Především hromadná doprava kolumbijského hlavního města byla ochromena kvůli protestům. Lidé, kteří vyšli do ulic se domáhali zlepšení hromadné dopravy a snížení cen jízdného. Podle protestujících je hlavní autobusová linka TransMilenio přelidněná, předražená a často její autobusy nejezdí včas. Starosta Bogoty Gustavo Petro již dříve slíbil zlepšení situace v městské hromadné dopravě. Autobusové zastávky obsadily tisíce demonstrantů. Většina z nich byla z řad studentů. Na mnoha místech zasahovala i policie.
Archiv rubriky: Útvar
Ve Švýcarsku probíhá série referend
Série referend na federální i kantonální úrovni se odehrává dnes ve Švýcarsku. Zdejší občané rozhodují o prodloužení dovolené, využití příjmů z loterií, zřízení speciální zony pro prostituci, omezení výstavby chat či přísnějších trestech za nepovolené demonstrace. Právě návrh odborářů o prodloužení placené dovolené z 4 na 6 týdnů podle dosavadních informací neuspěl.
Francouzský prezident žádá zpřísnění pravidel pro přistěhovalectví, hrozí vystoupením Francie z schengenského prostoru
„Pokud v průběhu roku nezaznamenáme pokrok v revizi pravidel pro nelegální přistěhovalectví, Francie může pozastavit své členství v Schengenu,“ prohlásil prezident Sarkozy na volebním mítinku. Dle jeho názoru by Schengen měl projít strukturální reformou a každá z členských zemí, která není schopná zabezpečit své hranice, by měla být potrestána. Dle některých pozorovatelů se svým vymezením vůči toku nedovoleného přistěhovalectví snaží prezident získat širší podporu pro své znovuzvolení do úřadu.
Komisařka EU pro otázky klimatu: „Polské veto nebude bránit Evropě před přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku“
Komisařka Evropské unie (EU) pro otázky klimatu Connie Hedegaard uvedla, že pokud se 26 členů unie vyjádřilo pro další práci Evropské komise (EK) v tomto směru, bude se komise věci nadále zabývat. Komisařka dále zkritizovala názor polského ministra, že EU by měla mít cíl pro snížení uhlíkových emisí do roku 2050, jak jej dosáhnout by si měla však každá země určit sama. Dle komisařky by byl tento návrh neefektivní. Polsko vetovalo návrh EK již v červnu 2011, nechce totiž stanovit další cíle snižování uhlíkových emisí po roce 2020, dokud nebudou dokončená globální jednání o této věci.
Předčasné volby v Řecku by se měly konat po ortodoxních Velikonocích
Volby by se tak měly odehrát bezprostředně po 15. dubnu. Uvádí to předseda konzervativní strany Nová Demokracie Antonis Samaras, jenž podporuje stávající řeckou vládní koalici. O přesném datu však ještě musí rozhodnout vláda, která je tvořená především socialistickými ministry ze strany PASOK. Právě tato strana by příští neděli měla volit svého předsedu. Tím by se mohl stát dosavadní ministr financí Evangelos Venizelos.
Belgie zavádí další úsporná opatření, zmrazí 650 milionů eur z výdajů
Po týdnu probíhajících rozhovorů ministři 6 koaličních stran rozhodli o zmrazení dalších 650 milionů eur z výdajů, v případě že by byly nutné další úspory kvůli slabému hospodářství. Vláda o kroku informovala v neděli. Nové úspory se tak přičítají k balíčku opatření o objemu 11,3 miliard euro, na kterém se vláda dohodla brzy poté, co se na konci loňského roku ujala moci. K těmto opatřením patří zvyšování věku odchodu do důchodu ze současných průměrných 59 let. Belgie se zavázala snížit svůj deficit veřejného sektoru až na 2,8 % HDP v letošním roce z 3,8% v roce 2011. Pokud rozpočtový deficit neklesne alespoň pod 3%, země riskuje pokutu od Evropské unie (EU). Zatímco v minulém roce belgická ekonomika rostla o 1,9%, pro letošní rok se odhaduje růst o pouhou 0,1%.
