Mitt Romney, americký kandidát na prezidenta, jež získal nominaci republikánské strany, zveřejnil dnes svoji vizi zahraniční politiky. Ve veřejných debatách se přihlásil k odkazu americké zahraniční politiky prováděné od konce 2. světové války, jež se vyznačovala především ekonomickým i vojenským ovlivňováním světové politiky. Podle Mitta Romneyho současný americký prezident Barack Obama oslabil roli USA ve světě. Mitt Romney ji hodlá obnovit a chce znovu vybudovat USA, jakožto rozhodující velmoc v globálních otázkách. Podporuje také jednoznačné postavení se za Izrael v jeho sporu s Íránem či ozbrojení syrských rebelů.
Archiv rubriky: Politika
Somálský prezident jmenoval premiérem podnikatele a politického nováčka
Nový somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud, který byl demokraticky zvolen jako vůbec první prezident od roku 1991, jmenoval premiérem Abdi Farah Shirdon Saaida. Podnikatel a politický nováček uvedl, že jeho vláda nebude tolerovat korupci a nepotismus. Volba prezidenta a ustanovení nové vlády má být posledním krokem v přechodu k demokracii po dvou dekádách chaosu a politické nestability. Prezident Mohamud a premiér Saaid vedle politických problémů budou muset reagovat i na bezpečnostní hrozby Somálska, především na militantní islamistickou skupinu Al-Shabaab, která přes ofenzívu somálské armády a jednotek Africké unie (AU) v posledních měsících stále drží kontrolu nad středem a jihem země. Al-Shabaab jmenování premiéra Saaida odmítla s tím, že se jedná pouze o loutku cizích mocností. „Nový premiér není odlišný od těch, kteří byli před ním – všichni byli dosazeni Západem. Nezmění Somálsko. I nadále budeme bojovat proti vládě bezvěrců,“ řekl mluvčí militantní skupiny Ali Mohamud Rage. Premiér Saaid vystudoval ekonomiku na Národní univerzitě Gaheyr v roce 1983, dva roky poté pracoval na ministerstvu financí ve vládě generála Siad Barreho. Následně odešel z politiky a začal podnikat.
Al-Shabaab přerušila humanitární pomoc pro 1,3 milionů Somálců na svém ovládaném území
Islamic Relief byla jedinou humanitární organizací, která měla povoleno pracovat a poskytovat pomoc na území ovládaném militantní islamistickou skupinou Al-Shabaab, která v únoru letošního roku veřejně deklarovala své vztahy s teroristickou skupinou Al-Kaida, v Somálsku. Bez humanitární pomoci v podobě potravin, čisté vody a zdravotní péče se ocitne na 1,3 milionů Somálců v regionech Bay, Bakool, Gedo a Juba. Skupina Al-Shabaab přístup organizace do oblastí zakázala a pohrozila trestem, pokud organizace bude poskytovat humanitární činnost i na území, které ovládá somálská vláda. Podle Al-Shababb měla „Islamic reliéf spolupracovat a rozšiřovat činnost zakázaných organizací, především Světového potravinového programu OSN (WFP)“. Již v lednu zakázala skupina Al-Shabaab činnost Červeného kříže, WFP nemá na území pod kontrolou Al-Shabaab přístup od ledna 2010. Mnohé humanitární organizace obviňují Al-Shabaab z blokády potravinové pomoci při hladomoru na jihu Somálska v roce 2011. Militantní skupina i přes rozsáhlou ofenzivu somálské armády, jednotek sousedních států a Africké unie (AU) v posledních měsících stále ovládá velkou část středního a jižního Somálska.
Námořní a pozemní hranice Pobřeží slonoviny s Ghanou se znovu otevřely
Po útoku z 21. září na armádní kontrolní stanoviště Noe na hranici Pobřeží slonoviny, při němž zemřelo několik lidí, uzavřela západoafrická země s Ghanou své hranice. Podle ministra obrany Paula Koffi Koffi obě země zpřísnily bezpečnost podél společné hranice, a proto se Pobřeží slonoviny rozhodlo hranici opět otevřít. „Prezident Alassane Ouattara rozhodl, že od pondělních sedmi hodin ráno bude pozemní a námořní hranice znovu otevřena.“ Z útoku jsou obviňováni příznivci exprezidenta Laurenta Gbagbo, který v roce 2010 odmítl uznat volební porážku, a v zemi se rozpoutalo násilí. V současnosti čelí bývalý prezident Gbagbo obvinění ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Část jeho příznivců pobývá v sousední Ghaně a podle analytiků jsou odpovědní za několik útoků v Pobřeží slonoviny. Ghana nyní slíbila pomoc ve vyšetřování.
