Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen byl zvolen Severoatlantickou radou na čtyři roky a funkce se ujal v roce 2009. V roce 2012 mu tedy měl mandát skončit. Severoatlantická rada se ovšem rozhodla prodloužit mandát do 31. července roku 2014. Důvodem je především plánované stažení vojsk NATO z Afghánistánu právě v roce 2014.
Archiv rubriky: Politika
Jednotky Africké unie a Somálska vstoupily do Kismayu, Al-Shabaab odpálila nálož
Na konci minulého týdne se militantní islamistická skupina Al-Shabaab pod náporem leteckých útoků jednotek Africké unie (AU), Keni a Somálska stáhla ze své základny v bývalé pevnosti Kismayu na jihu Somálska. Analytici varovali před předčasným optimismem, když milice Al-Shabaab slíbila odplatu a znovudobytí pevnosti zpět. V úterý vstoupily jednotky Africké unie (AU) a Somálska do Kismayu, Al-Shabaab následně odpálila v přístavním městě bombu. Podle somálské vlády při výbuchu nikdo nezemřel. Somálská armáda za posledních 14 měsíců zvýšila svou ofenzivu za pomoci jednotek okolních zemí a Africké unie (AU). Somálská vláda jen těžko odhaduje, jak velká je ozbrojená síla Al-Shabaab a domnívá se, že na 4000 až 5000 rebelů se skrývá na jihu země, především v regionu Juba. Skupina Al-Shabaab, která formálně v únoru deklarovala své spojení s teroristickou skupinou Al-Kaida, je považována za jednu z největších hrozeb stability východní Afriky.
V Pobřeží slonoviny začne soud s generálem obžalovaným za povolební protesty
Klíčový spojenec bývalého prezidenta Laurent Gbagba generál Dogbo Ble bude jako obviněný čelit soudnímu jednání za rozpoutání násilí po prezidentských volbách v letech 2010 až 2011. Generál Ble byl velitelem republikánské gardy exprezidenta Gbagba, který odmítl v roce 2010 uznat výsledky voleb a odstoupit. Generála Ble v dubnu 2011 zajaly francouzskými jednotkami spolu s OSN. Obžalovaných je kromě generála Ble i dalších sedm úředníků armády. Bývalý prezident Gbagbo je souzen u Mezinárodního trestního soudu (ICC), kde čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Generál Gle už v roce 2002 u vojenského soudu čelil obvinění, že zabil bývalého vůdce vojenského převratu generála Roberta Guei, který byl rival exprezidenta Gbagba.
Korejský poloostrov se údajně nachází na hraně termonukleární války
Prohlásil to jako jeden z posledních řečníků 67. Valného shromáždění OSN náměstek severokorejského ministra zahraničí Pak Kil-yon. Podle něj „nepřátelská politika USA“ zapříčinila stav, kdy „jediná jiskra může způsobit nukleární konflikt“. Severní Korea v poslední době opět zostřila svou rétoriku vůči spojencům USA v regionu, Japonsku a Jižní Koreji. Od roku 2003, kdy Severní Korea jako první stát v historii oficiálně odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, se podle analytiků pro KLDR stala hrozba o vyvolání jaderného konfliktu jediným účinným prostředkem pro dosahování svých diplomatických zájmů.
MMF: Tanzanie musí posílit elektrickou síť, pokud si chce udržet ekonomický růst
Mezinárodní měnový fond (MMF) naléhá na tanzanskou vládu, aby vypracovala plán na zlepšení elektrické sítě v zemi a zamezila tak častým výpadkům elektřiny, které mohou ohrozit hospodářský růst. Ekonomika v letošním roce má podle MMF růst mezi 6,5 až 7 %, v příštím roce by růst Tanzanie neměl klesat. Země ovšem podobně jako sousední Uganda a Keňa trpí častými výpadky energie. Nejenom reforma energetického odvětví zajistí Tanzanii trvalý růst, podle MMF je nutné, aby země zajistila fiskální konsolidaci, nesnižovala sociální výdaje a více investovala do infrastruktury.
