval k jednání, ale zdůraznil, že východní Libye „nedá nikomu šek bianco“.

Druhé kolo prezidentských voleb v Senegalu proběhne 25. března

Druhé kolo prezidentských voleb v Senegalu proběhne dle vyjádření člena senegalské Ústavní rady 25. března. Současný prezident Abdoulaye Wade v něm bude čelit svému bývalému politickému spojenci, kterým je někdejší premiér Macky Sall. Zatímco prezident Wade čelí velké kritice opozice kvůli své kandidatuře, Macky Sall vyzval opozici jejíž kandidáti neuspěli, aby ho podpořila ve druhém kole.

Vláda Demokratické republiky Kongo odstoupila

Vládní kabinet Demokratické republiky Kongo odstoupil, aby byl dán prostor pro vytvoření nové vlády znovu zvoleného prezidenta Josepha Kabily, jak uvedl vládní mluvčí odstupující vlády Lambert Mende. Podle slov končícího mluvčího ale datum vytvoření nové vlády zná pouze prezident Joseph Kabila.

Výměna řeckých dluhopisů je nejistá, rozhodnutí má padnout do čtvrtka

Dle deníku Financial Times se někteří soukromí věřitelé zdráhají na výměnu části řeckých dluhopisů přistoupit. Rozhodnutí by přitom měli podat již ve čtvrtek. Aby plán výměny zafungoval, musí se k ní přihlásit alespoň 75% věřitelů. Podle Ústavu pro mezinárodní finance (IIF), který v této věci soukromé věřitelé zastupuje, pokud by Řecko skončilo v neřízeném bankrotu, bylo by nutné udělit okamžitou pomoc Španělsku a Itálii. Samotný bankrot země by měl však na eurozónu dle IIF katastrofální dopad.

Íránský ambasador v Havaně zdůraznil důležitost vztahů Íránu a zemí Latinské Ameriky

Pan Ali Chegeni, íránský ambasador na Kubě uvedl, že ,, politika USA, která se zaměřila na izolaci Íránu na poli mezinárodní politiky, nesplnila svá očekávání. Důkazem mohou být prohlubující se vztahy Íránu se zeměmi Latinské Ameriky“. Hlavně pak s Venezuelou, Kubou, Nikaraguou a Ekvádorem, tedy se zeměmi, které navštívil íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad při své cestě do Latinské Ameriky. Pan ambasador dodal, ,, že právě tyto země podporují fakt, aby měl Írán svobodný přístup k jaderným technologiím“.

Podle průzkumů by lídr mexických prezidentských voleb získal 47% hlasů

Prezidentský kandidát koalice Ústavní revoluční strany ( PRI) a Zelených ekologů (PVEM) Enrique Peña Nieto by získal 47% hlasů. Kandidátka za Stranu národní akce (PAN) Josefina Vázquez Mota na něj, podle průzkumů ztrácí 18% hlasů. Pokud by prezidentské volby vyhrál pan Peña Nieto, PRI by se k moci dostala po 12 letech. Strana stála v čele státu 70 let. Její vláda skončila roku 2000 a to kvůli nařčení z korupce a autoritářství. Nyní je ale strana nadějí pro boj proti vlně násilí, která v Mexiku vzrostla. Pan Peña Nieto v lednu odhalil své ekonomické plány. 

Americký vice- prezident Joe Biden na návštěvě Mexika a Hondurasu

Návštěva se odehrává u příležitosti debaty států střední Ameriky na téma boje proti drogovému průmyslu a případné legalizaci drog. V případě legalizace užívání drog je USA tvrdě proti. Podle prezidentky Kostariky ale legalizace drog zasluhuje závažnou debatu.  Již minulý týden Organizace amerických států ( OAS) informovala o nebezpečí, kterým jsou drogové kartely. Ty, podle OAS, narušují demokracii Latinské Ameriky. Během své návštěvy Mexika se pan Biden setká jak s prezidentem země Felipe Calderónem, tak i s kandidáty na post prezidenta, kteří se o křeslo utkají ve volbách 1. července. Po té bude pokračovat do Hondurasu, kde se setká s prezidentem Porfirio Lobo a hlavami dalších středoamerických států.