Tuaregové mírní slova o nezávislosti a stovka žen protestovala v Timbuktu proti právu šaría
Jedna z největších povstaleckých skupin v Mali etničtí Tuaregové, kteří na jaře letošního roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad, nyní mírní své postoje. „Požadujeme právo na sebeurčení, což nemusí nutně znamenat odtržení. Chceme jen právo na život, na zdravotní péči, vzdělání a svobodu projevu,“ uvedl Ibrahim Ag Assaleh, člen skupiny MNLA. Tuaregové, kteří obviňovali malijskou vládu v hlavním městě Bamaku ze zanedbávání zájmů severu, sice vyhlásili nezávislost, ovšem následně radikálnější skupiny islamistů, především skupina Ansar Dine, která bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida, převzala kontrolu nad rozsáhlým územím a zavedla islámské právo šaría. V sobotu na protest proti striktnímu islámskému právu ve městě Timbuktu vyšla více než stovka žen do ulic. Islamisté dav následně rozehnali. Od dubna platí v Timbuktu přísný výklad islámského práva šaría, který například zakazuje hudbu a nutí ženy, aby nosily šátky. „Jsme unavení. Nutí nás nosit šátky a loví nás jako bandity, pokud příkaz porušíme,“ uvedla Cisse Toure, jedna z protestujících.
Nově zvolený libyjský premiér ani napodruhé neuspěl se jmenováním vlády a byl odvolán
Mustafa Abushagur byl odvolán z postu premiéra poté, co se mu ani na podruhé nepodařilo sestavit vládu, s níž by většina Libyjců souhlasila. Minulý čtvrtek předložil Abushagur, který byl premiérem jmenován 12. září, seznam 29 navrhovaných ministrů, které Generální národní kongres (GNC) odmítl. Následně přišel Abushagur s tzv. nouzovou vládu, do níž chtěl dosadit pouze 10 ministrů. Poslanci, kterých s návrhem souhlasili, bylo pouze 44, naopak 125 politiků hlasovalo proti a 17 dalších se zdrželo. Kongres má nyní 3 nebo 4 týdny na to, aby zvolil nového premiéra. Nyní již bývalý premiér Abushagur vystudoval univerzitu v Tripolisu a doktorský titul získal ve Spojených státech amerických. V roce 2011 se stal poradcem Národní přechodné rady (NTC), která vznikla během povstání proti vůdci Muammaru Kaddafimu.
Poslanci v Gabonu navrhují 14% zvýšení rozpočtu pro rok 2013
Rozpočet středoafrické země pro příští rok by se měl podle návrhu poslanců zvýšit o 14 %, více než polovinu příjmů mají tvořit zisky z ropy a zemního plynu. Vláda ve svém návrhu počítá s rozpočtem ve výši 6,2 miliard USD, přičemž očekává, že se příjmy z ropy a zemního plynu zvýší o 1,8 %. Vláda rovněž předpokládá, že si další 1 miliardu USD bude muset půjčit. V roce 2011 podle údajů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) vyprodukuje Gabon v průměru 245 000 barelů za den. Ropa tvoří 80 % exportu a 45 % HDP. Středoafrická země má kolem 1,5 milionů obyvatel a patří mezi jednu z afrických zemí s nejvyšším HDP na obyvatele. Hospodářský růst Gabonu by přes mírný pokles v letošním roce měl v roce 2013 podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosáhnout 5,6 %. O rozpočtu bude parlament hlasovat příští týden.
USA se dohodly s Jižní Koreou o balistických střelách
Soul oznámil, že došlo k dohodě mezi vládou Jižní Korey a Spojených států amerických o prodloužení doletu jihokorejských balistických střel. Jejich dostřel se má zvýšit více než dvojnásobně z 300 kilometrů na 800. Důvodem je snaha Jižní Korey eliminovat či alespoň snížit hrozbu ze strany KLDR. Jižní Korea je stejně jako například Japonsko v dosahu severokorejských střel. USA tuto hrozbu kromě Jižní Korey řešily i s Japonskem.