V Nigérii byl zatčen mluvčí Boko Haram, skupina rezolutně odmítá mírová jednání
Mluvčí militantní islamistické skupiny Boko Haram Abu Qaqa byl podle agentury Reuters zajat bezpečnostními jednotkami Nigérie. Boko Haram, která požaduje zavedení islámského práva šaría na severu Nigérie, odmítá prohlášení vlády o mírových jednáních. Prezident Goodluck Jonathan v srpnu oznámil, že rozhovory s Boko Haram probíhají tzv. zadními kanály, tj. pouze s některými členy, nikoliv skupinou jako celek. Vůdce Boko Haram Abubakar Shekau ve videu, které zveřejnil na severu Youtube, ale kategoricky odmítl, že by k podobným rozhovorům docházelo. „Nikdy jsme neusilovali o rozhovor a nesedneme si vládními představiteli, dokud budou zabíjet naše členy,“ uvedl Shekau. Vůdce Boko Haram rovněž popřel informaci, že by byl mluvčí Qaqa, vlastním jménem Anwal Kontagora, mrtvý, pouze potvrdil, že byl zajat nigerijskými bezpečnostními jednotkami. Militantní islamistická skupina je považována za jednu z největších hrozeb nigerijské společnosti a svou činnost Boko Haram zintenzivnila v roce 2010.
Jednání o půjčce Egypta od Mezinárodního měnového fondu se zpozdilo
Vyjednávání Egypta s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) ohledně půjčky ve výši 4,8 miliard USD se zpozdilo. Vláda tak získala čas na realizaci ekonomických reforem, které zahrnují zejména restrukturalizaci dotací a daní. Cílem Egypta je snížit rozpočtový deficit státu dosahující hodnoty 11 % HDP způsobeného loňským povstáním. Se zpožděním do země tedy dorazí vyjednávací tým MMF, jež měl podle původního plánu v Káhiře začít vyjednávat podmínky půjčky na konci září. Jeho příjezd se neočekává dříve než po skončení výročního zasedání MMF konajícího se v Tokiu v polovině října.
Komise spustila vyšetřování střelby v jihoafrickém dole Marikana
Soudní komise, kterou ustanovil jihoafrický prezident Jacob Zuma, začala vyšetřovat střelbu v platinovém dole společnosti Lonmin, během níž zemřelo 34 stávkujících horníků. Vyšetřování se zaměřuje na roli, kterou v incidentu sehrála policie, vedení společnosti Lonmin, unie horníků a vláda. Komise se skládá ze tří členů, do jejího čela byl jmenován bývalý soudce Nejvyššího jihoafrického soudu Ian Farlam. Výsledky vyšetřování by měly být známy do čtyř měsíců. Právník horníků Dumisa Ntsebeza požádal o dvoutýdenní odložení vyšetřování, aby měl dostatek času na projednání celého případu se svými klienty, soudce Farlam požadavek odmítl s tím, že vyšetřování musí proběhnout rychle. Střelba v dole Marikana se považuje za nejkrvavější policejní akci od konce apartheidu v roce 1994. Celkem zemřelo během šestitýdenní stávky 46 horníků, pouze 44 úmrtí je ale vyšetřováno.
Japonský premiér Yoshihiko Noda provedl rozsáhlé změny ve složení vládního kabinetu
8 ministrů si po rozsáhlých změnách provedených premiérem Nodou své místo udrželo, zatímco 10 ministrů bylo vyměněno. Mezi nové ministry patří mimo jiné Kiriki Jojima, který na klíčovém postu ministra financí vystřídal Juna Azumiho. Změna na vedoucích pozicích postihla také ministerstva školství, národní politiky, vnitra či životního prostředí. Japonský premiér tak podle analytiků zřejmě reaguje na slabé výsledky vládnoucí Demokratické strany v průzkumech veřejného mínění několik měsíců před nadcházejícími všeobecnými volbami.