Peruánská policie zatkla hlavního představitele skupiny Sendero Luminoso

Peruánská policie se domnívá, že pan Walter Diaz Vega je šéfem maoistické levicové organizace Sendero Luminoso. Jedním z důkazů je fakt, že pan Diaz Vega reorganizoval skupinu po té, co byl minulý měsíc zatčen její dosavadní vůdce Comrade Artemio. Policie zatkla podezřelého v severní části země. Policejní šéf gen. Raúl Salazar oznámil, že ,, pan Diaz Vega měl na starost organizaci ozbrojeného křídla skupiny, které mělo za úkol zabít informátory, kteří se do skupiny infiltrovali, aby umožnili zatčení pana Artemia“. Ten byl minulý měsíc nalezen na břehu řeky s vážným střelným zraněním.

Začal soudní proces s bývalým islandským premiérem

V Reykjavíku začal soudní proces s bývalým islandským premiérem, jímž je Geira Haarde, na základě obvinění z nedbalosti, neboť dotyčný nezajistil ochranná opatření v době finanční krize roku 2008. Tento politik je prvním světovým funkcionářem, který bude čelit obviněním z trestních činů v době krize. Během té zkolabovaly tři hlavní islandské banky, což vedlo ke sporu o náhradu škody mezi Velkou Británii a Islandem. Spor prozatím zůstává nevyřešen. Bývalý premiér odmítl obvinění a uvedl, že „pouze dělal to, co v této době považoval za nejlepší pro svou zemi.“

Dle průzkumu veřejného mínění jsou Španělé nespokojení se současným vedením země

Dle průzkumu veřejného mínění společnosti Metroscopia tři měsíce po volbách 72% dotazovaných Španělů nadále vidí politický výhled své země negativně, dle 96% dotazovaných je pak aktuální hospodářská situace „tristní“. Za méně než 100 dní vlády nového premiéra Mariana Rajoye procento Španělů, kteří s ním a reformami jeho kabinetu nesouhlasí, stouplo o 11% na nynějších 51%.

Německo: Začaly varovné stávky ve veřejném sektoru

Pracovníci německého veřejného sektoru začali sérii varovných stávek. Požadují zvýšení mezd o 6,5%. Ve městě Frankfurt nad Mohanem nebude celý den fungovat metro a tramvajová doprava. Podle odborového svazu Verdi má stávkovat i několik tisíc zaměstnanců nemocnic, školek, pečovatelských domů a úřadů. Varovné stávky mají probíhat do pátku.

Prezident Malawi obvinil Západ z podpory opozičních hnutí a protestních akcí

Prezident Malawi Bingu wa Mutharika obvinil západní dárce finanční pomoci z podpory protestních hnutí a opozice, které zpochybňují jeho vládu. Ve své řeči ve státním rádiu vyzval své stoupence, aby „vystoupili na obranu svých otců, než aby jen seděli a sledovali, jak je jejich prezident napadán“. Prezident Mutharika dále u příležitosti otevření nové silnice pojmenované po něm prohlásil, že se dle jeho informací na březen chystají „zaplacené demonstrace“ a vyzval své podporovatele k bdělosti. Zahraniční finanční podpora představuje 40% státního rozpočtu Malawi. Země v současnosti má velké množství pomoci omezeno kvůli kritice vlády a potlačování protestů v červenci 2011. Malawi si také s Velkou Británií navzájem vyhostily velvyslance, pravděpodobně kvůli britské kritice a úniku z britské diplomatické komunikace, v níž byl prezident Mutharika označen za „autokratického a netolerantního ke kritice“.

Čína hodlá vyslat do Sýrie zvláštního vyslance

Syrská armáda obsazuje města Deraa a provádí operace na zajištění města Homs, které se jí podařilo dobýt. V Deraa dochází k útokům na obou stranách, armáda se snaží obsadit město zatímco povstalci napadají bezpečnostní stanoviště. Čína mezitím vzhledem k situaci oznámila, že je připravena do Sýrie vyslat zvláštního vyslance, který by se měl pokusit uklidnit konflikt.  

35 států MAAE zasedá kvůli íránskému jadernému programu

Zasedá konference 35 států Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), v rámci které chtějí USA, Izrael a jejich spojenci přesvědčit Čínu a Rusko ke společným krokům zaměřeným proti íránskému jadernému programu. Zasedání 35 členů MAAE má přezkoumat zprávu od šéfa MAAE, ve které se uvádí, že „Írán by mohl pracovat na výrobě jaderných zbraní“.

