Australský nejvyšší soud potvrdil platnost unikátního zákona o jednotných obalech tabákových výrobků

Tento zákon byl parlamentem schválen v minulém roce a výrobcům cigaret zakazuje umisťovat na obaly tradiční designové značky, loga a barvy. Zavádí tak jednotnou podobu balení do olivově zelených krabiček s velkými grafickými obrázky upozorňujícími na možné následky kouření. Zákon u soudu napadli největší světoví výrobci cigaret včetně British American Tobacco či Phillip Morris, kteří se obávají drastického úbytku tržeb. Podle vyjádření australského nejvyššího soudu však zákon není v rozporu s ústavou. Zákon, který vejde v účinnost 1. prosince tohoto roku, je prvním svého druhu na světě. Některé další státy mezi které patří USA, Nový Zéland či Velká Británie, zvažují zavedení podobných opatření.

 

Tuniský bývalý poradce prezidenta má čelit vojenskému soudu

Letištní stráže zadržela bývalého poradce tuniského prezidenta Moncef Marzouki, když chtěl odletět na návštěvu své rodiny v Paříži. Důvodem je obvinění, jemuž má čelit u vojenského soudu. Ministr vnitra Ayoub Massoudi potvrdil, že bývalý poradce čelí obvinění, čeho se ale týká, uvést nechtěl. Podle Moncefa Marzouki za stíháním stojí jeho kritika armády. „Není pochyb, že jde o politickou věc. Kritizoval jsem nejvyšší patra armády,“ uvedl Marzouki, který veřejně obvinil armádního představitele Rachida Ammar z toho, že měl hrát klíčovou roli při vydání bývalého libyjského premiéra Baghadi al-Mahmoudi zpátky do Libye. Vydání expremiéra, který stál v čele vlády za Muammara Kaddafiho, vyvolalo v Tunisku politickou krizi.

Japonsko se zavázalo vydat skupinu zadržených hongkongských aktivistů

Poté, co se ve středu skupina vylodila na břehu ostrova Senkaku/Diaoyu, o jehož svrchovanost vedou spor Japonsko a Čína, japonská pobřežní hlídka ve spolupráci s policisty z prefektury Okinawa zasáhla a aktivisty zatkla. Tento incident tak byl dalším z řady teritoriálních diplomatických sporů, které v poslední době mezi Japonskem a jeho sousedy vypukly. Podle odhadů odborníků se v oblasti sporného ostrova nacházi bohatá naleziště zemního plynu v hodnotě několika miliard amerických dolarů.

Řecký premiér Antonis Samaras se příští týden setká s německou kancléřkou a francouzským prezidentem

Samaras, který je řeckým premiérem od 20. června tohoto roku, se setká s Angelou Merkel v Berlíně a poté má v plánu setkání s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem v Paříži. Podle deníku Financial Times by řecký premiér měl jednat s evropskými představiteli o prodloužení doby na zavedení úsporných opatření o dva roky. Škrty by tak Řecko rozložilo do roku 2016, tedy do čtyř let.

Jihoafrický prezident vyzval Zimbabwe k přijetí reforem před volbami

Jihoafrický prezident Jacob Zuma ve středu vyzval zimbabwské lídry k přijetí reforem, které by eliminovaly násilný a sporný průběh voleb. Zimbabwský prezident Robert Mugabe ale naznačil, že nehodlá být nucen k přijetí nové ústavy schválené jeho rivaly. Přesto podle prezidenta Zumy nastal pokrok v jednáních o nové zimbabwské ústavě. Prezident Zuma se ve středu zúčastnil jednání v Harare, kde lídry nabádal k naplánování voleb, které by se měly konat do dvou let.

Jihokorejský prezident Lee Myung-bak: „KLDR by měla zvážit transformaci“

Jihokorejský prezident to prohlásil v televizním projevu, který byl odvysílán u příležitosti výročí osvobození Korejského poloostrova od japonské koloniální nadvlády. Podle něj by se měla KLDR vzhledem ke své stále se zhoršující ekonomické situaci postavit čelem. Zároveň dodal, že Jižní Korea bude případné změny pozorně sledovat. Komentáře jihokorejského prezidenta tak zřejmě reagují na současnou snahu nového severokorejského vůdce Kim Jong-una nastartovat ekonomické a zemědělské reformy.