Egypt získal od Turecka úvěr ve výši 1 miliardy USD
Podle egyptské státní tiskové agentury MENA podepsal v neděli prezident Mohamed Mursi smlouvu s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdogan na 1 miliardu USD. Ve svém projevu prezident Mursi vyzdvihl politické a regionální vztahy s Tureckem. Analytici se domnívají, že egyptská strana Muslimského bratrstva Freedom and Justice Party (FJP), která je v čele země, hledá inspiraci v turecké vládnoucí straně AK Party. Ekonomika Egypta se propadla během několika měsíců nepokojů a severoafrická země se nyní snaží obnovit důvěru investorů. S Mezinárodním měnovým fondem (MMF) jedná Egypt o půjčce v hodnotě 4,8 miliard USD, pomoc přislíbila i Evropská unie a USA uvažují o odpuštění dluhu Egyptu ve výši 1 miliardy USD.
Militantní skupina Al-Shabaab ztratila základnu na jihu Somálska
V noci z pátku na sobotu ztratila islamistická militantní skupina Al-Shabaab svou základnu na jihu Somálska, v přístavu Kismayu, kterou měla v držení přes pět let. Somálská armáda spolu s keňskými jednotkami na povstalce letecky zaútočila v pátek večer. Druhý den mluvčí Al-Shabaab Sheikh Ali Mohamud Rage potvrdil, že se rebelové z města stáhli a slíbil, že Kismayu dobijí zpět. Somálská a keňská armáda uvedla, že dva regionální velitelé povstalců Sheikh Hassan Yakub a Sheikh Abdikarim Adow byli zabiti. Al-Shabaab to odmítla. Militantní skupina formálně v únoru deklarovala spojení s teroristickou skupinou Al-Kaidou. V posledních měsících jsou povstalci pod tlakem útoků jednotek Africké unie (AU). Analytici ale varují před předčasnými oslavami, očekává se, že Al-Shabaab se svých klíčových pozic jen tak nevzdá.
Náměstek ministra v Keni byl obviněn z podněcování násilí, jde již o druhý případ
Ferdinand Waititu, náměstek ministra pro vodní zdroje, byl ve čtvrtek obviněn z podněcování etnického násilí na okraji hlavního města Nairobi. Podle obžaloby měl podněcovat k vyhnání etnické skupiny Maasai z oblasti Kayole. Dva lidé byli v následných bojích zabiti, policie nyní vyšetřuje, zdali projev Waititu měl na rozdmýchání násilí vliv. Náměstek ministra se za svůj výrok později omluvil. Přitom na začátku září odvolal prezident Mwai Kibaki asistenta ministra pro živočišnou výrobu Dhadho Godana, který měl podněcovat násilí, při němž zemřelo na 100 lidí. Godana nebyl shledán vinným a byl propuštěn na kauci. Země se obává dalších nepokojů. V březnu příštího roku se mají konat prezidentské volby, přičemž při posledních v roce 2007 zemřelo v povolebním násilí na 1200 lidí. Volby jsou totiž událostí, při níž vzrůstá v Keni počet násilných střetů. Politická loajalita je ve východoafrické zemi založena spíše na kmenové příslušnosti než politické ideologii.
Mezinárodní měnový fond: Súdán by měl jednat o odpuštění dluhu, překážkou je porušování lidských práv
Ve čtvrtek vyzval Mezinárodní měnový fond (MMF) Súdán, aby začal jednat se svými donátory o odpuštění dluhu ve výši 40 miliard USD. Podle analytiků je ale takové odpuštění spíše nereálné, neboť severoafrická země čelí mezinárodní kritice za porušování lidských práv. MMF sice úsporná opatření Súdánu, k nimž země musela přistoupit poté, co přišla o velkou část příjmů z ropy, pochválil, ale zároveň dodal, že musí ještě zpřísnit měnovou politiku a posílit nezávislost centrální banky. Spojené státy americké a Západ kritizuje Súdán za porušování lidských práv v zemi. Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir navíc čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu, kde se má zpovídat z válečných zločinů v oblasti Darfúru. Doposud USA neodvolaly embarga, která v roce 1997 na severoafrický stát uvalily. Sankce se týkají omezení obchodu mezi oběma zeměmi a USA blokuje majetek současné súdánské vlády.
