Dnes v Istanbulu probíhají rozhovory mezi zástupci Íránu a pěti členů Rady bezpečnosti OSN a Německa. Západní diplomaté po prvním kole diskuzí oznámili, že Saeed Jalili, hlavní vyjednavač Íránu, byl ochoten k jednání a nekladl si žádné podmínky za kterých bude či nebude jednat, jak to Írán dělal během posledního setkání stejného formátu před 15 měsíci. Spojené státy americké navrhly Íránu navíc ještě bilaterální rozhovory.
Archiv rubriky: Politika
Americký prezident Barack Obama podrobil Severní Koreu kritice
Americký prezident Barack Obama kritizoval počínání Severní Korey. Pokus KLDR vystřelit balistickou raketu do vesmíru označil za porušení mezinárodního práva a zdůraznil, že USA podpoří mezinárodní tlak na vládu Severní Korey. Upozornil, že pokud bude Severní Korea nadále odporovat mezinárodnímu společenství, tak budou následovat další sankce. Mluvčí amerického Pentagonu George Little řekl, že Spojené státy nekritizují jen raketový program KLDR, ale i hrozbu dalších jaderných zkoušek.
Spojené státy americké nehodlají ukončit útoky na pákistánském území
Bílý dům oznámil, že navzdory požadavkům pákistánského parlamentu Spojené státy americké neskončí s útoky dronů na ozbrojené cíle na pákistánském území. Pákistán útoky odmítá. Pákistánský parlament žádal o zastavení těchto akcí již v roce 2008, ale neúspěšně. Pákistánští představitelé navrhují, aby Spojené státy předaly kontrolu nad drony do pákistánských rukou. To Spojené státy americké odmítají, ale nabízí, že budou o útocích Pákistán včas informovat.
Prezident Obama reaguje na možnost diskuze na téma legalizace drog
Americký prezident Barack Obama oznámil, že i když USA nehodlá povolit legalizaci nebo despenalizaci drog v zemi, cítí povinnost se účastnit diskuze na toto téma. USA nechce legalizovat konzumaci nebo prodej drog hlavně proto, že by tato skutečnost měla spoustu negativních následků nejen na Spojené státy, ale i na všechny země hemisféry. Legalizace drog by se hlavně odrazila na bezpečnosti a zdraví obyvatel. Prezident Obama dodal, že důležitější by byla diskuze na téma vzájemné spolupráce v boji proti drogovému průmyslu. Legalizace drog se projednává na Summitu Amerik, který se koná tento víkend v kolumbijském městě Cartagena de las Indias.
V Kolumbii začal Summit Amerik
Tento víkend se v kolumbijském městě Cartagena de las Indias koná již šestý summit členských zemí Organizace amerických států (OAS). Ten se již dříve dostal po podvědomí kvůli nepřítomnosti kubánské delegace. Podle kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose chtějí státy latinské Ameriky přimět USA, aby se více zajímalo více o ostatní státy západní polokoule než o problematické země Blízkého východu. Dalšími tématy, které budou probírány na summitu, je např. boj proti chudobě, zlepšení přístupu k energiím, budování infrastruktury nebo prevence před přírodními katastrofami. Na řadu by se měla dostat i diskuze ohledně případné legalizace drog nebo spor Argentiny a Velké Británie ohledně Falklandských ostrovů. Summitu se kvůli zdravotnímu stavu nezúčastní prezident Venezuely Hugo Chávez.
Odsouzený podnikatel Viktor Bout žádá Rusko, aby podalo žalobu proti USA
Ruský podnikatel Viktor Bout odsouzený v USA za konspiraci a prodej zbraní požádal poslance ruské Státní dumy, aby k mezinárodnímu soudu podali žalobu proti Spojeným státům a Thajsku, kde byl podnikatel v březnu 2008 zatčen při společné operaci policejních orgánů obou zemí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve svém dřívějším vyjádření slíbil, že případ projedná s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton při nejbližší návštěvě Washingtonu.