Ve Spojených státech začal fungovat program prezidenta Baracka Obamy, který před vyhoštěním ochrání zřejmě okolo 1,7 milionu ilegálních přistěhovalců

Pro zařazení do programu musí ilegální přistěhovalec splnit celou řadu podmínek. Program je v prvé řadě zaměřen na děti ilegálních imigrantů, které by podle administrativy prezidenta Obamy neměly nést odpovědnost za nelegální jednání svých rodičů. Očekává se, že program amnestuje nejvíce ilegálních přistěhovalců od roku 1986. Podle mnoha analytiků je za tímto prezidentovým úsilím snaha získat na svoji stranu rozsáhlou hispánskou komunitu žijící ve Spojených státech před blížícími se prezidentskými volbami. Během období Obamovy vlády bylo z USA deportováno přes 1,2 milionu lidí, z nichž majoritu tvoří právě obyvatelé původem z Latinské Ameriky.

Izraelský prezident deklaroval důvěru administrativě amerického prezidenta Baracka Obamy

Izraelský prezident Šimon Peres v televizi Channel Two prohlásil, že odmítá unilaterální útok Izraele na Írán. Deklaroval také důvěru administrativě amerického prezidenta Baracka Obamy. Podle jeho slov by měl Izrael důvěřovat, že USA zvládnou situaci kolem íránského jaderného programu. Odmítl tak názory izraelských politiků, jako jsou například Ehud Barak, Benjamin Netanyahu nebo Matan Vilnai, kteří navrhli zahájení samostatné války Izraele s Íránem. S útokem Izraele nesouhlasí ani Washington.

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange získal politický azyl v Ekvádoru, Velká Británie jej chce přesto vydat do Švédska

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange, jenž se nyní nachází na ekvádorské ambasádě v Londýně, získal dle slov ekvádorského ministra zahraničních věcí Ricarda Patiña po „pečlivém uvážení“ politický azyl v této zemi. Velká Británie však trvá na svém rozhodnutí vydat Assange do Švédska. V uběhlém týdnu došlo mezi Ekvádorem a Velkou Británii k ochlazení vztahu poté, co Ekvádor pobouřilo britské prohlášení, že ekvádorská ambasáda by se mohla stát terčem policejního zásahu, nedošlo-li by k vydání zakladatele WikiLeaks. Zmíněný je ve Švédsku vyšetřován pro podezření ze znásilnění, které v roce 2010 vznesly dvě bývalé spolupracovnice WikiLeaks.

V Pákistánu byla islamistickými militanty napadena jedna z největších leteckých základen v zemi

Během útoku na leteckou základnu Minhas, která leží přibližně 75 km severozápadně od hlavního města Islámábád, zahynulo celkem 9 osob, přičemž v jednom případě se jednalo o příslušníka pákistánské armády. K útoku se přihlásila teroristická organizace Taliban, jejíž mluvčí Ehsanullah Ehsan uvedl: „Jsme na provedení operace hrdí a rozhodnutí útok uskutečnit bylo učiněno již před dlouhou dobou.“ Kromě škod samotných má dle mnohých odborníků útok za cíl především negativně ovlivnit reputaci pákistánské armády, která patří mezi vůbec největší na světě a která se významně podílí na správě země. Obecně je považována za vůbec nejefektivnější státní instituci v Pákistánu.

Z jihoindického města Bangalore a přilehlých oblastí prchají tisíce obyvatel

Jedná se o původní obyvatele severovýchodního státu Assam, kteří na jih ze emigrovali z důvodu dlouhodobých konfliktů mezi domorodou etnickou skupinou Bodo a muslimskými přistěhovalci z Bangladéše. Poté, co mělo včera dojít v přilehlém městě Mysore k napadení 22-letého studenta z Tibetu, spustila se vlna strachu, která vyvolala v  příslušnících tohoto severovýchoního státu rozhodnutí okamžitě opustit město. V jejím důsledku bylo během včerejšího dne podle informací indických železnic prodáno na 5 tisíc jízdenek a hlavní nádraží v Bangalore tak zůstalo ochromeno. Hlavní ministr státu Karnataka, jehož je Bangalore hlavním městem, uvedl, že nikomu ve městě nehrozí žádné nebezpečí a zaručil se za poskytnutí ochrany všem jeho obyvatelům. Úřady také poslaly všem obyvatelům sms zprávy, ve kterých upozorňují, že k dalším napadením nedošlo a vyzývají k zachování klidu. V Bangalore žije přibližně 250 z celkových 300 tisíc původních obyvatel Assamu, přičemž se jedná především o studenty a migranty za prací. Již v minulosti bylo zaznamenáno několik podobných případů rasově motivovaných napadení.

