Po čtyřech měsících angažmá v Sýrii odjíždí poslední příslušníci pozorovatelské mise OSN z Damašku. Mise pozastavila činnost již v červenci a v Damašku zůstala jen malá kancelář. Důvodem je nemožnost ovlivnit jednání aktérů konfliktu. Několikrát se také příslušníci mise stali terčem útoku ozbrojenců. Selhání mise připisuje OSN především neochotě obou stran dodržovat podmínky, ke kterým se zavázali. Oficiální mandát mise OSN UNSMIS skončil v neděli.
Archiv rubriky: Politika
Americký prezident vyjádřil znepokojení nad útoky v Afghánistánu
Americký prezident Barack Obama vyjádřil obavy nad vývojem situace v Afghánistánu. Během tohoto roku došlo v Afghánistánu k 31 útokům ze strany afghánských ozbrojených sil na příslušníky NATO. Americký prezident oznámil, že bude situaci diskutovat s afghánským prezidentem Hamidem Karzaiem. Barack Obama hovořil i s vrchním představitelem amerických ozbrojených sil Martinem Dempseym a velitelem mise ISAF generálem Johnem R. Allenem. Jednali o opatřeních, která přijme americká armáda, aby tyto útoky neutralizovala.
Státy UNASUR podporují Ekvádor ve věci udělení azylu Julianu Assange
Státy Unie jihoamerických národů (UNASUR) vyjádřily podporu Ekvádoru po té, co země udělila azyl zakladateli Wikileaks Julianu Assangeovi. Schůze ministrů zahraničí UNASUR se konala především kvůli nařčení Ekvádoru ohledně případných útoků na ekvádorskou ambasádu ve Velké Británii, kde se momentálně zakladatel Wikileaks nachází.
V Libyi bylo zatčeno 32 stoupenců bývalého vůdce Kaddafiho
V hlavním městě Tripolis v neděli vybuchly tři nálože, které byly umístěné v autech u ministerstva vnitra a poblíž budovy, jíž využívá ministerstvo obrany pro výslechy zajatců. O život přišli dva civilisté, další lidé byli zraněni. Bezpečnostní složky následně podle agentury Reuters zatkly 32 stoupenců bývalého vůdce Muammara Kaddafiho, které spojují s nedělními výbuchy.
Politici zemí jižní Afriky obviňují Rwandu z destabilizace regionu
Na summitu Společenství pro rozvoj jihoafrického regionu (SADC), jehož členy je patnáct zemí jižní Afriky, obvinili političtí představitelé Rwandu z destabilizace regionu za její podporu povstaleckých skupin na východě Demokratické republiky Kongo. Rwanda nařčení, že pomáhala vyzbrojovat a cvičit povstalce v tzv. Hnutí M23 odmítá, přestože OSN obvinění potvrdila. Na summitu v mozambickém Maputo se politici domluvili na vyslání mise do Rwandy. V pátek vyzvaly lidsko-právní organizace Mezinárodní trestní soud (ICC), aby spojení rwandské vlády s Hnutím M23 prošetřilo. Následkem bojů na východě Demokratické republiky Kongo opustilo od dubna na 250 000 obyvatel své domovy.
Egyptská státní agentura: Prezident Mursi navštíví Írán na konci srpna
Podle státní agentury MENA by egyptský prezident Mohamed Mursi měl – jako vůbec první egyptský prezident od islámské revoluce v Íránu – navštívit Teherán na konci srpna. Prezident Mursi by se v Íránu měl zúčastnit summitu Hnutí nezúčastněných, které je naplánované na 30. srpna. Formální uznání Izraele v roce 1979 ze strany Egypta a následná íránská islámská revoluce v roce 1980 přerušily veškeré diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi. Místní média spekulují, že by prezident Mursi mohl místo sebe do Íránu poslat svého nově jmenovaného zástupce Mahmúd Mekkiho.
