V neděli se střetla v ulicích Maroka policie s demonstranty, kteří protestovali proti zvyšování státního rozpočtu a královským výdajům. Maroko se ocitlo v ekonomických problémech poté, co propukla krize eurozony, na níž je svou ekonomikou severoafrická země navázána. V zemi se zvyšuje cena potravin a nezaměstnanost. Navýšením sociálních výdajů v minulém roce předešlo větším protestům, které se nevyhnuly sousedním zemím. Čtvrtina obyvatel z celkového počtu 33 milionů lidí žije pod hranicí chudoby.
Archiv rubriky: Ekonomika
Velká Británie pozastavila finanční pomoc Ugandě
Důvodem pozastavení veškeré finanční pomoci ugandské vládě je vyšetřování z rozsáhlé korupce, kdy měly být miliony USD převedeny z úřady premiéra Amama Mbabazi do soukromých účtů. Premiér uvedl, že peníze byly ukradeny a popírá jakékoliv zapojení. Irsko, Norsko a Dánsko již pomoc východoafrické zemi pozastavily. Pro tento fiskální rok vyčlenila Velká Británie pro Ugandu 151 milionů USD.
USA zrušily embargo na dovoz barmského zboží
Před pondělní historicky první návštěvou Barmy amerického prezidenta Baracka Obamy zrušily USA embargo na dovoz barmského zboží, v platnosti zůstane jen embargo pro některé drahokamy. USA chtějí tímto krokem podpořit politické reformy v zemi, které započaly po volbách v roce 2010, a nabídnout bilaterální obchodní vztahy.
Německá kancléřka Merkelová navštívila Moskvu, kde se setkala s prezidentem Putinem
Ruský prezident Putin a německá kancléřka Angela Merkelová se sešli v Moskvě, tématem návštěvy byly především obchodní vztahy, které se ročně pohybují kolem 80 miliard USD. Podle kancléřky Merkelové potřebuje Německo ropu a zemní plyn, jimiž disponuje Rusko, na oplátku může Německo Rusku pomoci s modernizací, infrastrukturou a zlepšením zdravotní péče. Necelých 40 % z celkového exportu zemního plynu a 30 % ropy Německa pochází právě z Ruska. Německá kancléřka neopomněla zmínit nedodržování lidských práv v Rusku, prezident Putin odvětil, že „vždy je ochoten naslouchat svým zahraničním partnerům, ovšem ti znají události z Ruska jen ze vzdáleného doslechu“.
Řecko dostane více času na snížení státního deficitu
Ministři financí zemí eurozony se shodli na tom, že dají Řecku další dva roky na snížení deficitu do roku 2016. Rozhodnutí ministrů může zdržet uvolnění finanční pomoci ve výši 40 miliard USD, bez níž podle řeckého premiéra Antonis Samary dojdou zemi v nejbližších dnech peníze. Finanční pomoc musí schválit ještě některé národní parlamenty eurozony. Ministři financí se znovu sejdou 20. listopadu, aby projednali další finanční pomoc Řecku.
Eurozona se vrátila zpátky do recese
Ekonomika 17 zemí, které platí eurem, se znovu dostala do recese. Hospodářský růst eurozony poklesl na 0,1 % mezi červencem a zářím, zatímco předchozí tři měsíce ekonomika rostla o 0,2 %. Podle analytiků se během letošního čtvrtého kvartálu pravděpodobně eurozona nedostane do růstových čísel. Největší ekonomika Evropy Německo rostla navzdory dluhové krizi na starém kontinentu, přesto německá vláda snížila odhad růst pro rok 2013 z 1,6 % na 1 %.
EU schválila Egyptu finanční pomoc v hodnotě 6,4 miliard USD
Podle egyptské vlády schválila EU severoafrické zemi finanční pomoc za 6,4 miliardy USD, prostředky má poskytnout Evropská investiční banka (EIB), Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) a členské státy. Egypt schválení pomoci oznámil po jednání egyptského prezidenta Mohammeda Mursiho a šéfky zahraniční politiky EU Catherine Ashton. Již v srpnu předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso nabídl Egyptu finanční pomoc ve výši 890 milionů USD. Egyptský státní dluh se po lidových nepokojích vyšplhal na 28 miliard USD, což odpovídá 11 % HDP. Vláda severoafrické země chce v tomto fiskálním roce zvýšit ekonomický růst na 3,5% a vytvořit na 700 000 nových pracovních míst.
