Podle ministra pro těžbu Salif Lamoussa Kabora by v Burkině Faso mělo vzniknout hned 6 dolů, které zdvojnásobí příjmy z nerostného bohatství. Vláda rovněž chce připravit novou legislativu, která bude těžbu regulovat. Podle současného návrhu zákona bude muset každá těžařská společnost odvést 20% daň z nákupu licence a vláda plánuje i další daňové změny, které mají přinést více peněz do rozpočtu. V současnosti tvoří příjem z nerostného bohatství asi 12,7 % HDP. „S navýšením počtu dolů na 14 bychom se měli dostat na 20 až 25 % HDP. To je náš cíl,“ uvedl ministr Kabora. Země má velké zásoby drahých minerálů a zinku.
Archiv rubriky: Politika
Delegace USA se nezúčastní projevu íránského prezidenta na půdě OSN
Americká delegace při OSN oznámila, že se nezúčastní projevu íránského prezidenta Mahmoud Ahmadinejad. Svoje rozhodnutí odůvodnila tím, že projevy íránského prezidenta směřují k dehonestaci Izraele. Mahmoud Ahmadinejad v minulosti v projevu prohlásil, že Izrael využívá holocaust k získávání finančních prostředků. Delegace USA během jeho projevu několikrát odešla. Americký prezident ovšem zdůraznil, že otázku íránského jaderného programu hodlá řešit diplomatickou cestou.
Republikáni požadují více informací k útoku v Libyi
Americká republikánská strana obvinila administrativu amerického prezidenta Baracka Obamy, že úmyslně mlží o pozadí útoku na amerického velvyslance v Libyi. Republikáni požadují více informací o celé události. Někteří členové republikánské strany tvrdí, že demokraté s uveřejněním informací váhají kvůli nadcházející volbě prezidenta, protože se obávají, že by informace mohl využít Mitt Romney proti administrativě Baracka Obamy. Americká velvyslankyně při OSN Susan Rice útok považuje za spontánní. Některé informace ovšem naznačují, že se jednalo o dlouho plánovaný teroristický útok.
Maroko získalo od Světové banky úvěr v hodnotě 300 milionů USD
Světová banka (SB) schválila severoafrické zemi úvěr ve výši 300 milionů USD, který je určen na podporu zaměstnanosti mladých lidí, podpoře rovných příležitostí pro muže a ženy a snížení dopadu krize eurozóny. Nezaměstnanost mladých lidí přesahuje v Maroku přes 30 % a negramotnost žen je na venkově až 80 % žen. Skoro čtvrtina z 33 milionové populace žije v chudobě. Centrální banka Maroka předpokládá, že ekonomický růst se v letošním roce bude pohybovat mezi 2 až 3 %. Navíc země má nejvyšší schodek státního rozpočtu od roku 1990, který tvoří skoro 53 % HDP. Ekonomika Maroka je úzce navázána na eurozónu, jejíž krize zasáhla i příjmy severoafrické země z cestovního ruchu. Na začátku září schválila Africká rozvojová banka (AfDB) půjčku v hodnotě 800 milionů USD na podporu obnovitelných energetických zdrojů.
Kritik jihoafrického prezidenta čelí obvinění u soudu, na jeho podporu se sešly stovky lidí
Julius Malema, bývalý člen vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC) a jeden z největších kritiků jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy, ve středu stane před soudem, kde čelí obvinění ze zpronevěry veřejných peněz. Podvodu se měl dopustit v hlavním městě provincie Limpopo Polokwane, kdy měl uzavřít nevýhodnou smlouvu na výstavbu infrastruktury a zpronevěřit 6,3 milionů USD. Spolu s ním byli obviněni i čtyři podnikatelé, všichni to ale odmítají. Na podporu Malemi se sešlo několik stovek lidí, kteří považují celý proces za politicky motivovaný. Podle jihoafrického finančního úřadu dluží Malema přes 2 miliony USD na daních, obvinění, kterým čelí bývalý politik u soudu, ale nemá mít s daňovými úniky nic společného.
V Tanzanii má dojít k restrukturalizaci státní petrolejářské společnosti a regulaci odvětví
Tanzanie plánuje restrukturalizovat státní petrolejářskou společnost The Petroleum Development Corporation (TPDC), aby východoafrická země mohla lépe regulovat své zásoby zemního plynu. Společnost TPDC má být rozdělena na dvě samostatné, přičemž jedna bude působit jako regulátor v rychle rostoucím odvětví průmyslu a druhá se stane obchodní ropnou firmou. „V současnosti pracuje TPDC na bázi střetu zájmu, když pracuje jako regulátor a investor zároveň,“ uvedl předseda parlamentního výboru pro státní podniky Zitto Kabwe. V červnu země ztrojnásobila odhad zásob zemního plynu, Tanzanie proto chce vytvořit legislativu, která povede k regulaci ropného průmyslu. Oblast východní Afriky se v posledních letech stala potenciálním producentem ropy a zemního plynu, když v roce 2006 byla objevena ložiska ropy v Ugandě, následně zásoby zemního plynu oznámila i Tanzanie, Mosambik a Keňa.