Japonská vláda plánuje znovu uvést do provozu dva reaktory v jaderné elektrárně Ohi
Elektrárna Ohi se nachází poblíž města Osaka, které je druhým největším japonským městem, a je provozována společností Kansai Electric Power. V současnosti je v Japonsku v provozu pouze jediný reaktor, jenž má být odstaven v tomto květnu. Vláda má v plánu uvést do provozu reaktory tři a čtyři, které údajně prošly bezpečnostními testy. K tomu však musí dostat povolení od místních úřadů, na které je vyvíjen tlak ze strany veřejnosti, jež se bojí opakování fukushimského scénáře. Znovu spuštěné reaktory by Japonsku výrazně pomohly v boji proti výpadkům dodávek elektřiny.
Rakouská spolková republika Dolní Rakousy chce odmítnout další výstavbu české jaderné elektrárny Temelín
Zprávu uvedl zemský rada Stephan Pernkopf. Posuzování vlivu této jaderné elektrárny na životní prostředí nyní probíhá kromě Česka i v Rakousku a Německu. Obě zmíněné země se přitom tradičně staví proti jaderné energii, Německo plánuje celkový odklon od jádra v roce 2022. Během návštěvy německé kancléřky Angely Merkel v Praze však bylo zmíněno, že Německo rozhodnutí České republiky v této věci respektuje. Třetí a čtvrtý blok elektrárny by dle společnosti ČEZ měl být postaven do roku 2025.
NYT: „Evropská úsporná opatření nefungují, ohroženo je především Španělsko“
Americký deník New York Times kritizoval zaváděná úsporná opatření v Evropě, především pak ve Španělsku. Dle deníku kvůli této chybné politice státy eurozóny postupně sklouzávají do recese, zatímco nezaměstnanost nadále roste. Tato politika by prý mohla obzvlášť negativně ovlivnit budoucnost Španělska, které nedávno představilo svůj rozpočet pro rok 2012. Kvůli obavám trhů s dluhopisy ohledně splnění španělských závazků ohledně snížení státního zadlužení na 5,3% HDP byly zemi zvýšeny úroky. Dle deníku jsou nereálné i škrty představené Rajoyovou vládou, které vyplývají z nedostatku rozpočtové pružnosti poskytnuté zemi Evropskou unii.
Nový Zéland hledá řešení k zastavení odlivu inteligence ze země
Předseda novozélandské labouristické strany David Shearer vyjádřil své znepokojení ohledně rostoucí emigrace vysokoškolsky vzdělaných občanů, kteří odcházejí za lepšími pracovními nabídkami do Austrálie. Jedná se zejména o vědecké výzkumníky, akademiky a obchodníky. Řekl také, že Nový Zéland není schopen Austrálii konkurovat v oblasti obchodu s nerostnými surovinami a proto je nutné, aby se jeho ekonomika soustředila na oblast vývoje inovativních technologií.
Indonésie a Velká Británie rozvíjí vzájemný zahraniční obchod
Britský premiér David Cameron nedávno informoval o prodeji 11 letadel Airbus A 330 indonéským aerolinkám Garuda Indonesia. Řekl také, že Indonésie je „inspirativní demokratickou zemí“ a bude usilovat o zdvojnásobení objemu zahraničního obchodu do roku 2015. Indonésie a její úspěšný přechod k demokracii je podle jeho slov nejlépe zřetelný na ekonomickém pokroku země. Velká Británie je jedním z největších investorů v Indonésii, britský premiér se přesto vyjádřil, že zde existují velké rezervy, které otevírají možnosti další spolupráce obou zemí. Návštěva britského premiéra v této zemi nedávno proběhla v rámci jeho cesty po jihovýchodní Asii.