Produkce zlata Pobřeží slonoviny stoupla
Podle agentury Reuters stoupla produkce zlata Pobřeží Slonoviny o 19,7 % oproti loňskému roku. Finanční úřad v pátek uvedl, že růstu napomohly vysoké ceny zlata a příznivá vládní politika. Západoafrický stát vyprodukoval za minulý rok 12 tun zlata. Vláda predikuje produkci kolem 25 tun zlata do roku 2015, neboť země počítá se zřízením nových dolů. Pobřeží slonoviny, které je jedním z předních producentů kakaa, plánuje diverzifikovat svou ekonomiku a využít tak svých zásob nerostných zdrojů.
Na italském pobřeží bylo zadrženo více než 350 migrantů
Během víkendu zachránila italská pobřežní stráž více než 350 afrických migrantů na pobřeží malého italského ostrova Lampedusa, jenž se nachází asi 130 km východně od Tuniska a je nejbližším bodem pro migranty prchající ze severní Afriky. Pobřežní stráž v sobotu nejprve zadržela loď s 231 uprchlíky ze subsaharské Afriky a později loď se 126 Tunisany. Uprchlíci byli převezeni do přijímacího střediska, kde bude rozhodnuto, zda mají nárok na poskytnutí azylu.
Rakousko požaduje možnost v budoucnosti vyloučit členské státy eurozóny, které neplní své fiskální závazky
V kontextu nynější situace v Řecku, které s mezinárodními věřiteli rokuje o dalším úsporném balíčku, nejprve finský ministr zahraničních věcí Erkki Tuomioja uvedl pro Daily Telegraph, že země připravila akční plán pro případ rozpadu eurozóny. To však údajně není oficiálním stanoviskem finské vlády. K diskuzi o budoucnosti bloku jednotné měny následně přispěl rakouský ministr zahraničních věcí Michael Spindelegger, jenž uvedl, že dle jeho názoru by členské státy bloku měly mít právo v budoucnu vyloučit ty státy, které neplní cíle svých fiskálních politik. Pro tuto možnost by bylo potřeba změnit některé evropské smlouvy, což by mohlo trvat přibližně pět let.
Ministři Organizace amerických států budou jednat o sporu Ekvádoru a Velké Británie ohledně uděleni azylu zakladateli WikiLeaks Julianovi Assangovi
Pro schůzi, která by se zabývala nařčením Ekvádoru ohledně případného britského útoku na ekvádorskou ambasádu, kde se nyní nachází zakladatel WikiLeaks Julian Assange se vyjádřilo 23 z 26 hlasujících států Organizace amerických států (OAS). K setkání ministrů zahraničních věcí členských států má tak dojít již 24. srpna ve Washingtonu. Zakladatel WikiLeaks Julian Assange dnes mezitím nařkl USA z ohrožování svobody slova a vyzval amerického prezidenta Baracka Obamu, aby „ukončil hon na čarodějnice“ směřovaný proti této webové stránce.
Řecký ministr financí: „Naše země musí zůstat v eurozóně“
V rozhovoru publikovaném v neděli prohlásil řecký ministr financí Yannis Stournaras, že Řecko musí zůstat v eurozóně, nechce-li zažít chudobu, s jakou se dosud nesetkalo. Proto, aby získalo další pomoc od mezinárodních věřitelů – EU a MMF- potřebuje snížit státní výdaje o zhruba 11,5 miliardy eur v letech 2013-14. Ministr dále potvrdil, že tyto nepopulární škrty jsou zdrojem napětí v nové vládní koalici, podotkl však, že se jedná o kroky, které je nutné podniknout co nejdříve. „Máme nejdražší sociální stát v eurozóně, nemůžeme v tom pokračovat s vypůjčenými penězi“. Kontroloři EU, MMF, a Evropské centrální banky (ECB) mají zemi navštívit opět v září, aby se přesvědčili, že země pokračuje s nutnými reformami, které jsou podmínkou 2. záchranného plánu, jenž byl zemi poskytnut v březnu letošního roku.
V Súdánu havarovalo letadlo, mezi oběti je i ministr
Letadlo s 26 cestujícími a pěti členy posádky se zřítilo podle agentury AFP na jihu země. Nikdo z pasažérů, kteří letěli se zúčastnit konce oslav muslimského postního měsíce Ramadánu, nepřežil, na palubě byl i ministr pro náboženské záležitosti Ghazi al-Sadeq. Příčina havárie zatím není jasná, spekuluje se o tristním stavu letadla. Největší súdánská letecká společnost Sudan Airways měla již dříve problémy s technickým stavem letadel, která byla zastaralá.