Mezinárodní měnový fond předvídá růst Keni, ohrozit ho mohou jen volby
Ekonomický růst by v letošním roce a roce nadcházejícím měl být podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) větší než 5 %. Vzrůstající inflace a propad keňského šilinku v roce 2011 snížily odhad růstu z 5,8 % na 4,4 %. Podle MMF mohou růst východoafrické země ohrozit jen nadcházející prezidentské volby, které se mají konat v březnu příštího roku. Po posledních volbách v roce 2007 propuklo násilí, v němž zemřelo na 1200 lidí. Inflace v Keni se snižuje již od prosince a investoři znovu začínají ve východoafrické zemi investovat. Keňské ministerstvo pro hospodářské plánování odhadlo ekonomický růst mezi 3,5 až 4,5 %, zatímco ministerstvo financí je optimističtější a očekává růst 5,3 %.
Podle americké studie jsou útoky dronů v Pákistánu nevhodné
Univerzita Stanford vypracovala odbornou studii podle které jsou útoky amerických bezpilotních letadel v Pákistánu nevhodné. Drony podle americké studie zabíjí příliš mnoho civilních obyvatel a obyvatelstvo značně traumatizují. Studie také poukazuje na fakt, že jen 2% zabitých americkými drony představují cíle z kategorie „High level“. Kampaň amerických bezpilotních letadel je přitom zdůvodňována právě útoky na cíle z kategorie „High level“. Útoky bezpilotních letadel jsou také sporné z pohledu mezinárodního práva a vyvolávají neshody mezi USA a Pákistánem.
USA prohlásily, že udělají co musí, aby zabránily získat Íránu jadernou zbraň
Americký prezident Barack Obama na zasedání valného shromáždění OSN v New Yorku prohlásil, že Spojené státy americké udělají „co musí“, aby zabránily Íránu získat jadernou zbraň. Reagoval tak na kritiku jeho prezidentského protikandidáta Mitta Romneyho, že nedostatečně hájí zájmy Izraele. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon varoval před útokem na Írán. Vojenská operace proti Íránu by podle jeho slov měla nedozírné následky pro všechny zúčastněné strany i celý region Blízkého východu.
Mali písemně požádalo OSN o schválení vojenského zásahu v Azawadu
Podle francouzského ministra zahraničí Laurent Fabius Mali požádalo OSN v dopise z 18. září o schválení mandátu k okamžitému vojenskému zásahu na severu země proti islamistickým rebelům. Západoafrická země se domáhá kapitoly 7 v Chartě OSN, která umožňuje udělit mandát, zahrnující diplomatické i ekonomické sankce, včetně vojenské intervence. Vláda Mali požaduje podle svého tvrzení schválení okamžitého zásahu proti ozbrojeným skupinám a pašerákům drog na severu země, které je ale v současnosti pod kontrolou islamistů a kmenů Tuaregů, kteří zde v dubnu vyhlásili nezávislý a neuznaný stát Azawad. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) požádalo OSN o mandát již v červnu. Ve středu bude Valné shromáždění OSN projednávat celkovou situaci v oblasti Sahelu.
Mezinárodní měnový fond předpokládá růst Mauritánie
Hospodářský růst Mauritánie by měl navzdory poklesu těžby a snížené poptávky z Evropy dosáhnout podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) 6,2 %. Rozpočet má být po šesti letech opět vyrovnaný a státní rezervy mají dosáhnout 750 milionů USD. MMF očekává rovněž snížení nezaměstnanosti a nižší míru chudoby. Přesto MMF vyzval vládu, aby pokračovala v reformách, které mají zlepšit podnikatelské prostředí. Růst by v roce 2013 měl přesáhnout 6 % a inflace by měla zůstat stabilní. Mauritánie má zásoby železné rudy, mědi a zlata a je považována za spojence Západu proti vzrůstajícímu islamistickému radikalismu v regionu.