Podle OSN porušují lidská práva obě strany konfliktu v Sýrii

Komise OSN došla k závěru, že v Sýrii dochází k porušování lidských práv jak ze strany vlády syrského prezidenta Bashara Al-Assada, tak ze strany povstalců. Obě strany se podle OSN dopustily zločinů vraždy, zabití bez soudu a mučení. Situaci v Sýrii považuje OSN za stav občanské války. Podle údajů povstalců bylo během dnešního dne v Sýrii zabito 191 lidí. Bojovou zónu ve městě Aleppo označila za vážnou i organizace Human Rights Watch, která sleduje dodržování lidských práv ve světě.

Podle amerického ministra obrany Izrael nezaútočí na Írán

Na začátku srpna odmítly Spojené státy americké případný izraelský útok na Írán. Izraelský generál a ministr civilní obrany Matan Vilnai prohlásil, že Izrael je připraven na válku s Íránem tak, jako nikdy předtím, a že případný konflikt by trval zhruba měsíc. Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že nevěří, že Izrael chystá útok na Írán. Izraelská strana také dodala, že veškeré kroky budou konzultovat se svým nejbližším spojencem, kterými jsou Spojené státy americké.

Tanzanská inflace klesá sedmým měsícem

Tanzanská meziroční inflace již po sedmé za sebou klesla v červenci na 15,7 % z předchozích 17,4 % v důsledku pomalého růstu cen potravin a energií. Cílem vlády je snížit inflaci na jednociferné číslo do konce roku 2012. Podle ekonoma Haji Semboja inflace v srpnu mírně stoupne či zůstane beze změn na základě zvyšování cen potravin během Ramadánu.  Vysoká inflace východoafrické země byla způsobena vysokými cenami potravin a paliv na mezinárodních trzích v loňském roce.

Společnost De Beers přesunula třídírnu diamantů do Botswany

Přední světový producent diamantů De Beers přesunul třídírnu diamantů z Londýna do hlavního města Botswany Gaborone. V Gaborone mohou být diamanty až v celkové hodnotě 6 miliard USD. Smlouva o přesunu byla podepsána v září 2011 botswanskou vládou a firmou De Beers, která je vlastníkem přední botswanské důlní společnosti Debswana. Podle tiskové agentury AFP má Botswana díky smlouvě možnost přímého prodeje až 10 % manuálně zpracovaných drahokamů.

Mali odmítlo mezinárodní intervenci, vyjma severu země

Armáda Mali bude souhlasit se vstupem jednotek Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) pouze na severu země, jinou intervenci na svém území vylučuje. V Mali proběhl 22. března vojenský převrat a země od té doby čelí politické krizi a stát se de facto rozdělil na dvě území, když sever Mali navíc obsadily islamistické skupiny, které prosazují zavedení islámského práva šaría. Armáda sice předala moc civilní přechodné vládě, přesto je kritizována, že zasahuje do politického dění v zemi. ECOWAS žádá OSN o mandát k nasazení do Mali 3000 jednotek.

V Mongolsku byl po několika týdnech nestability zvolen nový premiér

Norov Altanhuyag, předseda Demokratické strany a bývalý první místopředseda vládní koalice v letech 2008 až 2012, byl v pátek zvolen do funkce premiéra. Jeho jmenování přišlo po několika týdnech krize a nestability na mongolské politické scéně, která trvala od červnových voleb. Úspěšné vytvoření vládní koalice Demokratické strany a čtyř menších stran by mělo pomoci obnovit důvěru zahraničních investorů, kteří se obávali přesunu moci do rukou politických stran preferujících znárodňování a převzetí kontroly nad mongolským průmyslovým sektorem. Mongolská ekonomika je v současné době na vzestupu především díky roustoucí těžbě nerostných surovin a stavbě potřebné infrastruktury, ohrožení důvěry zahraničních investorů pro její růst tak představuje vážnou hrozbu.