Čína pomůže dokončit letiště v Jižním Súdánu
Jihosúdánský ministr informací Barnaba Marial Benjamin v pátek oznámil, že Čína pomůže půjčkou 158 miliónů USD dobudovat letiště v hlavním městě Jižního Súdánu Juba. Vláda plánovala otevření nového letištního terminálu v červenci při oslavách prvního roku nezávislosti, což se v důsledku finančních problémů a nedbalému projektování nezdařilo. Jižní Súdán bude půjčku splácet s 2% úrokem příštích 20 let. Barnaba dále uvedl, že bylo navrženo rozdělení akcií letiště, kdy vláda bude vlastnit 20 %, 31 % místní privátní sektor a 49 % zahraniční investoři.
Na žádost USA Súdán propustil znovu zatčeného Američana
Súdánské bezpečnostní služby včera v noci propustily na žádost Spojených států amerických Radwan Daouda, který byl v pondělí znovu zatčen poté, co byl ve stejný den soudem osvobozen. Daoud, původem ze západního Darfuru, má trvalý pobyt v USA. Propuštěný byl zadržen v loňských protivládních protestech a následně obžalován ze zřízení teroristické organizace. Podle súdánský aktivistů bylo v protestech zadrženo více než 1000 lidí.
Barma zahájí samostatné vyšetřování červnových nepokojů v zemi
Barma sestavila vyšetřovací komisi, která se bude zabývat průběhem nepokojů a útlaku muslimské menšiny Rohingya. Informoval o tom ve svém prohlášení barmský prezident Thein Sein. Komise bude mít celkem 27 členů a budou v ní přítomni jak zástupci odlišných politických stran, tak náboženských uskupení. Závěry vyšetřování by měly být známy během září. Mluvčí generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona uvedl, že od šetření komise jsou očekávány především takové výsledky, který umožní zemi vypořádat se s elementárními příčinami tohoto konfliktu.
Republikánský kandidát na viceprezidenta Paul Ryan varoval před důsledky zdravotnické reformy prezidenta Baracka Obamy
Paul Ryan započal v tomto týdnu svoji předvolební kampaň a v rámci svého vystoupení v největší floridské komunitě pro důchodce prohlásil, že reforma prezidenta Obamy povede k větší nedostupnosti zdravotnické péče pro seniory. Podle Paula Ryana by mohlo dojít z důvodu vyšších nákladů a nutných škrtů k postupnému zrušení každé šesté nemocnice či pečovatelského domu. Zdravotnická reforma se stala jedním z klíčových bodů letošního předvolebního boje a její revize jedním z hlavních slibů republikánských kandidátů.
OSN oznámila jméno nového zvláštního vyslance pro Sýrii
Eduardo del Buey, mluvčí OSN, oznámil, že novým zvláštním vyslancem OSN a ligy arabských států pro Sýrii bude Lakhdar Brahimi z Alžírska. Brahimi je bývalý ministr zahraničních věcí Alžírska a působil také v několika vysokých funkcích v OSN. Brahimi ve funkci nahradí Kofiho Annana, kterému se nepodařilo dosáhnout uzavření příměří v Sýrii. Kofi Annan proto oznámil na začátku srpna, že se své funkce vzdá.
V Pákistánu proběhl útok amerického bezpilotního letounu. Letos již 25.
Více než měsíc poté co byly znovu otevřeny zásobovací trasy z Pákistánu do Afghánistánu, proběhl další útok amerických bezpilotních letounů na pákistánském území. Došlo k vystřelení dvou raket. Právě útoky bezpilotních letounů vedly k diplomatické roztržce mezi Pákistánem a USA. V Pákistánu proběhly demonstrace proti NATO a Spojeným státům, které byly vyvolány právě operacemi bezpilotních letounů. Dnešní útok byl 28. útokem bezpilotního letounu na území Pákistánu v tomto roce. USA zdůrazňují, že útoky pokračují, protože Pákistán není schopen zlikvidovat teroristickou síť Haqqani, jež operuje na jeho území.