Pobřeží slonoviny otevře svůj vzdušný prostor pro Ghanu
Po útocích, kdy ozbrojenci napadli armádní kontrolní stanoviště v příhraničním městě Noe, uzavřelo Pobřeží slonoviny své hranice pro sousední Ghanu. Země z útoků viní stoupence svrženého prezidenta Laurenta Gbagba, který se skrývá v Ghaně. Nyní chce znovu otevřít vzdušný prostor, nicméně pozemní a námořní hranice zůstanou uzavřené. Po prezidentských volbách v roce 2010 dnes již bývalý prezident Gbagbo odmítl uznat porážku ve volbách a v zemi se rozpoutalo krvavé povolební násilí, v němž zemřelo na 3000 lidí.
Lídři Súdánu a Jižního Súdánu se sešli k prodiskutování sporných otázek
Súdánský prezident Omar al-Bashir a jeho jihosúdánský protějšek Salva Kiir se v neděli sešli kvůli prodiskutování dlouhodobě sporných otázek ropy a hranic. Jednání se uskutečnilo v hlavním městě Etiopie Addis Abeba. Pokud by schůzka nepřinesla dlouho očekávanou dohodu, hrozí jihoafrickým zemím sankce OSN. Podle BBC uniklo z nedělního jednání lídrů pouze malé množství informací. Mluvčí obou vyjednávacích týmů uvedli, že setkání přineslo značný pokrok v řešení sporů. Hlavní summit začne v pondělí, kde se sejdou lídři Súdánu a Jižního Súdánu, klíčoví poradci, zprostředkovatelský tým Africké unie (AU) a etiopský premiér Hailemariam Desalegn.
Japonsko: premiér Yoshihiko Noda se opětovně stal předsedou vládní Demokratické strany
Stalo se tak na volebním sjezdu Demokratické strany, který se koná pravidelně každé dva roky. Přestože se Noda, šestý japonský premiér za posledních šest let, potýkal během svého působení v čele vlády s velkou kritikou opozice i některých svých spolustraníků, byl na sjezdu zvolen přesvědčivou většinou. Podle analytiků bylo pro jeho zvolení klíčové to, že získal podporu osobností jako je bývalý premiér Naoto Kan či policejní prezident Seiji Maehara.
V Somálsku byl zastřelen poslanec
Ozbrojenci zastřelili poslance nového parlamentu Mustafa Haji Maalim, když odcházel z mešity v hlavním městě Somálska Mogadishu. Ve čtvrtek sebevražední útočníci v Mogadishu zabili 18 lidí. V srpnu byl zvolen nový 275členný somálský parlament, který následně zvolil prezidenta Hassan Sheik Mohamud. Jeho jmenování mělo být posledním krokem v přechodu k civilní vládě a ukončení dvou dekád trvající politické nestabilitě. V posledních měsících se somálských vojskům za pomoci mezinárodního společenství podařilo oslabit islamistickou militantní skupinu Al-Shabaab, která ale dosud ovládá velkou část jihu země.
Kamerunský exministr byl odsouzen k 25 rokům vězení
Bývalý ministr pro územní správu a bývalý kandidát na prezidenta Marafa Hamidou Yaya byl odsouzen ke 25 letům vězení za zpronevěru a předražený nákup prezidentského letadla v roce 2004. Stejný trest si v sobotu odnesl i bývalý ředitel dnes již zaniklé státní letecké společnosti CAMAIR Yves Michel Fotso. Exministr svou vinu odmítá. Ve vězení je také exministryně Jean-Marie Atangana Mebara a bývalý velvyslance v USA Jerome Mendouga. V roce 2006 zahájil prezident Paul Biya tzv. operace Sparrow Hawk, prostřednictvím níž chce bojovat proti korupci. Kritici ale namítají, že protikorupční kampaň je zaměřena jen na dříve vybrané politické oponenty.
Rada bezpečnosti OSN je znepokojena situací v Mali
V pátek Rada bezpečnosti OSN vyjádřila znepokojení nad „zvýšenou aktivitou teroristických elementů“ na severu Mali, včetně teroristické organizace Al-Kaida, a vyzvala všechny rebelské skupiny, aby přetrhaly s islamistickými extrémisty veškeré vazby. Pokud se situace nezlepší, je Rada bezpečnosti připravena zavést proti Mali sankce, jak dříve navrhlo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). Příští týden by se mělo konat jednání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti Sahelu. ECOWAS se připravuje na vojenský vstup na sever Mali, ovšem žádá OSN o mandát k intervenci. Mali se ocitlo v politickém chaosu poté, co v březnu armáda provedla vojenský převrat a svrhla přechodnou vládu.