Evropu zasáhne středeční vlna stávek zaměstnanců
Zaměstnanci napříč Evropy se dohodli na stávce a sérii protestů proti zvyšující se nezaměstnanosti a úsporným opatřením. Na 40 odborových skupin z 23 zemí se podle BBC zapojí do středeční stávky, největší se očekávají ve Španělsku, Řecku, Portugalsku a Itálii. Ve Španělsku a Portugalsku začala stávka proti snížení platů, penzí a sociálních služeb již o půlnoci a Itálie zažije 4hodinovou stávku, k níž se připojí i zaměstnanci dopravy. Stávky jsou naplánované i v Belgii, Německu, Francie, Velké Británii a v některých státech východní Evropy.
Americký deficit klesnul v říjnu o 120 miliard USD
V prvním měsíci fiskálního roku 2013 klesl státní dluh Spojených států amerických o 120 miliardám USD, přestože výdaje vzrostly na 304 miliardy USD, zatímco ve stejném měsíci minulého roku se jednalo o 262 miliardy USD. K prohloubení deficitu došlo navzdory vyšším příjmům, USA v říjnu vybraly 184 miliardy USD, což je o 21 miliard USD více než v roce 2012. Celkový americký státní dluh se v roce 2012 dostal na 1 089 bilionů USD, což je méně než v roce 2012, kdy činil 1 297 bilionů USD, snížení je způsobeno i vyšším zdaněním právnických osob a nižšími výdaji státu.
V Zimbabwe měly být zpronevěřeny diamanty za 2 miliardy USD
Podle Partnership Africa Canada (PAC) představitelé zimbabwských důlních odborů a politici zpronevěřili diamanty za 2 miliardy USD, ti ovšem obvinění považují za „absolutně falešné“. Nařčení se týká diamantových dolů Marange, které patří k nejlukrativnějším na světě. Sankce na zimbabwský export diamantů byl uložen mezinárodní organizací Kimberley Process s podporou USA a EU v roce 2011. V červnu předvídal ministr financí Tendai Biti příjmy z diamantů by se letos měly vyšplhat k 600 milionů USD, doposud podle BBC bylo vytěženo jen za 46 milionů USD.
Amplats prodloužil nabídku stávkujícím horníkům do středy
Největší světový producent platiny společnost Anglo American Platinum (Amplats) nabídla o víkendu nelegálně stávkujícím horníkům dohodu, že začne jednání o zvýšení platů a každý stávkující dostane jednorázový příspěvek 520 USD. Na 30 000 zaměstnanců ale dohodu nepřijalo a nenastoupilo v pondělí do práce. Společnost nyní prodloužila nabídku, pokud ji stávkující horníci nepřijmout, budou propuštěni. Ovšem v pondělí se střetli znovu stávkující s policií.
V Řecku byl schválen rozpočet, který zahrnuje další úspory
Řečtí zákonodárci schválili 167 hlasy proti 128 rozpočet na rok 2013, jehož součástí jsou další škrty a úspory. Schválení rozpočtu bylo nezbytné pro získání finanční pomoci od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 40 miliard USD a vyhnutí se bankrotu. Na 10 000 lidí před řeckým parlamentem proti rozpočtu demonstrovalo, minulý týden proběhla v evropské zemi 48 hodinová stávka. V současnosti probíhá v Bruselu jednání ministrů financí ohledně situace v Řecku. Řecký dluh se podle BBC vyšplhal k 189 % HDP.
MMF: Země arabského jara se budu v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že většina zemí arabského jara se důsledkem vysoké inflace, rostoucí nezaměstnanosti a globální ekonomické krizi bude v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat. Politická stabilita by mohla Egyptu, Jordánsku, Maroku, Tunisku a Jemenu pomoci k ekonomickému růstu, přesto krize v eurozoně zcela neobnoví příjmy z exportu. Před arabským jarem se ekonomický růst pěti zemí pohyboval kolem 4,7 %, následně poklesl na 1,2 %, v roce 2013 by se ale mohl vyšplhat k 3,6 %.