Britský premiér David Cameron navštívil Barmu
Setkal se s prezidentem země Thein Seinem a hlavní opoziční představitelkou Aung San Suu Kyi. Při této příležitosti oznámil změnu stanoviska Velké Británie v otázce uvalených sankcí, které by měly být zrušeny ke 30. dubnu tohoto roku. Stane se tak za předpokladu, že Barma bude i nadále pracovat na demokratizaci země a udržování reformního směru. Zrušení sankcí se ovšem netýká uvaleného embarga na dovoz zbraní. Barma byla poslední zastávkou premiérovy cesty po jihovýchodní Asii, před ní navštívil také Singapur, Japonsko a Indonésii. Jednalo se o první návštěvu britského preméra po 64 letech.
Německá společnost Lufthansa zrušila platnost letenek pro-palestinským aktivistům
Tisková agentura DPA informovala, že německá letecká společnost Lufthansa zrušila platnost letenek několika desítkám pro-palestinských aktivistů, kteří chtěli odcestoval do Izraele v rámci podpory Palestinců. Podle Izraele tito aktivisté zamýšlejí rušit veřejný pořádek, proto stát poslal evropským leteckým společnostem seznam osob, které mají na jeho území zakázaný vstup. Lufthansa tak pouze plnila tyto požadavky.
Rusko nechalo vycestovat do EU představitele běloruské opozice vedeného na „černé listině“
Rusko dnes podle informace zveřejněné běloruskými médii nechalo přes své území vycestovat do Evropské unie jednoho z významných představitelů běloruské opozice Stanislaua Shushkeviche, vedeného v Bělorusku na tzv. černé listině – seznamu osob, kterým není dovoleno vycestovat za hranice. Minsk podle médií sestavil tento seznam obsahující více než 100 jmen opozičních novinářů a občanských aktivistů v reakci na nové sankce EU.
Evropská komise se chystá vyšetřovat francouzského mobilního operátora Free
Mobilní operátor Free Mobile nedávno vstoupil na francouzský telekomunikační trh s výrazně nižšími cenami služeb, než nabízela konkurence. Od ostatních operátorů tak odcházelo veliké množství zákazníků právě za lepšími cenami. Free těží zvláště z propojovacích poplatků, které účtuje ostatním operátorům a to se nelíbí právě Evropské komisi (EK). Vyšší terminační poplatky jsou poveleny novým operátorům při vstupu na trh od francouzského telekomunikačního úřadu, Brusel však tvrdí, že vyšší poplatky musí odrážet skutečné náklady.
V Itálii proběhla demonstrace proti důchodovým reformám premiéra Maria Montiho
Reformy by měly zvednout odchod do důchodu a zároveň by mladší pracující měli dostávat menší penzi než například jejich rodiče. Důchodová reforma je jednou z částí Montiho politiky snižování dluhu, kterou se snaží zachránit zemi před bankrotem. Itálie je nyní druhým nejzadluženějším státem eurozóny.
Armáda v Guinea-Bissau chce uspořádat nové volby, mezinárodní společenství převrat odsuzuje
Armáda v Guinea-Bissau potvrdila zadržení prozatímního prezidenta Raimundo Pereira a bývalého premiéra a současného kandidáta na prezidenta Carlose Gomese Juniora po včerejším obsazení vládních institucí a faktickém převzetí moci. Armáda nyní oznámila, že chce uspořádat nové prezidentské a parlamentní volby. Analytici se domnívají, že důvodem převratu je snaha armády zabránit zvolení Carlose Gomese Juniora novým prezidentem kvůli jeho plánům na zredukování armády a omezení jejího vlivu. Události v Guinea-Bissau již odsoudila Rada bezpečnosti OSN a vlády všech jejích stálých členů, stejně jako EU, Africká unie a Portugalsko, které je bývalou koloniální mocností Guiney-Bissau. Portugalský ministr zahraničí Paulo Portas již vyzval k propuštění všech zadržených.