Niger schválila rozpočet pro rok 2013
V pátek přijala vláda Nigeru rozpočet s nulovým deficitem ve výši 2,5 miliard USD, který je o 11 % nižší než v letošním roce. Rozpočet je podle vlády zaměřen na posílení růstu a zvýšení bezpečnosti v západoafrické zemi. Země bojuje s nedostatkem potravin v důsledku sucha a se vzrůstající aktivitou islamistických radikálů. Navzdory potravinové krizi, která zasáhla na 6 milionů obyvatel z celkové populace 15 milionů, Niger očekává hospodářský růst mezi 12 až 15 %. Niger je světovým producentem uranu, na jeho území byly nalezeny i zásoby ropy.
Opozice a vládní příznivci se střetli v Guiney
V hlavním městě Conakry se v pátek večer střetla opozice s příznivci vládní politiky. Důvodem jsou podle analytiků etnické spory. V zemi se navíc stále posouvá termín parlamentních voleb, které se naposledy měly konat 8. července. V Guiney roste napětí mezi etniky Peul a Malinkes. Prezident Alpha Conde, který byl zvolen na konci roku 2010, kdy byla ukončena vláda armády, patří k etniku Malinkes. Etnikum Peul vyčítá vládě, že jim brání k získání politického mandátu. Parlamentní volby jsou posledním krokem v přechodu zpět k civilní vládě. Volby byly odloženy poté, co se opozice obávala, že volební komise je neobjektivní. V roce 2008 proběhl v zemi vojenský převrat, který přerušil veškerou zahraniční pomoc. Země je největším světovým vývozcem bauxitu a má velké zásoby hliníku. Do konce září má Mezinárodní měnový fond (MMF) rozhodnout o tom, zdali má Guinea nárok na odpuštění 2 miliardového USD dluhu v rámci programu pro nejvíce zadlužené země.
USA zrušily zákaz kotvení novozélandských válečných lodí ve svých vojenských přístavech
Oznámil to při své návštěvě Nového Zélandu americký ministr obrany Leon Panetta. Panetta je prvním americkým ministrem obrany, který tento tichomořský stát navštívil od roku 1985, kdy Nový Zéland zakázal přítomnost jaderných zbraní ve svém teritoriu a USA s Novým Zélandem následně vypověděly obrannou smlouvu. Stejné embargo, které USA uvalily na přítomnost novozélandských lodí ve svých přístavech, stále platí pro americké válečné lodě v novozélandských přístavech. Novozélandský ministr obrany Jonathan Coleman uvítal oteplování vztahů s USA, které se začaly zlepšovat od roku 2003, kdy Nový Zéland poskytl své vojenské jednotky mezinárodní misi v Afghánistánu, avšak zdůraznil, že stanovisko novozélandské vlády vůči přítomnosti jaderných zbraní na svém území zůstává neměnné.
Indii zasáhla celonárodní stávka
Stávka, vyhlášená hlavní a největší indickou opoziční stranou Bharatiya Janata Party ve spolupráci s odbory a komunistickými stranami, uzavřela školy, podniky a ochromila veřejnou dopravu ve většině indických měst. Stávka byla svolána v reakci na oznámení vlády o záměru otevřít indický maloobchodní trh nadnárodním obchodním řetězcům. Podle vládního návrhu budou moci globální firmy, jako je Tesco či Wallmart, získat až 51% podíl v podnicích, které nabízejí víceznačkový sortiment zboží. Zároveň vláda oznámila 14% zvýšení cen pohonných hmot, v současnosti subvencovaných státem. Hlavní koaliční partner vládní strany Indian National Congress, strana The Trinamool Congress, oznámila stažení svých ministrů z vlády. Jejich demise se očekává v průběhu dneška.
NATO uzavřelo smlouvu s Jižní Koreou
Zástupce generálního tajemníka Severoatlantické aliance Alexander Vershbow podepsal v Bruselu na velitelství NATO smlouvu s jihokorejským velvyslancem při Alianci o vzájemné spolupráci. Smlouva předpokládá kooperaci Severoatlantické aliance a Jižní Korey v některých klíčových oblastech bezpečnosti. Jedná se např. o boj proti terorismu či o podporu mnohonárodních peacekeepingových misí. Jižní Korea také přispěla 50 miliony USD na chod afghánského fondu Severoatlantické aliance (Afghan National Army Trust Fund).
Nový etiopský premiér složil přísahu
Nový etiopský lídr Hailemariam Desalegn složil přísahu se zpožděním v důsledku smrti jeho předchůdce Meles Zenawiho minulý měsíc, který se u moci udržel 21 let. Ve své přísaze slíbil pokračovat v Zenawiho linii bez jakékoli změny. Desalegn dříve zastával posty ministra zahraničních věcí a vicepremiéra. Minulý týden byl zvolen hlavou vládnoucí strany Etiopská lidově revoluční demokratická fronta (EPRDF).