V Guiney bylo odvoláno 11 ministrů
Prezident Alpha Conde odvolal kvůli restrukturalizaci kabinetu 11 ministrů. Důvod jejich odvolaní není známý. Odvolání ministrů ještě zvýšilo napětí v západoafrické zemi, kde se dlouhodobě odsouvá termín parlamentních voleb. Z vlády byl odvolán například ministr zemědělství Jean Marc Telliano a ministr pro výstavbu a rozvoj měst Mathurin Bangoura, kteří čelili obvinění z korupce. Exministr Bangoura byl zároveň generálem, který působil ve vládě od vojenského převratu a vlády vojenské junty v letech 2008-2010. Podle spekulací by měl post ministra pro zahraniční záležitosti zaujmout bývalý premiér a diplomat Francois Louceny Fall, další jména zůstávají prozatím neznámá. Současný prezident Conde byl zvolen na konci roku 2010, čímž byla ukončena vojenská vláda. Od roku 2008 má země důsledkem vojenského převratu přerušenou veškerou zahraniční pomoc. Finanční prostředky ze zahraničí by mohl obnovit až výsledek parlamentních voleb. Volby byly ale již několikrát odloženy.
Stávka horníků společnosti Petra Diamonds skončila, nepokoje v Jihoafrické republice ale pokračují
Několik stovek pracovníků společnosti Petra Diamonds ukončilo stávku, kterou započali na počátku tohoto týdne, bez jakékoliv dohody. Stávkující horníci vyhlásili stávku za zvýšením platů a zlepšení pracovních podmínek 2. října. „Stávka ve společnosti Petra Diamond skončila, přestože se nedosáhlo dohody. Horníci souhlasili s návratem do práce,“ uvedl mluvčí Národní unie horníků Lesiba Seshoka. Na 600 pracovníků se v pozdních odpoledních hodinách vrátilo do práce. V jiných dolech napříč Jihoafrické republiky protesty a stávky horníků i nadále pokračují. Včera propustila společnost Anglo American Platinum 12 000 horníků. Svůj krok zdůvodnila slovy, že stávka je ilegální. Několik stovek horníků se na jejich podporu sešlo na fotbalovém stadionu nedaleko města Rustenburg, asi 120 kilometrů severozápadně od Johannesburgu. Po propuštění se akcie společnosti propadly o 4 % na tři a půl roční minimum. Nepokoje v Jihoafrické republice může ohrozit i znovuzvolení jihoafrického prezidenta Jacob Zumy a jeho vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC).
Afghánský prezident požaduje po USA dodávky inteligentních zbraní
Afghánský prezident Hamid Karzai uvedl, že již několikrát žádal, aby USA poskytly inteligentní zbraně a letouny Afghánistánu. Dodal, že zatím nedošlo k dohodě a USA odmítají zbraně prodat. Příští týden se bude konat další kolo jednání. Afghánský prezident řekl, že pokud nedojde ke shodě, tak si Afghánistán zbraně koupí od Ruska, Číny či Indie. Vztahy mezi Kábulem a Washingtonem se zhoršily. Leon Panetta vzkázal afghánskému prezidentovi, že by měl USA děkovat a ne je kritizovat.
Americký ministr obrany vzkázal afghánskému prezidentovi, že by měl USA děkovat a ne je kritizovat
Afghánský prezident Hamid Karzai 4. října pronesl ostrou kritiku vůči USA a jejich počínání v Afghánistánu. Americký ministr obrany Leon Panetta na to v reakci dnes řekl, že současný pozitivní politický vývoj v Afghánistánu byl dosažen 2 000 oběťmi amerických vojáků. Podle amerického ministra obrany by měl afghánský prezident Spojeným státům děkovat za jejich oběti a ne je kritizovat. Hamid Karzai také kritizoval, že USA stále váhají nad dodávkami inteligentních zbraní afghánské armádě.
Vyšetřování smrti amerického velvyslance v Libyi vede to Tuniska
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že zatčení dvou občanu tuniské národnosti má přímou spojitost s atentátem na amerického velvyslance v Libyi Christophera Stevense. Zadržení Tunisané jsou drženi v Turecku. Americký ministr obrany sdělil, že se zatím neprokázaly žádné vazby těchto mužů na organizaci Al-Kaida. USA útok na amerického velvyslance považují za dlouho připravovanou akci organizované skupiny.
Americkou základnu v Afghánistánu zasáhlo 8 raket
Americkou leteckou vojenskou základnu Bagram v afghánské provincii Parwan zasáhlo 8 raket. Mluvčí hnutí Taliban Zabihullah Mujahid se přihlásil k tomuto útoku. Nedošlo k žádným ztrátám na životech. Na základně Bagram došlo v únoru 2012 k incidentům s pálením Koránu a dalších posvátných muslimských knih. Násilí v zemi se zatím americkým silám společně s členy mise ISAF nedaří redukovat. Základna Bagram byla již v minulosti několikrát napadena Talibanem.