Bakir Izetbegovic se stal předsedajícím ve tříčlenném Předsednictví Bosny a Hercegoviny
Zástupce Bosňáků v tříčlenném vedení státu Bakir Izetbegovic převzal rotující předsednictví v sobotu. Politik se ujme funkce předsedajícího poprvé od vzniku nového složení předsednictví v říjnu 2010. Funkci převzal od zástupce Chorvatů Željko Komšiće. Rotující předsednictví je založeno na ústavě Bosny a Hercegoviny a umožňuje každému členovi ujmout se vedení po dobu 8 měsíců. Pana Izetbegovice poté vystřídá představitel Srbů Nebojša Radmanović.
V Makedonii pokračují etnické incidenty
Policie ohlásila útok spáchán na tři nezletilé osoby, z nichž dvě skončily v nemocnici. Útočníci použili železné tyče a jiné pevné předměty. Prozatím probíhá vyšetřování a policie oznámila zatčení dalších tří osob, které spáchaly útok po půlnoci v městském autobusu s cestujícími v okolí Cair, které obývají Albánci. Mezitím, v sousedství Gorce Petrov, bylo zničeno několik albánských obchodů a byl spálen dřevěný most v Albánci obývané vesnici Lloke. Těmto incidentům předcházel brutální útok na 15 albánských studentů mladými Makedonci, které policie již identifikovala. Ve Skopji byli naopak napadeni 3 Makedonci 4 etnickými Albánci. Katalyzátorem nepokojů byl fakt, že vláda finančně podpořila tradiční masopust ve Vevčani.
Slovenské volby vyhrála strana Smer, do parlamentu se dostane 6 stran
Podle očekávání tak získala strana politika Roberta Fica 44,41% hlasů, což jí ve 150členné Národní radě (slovenském parlamentu) zajišťuje 83 poslaneckých mandátů. Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) a hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLNO) získala obě po 16 poslaneckých mandátech. Strana Most-Híd pak získala 13 mandátů, Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKÚ-DS) a Svoboda a Solidarita obě po 11 mandátech. Volební účast se pohybovala kolem 59%. Dle slovenského Statistického úřadu byl politik Fico nejčastěji kroužkovaným kandidátem, získal preferenční hlas od více než třech čtvrtin milionu Slováků. Dle agentury SITA bude dotyčný pověřen slovenským prezidentem Ivanem Gašparovičem k sestavení vlády.
Rusko kritizuje vyšetřování OSN v Libyi za přecházení role NATO
Ruská velvyslankyně při OSN v Ženevě Maria Khodynskaya-Golenishcheva uvedla, že vyšetřovatelé Rady OSN pro lidská práva se řádně nezabývají oběťmi a škodami, které způsobilo NATO při bombardování Libye v loňském roce. Komise složená z nezávislých vyšetřovatelů minulý týden vydala zprávu, ve které se u otázky angažmá NATO konstatuje, že nebyly řádně prověřovány cíle a že došlo k civilním obětem, ovšem je zdůrazněno, že se tak stalo v rámci „rozsáhlých bezpečnostních opatření, které měly zajistit, aby k zabíjení civilistů nedošlo“. Rusko uvádí, že zpráva by měla obsahovat adekvátní posouzení aktů všech stran konfliktu, tedy i NATO, a že členové komise by měli být více náročnější na informace od NATO, neboť podle Rusů došlo při kampani NATO v Libyi k „porušování velkého množství norem mezinárodního práva a lidských práv“.
Libyjský ministr vnitra vyzval milice ke složení zbraní a pohrozil konfrontací s novými bezpečnostními silami
Libyjský ministr vnitra Abdel A’al prohlásil u příležitosti promoce nových policejních rekrutů vyzval libyjské milice, aby složili své zbraně, nebo budou čelit konfrontaci s novými bezpečnostními silami. Podle libyjského ministra vnitra má v současné době libyjská Přechodná národní rada (NTC) k dispozici 25 000 vlastních mužů. NTC vyzvalo milice ke složení zbraní a rozpuštění již několikrát, ovšem všechny výzvy byly doposud ignorovány.