Jižní Súdán chce na hranice se Súdánem nasazení mírových jednotek OSN
Jižní Súdán oznámil, že stáhne své jednotky z ropné provincie Heglig, o kterou vede spor se Súdánem, přičemž dochází trvale k bojům mezi oběma stranami. Podmínkou pro stažení jihosúdánských jednotek je ale rozmístění neutrálních mírových sil OSN v oblasti a na hranicích mezi oběma státy. Oblast Heglig je mezinárodním společenstvím považována za součást Súdánu a Jižní Súdán byl již za operace zde mezinárodně odsouzen, Africká unie označila okupaci za nezákonnou a vyzval Súdán a Jižní Súdán k odvrácení „katastrofální války“.
V Turecku bylo zahájeno jednání mezi Íránem a mocnostmi
V tureckém Istanbulu bylo zahájeno multilaterální jednání mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN (Rusko, Čína, Velká Británie, Francie a USA), Německa a Íránu o íránském jaderném programu. Íránskou delegaci vede tajemník íránské Nejvyšší národní bezpečnostní rady Saeed Jalili. Jednání mezi Íránem a mocnostmi 5+1 již probíhala v prosinci 2010 ve švýcarské Ženevě a v lednu 2011 v Istanbulu, ovšem bez úspěchu.
Prozatímní prezident Mali varuje Tuarégy před „totální válkou“
Ve čtvrtek jmenovaný prozatímní prezident Dioncounda Traore hrozí etniku Tuaregů, kteří na severu země vyhlásili nezávislý stát Azawad, že pokud selžou mírová jednání, může dojít k „totální válce“, nad níž nebude váhat. Prozatímní prezident uvedl, že bude jednat se všemi skupinami, kromě teroristické sítě al-Kaida.
Španělská vláda reaguje na spor argentinské vlády s YPF
Španělská vláda oznámila, že jakékoli rozhodnutí proti ropné společnosti YPF, která je kontrolována španělskou společností Repsol, by mohlo mít negativní dopad na španělské zájmy v Argentině. To uvedl argentinský list Buenos Aires Herald. Již dříve se prezident společnosti Repsol že bude jednat s argentinskou vládou. Právě vláda prezidentky Fernández je nespokojena s extraktivním modelem, který na YPF aplikuje právě Repsol a zvažuje převzetí kontroly nad ropnou společností YPF.
Spojené státy americké neobnoví dodávky potravin do KLDR
Mluvčí Národní rady bezpečnosti Spojených států amerických Ben Rhodes oznámil, že USA neobnoví dodávky potravin do KLDR. Důvodem je, že Severní Korea vystřelila balistickou raketu a tím podle Spojených států amerických porušila mezinárodní právo. Kromě neobnovení dodávek potravin hledají Spojené státy další cesty, jak zabránit Severní Korey v pokračování jejich raketového a jaderného programu. Ben Rhodes také řekl, že Spojené státy americké se pokusí dalšími sankcemi vyvíjet nátlak na vládu KLDR.
Světové mocnosti reagovaly na vystřelení rakety Severní Koreou
Severní Korea vystřelila raketu nesoucí satelit na oběžnou dráhu, ale start se nezdařil a raketa spadla do moře. Na tento krok reagovalo mezinárodní společenství. Spojené státy americké zdůraznily, že navzdory severokorejskému neúspěchu nezmění svoji politiku vůči KLDR. Bílý dům vystřelení rakety chápe jako porušení mezinárodního práva. Britský ministr zahraničí William Hague řekl, že Pchjongjang může očekávat silně negativní reakci od mezinárodního společenství, pokud bude pokračovat v testech raket. Jihokorejský ministr zahraničí Kim Sung Hwan prohlásil, že Jižní Korea odsuzuje tento počin a podnikne odvetné kroky. Mluvčí japonského předsedy vlády Noriyuki Shikata označil tuto akci za politováníhodnou a očekává negativní důsledky pro KLDR. Čínský představitel Li Baodong naopak řekl, že je třeba se snažit snížit napětí v regionu a nikoli jej podněcovat.