Prozatímní premiér Mali chce jednat s Tuaregy

Prozatímní premiér Cheick Modibo Diarra, který byl jmenován v polovině dubna, uvedl, že je připraven jednat s Tuaregy na severu země. Prvořadým krokem má být jednání, dodal ovšem, že „všechny možnosti řešení jsou možné“. Tuaregové na severu země vyhlásili samostatný stát Azawad a zavedli islamistické právo šaría.

Egyptský prezidentský kandidát Amr Moussa by v případě vítězství posílil pozici armády

Bývalý ministr zahraničí Amr Moussa, který se po vyloučení deseti kandidátů volební komisí stal předním kandidátem, by v případě vítězství posílil armádu prostřednictvím Národní bezpečnostní rady. Národní bezpečnostní rada by měla zahrnovat ministry a vojenské důstojníky a předsedat by jí měl prezident. Krok Amr Moussy je chápán jako snaha uklidnit vládnoucí vojenskou vládu, která stojí v čele země od svržení prezidenta Husni Mubaraka.

Írán uvažuje o poskytnutí americké vojenské technologie Číně; Spojené státy americké pochybují, že Írán technologii získal

Írán, který oznámil, že získal vojenské technologie ze zadrženého amerického bezpilotního letadla, uvažuje o jejich poskytnutí Číně. Tato technologie znemožňuje radarům, aby bezpilotní letadlo zachytily. Američané ovšem pochybují, že se Íránu podařilo technologii skutečně rozluštit, či že jsou schopni podobný letoun postavit. Americký ministr obrany Leon Panetta vyjádřil své pochybnosti nad Íránským úspěchem. Americký senátor Joe Lieberman prohlásil, že bezpilotní letadlo je příliš sofistikované na to, aby jej Írán dokázal zkonstruovat.

Generální tajemník NATO vyzval členské státy EU k větší aktivitě na poli bezpečnosti

Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen ve své řeči v Evropském parlamentu vyzval státy Evropské unie, aby kladly větší důraz na bezpečnostní politiku. Apeloval na EU, aby se více zabývala záležitostmi mimo své hranice. Podle Anderse Fogha Rasmussena by měla Evropská unie mít takové vojenské kapacity, aby byla schopna zasáhnout kdekoli na světě a převzít větší díl odpovědnosti za úkoly NATO.

Turecko odmítlo účast Izraele na summitu NATO

Turecko odmítlo povolit Izraeli účast na summitu Severoatlantické aliance v Chicagu v květnu 2012. Důvodem tohoto kroku je odmítnutí Izraele omluvit se za útok proti tureckým aktivistům na lodi směřující s pomocí do Palestiny v květnu 2010. Účast Izraele měla posílit vztahy zemí NATO s nečlenskými zeměmi. Izrael je součástí tzv. Středomořského dialogu, který se věnuje vztahům NATO a některých nečlenských zemí z oblasti Středozemního moře. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu prohlásil, že Turecko nemůže cítit partnerský vztah k Izraeli, pokud se odmítá omluvit za svůj útok.

Ministři zahraničí členských států EU provedli změny v režimu sankcí proti Bělorusku

Ministři zahraničí zemí EU v pondělí na schůzce v Lucemburku provedli změny v režimu sankcí proti Bělorusku. Oznámila o tom tisková služba Rady EU. Podle tiskové zprávy schválila Rada EU právní akty, na základě nichž dojde ke zmrazení aktiv běloruských právnických osob, prostředků diplomatických misí a misí u mezinárodních organizací. K ochlazení vztahů mezi Běloruskem a EU došlo v únoru 2012, kdy EU na protest proti zatýkání účastníků nepokojů a demonstrací, které vypukly po prezidentských volbách v Bělorusku v prosinci loňského roku, uložila Minsku nové sankce. Koncem března EU znovu rozšířila seznam běloruských úředníků a společností, které podléhají sankcím. Po zpřísnění sankcí ze strany EU na konci března Bělorusko navrhlo velvyslancům Polska a EU, aby opustili zemi. V reakci na to Evropská unie stáhla z Běloruska všechny velvyslance zemí EU.

Rusko: Skupina občanů drží hladovku na protest proti zmanipulovaným volbám

Už více než měsíc drží hladovku skupina 33 ruských občanů z města Astrachaň a 7 obyvatel dalších měst v čele s opozičním politikem Olegem Sheinem, který však dnes oznámil o ukončení hladovky a hodlá čekat na rozhodnutí soudu. Hladovkou tito občané protestují proti výsledkům místních, podle jejich názoru zmanipulovaných komunálních voleb ve městě Astrachaň, které proběhly 4. března. Funkci starosty v nich s 60% hlasů získal kandidát za stranu Jednotné Rusko Michail Stoljarov. Opozice však tvrdí, že volby provázely podvody a manipulace, a za skutečného vítěze považuje právě kandidáta opoziční strany Spravedlivé Rusko Olega Sheina.