Turecko hodlá anektovat Severní Kypr, pokud nedojde k dohodě

Turecký ministr pro evropské záležitosti Egemen Bagis řekl pro severokyperské noviny Kibris, že Turecko bude zvažovat anektování Severokyperské turecké republiky v případě, že nedojde k dosažení dohody o sjednocení ostrova. Prezident Kyperské republiky Dimitris Christofias a prezident Severokyperské turecké republiky Dervis Eroglu minulý rok za asistence OSN spolu uzavřeli minulý rok dohodu o pokračování rozhovorů o opětovném sjednocení ostrova. Turecko podle ministra Bagise podporuje jakoukoliv dohodu, které se podaří dosáhnout za souhlasu obou stran, „ať už to je sjednocení, rozdělení na dva nezávislé státy či připojení Severokyperské turecké republiky k Turecku. Ne všichni Turci na Kypru ale připojení k Turecku podporují – šéf severokyperské opoziční Republikánské strany Turků (CTP) Ozkan Yorganciogly uvedl, že myšlenka anexe je nepřijatelná. Turecko uvedlo, že pokud nedojde k uzavření dohody na Kypru do 1. července, kdy převezme předsednictví EU Kyperská republika, přeruší dialog s EU až do té doby, dokud se nestane předsedou EU jiný stát.

Útok ozbrojenců v irácké provincii Anbar – 27 mužů bezpečnostních sil zabito

Ozbrojenci napadli kontrolní stanoviště policie v době, kdy policie prováděla v oblasti kontrolní domovní prohlídky. Při útoku bylo zabito 27 členů bezpečnostních složek. Podle úřadu guvernéra provincie Anbar nese útok znaky aktivity teroristické sítě Al-Kaida. Provincie Anbar patří k nejnebezpečnějším oblastem Iráku a v době povstání a náboženských nepokojů v letech 2005 – 2007 se zde podařilo bojovníkům sítě Al-Kaida oblast na určitou dobu dostat zcela pod svou kontrolu.

Jordánsko varuje před válkou s Íránem

Jordánský premiér Awn Khasawneh varoval při setkání s tureckými zákonodárci v Jordánsku před válkou s Íránem. Podle slov jordánského premiéra by válka s Íránem vrátila celou oblast o několik desítek let zpět a měla by katastrofální dopad na celý region. „Každé řešení íránské otázky by mělo být diplomatické,“ prohlásil premiér Khasawneh.

Írán plánuje po roce 2015 vyslat do vesmíru další vlastní družici

Ředitel íránské Aerospace Industry Organization (AIO) Mehdi Farahi uvedl, že Írán plánuje po roce 2015 vyslat na geostacionární dráhu (GEO) další vlastní družici, a to po skončení pětiletého rozvojového plánu, který se nyní soustředí na vývoj nosných raket s doletem 1000 km, které budou dle AIO moci vynést satelit o váze až jedné tuny. Írán svůj první satelit Omid (Naděje) vypustil na oběžnou dráhu v roce 2009.

V Libyi byli obviněni dva britští novináři pracující pro íránskou agentury ze špionáže

Dva britští zaměstnanci íránské agentury PressTV, kteří před několika dni zadrženi milicí, jsou podle šéfa milice Faraj al-Swehla podezřelí ze špionáže. Milicionáři údajně u novinářů našli „oficiální libyjské dokumenty, zařízení používaná izraelskou armádou a seznamy milicionářů a žoldáků, kteří bojovali na straně Muammara Kaddafi“. Milice ujistila, že poté, co dokončí vyšetřování, bude zahájeno standardní trestní řízení a oba novináři budou vydání do rukou státních orgánů.

Masivní výbuch vojenských skladů v hlavním městě Republiky Kongo

V hlavním městě Republiky Kongo, Brazzaville, došlo k rozsáhlé explozi muničního skladu. Výbuch podle agentury Reuters otřásl celým hlavním městem a zničil několik desítek domů ve svém okolí. Podle předběžných odhadů bylo na místě zabito více než 200 lidí, ačkoliv úřady později své odhady snížily. Ministr obrany Charles Zacharie ve státním rádiu popřel jakékoliv spekulace o možném pokusu o státní převrat a uvedl, že k výbuchu došlo v důsledku požáru.