Evropská komise od České republiky požaduje zestátnění Českomoravské záruční a rozvojové banky

Evropské komisi (EK) se nelíbí zisky, které menšinoví akcionáři – Komerční banka, Česká spořitelna a ČSOB-  inkasují z poskytování úvěrů a záruk při čerpání prostředků z evropských fondů. Aby stát dodržel požadavky EK, musel by podíl menšinových bank odkoupit či je nějakým způsobem odškodnit. Vláda však nyní zavádí další úsporná opatření a pro tento krok nenachází dostatek financí. EK již pozastavila technickou pomoc pro Operační program Podnikání a inovace, na kterém se Českomoravská záruční a rozvojová banka podílí.

Český velvyslanec se jako první z velvyslanců členských států EU vrátí do Běloruska

Poté, co všichni velvyslanci členských států Evropské unie na přelomu února a března opustili Bělorusko, je nyní český velvyslanec Jiří Karas prvním z bloku, kdo ohlásil svůj návrat do Minsku již tento pátek. Evropská unie přitom přijala poslední sankce vůči Bělorusku toto pondělí. Právě sankce vůči této východoevropské zemi zapříčinily požadavek na odchod velvyslanců EU ze země.

Petiční výbor Evropského parlamentu se nebude zabývat internacionalizaci vyšetřování havárie letadla ve Smolensku

Petiční výbor Evropského parlamentu v úterý rozhodl, že se nebude zabývat petici žádající pomoc při internacionalizaci vyšetřování havárie polského letadla ve Smolensku, při kterém zahynul tehdejší polský prezident Lech Kaczyński a dalších 95 důležitých vládních činitelů. Výbor zároveň odmítl podpořit polské vyšetřování nehody Evropskou unii. Dle výboru nemá Evropský parlament ani Evropská komise pro internacionalizaci vyšetřování této nehody kompetenci.

Hamburger Abendblatt: Nizozemsko je ohroženo politickým vakuem

Dle deníku Hamburger Abendblatt je Nizozemsko ohroženo politickým vakuem poté, co vláda podala demisi. Dosavadní premiér Mark Rutte uvedl názor, že předčasné volby se odehrají 12. září. Předseda Strany za svobodu (PVV) Geert Wilders, jehož strana byla v opozici proti dalším úsporným opatřením a tedy vyvolala vládní krizi, vznesl na mimořádném zasedání parlamentu otázku referenda o Evropě a nizozemské suverenitě.

Ministři zahraničních věcí Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory vyzvali k trvalému řešení otázky uprchlíků

Představitelé těchto států v úterý v Sarajevu zdůraznili, že tento region je zavázán k nalezení trvalého řešení otázky uprchlíků a vyzvali zahraniční dárce k pomoci v tomto procesu. Vše bylo řečeno při zahájení konference mezinárodních dárců pro otázku uprchlíků v Sarajevu, která je spojuje vysoké představitelé OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci (OBSE), Evropské unie a USA. Konferenci zahájil předseda Rady ministrů Bosny a Hercegoviny Vjekoslav Bevanda, který vyjádřil naději, že událost pomůže k získání 500 milionů eur pro vytvoření domovů pro 27.000 uprchlických rodin.

Generální tajemník NATO kritizoval misi EU v Kosovu

Dle Anderse Fogh Rasmussena není Mise Evropské unie v Kosovu (EULEX) řádně vybavená ani připravená na vykonávání své úlohy. NATO tak dle Rasmussena musí přebírat zodpovědnost a úlohy, které nebyly předem předvídané. Hovořil tak především v souvislosti se severní části Kosova. „Potřebujeme skutečnou kooperaci abychom byli schopni zajistit dělbu úkolů mezi NATO a EULEX, potřebujeme, aby byla mise EU silná,“ uvedl na závěr generální tajemník NATO.

Primárky v Delaware rozhodnou o dalším vývoji kampaně republikánského kandidáta N. Gingriche

N. Gingrich by byl podle svých slov v případě neúspěchu v tomto státě donucen „přehodnotit další kandidaturu.“ I přes sérii proher, která přišla po jeho překvapivém vítězství v jižní Karolíně v lednu, vyzýval v minulých měsících N. Gingrich k pokračování kampaně až do republikánského nominačního kongresu, který proběhne v srpnu tohoto roku. Pokud by se rozhodl odstoupit, znamenal by tento jeho krok již téměř jistou nominaci pro současného lídra primárek M. Romneyho. V souboji kromě N. Gingriche stále zůstává i texaský kongresman R. Paul, jeho šance na nominaci jsou ale vzhledem k dosavadním výsledkům již v čistě teoretické rovině.