Bangladéší zmítají násilné protesty

Tisíce lidí vyšly do ulic ve městě Sylhet protestovat proti zmizení opozičního představitele Iliase Aliho. Protesty doprovázely četné násilnosti a výtržnosti, přičemž došlo k napadení místní policejní stanice a vládních budov. Násilné protesty vypukly v době generální stávky vyvolané právě opozicí. Opoziční strana Bangladesh Nationalist Party prodloužila trvání generální stávky do úterý, přičemž organizuje protesty po celé zemi.

Napětí na Korejském poloostrově eskaluje

Severokorejská vláda slíbila brzké zahájení „speciální akce“, která má mít za cíl odstranění jihokorejské vlády v čele s prezidentem Lee Myung-bakem. Podle severokorejské tiskové agentury prý tamní ozbrojené složky použijí speciální prostředky a metody k provedení této akce, která by měla trvat 3 až 4 minuty. V reakci na nedávné výroky jihokorejského prezidenta se na konci týdne uskutečnilo v KLDR rozsáhlé shromáždění provolávající hesla typu „smrt jihokorejské vládě a jejímu vedení“. Rétorika KLDR vůči svému jižnímu sousedovi poslední měsíc nabývá na agresivitě. Jižní Korea nedávno oznámila, že rozmístila na svém území rakety schopné zasáhnout jakýkoliv strategický cíl v KLDR.

Mezinárodní krizová skupina- Čína potřebuje zaujmout sjednocený přístup k otázce sporů o území v Jihočínském moři

Nedostatek koordinace mezi jednotlivými státními orgány prý pouze přiživuje napětí v regionu. I přesto, že spor o Jihočínském moře trvá již poměrně dlouho, dochází podle Mezinárodní krizové skupiny ke stále většímu počtu střetů na jednotlivých územích. V oblasti nyní stále probíhá každoroční cvičení námořnictva USA a Filipín, zatímco Čína pořádá cvičné manévry spolu s Ruskem v oblasti Žlutého moře. Mezinárodní krizová skupina se také domnívá, že jednotlivé strany územního sporu postupují stále více asertivněji, což výrazně zvyšuje pravděpodobnost vyvolání reálného konfliktu.

EU podle očekávání zmrazila většinu sankcí uvalených vůči Barmě

Všechny restrikce vyjma zbrojního embarga byly na rok pozastaveny v reakci na demokratické reformy, které v Barmě proběhly v poslední době. Podle ministra zahraničí České republiky by mohly být tyto sankce úplně zrušeny v případě, že by následující parlamentní volby proběhly plně v souladu s demokratickými principy. Dnes byl také znovuotevřen barmský parlament i navzdory bojkotu opoziční strany NLD.

Soudní dvůr v Tádžikistánu uvěznil 34 islámských ozbrojenců

Obžalovaní byli usvědčeni z terorismu, pokusů o svrhnutí vlády a také z členství a spolupráce s Islámským hnutím Uzbekistánu, které je napojeno na teroristickou organizaci Al-Kaida. Byly vyneseny tresty odnětí svobody v rozsahu 8 až 28 let. Bojovníci za lidská práva rozsudky označili za příliš tvrdý zásah proti muslimům. Problémy v zemi eskalovaly v průběhu roku 2010.

Indie- Maoisté stanovili podmínky pro propuštění šéfa tamní administrativy

Vrchní administrativní pracovník A. P. Menon byl unesen během sobotní návštevy venkovské oblasti Sukma ve východní Indii. Rebelové požadují výměnou za jeho propuštění osvobození několika klíčových vůdců hnutí a stažení indických bezpečnostních jednotek z oblasti Chhattisgarh. Indická policie toto prozatím odmítá. Premiér země Manmohan Singh maoisty označil za největší ohrožení vnitřní bezpečnosti. Rebelové dle svých slov bojují za vznik komunistického státu a práva chudých venkovanů.