Severoatlantická aliance se sešla, aby prodiskutovala článek 4 Washingtonské smlouvy
V červnu se rozhodla Severoatlantická aliance, že podle článku 4 Washingtonské smlouvy bude diskutovat bezpečnostní situace na hranici členského státu Aliance – Turecka. Turecko žádalo vyvolání článku 5 kvůli syrskému sestřelení turecké stíhačky. Dnes jednala o situaci mezi Sýrií a Tureckem Severoatlantická rada. Severoatlantická aliance označila jednání Sýrie na hranicích s Tureckem za porušení mezinárodního práva a odsoudila jej. Vyzvala také syrskou vládu, aby okamžitě přestala s veškerými akty agrese vůči Turecku a dodržovala mezinárodní právo.
Pobřeží slonoviny získalo úvěr v hodnotě 556 milionů USD na výstavbu nové elektrárny
Výstavba nové vodní elektrárny, na jejíž postavení se Pobřeží slonoviny dohodlo na úvěru ve výši 556 milionů USD s čínskou Export-Import Bank, by měla začít do konce letošního roku. Podle ministra pro energetiku a těžební průmysl Sabati Cisse bude čínská Export-Import Banka financovat projekt z 85 %, zbylých 15 % vloží Pobřeží slonoviny. Obě strany se dohodly na 2% úrokové sazbě a devítiletém odkladu splátek pro půjčku na 20 let. K podpisu smlouvy by mělo dojít v první polovině listopadu. Výstavba nové vodní elektrárny Soubre by měla trvat 5 let. Pobřeží slonoviny na rozdíl od okolních států Subsaharské Afriky nemá problémy s výpadky elektřiny a část své elektřiny exportuje do Ghany, Burkiny Faso, Beninu, Toga a Mali. Vláda přislíbila, že restrukturalizaci energetického sektoru podpoří 500 miliony USD.
Islámský kazatel podporující terorismus bude deportován z Velké Británie do USA
Abu Hamza al-Masri, radikální islámský kazatel ve Velké Británii, bude deportován do USA. Rozhodl o tom britský vrchní soud v Londýně. Abu Hamza al-Masri je obviněn z podpory Al-Kaidy, organizace džihádistického povstání v Jemenu a plánované stavby výcvikového vojenského tábora islámských ozbrojenců v USA. Abu Hamza al-Masri žádal o odklad deportace ze zdravotních důvodů, ale nebylo mu vyhověno. Před britským soudem se shromáždilo cca 100 demonstrujících.
Afghánský prezident kritizuje USA
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval americké vojenské velení a politické představitele, že vedou válku v Afghánistánu a nezaměřují se více na zahraniční hrozby pro Afghánistán, jako je například Pákistán. vztahy mezi Afghánistánem a Pákistánem se zhoršily. Afghánský prezident také kritizoval západní média, že hovoří o budoucím kolapsu Afghánistánu, až vojska USA a NATO v roce 2014 odejdou. Podle Hamida Karzaie se život v Afghánistánu změnil hodně k lepšímu a vyzval své krajany žijící v zahraniční, aby se vrátili do Afghánistánu.
Americké bezpilotní letouny zabily 4 ozbrojené členy Al-Kaidy v Jemenu
Americké bezpilotní letouny, které operují v Jemenu zabily 4 členy teroristické skupiny Al-Kaida. Členové skupiny byli těžce ozbrojení. Podle zdrojů USA se jednalo o muže, kteří měli podněcovat povstání proti jemenské vládě, která spolupracuje s USA a NATO. Washington označil jemenskou odnož Al-Kaidy za nejnebezpečnější buňku této organizace od smrti jejího bývalého vůdce Usámy Bin Ládina.
USA obvinilo 11 lidí z pašování amerických technologií do Ruska
11 lidí bylo obviněno z pašování mikroelektronických technologií do Ruské federace. Zde měly být použity pro účely zpravodajských služeb a armády. Jeden z obviněných Alexander Fishenko byl také nařčen, že jedná v USA v zájmu ruské vlády, aniž by byl registrován jako zahraniční agent. Fishenko je také jeden ze spoluvlastníků ruské firmy Apex System LLC, která se zabývá dovozem vojenského materiálu a dalších vojensky využitelných technologií. 11 obviněných pašovalo do Ruska mikroelektroniku v hodnotě více než 50 milionů USD.