Střety mezi Súdánem a Jižním Súdánem se přiostřují, spekuluje se o vyhlášení války

Jihosúdánský prezident Salva Kiir uvedl, že Súdán vyhlásil jeho zemi válku. Důvodem byly nálety ve městě Bentiu nedaleko společných hranic. Prezident Súdánu Omar Hassan Al-Bashir tvrdí, že Jižní Súdán musí „pochopit jazyk zbraně“, přesto nevylučuje návrat k jednacímu stolu. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval ke klidu zbraní. Boje mezi oběma státy pokračují už několik týdnů, především ve sporné oblasti Heglig, která je bohatá na ropu.

Poprvé za 20 let se výrazně snížil počet mexickým imigrantů v USA

Podle studie Centra Pew Hispanic od roku 1970 emigrovalo z Mexika do USA na 12 milionů osob, téměř polovina z nich nelegálně. Během posledních dvou let se ale jejich počet snižuje, především kvůli nestabilním nabídkám práce, ekonomické krizi, ale také kvůli zesílení pohraničních kontrol a zvýšení počtu deportací. I přes to Mexičané tvoří 29% z celkového počtu přistěhovalců v zemi.

Prezident Dmitrij Medveděv shrnul vývoj v Rusku během svého funkčního období a nastínil hlavní úkoly budoucí vlády

Na rozšířeném zasedání Státní rady v Kremlu dnes Dmitrij Medveděv naposledy jako prezident vystoupil  se slavnostním proslovem k předním představitelům země, veřejným činitelům a novinářům. Za hlavní úkoly budoucí vlády označil sociální rozvoj, „kriticky důležitým“ nazval zvýšení úrovně vzdělávání učitelů a lékařů, a také prodloužení délky života Rusů. Podle D. Medveděva patří k hlavním úkolům ruské vlády rovněž boj s nezaměstnaností a zavedení elektronických technologií ve všech oblastech života společnosti. Předpokladem pro dosažení těchto cílů je dle prezidenta transparentní a efektivní fungování veřejné správy.

Argentina představila Velké Británii svůj plán zavedení letů na Falklandy

Argentinská ambasadorka v Londýně Alicia Castro představila plán zavedení přímých letů společnosti Aerolíneas Argentinas z jihoamerické pevniny na Falklandské ostrovy, které jsou od ní vzdáleny přibližně 500 km. Podle argentinské vlády by ,,přímé lety na Falklandy výrazně usnadnily a zvýšily kvalitu života ostrovanů“.

Ruský premiér V. Putin po své inauguraci předá předsednictví vládnoucí straně současnému prezidentovi D. Medveděvovi

Ruský premiér a nově zvolený prezident Vladimir Putin dnes oznámil, že po své inauguraci 7. května opustí post předsedy vládnoucí strany Jednotné Rusko, a navrhl tuto funkci současnému prezidentovi Dmitriji Medveděvovi. Podle slov premiéra se jedná o celosvětovou praxi, kdy se „vláda opírá o parlamentní většinu.“ Předseda Nejvyšší rady vládnoucí strany Boris Gryzlov již sdělil, že strana kandidaturu D. Medveděva podpoří. Politická strana Pravá věc mezitím na svých stránkách zveřejnila dopis předsedy strany Andreje Dunayeva adresovaný Dmitriji Medveděvovi, v němž mu také nabízí čestný post předsedy.

V ruské Státní dumě prošel druhým čtením zákon o přímé volbě gubernátorů

Obyvatelé některých ruských regionů tak zvolí již na podzim své gubernátory přímo. Kandidovat v těchto volbách však nebude moct kdokoliv – Kreml prosadil normu, na základě které musí potenciální uchazeč o funkci získat 5 – 10% podporu obcí. Tím se volby podle kritiků stávají ovladatelnějšími. Mimo jiné došlo rovněž ke změně normy o tzv. „prezidentském filtru“, která stanoví, že prezident osobně určuje nutnost a postup při provedení konzultace s kandidátem na post gubernátora. Další změny spočívají v tom, že gubernátor nebude moct setrvat ve funkci hlavy subjektu Ruské federace po více než dvě po sobě následující období, nezávislí kandidáti musí na svou podporu nashromáždit od 0,5 do 2 procent podpisů voličů a kandidátem se nemůže stát osoba dříve odsouzená za závažné trestné činy. Volba gubernátorů může proběhnout ve dvou kolech.