Senegalská pozice se sjednotila k podpoře protikandidáta současného prezidenta do druhého kola voleb
Opoziční kandidáti na prezidenta, kteří v prvním kole volby dohromady získali 65% všech hlasů, podpoří jediného opozičního kandidáta, který jde do druhého kola proti současnému senegalskému prezidentovi. Oznámil to bývalý senegalský premiér Moustapha Niasse, který se umístil jako třetí v prvním kole volby, na společné tiskové konferenci s tím, že všech 12 kandidátů vyzývá své voliče, aby svěřili svůj hlas Macky Sallovi, kterému bude senegalský prezident Abdoulaye Wade čelit ve druhém kole prezidentských voleb 25. března.
Datum propuštění rukojmí FARC ještě není známo
Je ale velice možné, že k propuštění desítky rukojmí by mohlo dojít na konci tohoto měsíce. To oznámila mluvčí Výboru mezinárodního červeného kříže María Cristina Rivera. Stane se tak po tom, co s bezpečnostními dokumenty budou souhlasit vlády Kolumbie a Brazílie. V rámci těchto protokolů je potřeba v dané oblasti rozestavět bezpečnostní síly a především zastavení nepřátelství.
Na Summitu Amerik se bude projednávat i legalizace drog
Summit Organizace amerických států ( OAS) se bude konat v dubnu v kolumbijském městě Cartagena de las Indias a zúčastní se ho delegace všech členských států. K možnosti legalizace drog se kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vyjádřil se slovy, že ,, nikdo na toto téma nemá perfektní odpověď. Důkladná debata je ale nutností“. Proti legalizaci drog se staví především USA přes to jsou je země ochotna o legalizaci diskutovat. Pro diskuzi na toto téma jsou hlavně středoamerické státy, např. Kostarika. Především středoamerické státy se potýkají se zvýšenou kriminalitou a se vzrůstajícím vlivem drogového průmyslu. Těmto státům slíbil americký vice- prezident Joe Biden pomoc.
Druhá největší ropná rafinérie Venezuely je paralyzována
Již druhý den je druhá největší ropná rafinérie Cardón neaktivní z důvodu technologického selhání. V tomto stavu by mohla rafinérie zůstat až 2 týdny. Technologické škody jsou na venezuelských rafinériích celkem časté. To následně vede k nepravidelnému celkovému objemu vyvážené ropy ze země.
OSCE vyzvala úřady Tádžikistánu, aby zpřístupnily Facebook a zablokované zpravodajské servery
Zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) Dunja Mijatovic apeloval na úřady Tádžikistánu, aby zrušily již týden trvající nařízení k blokaci přístupu na sociální síť Facebook a další čtyři internetové zpravodajské servery (tjknews.com, maxala.org, centrasia.ru a zvezda.ru), které zveřejňují zprávy týkající se oblasti veřejného života a politiky. Zástupce OSCE uvedl, že se jedná se o první případ blokování přístupu k sociálním médiím v Tádžikistánu, a vyjádřil naději, že se toto alarmující rozhodnutí, porušující ústavní práva tádžických občanů, nestane precedentem.
V Abcházii probíhají parlamentní volby, Gruzie odmítla uznat jejich legitimnost
Gruzínské oficiální kruhy oznámily, že odmítají uznat parlamentní volby v Abcházii za legitimní, jejich výsledky nebudou podle Tbilisi uznány ani ze strany mezinárodního společenství. Jak uvedl zástupce gruzínského parlamentu Paata Davitaia, „nelze hovořit o legitimních volbách, když bylo z Abcházie vyhnáno více než 300 tisíc Gruzínců. Volby v Abcházii mohou být legitimní pouze v případě návratu všech uprchlíků.“ Průběh sobotních parlamentních voleb v Abcházii sleduje na 40 mezinárodních pozorovatelů.