Islamisté na severu Mali veřejně popravili muže, demonstrovali tak právo šaría
V březnu využili islamisté nepřehledné situace po vojenském převratu a deklarovali ovládnutí severu Mali, včetně vyhlášení nezávislého státu Azawad. Následně na ovládaném území zavedli právo šaría. Nejméně 100 lidí v úterý sledovalo v Timbuktu popravu muže, který byl obviněn z vraždy. Veřejná poprava měla být demonstrací islamistů o striktním výkladu islámského práva šaría, přestože většina muslimského obyvatelstva v oblasti s vyhlášením práva šaría nesouhlasí. „Byl zabit stejným způsobem, jakým on zabil svou oběť. Tak to šaría požaduje,“ uvedl Sanda Ould Boumana, mluvčí povstalecké islamistické skupiny Ansar Dine. Podle místních se jednalo o muže, který byl členem etnické skupiny Tuaregů, sjednocených v MNLA. Hnutí MNLA bylo původně spojencem islamistických skupin na severu země, ovšem poté, co MNLA odmítlo islamistický stát a přiklonilo se k sekulárnímu pojetí, přerušila povstalecká skupina Ansar Dine s MNLA jednání. Během posledních měsíců byl ve jménu šáría ukamenován k smrti pár obviněný z cizoložství a jako trest bylo vykonáno několik amputací. Ve čtvrtek má Rada bezpečnosti OSN projednávat žádost Mali o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever země.
Protesty a stávky v Jihoafrické republice se rozšířily i do dolů železné rudy
Po stávkách horníků za vyšší mzdy v dolech platiny a zlata se protesty rozšířily do dolů železné rudy, když pracovníci dolu Sishen Mine, který vlastní společnosti Kumba Iron Ore, vyhlásili stávku. Na 75 000 horníků, což představuje asi 15 % celkového těžebního odvětví, již vstoupilo do stávky. Podobně stavkují i horníci dolu Kusasalethu, který leží nedaleko Johannesburgu a který vlastní společnost Harmony Gold. Společnost Kumba Iron Ore patří mezi deset největších světových vývozců železné rudy a roce 2011 vyprodukovala na 41,3 milionů tun železné rudy. Akcie Kumba Iron Ore poklesly o 4 %, akcie Harmony Gold o 1,5 %. Ve stávkách, trvajících již několik měsíců, zemřelo na 50 lidí. Situace v těžebním průmyslu zvýšila kritiku vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC) a samotného prezidenta Jacoba Zumy. V zemi mezitím začalo vyšetřování smrti 44 horníků, včetně 34 zastřelených policií v dole Marikana v polovině srpna. Vyšetřování bylo nyní odloženo, aby advokáti horníků měli dostatek času na přípravu a výslech svědků. Podle právníka Dali Mpofu bude trvat měsíc, než proběhnou rozhovory se všemi klienty. Vyšetřování bude pokračovat 22. října.
Malawi přerušilo jednání o sporném jezeře s Tanzanií, jádrem sporu jsou pravděpodobně zásoby ropy
Dlouhodobý spor mezi Malawi a Tanzanii se týká třetího největšího jezera Afriky Lake Malawi. Zatímco Malawi deklarovala svrchovanost nad celým jezerem, Tanzanie tvrdí, že 50 % jezera je součástí jeho území. Spor mezi oběma státy se může zhoršit, jestliže se potvrdí, že pod jezerem se nacházejí významné zásoby ropy a zemního plynu. Prezidentka Malawi Joyce Banda zrušila plánované setkání v Tanzanii, kde se o sporné hranici mělo jednat. Minulý rok Malawi udělalo licenci britské společnosti Surestream Petroleum k ropnému průzkumu. V červenci ale tanzanská vláda požádala společnost, aby odložila plánované vrty na dně jezera, které Tanzanie nazývá Lake Nyasa. Surestream Petroleum zatím k vrtům nepřistoupila. V Lake Malawi žije přes 2000 různých druhů ryb, ekologové se obávají, že ropný průzkum by mohl ohrozit sladkovodní systém jezera. Tanzanie, která je druhou největší ekonomikou východní Afrika, v letošním roce na svém území nalezla několik oblastí se zásobami zemního plynu. Francouzská firma Total je blízko k podpisu dohody k ropnému průzkumu na dně tanzanského jezera Tanganyika.