Horníci Amplats se odmítají vrátit do práce navzdory nabídce ze strany společnosti
Nepokoje v těžebním průmyslu v Jihoafrické republice i nadále pokračují, na 30 000 horníků společnosti Anglo American Platinum (Amplats) se odmítlo vrátit do práce v dole Rustenburg. V pátek společnost nabídla jednorázovou platbu ve výši 520 USD pro zaměstnance a souhlasila se začátkem jednání o zvýšení platů pro další rok. „Stávka pokračuje. Nejsme spokojeni s podmínkami dohody,“ odmítl odborový předák Evans Ramokga návrat horníků do práce. V minulých týdnech společnost propustila 12 000 zaměstnanců kvůli nelegální stávce. V jihoafrickém těžebním průmyslu se v posledních měsících rozpoutaly protesty a stávky za zlepšení pracovních podmínek a navýšení platů, důsledkem nepokojů zemřelo v tomto roce 50 lidí. Cena platiny a zlata poklesla a Jihoafrické republice byl snížen rating.
Dánsko zvažuje zrušit daň na tučná jídla
Severoevropská země byla první, která v říjnu minulého roku zavedla tzv. daň z tučného jídla. Nyní dánská vláda zvažuje, že daň, která se vztahuje na potraviny s více než 2,3 % nasycených tuků, zruší. Důvodem je zvýšení ceny potravin a ohrožení některých pracovních míst. Z každého kila tzv. tučného jídla je státu odváděno 2,7 USD. Vláda rovněž tvrdí, že část Dánů nakupovala zdaněné potraviny v sousedním Německu. Supermarkety ihned zareagovaly, že jestliže bude daň zrušena, okamžitě sníží ceny daných potravin. Podle lékařů má v Dánsku 47 % obyvatel nadváhu a 13 % je obézních.
Jednání o rozpočtu EU pro rok 2013 selhalo
Evropský parlament a Evropská komise požadují navýšení rozpočtu EU o 6,8 % pro rok 2013, většina členských států s vyššími výdaji nesouhlasí. Finanční prostředky ve výši 12 miliard USD by měly sloužit jako tzv. nouzový balíček pro školství, infrastrukturu a výzkumné projekty. EU například docházejí peníze na studentský výměnný program Erasmus, který je podle Evropské komise „životní příležitostí pro studenta“. „Velká Británie a další členské země jasně říkají, že Evropská komise a parlament by po daňových poplatnících neměly žádat miliardy navíc, jestliže se výdaje v jejich zemích snižují,“ řekl britský tajemník ministerstva financí Greg Clark. Rozpočet EU v letošním roce činí 163 miliard USD, oproti roku 2011 jde o 1,9 % navýšení.
Velká Británie ukončí svou finanční pomoc Indii do roku 2015
Podle tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening dosáhla Indie ekonomického pokroku a patří mezi nejrychleji se rozvíjející státy, proto Velká Británie ukončí zemi svou finanční pomoc v hodnotě 319 milionů USD. Indický ministr Salman Khurshid následně reagoval slovy, že „rozvojová pomoc je minulostí a obchod je budoucností“. S tím ale nesouhlasí charity a občanská sdružení, která tvrdí, že rozhodnutí o ukončení finanční pomoci je předčasné a může negativně ovlivnit nejchudší obyvatele Indie. Charitativní mezinárodní společnost Oxfam uvádí, že „jedna třetina nejchudších lidí na světě žije právě v Indii“. Velká Británie nechá dokončit všechny programy rozvojové spolupráce do roku 2015, nové již ale podepisovat nebude. Indie patřila mezi největší příjemce britské pomoci, minulý rok ji předběhla Etiopie.
V Argentině protestovaly tisíce lidí proti vládní politice
Tisíce demonstrantů se sešly v ulicích hlavního města Buenos Aires, aby vyjádřily svou nespokojenost s vládní politikou prezidentky Cristiny Fernandez de Kirchner, především s nárůstem inflace, vysokou kriminalitou a zvyšujícím se korupčním prostředím. Podle vládních dokumentů se inflace pohybuje kolem 12 %, analytici podle BBC předpokládají, že dosahuje vyšších čísel. Mezinárodní měnový fond (MMF) pohrozil zemi, že pokud nepředloží do prosince skutečná a relevantní data ohledně své ekonomiky, může Argentina čelit sankcím. Vláda odmítá, že by pokles ekonomiky byl způsoben její politikou, na vině má být globální ekonomická krize. Příznivci prezidentky Fernandez, která byla znovu zvolena v minulém roce, tvrdí, že protestů se zúčastnili lidí ze střední a vyšší třídy, kteří se bojí o svá privilegia.