Řecko splnilo podmínky pro 2. záchranný balíček po úspěšné výměně části dluhopisů
Řecká dohoda se soukromými investory je největší restrukturalizaci státního dluhu v historii. Ministři financí eurozóny se nyní shodli na tom, že Řecko splnilo podmínky pro získání svého druhého záchranného balíčku. Oficiálně by měla být dohoda o finanční pomoci zemi potvrzená na jejich pondělním zasedání.
Polsko na zasedání ministrů životního prostředí vetovalo návrh na další snižování uhlíkových emisí
Polsko na pátečním zasedání ministrů životního prostředí v Bruselu vetovalo přijetí tzv. „cestovní mapy“ pro snižování emisí v Evropské unii (EU) po roce 2020. Dle polských médii je to pro polskou ekonomiku boj za desítky miliard zlotych a tisíce pracovních míst. Na začátku jednání názor Polska podporovala i česká a rumunská delegace, obě se poté však rozhodly pro kompromisní řešení nabízené Dány. Polské hospodářství je závislé na uhlí, které emituje nejvíce zplodin CO2. O svém záměru Poláci informovali již dříve. Veto znamená, že Evropská komise (EK) nebude moci pracovat na plánu snižování emisí CO2 po roce 2020, protože nebude mít mandát Rady EU.
V Moskvě a Petrohradu proběhly další tisícové demonstrace proti výsledkům prezidentských voleb
Další z řady protestních akcí s názvem „Za čestné volby“ se zúčastnili rovněž politici, občanští aktivisté, novináři a bloggeři, kteří byli během ruských prezidentských voleb 4. března přítomni jako pozorovatelé ve volebních místnostech, a hovořili o nesrovnalostech a podvodech, se kterými se údajně v den voleb setkali. Podle údajů ministerstva vnitra se v Moskvě shromáždilo 10 tisíc lidí, některé zdroje uvádí až 30 tisíc. Podle rádia Echo Moskvy zadržela policie několik desítek účastníků, mezi nimi také jednoho z organizátorů demonstrace, levicového politika Sergeje Udaltsova, za „neposlušnost vůči zákonným požadavkům policie“.
Povstání islamistů na severu Nigérie stále pokračuje
Na severu Nigérie ve městě Kano došlo k další větší přestřelce mezi islamistickými radikály z Boko Haram a policisty, jejichž stanice byla napadena. Policii se útok podařilo odrazit, ale podle policejní mluvčí stále nelze přesně stanovit počet obětí. Boko Haram vede na severu Nigérie již několik měsíců povstání s nízkou intenzitou, které má na svědomí téměř každodenní bombové či jiné útoky a stovky mrtvých.
V Maroku padl definitivní verdikt u soudu se strůjci bombového útoku v Marakeši
Marocký soud zamítl odvolání dvou odsouzených mužů za bombový teroristický útok v Marakeši na konci dubna, který zabil 16 lidí. První z obviněných dostal za pomoc při přípravě s útokem trest 10 let odnětí svobody, zatímco druhý byl odsouzen k trestu smrti. Podle marocké policie byli strůjci útoku napojenu na teroristickou síť al Qaeda.
Protesty v Libyi proti vyhlášení autonomie východu
Přes 5000 lidí v hlavním městě Tripolisu a asi 4000 lidí v druhém největším městě Libye Benghazi protestuje proti vyhlášení autonomie východní Libye, k němuž před čtyřmi dny došlo v Benghazi v duchu staré libyjské ústavy z roku 1950, ve které země byla téměř rozdělena na tři autonomní území. Demonstranti vyhlášení autonomie odsuzují s tím, že se nejedná o to, za co bojovali při povstání proti Muammarovi Kaddafi, a obávají se, že by mohlo dojít k rozpadnutí Libye. Před rozpadem Libye podle agentury Reuters varovali i islámští duchovní v Tripolisu i v Benghazi při pátečních modlitbách. Předseda Přechodné národní rady (NTC) vyhlášení autonomie označil za spiknutí proti libyjskému lidu, které je financováno ze zahraničí.