Evropská unie doufá ve volný obchod s Afrikou již od roku 2014
Před 10 lety se v Evropská unie (EU) sešla se zástupci 70 afrických, karibských a tichomořských zemí s cílem podpořit obchod států a získat pro země EU přístup na jejich trhy. S dohodou doposud souhlasilo jen 15 karibských států, ostatní země se obávají, že jejich rozvíjející se průmysl se nevyrovná s novou konkurencí. Evropská komise pro obchod stále doufá, že většina jednání bude ukončena během příštího roku. V současnosti EU ztrácí na rozvíjejících se trzích vliv, zatímco USA zde navýšily svou spolupráci a Čína skoro zdvojnásobila bilaterální dohody s Afrikou z 91 miliard USD v roce 2009 na 166 miliard USD v roce minulém. Africké země se obávají nedostatečné konkurenceschopnosti, čínský dovoz například v Senegalu a Malawi vyvolal v minulém roce protičínské protesty. Aby země navíc mohly přistoupit k volnému obchodu, musely by provést daňové reformy, neboť velká část příjmů pochází právě z celních příjmů. EU totiž požaduje, aby její import byl až v 80 % zbaven zdanění dovozu.
Prezidenti Súdánu a Jižního Súdánu podepsali dohodu o ropě, produkce ropy by se měla obnovit
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir a jihosúdánský prezident Salva Kiir podepsali smlouvu o spolupráci a obchodu, včetně zajištění společné hranice. Dohoda, která byla podepsána v etiopském městě Addis Abeba, přichází po třítýdenním jednání. V Jižním Súdánu by mělo dojít k obnovení produkce ropy a jejímu následnému transferu přes sousední Súdán. Vývoz ropy, který byl minulý rok na 350 000 barelů denně, by měl významně pomoc v obnovení ekonomik východoafrických zemí. Ministři zahraničních věcí podepsali dohodu, která má ustanovit demilitarizované pásmo podél společné hranice. Podle súdánského prezidenta Bashira jde o „historický okamžik pro budování míru“. Sporných ovšem zůstává stále pět území, na něž si oba státy dělají nárok.
Členové OSN se na řešení situace v Mali neshodli
Ve středu se členové OSN na každoročním setkání Valného shromáždění OSN při otázce řešení současné situace v Mali rozdělili na dva tábory. Zatímco Francie a některé sousední státy Mali požadovaly vojenskou intervenci na sever západoafrické země, kde islamističtí povstalci vyhlásili nezávislý stát Azawad, Spojené státy americké uvedly, že Mali musí nejprve ustanovit řádně zvolenou vládu. V březnu proběhl v západoafrické zemi vojenský převrat, který svrhnul přechodnou vládu. Následně byla ustanovena prozatímní vláda, termín voleb nebyl doposud určen. Islamističtí povstalci ovládají skoro dvě třetiny země a sousední státy je obviňují ze spolupráce s teroristickou skupinou Al-Kaida. Francie a sousední země Mali argumentují ve prospěch vojenského zásahu tím, že současná situace ohrožuje regionální stabilitu a bezpečnost. USA naopak vidí řešení v demokraticky zvolené vládě, která nestabilitu země ukončí politickým vyjednáváním a obnovením právního státu. Diplomaté jsou k přijetí mandátu, který by vojenskou intervenci umožňoval, spíše skeptičtí. Někteří členové OSN ale upozorňují, že v zemi hrozí humanitární krize. Na 400 000 obyvatel totiž důsledkem nestability přišlo o své domovy.
Vietnamský soud odsoudil tři významné bloggery k vysokým trestům odnětí svobody
Rozsudek je posledním z řady tvrdých opatření proti vzkvétající vietnamské nezávislé internetové blogosféře, která je součástí jedné z nejrychleji rostoucích internetových populací na světě. Nekompromisní postup vietnamské komunistické vlády vůči svým kritikům na internetu jí od významné nevládní organizace obhajující svobodu tisku Reporters Without Borders (RWB) vysloužil označení „nepřítel internetu“. Podle RWB pouze Čína a Írán vykazuje větší počet zatčených novinářů než Vietnam. Tři významní bloggeři, zakládající členové nezávislé vietnamské webové stránky Free Journalist Club, byli odsouzeni k trestům odnětí svobody v rozmezí 4-12 let. Rozsudek tvrdě odsoudili zástupci lidskoprávní organizace Humans Rights Watch. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton již dříve vyjádřila znepokojení ze zhoršujícího se stavu lidských práv ve Vietnamu.