Africká rozvojová banka žádá země o finanční obnovení pomoci Rwandě
Poté, co Demokratická republika Kongo a následně i OSN obvinila Rwandu z vyzbrojování a trénování rebelů v tzv. Hnutí M23, kteří bojují proti armádě na východě Demokratické republiky Kongo, některé země a organizace zastavily svou rozvojovou pomoc pro Rwandu. Prezident Africké rozvojové banky (AfDB) Donald Kaberuka, který pochází z Rwandy, tvrdí, že pozastavená zahraniční pomoc může mít rozsáhlé negativní důsledky pro středoafrickou ekonomiku. Rozvojová pomoc tvoří až 40 % rwandského státního rozpočtu, bez ní by země musela přistoupit ke škrtům především ve zdravotnictví a vzdělání. „Není důvod, abychom vytvořili ekonomickou krizi zemí Velkých jezer. Důsledky pozastavené rozvojové pomoci pocítí všechny země regionu, nejenom Rwanda,“ řekl prezident AfDB Kaberuka. AfDB poskytne Rwandě pro tento fiskální rok 45 milionů USD na stabilizaci rozpočtu.
Tři banky poskytnou střední a jižní Evropě 38 miliard USD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) se dohodly na dvouleté pomoci vybraným evropským zemím v hodnotě 38 miliard USD, která jim má pomoci překonat ekonomickou krizi. Největší část finanční pomoci dodá EIB a to 25 miliard USD, SB poskytne necelé 8,2 miliardy USD. Finanční prostředky budou směřovat do soukromého i veřejného sektoru. Program se má týkat Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Jak budou finanční prostředky rozděleny mezi jednotlivé země, zatím není jasné.
Řecký parlament schválil úsporný balíček, protesty sílí
Ve středu svými 153 hlasy schválila vládní koalice úsporný balíček, který má přinést škrty v hodnotě 17 miliard dolarů prostřednictvím 5-15% snížením penzí a zvýšením daní. Součástí balíčku je zvýšení věku pro odchod do důchodu z 65 na 67, snížení platů státních zaměstnanců a snížení odstupného o 35 %. Jde v pořadí o čtvrtý úsporný balíček za poslední 3 roky, jenž má snížit vysoký státní dluh. Do neděle teď musí poslanci schválit novou podobu státního rozpočtu, aby Řecko mohlo získat finanční pomoc od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 31,5 miliard USD. V Athénách se policie střetla s demonstranty, v centru města se sešly desítky tisíc demonstrantů. Protesty proti úsporám i konaly i v dalších velkých řeckých městech.
Konsolidační daňový balíček byl v Česku schválen, vláda hlasování ustála
Ve středu schválili poslanci se 101 hlasy konsolidační daňový balíček, s nímž vláda premiéra Petra Nečase spojila svou důvěru. Ještě před hlasováním se poslanci Tluchoř, Šnajdr a Fuksa z ODS, kteří dlouhodobě vystupovali proti zvyšování daní, vzdali mandátu, ze Senátu je zastoupil Pavel Bohatec, Miroslav Bernášek a Roman Pekárek, jenž byl na jaře nepravomocně odsouzen z korupce. „Přesvědčili jste nás, anebo my vás jsme přesvědčili, že tato rovnice nemá řešení. Nechceme se zachovat jako poslanec Tlustý, nechceme shodit vládu, proto jsem se rozhodl rezignovat na svůj mandát,“ prohlásil Fuksa. Daňový balíček nyní míří do Senátu.
Norsko pozastavilo Ugandě rozvojovou pomoc, důvodem je zneužívání peněz
Norsko, jako čtvrtá evropská země po částečně Velké Británii, Irsku a Dánsku, zastavilo svou rozvojovou pomoc Ugandě ve výši 13 milionů USD. Ve východoafrické zemi zatím čelí 12 vládních úředníků obvinění z korupce a zpronevěry veřejných peněz, mezinárodní společenství nicméně kritizuje prezidenta Yoweri Museveri z přehlížení korupce, neboť se podle Reuters jedná o příznivce prezidentovy strany Národní hnutí odporu (NRM). „Pomoc ugandské vládě byla pozastavena, dokud se obvinění nevyjasní,“ řekl velvyslanec Thorbjorn Gaustadsather. Celková roční rozvojová pomoc východoafrické země je okolo 70 milionů USD. Finanční pomoc od mezinárodního společenství tvoří necelých 25 % státního rozpočtu Ugandy, finanční prostředky ze zahraničí se mohou navíc stát rozhodující položkou vzhledem ke škrtům ve zdravotnictví a vzdělání.