Bývalý islandský premiér nebude potrestán za přispění k finanční krizi v roce 2008

V březnu začal soudní proces u speciálního soudního tribunálu Landsdómur v islandské metropoli Reykjavík s bývalým premiérem Islandu Geirem Haardem. Tento tribunál byl založen v roce 1905 a má se zabývat trestními činy bývalých či současných členů islandské vlády. Proces s Haardem byl však prvním v historii tribunálu. Ačkoliv soudci uznali, že bývalý premiér přispěl ke zhroucení jedné z islandských bank, neudělili mu žádný trest. Náklady za proces uhradí stát. Haarde již dříve popřel, že by za krizi nesl jakoukoliv zodpovědnost.

Světová banka přidělí 100 milionů USD na podporu rozvojové politiky Makedonie

Světová banka (WB) uvedla, že je připravená podpořit makedonskou rozvojovou politiku částkou 100 milionů USD tak, aby v zemi došlo k posílení konkurenceschopnosti a byly podpořeny reformy v ekonomice, zdravotnictví, školství a sociálních věcech. Během setkání v Washingtonu představitelé WB a MMF také zdůraznili význam kroku Deutsche Bank, která pro Makedonii schválila úvěr ve výší 250 milionů eur. Ty prý představují ujištění o dobrém profilu této země na mezinárodním kapitálovém trhu.

Dvě největší ukrajinské opoziční strany uvedly, že budou během podzimních voleb spolupracovat

Strany tak prý chtějí „omezit neomezenou moc prezidenta Viktora Janukovyče.“ Ten je opozicí kritizován za odklon od demokratických reforem. Zástupci bloku Naše Ukrajina — Národní sebeobrana bývalého předsedy parlamentu Arsenija Jaceňjuka by tak měli být na kandidátní listině Bloku Julie Tymošenko.

EU přijala nové sankce vůči Sýrii

Dle dřívějšího oznámení se v pondělí velvyslanci členských států EU dohodli na zavedení dalších sankcí vůči Sýrii. Ty se týkají zákazu vývozu luxusního zboží a výrobků, které by mohly být použity k represím. EU se k tomuto kroku rozhodla, neboť násilí v zemi pokračuje přes vyhlášené příměří, za přítomnosti pozorovatelů OSN.

Dluh EU dosáhl 82,5% HDP a dluh eurozóny 87,2%

Dluh Evropské unie, ale i eurozóny stále narůstá, informoval o tom Evropský statistický úřad (Eurostat). EU se tak nedaří plnit její dlouhodobý cíl, kterým je, aby členské země dostaly své dluhy pod 60% HDP. Největší dluh sužuje Irsko, Řecko a Španělsko. Naopak státy Maďarsko, Estonsko a Švédsko vykázaly přebytek.

Evropská komise radí Řecku, jak postupovat dále z krize

Evropská komise (EK) sepsala čtyřicetistránkový dokument, v němž radí jihoevropskému státu kroky pro zvládnutí krize. EK například doporučuje snížit náklady na pracovní sílu v podnikatelském sektoru o 15% do tří let, zásadně zlepšit výběr daní, dát přednost výdajovým škrtům před zvyšováním daní a celkově dostat veřejné finance pod kontrolu. Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá u Řecka ekonomický růst až v roce 2014.

Kolumbie nabídla zprostředkování dialogů mezi Argentinou a Španělskej ve sporu o YPF

To potvrdil kolumbijský vice- prezident Kolumbie Angelino Garzón. Dodal, že přáním Kolumbie je plynulý dialog mezi vládami Argentiny a Španělska, ve kterém by se měly řešit problémy spojené se znárodněním argentinské ropné společnosti YPF, která byla z většiny kontrolována španělským Repsolem. Podle slov vice- prezidenta Garzóna má Kolumbie ,,výborné vztahy jak s argentinskou, tak i se španělskou vládou, což by mohlo usnadnit celý proces dialogů“.

Protesty v Mexico city proti koridě

Protestující požadovali po Federálním shromáždění, aby zakázalo praktikování koridy. Právě v posledních letech se zvyšuje vlna odporu proti této tradici nejen v Mexiku, ale i v dalších zemích, kde se korida praktikuje. Mezi nimi je především Španělsko, jižní Francie, Venezuela nebo Kolumbie. Ve Španělsku je praktikování zakázáno pouze v Katalánsku.

Místopředseda vládní strany v Guiney-Bissau odmítl vést přechodnou vládu

Manuel Sherif Nhamadjo, místopředseda nejsilnější parlamentní strany PAIGC, v pátek odmítl vést přechodnou vládu, která má během dvou let dovést zemi k volbám. Manuel Sherif Nhamadjo neúspěšně kandidoval v březnových prezidentských volbách. Africká unie (AU) i Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) označilo přechodnou vládu za nelegální.