Opozice blokuje budovu Nejvyšší rady Ukrajiny, požaduje vysvětlení v souvislosti s údajným fyzickým napadením ex-premiérky J. Tymošenko

Bývalá ukrajinská premiérka na „protest proti všemu, co se děje v zemi, a proti tomu, co se děje s ní osobně“, konkrétně proti údajnému použití fyzického násilí při převozu z vězení do nemocnice v Charkově vyhlásila od 20. dubna hladovku. O tom dnes informoval její právní zástupce Sergej Vlasenko, který tvrdí, že při návštěvě obžalované viděl modřiny na jejím těle. Státní vězeňská služba Ukrajiny toto obvinění popřela a ve svém prohlášení zdůraznila, že „i přes řádný výkon svých povinností ze strany zaměstnanců věznice a systematickou kontrolu činnosti administrativy zařízení kontrolními orgány některé osoby a sdělovací prostředky soustavně zkreslují skutečné informace, dávají neobjektivní komentáře a neobjektivní hodnocení činnosti vězeňského personálu.“

Emigrace Novozélanďanů do Austrálie dosahuje rekordních hodnot

V měsíci březnu imigrovalo do země celkem 3 900 Novozélanďanů, meziročně tak vzrostla tato hodnota přibližně o 8%. Hlavní představitel novozélandské labouristické strany David Shearer řekl, že nárůst emigrace na současných tisíc osob týdně ukazuje na neschopnost vlády poskytnout obyvatelům dostatek pracovních příležitostí a nastartovat ekonomiku. Od listopadu 2008, kdy současný premiér země John Key nastoupil do úřadu, emigrovalo ze země celkem 145 tisíc osob.

Ve státě Kalifornie proběhne lidové hlasování o zrušení trestu smrti

Hlasování je naplánováno na listopad tohoto roku. V současnosti čeká v Kalifornii na provedení trestu smrti 725 odsouzených. Pokud by byl trest smrti zrušen, byl by jejich trest změněn na doživotní vězení bez možnosti propuštění. Tito odsouzení by si také byli nuceni najít v rámci vězení práci, což není v současnosti z bezpečnostních důvodů možné. Podle vyjádření zastánců zrušení trestu smrti stojí jeho vykonávání a udržování nutné administrativy stát 184 milionů dolarů ročně. Ačkoliv je Kalifornie jedním z 35 států vykonávající trest smrti, nikdo zde nebyl popraven od roku 2006. Od znovuobnovení trestu smrti v roce 1978 zde stát popravil 13 vězňů.

Francouzský prezident Sarkozy hledá podporu krajně pravicových voličů

Po prvním kole prezidentských voleb se stávající prezident ocitl na druhém místě po socialistovi Francoisovi Hollandovi a před krajně-pravicovou Marine Le Pen. Právě její voliče se Sarkozy nyní snaží získat například návrhy, aby byly uzavření hranic a hraniční kontroly v rámci schengenského prostoru v případě nutnosti jednodušší než jsou nyní. Sarkozy s tímto návrhem přišel již v minulosti, nedávno jej v tomto bodě podpořilo i Německo.

Komisař EU pro rozšíření zhodnotil situaci v Černé Hoře

Komisař EU pro rozšíření Štefal Fule vyjádřil naději, že Černá Hora vyhoví požadavkům Evropské komise do června tak, aby mohla začít nová přístupová jednání. Opět však varoval Podgoricu, že další práce v boji proti organizovanému zločinu a korupci je nutná. Měla by se zaměřit na efektivní aplikaci práva, zejména ve sledovaných případech. Fule dále řekl, že se nedávno setkal s předsedou vlády Igorem Luksicem a byl povzbuzen jeho odhodláním k reformám a jeho povědomím o otázkách, které potřebují zvláštní pozornost. Během summitu Rady Evropy v červnu by mělo být rozhodnuto o zahájení vstupních rozhovorů Černé Hory do EU.

Bulharský tisk: Preventivní rozdělení Makedonie by mohlo napomoci stabilizaci regionu

Bulharský deník Novinite uvedl, že preventivní rozdělení Makedonie by bylo nejlepší volbou pro budoucnost země tak, aby se předešlo „děsivým scénářům“. Podle deníku hraje Makedonie klíčovou roli ve stabilitě celého regionu, pokud by tak došlo k její destabilizaci, mohlo by brzy dojít k nové mezinárodní válce – dle Novinite by trvalo jen jednu hodinu, než by se konflikt přesunul do Albánie, Kosova, Srbska, Bulharska, Řecka, Rumunska a Turecka. Deník upozornil, že i přes ohridskou dohodu z roku 2001 napětí v zemi přetrvává.

Makedonský ministr zahraničí se sejde s generálním tajemníkem OSN

Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki se v New Yorku sejde s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-Moonem, aby společně projednali rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu ve vztahu k integraci Makedonie do NATO a EU. Poposki požádá Ban Ki Moona aby ten podpořil respektování rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, který pracuje pod záštitou OSN. Ten rozhodl, že blokování členství Makedonie v NATO je nelegální. Setkání s generálním tajemníkem OSN je považováno za jeden z posledních pokusů o dosažení cíle uvedení Makedonie na programu Aliance na příštím summitu v Chicagu. Poposki se v New Yorku také setká s prostředníkem OSN při jednáních mezi Makedonii a Řeckem Matthew Nimetzem.