Austrálie: poslanecká sněmovna odsouhlasila zákon o obnovení azylových táborů na Papui-Nové Guinei a ostrově Nauru
Vzhledem k tomu, že má zákon širokou podporu vládních i opozičních stran, je pravděpodobné, že bude v nejbližší době přijat také australským senátem. Ke schválení zákona došlo na základě doporučení nezávislého výboru, svolaného australskou premiérkou Julii Gillard, jehož hlavním úkolem bylo vytvořit odborné nezávislé posouzení v otázce dalšího postupu týkajícího se problematiky stále rostoucího počtu ilegálních imigrantů. Opatření by také měly pomoci v boji proti obchodu s lidmi. Kritici zákona však tvrdí, že během pobytu zadržených v internačních táborech dochází k porušování jejich práv, neboť v nich žadatelé o azyl bývají mnohdy drženi po dobu až několika měsíců.
Počet uprchlíků z jižní Indie překročil hranici 15 tisíc osob
Indický premiér Manmohan Singh opakovaně vyzval obyvatele země k zachování klidu a míru. Podle informací oficiálních úřadů je atmosféra strachu vyvolána především falešnými informacemi o útocích, které jsou šířeny prostřednictvím sms zpráv a dalších sociálních médií. Podle odhadů tak jihoindickou metropoli Bangalore a přilehlé oblasti opustilo již více než 15 tisíc osob, jedná se o původní obyvatele severovýchodního státu Assam, kteří na jih Indie přišli především ze studijních a pracovních důvodů. Tendence opustit jih země se rozšířila také do dalších oblastí, a to především do města Chennai, ležícího ve státě Tamil Nadu, a také do severně od Bangalore ležícího města Pune. Indické železnice i nadále vypravují speciální vlaky mířící na sever.
Nigérie vyšetřuje 21 firem pro možné zneužití dotací
Přestože Nigérie patří k deseti největším vývozcům ropy na světě, desetiletí trvající korupce a špatné hospodaření má za následek, že země musí ropu pro svou potřebu dovážet. Vyšetřovací výbor parlamentu v dubnu odhalil, že 6,8 miliard USD bylo zpronevěřeno v rámci dotací na pohonné hmoty. Nyní ministr financí uvedl, že 21 místních firem je vyšetřováno pro podvod. V lednu prezident Goodluck Jonathan dotace zrušil, po vlně kritiky a čtrnáctidenní stávce dotace částečně obnovil.
Somálský prezident odmítl zprávu OSN o zneužívání pomoci
Mezinárodní společenství do Somálska posílá rozvojovou pomoc v řádech milionů USD, včetně vojenské podpory v boji proti islamistické skupině Al-Shabaab. OSN nyní tvrdí, že z každých 10 USD, které přechodná vláda v rozmezí let 2009 až 2010 obdržela, pouhé 3 USD dorazily do státní pokladny. Prezident Ahmed kritiku odmítá. „Je zřejmé, že na nejvyšších místech Somálska chybí politická vůle k přijetí reforem,“ píše OSN ve zprávě. Sheikh Sharif Ahmed se stal prezidentem přechodné vlády v Somálsku v roce 2009. Země je po dvě desetiletí v krizi a centrální vláda fakticky nefunguje.
Indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono: „Korupce ohrožuje ekonomický růst země“
Prezident ve svém prohlášení uvedl, že korupce je v Indonésii stále na vzestupu a zasahuje mimo jiné všechny úrovně politického a právního prostředí. Reagoval tak mimo jiné na sérii korupčních skandálů, kterým v nedávné době čelila vládní Demokratická strana a které oslabily její pozici před všeobecnými parlamentními volbami v roce 2014. Podle pozorovatelů neziskových nevládních organizací korupce v Indonésii stále převládá nejen ve státní správě, ale i v policii a uvnitř soudního aparátu. V důsledku slabé důvěry v právní stát tak rostou náklady zahraničních investorů, i navzdory těmto informacím však hladina indonéského HDP stále stabilně stoupá, a to především díky domácí spotřebě a nízké míře dluhu veřejných financí.