Generální tajemník NATO se setkal s ruským ministrem zahraničí
Generální tajemník NATO dorazil na jednání OSN v New Yorku. Zde se setkal s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem. Hovořili o ruské spolupráci se Severoatlantickou aliancí na misi ISAF v Afghánistánu. Oba politiky rozděluje spor o protiraketovou obranu, kterou USA spolu s NATO buduje a Ruská federace se obává, že je namířena proti ní. Oba politici se shodli na nutnosti rozšířit dialog v rámci pravidelných setkání NATO-Rusko.
USA sníží sankce vůči Barmě
Barma si díky uvolněním politických poměrů polepšila v hodnocení USA, Evropy i OSN. USA v červenci vzhledem k tomu, že Barma propustila politické vězně, uvolnila některé ekonomické sankce, které vůči barmské vládě uvalila. Nyní americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila barmskému prezidentu Thein Sein, že USA jsou připraveny uvolnit další ekonomická omezení. Thein Stein prohlásil, že si cení důvěry USA a popřál štěstí americkému prezidentu Baracku Obamovi ke znovuzvolení.
USA zmírní sankce na dovoz barmského zboží
Po jednání s barmským prezidentem Theinem Seinem na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku to oznámila americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. USA se podle Clintonové rozhodly uvolnit embargo na barmské zboží v důsledku tamního reformního procesu. Podle mluvčího barmského parlamentu Shwe Manna jsou vládní reformní kroky „nezvratitelné“ a povedou k vytvoření volného trhu a demokratického systému více stran. Souběžně s návštěvou barmského prezidenta probíhá v USA také několikadenní návštěva vůdkyně barmské opozice Aung San Suu Kyi, která o víkendu obdržela jedno z nejvyšších amerických civilních státních vyznamenání, Zlatou medaili Kongresu.
Súdán a Jižní Súdán se dohodly na transferu ropy
Po čtyřech dnech jednání v etiopském městě Addis Abeba došlo k částečnému průlomu v jednání, když se lídři obou zemí dohodli na sporných otázkách týkajících se ropy. Přestože zprostředkovatelé jednání ohlásili, že je dohoda uzavřená, smlouvu prezidenti podepíší až ve čtvrtek. Politici se shodli i na vytvoření demilitarizovaného hraničního pásma, další podrobnosti ale nejsou známy. Dohoda ovšem neřeší spornou oblast Abyei a několik dalších hraničních zón, na které si dělají nárok obě země. V lednu Jižní Súdán odstavil produkci ropy poté, co obvinil sousední Súdán z krádeže ropy. Ekonomiky obou zemí byly zastavením produkce ropy poškozeny a na začátku dubna se Súdán a Jižní Súdán ocitly na pokraji války.
Malema byl uznán vinným, u soudu kritizoval jihoafrického prezidenta Zumu
Bývalý člen vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC) a jeden z největších kritiků jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy Julius Malema byl ve středu odsouzen za zpronevěru peněz z veřejného rozpočtu v provincii Limpopo. Julius Malema u soudu vinu odmítl a označil Jihoafrickou republiku za „banánovou republiku, které vládne negramotný prezident“. Po jednání soudu byl bývalý politik propuštěn na kauci ve výši 1200 USD. Další jednání soudu bylo stanoveno na 30. listopadu. Na podporu Malemi se sešly stovky lidí, kteří celý proces považují za politicky motivovaný.
Guiney se podařilo vyjednat odpuštění dluhu ve výši 2,1 miliard USD
Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka (SB) odpustí silně zadlužené západoafrické zemi dluh v hodnotě 2,1 miliard USD. V současnosti se zahraniční dluh Guiney pohybuje kolem 3,2 miliard USD, odpuštění bude tak znamenat snížení dluhu o dvě třetiny. Pomoc MMF a SB je určena k nastartování rozvojových projektů v zemi.