Představitelé hlavních japonských parlamentních stran se shodli na konání všeobecných voleb

Japonský ministerský předseda Yoshihiko Noda ve svém prohlášení uvedl, že vládní a dvě hlavní opoziční strany se shodly na konání všeobecných voleb. Ty by se podle premiéra měly uskutečnit brzy poté, co japonský parlament schválí nový daňový zákon. Opoziční Liberálně-demokratická strana a strana Nové Komeito zvýšily tlak na japonského premiéra, který se zavázal rozpustit japonský parlament výměnou za opoziční podporu návrhu vládního zákona. Nové daňové zákony, v případě jejich schválení, navýší sazbu prodejní daně do roku 2015 na 10%.

Zástupkyně generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky navštívila Sýrii

Zástupkyně generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky Valeri Amos v úterý zahájila třídenní návštěvu Sýrie a Libanonu. Podle OSN se situace v Sýrii znatelně zhoršila. Roste počet uprchlíků ze země do okolních zemí. Návštěva Valeri Amos má především přitáhnout pozornost světové veřejnosti k problematice Sýrie a vytvořit apel na přední politiky, aby přijali taková opatření, která pomohou situaci v zemi zklidnit. V Sýrii se setkala se syrským předsedou vlády Wael al-Halakim. V Libanonu se sejde s rodinami uprchlíků. Spojené státy americké vyzvaly ostatní státy, aby odmítly vládu syrského prezidenta Bashara Al-Assada a podpořily syrské povstalce.

OSN oznámila navýšení registrací uprchlíků ze Sýrie

OSN otevřela v Libanonu další registrační centrum pro syrské uprchlíky. OSN je nyní schopna registrovat 700 uprchlíků denně. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je v Jordánsku, Libanonu, Iráku a Turecko registrováno 157 577 uprchlíků a tisíce přicházejí každý den. V Libanonu čekají tisíce uprchlíků na registraci. Registrace je nutná pro umístění v uprchlickém táboře, přístup k medicínské pomoci či k zajištění školní docházky pro děti uprchlíků. Mnoho uprchlíků také přichází ze syrského města Aleppo, odkud je dle informací OSN vyhánějí vládní jednotky syrského prezidenta Bashara Al-Assada.

V Afghánistánu došlo k největšímu útoku v letošním roce

Během úterý proběhlo 14 bombových útoků na území Afghánistánu. Zahynulo při nich 46 lidí. K největšímu počtu obětí došlo ve městě Zaranj, hlavním městě provincie Nimroz, kde se odpálilo několik sebevražedných atentátníků a zahynulo zde 25 civilistů a 11 příslušníků afghánské policie. Jedná se o největší útok v tomto roce. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.   Množící se útoky v Afghánistánu komplikují Severoatlantické alianci odchod vojsk ze země, který Aliance schválila na summitu v Chicagu.  V květnu varoval před komplikující se situací v Afghánistánu americký ministr obrany Leon Panetta, který upozornil na přetrvávající aktivity hnutí Taliban.

Indonésie zvýší výdaje na obranu země

Indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono minulý týden oznámil, že indonéská vláda chystá na příští rok zvýšení nákladů na obranu země přibližně na hodnotu 8,1 miliardy USD. Větší finanční prostředky mají sloužit především k modernizaci zastaralé výzbroje armády a aktivnější účasti indonéských jednotek na zahraničních mírových misích. Rozpočet na obranu se v Indonésii, která patří díky 6% ročnímu růstu HDP k nejrychleji a nejstabilněji rostoucím východoasijským ekonomikám, zvýšil od roku 2004 více než trojnásobně.

Čína poskytne severokorejské ekonomice další podporu

Podle prohlášení náměstka čínského ministra pro obchod Chena Jiana se Čína zavázala k podpoře rozsáhlých investic čínských společností na území Severní Korey. Prioritami jsou dvě ekonomické zóny založené na jaře minulého roku – zóna Rason na východním pobřeží KLDR a zóna Hwanggumphyong. Zároveň se Čína zavázala posílit spolupráci při budování severokorejské infrastruktury. Podle čínských vládních představitelů by tyto investice mohly pomoci vstupu izolovaného a ekonomicky upadajícího Pyongyangu do mezinárodní komerční sféry. Vyjádření náměstka Chena Jiana také koresponduje s nedávnou návštěvou vlivného strýce severokorejského vůdce Kim Jong-una v Pekingu a je dalším ze signálů svědčících o snahách Severní Korey nastartovat nutné ekonomické reformy.