Přes 100 lidí bylo zraněno na demonstraci ve městě Siliana, které leží asi 130 kilometrů jihozápadně od hlavního města Tunis. Policie na demonstranty, kteří protestovali proti zpronevěření se politických stran a místních uskupení revoluci, použila slzný plyn. Podle obyvatel se od revoluce nezlepšily sociální a pracovní podmínky v zemi. Jasmínová revoluce, jež začala v prosinci 2010, svrhla tuniského prezidenta Zine al-Abidine Ben Aliho.
Archiv rubriky: Ekonomika
Nezaměstnanost v EU se opět zvýšila
Nejvyšší nezaměstnanost z členských států EU vykazují Španělsko, Portugalsko a Řecko. Bez práce jsou především mladí lidé, v nejbližších týdnech se přitom neočekává zlepšení. Jen nezaměstnanost eurozony se zvýšila v říjnu na 11,7 %, o místo přišlo dalších 173 000 lidí. Evropská komise vyzvala vlády členských zemí, aby se na zvyšující nezaměstnanost zaměřily, především doporučuje reorganizaci centrálních a lokálních vlád, reformu daní, změny ve financování veřejného sektoru či systému zdravotnictví.
Některé parlamenty eurozony čeká hlasování o záchranném balíčku pro Řecko
V úterý se dohodli ministři financí eurozony na odpouštění dluhu Řecku a poskytnutí půjčky, dohodu nicméně musí schválit ještě čtyři parlamenty eurozony. V Německu se předpokládá schválení, neboť opoziční demokraté a zelení podporují pomoc Řecku. Podobně by měl balíček projít i v Nizozemsku a Finsku, které do dohody začlenilo své podmínky, ve Francii parlament hlasování spojuje s hlasováním o rozpočtu na rok 2013. Další země eurozony jednat o finanční pomoci nemusí.
Argentina získala více času na splácení dluhů
Latinskoamerická země dostala více času na vyjednávání se zahraničními investory, kteří se soudí za nevyplacení dluhopisů v hodnotě 1,3 miliard USD v roce 2011. Další soudní jednání proběhnou v únoru. Podle dřívějšího rozhodnutí soudu v New Yorku měla země do 15. prosince vložit požadované peníze na zvláštní účet, kde by s nimi nemohla disponovat, dokud nebude případ uzavřen. Argentinská prezidentka Cristina Fernandez de Kirchener to nazvala „soudním kolonialismem“ a uvedla, že do konečného rozhodnutí země „nevyplatí jediný dolar“. V roce 2001 Argentina nezvládla vyplatit 100 miliard USD na dluhopisech, od roku 2003 země restrukturalizovala enormní státní dluh dvakrát.
Ropná společnost BP nemůže dočasně uzavírat kontrakty s americkou vládou
Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) uvedla, že důsledkem „nedostatečné obchodní integrity“ nemůže dočasně ropná společnost BP uzavírat nové smlouvy s americkou vládou. Zatím není jasné, jak dlouho zákaz potrvá. Firma BP je zodpovědná za výbuch na plošině Deepwater Horizont v Mexickém zálivu v roce 2010. „Vyloučení je běžná praxe, když se firma zodpovídá z trestné činnosti,“ v prohlášení uvedla EPA. Společnost BP přislíbila, že na odstranění škod dá 14 miliard USD. Dočasné vyloučení nemá mít podle EPA a BP vliv na již uzavřené kontrakty s americkou vládou.
USA požaduje nové sankce na Irán
Návrh sankcí, které sníží globální obchod s íránským sektorem energetiky, dopravy a minerálů, v současnosti vypracovává americký Senát. Cílem je zvýšit tlak na Írán, aby se přestal obohacovat uranem, který by mohl být použit na výrobu zbraní. Země odmítá, že by byl uran používán na zbrojní účely. Senát navrhne, aby byly stíhatelné i banky, které se na transakcích budou podílet. Na černé listině by se mohla objevit osoba nebo organizace, která by byla ve spojení s íránskou vládou a prodávala jí nerostné suroviny.
Afghánská Kabul Bank pravděpodobně zpronevěřila až 900 milionů USD do rukou domácí politické elity
Vyplývá to z výsledků auditu zpracovaného dvěma nezávislými auditorskými společnostmi, jehož výsledky zveřejnily The New York Times. Kabul Bank měla poskytnout od roku 2010 úvěry přesahující 900 milionů USD pouhým 19 osobám a společnostem napojeným na vládnoucí afghánské elity. Úvěry byly zprostředkovány na základě falšovaných razítek a padělaných dokumentů. Většina peněz byla tímto způsobem pravděpodobně nenávratně ztracena. Jedním z podezřelých z provádění nelegálních transakcí je i bratr současného prezidenta Hamida Karzaiho Mahmoud. Podezření z korupce v Kabul Bank vedlo v roce 2010 téměř ke krachu této instituce. Rozsáhlé investice zahraničních investorů, kteří se obávali důsledku pádu Kabul Bank na křehkou afghánskou ekonomiku, tento finanční ústav zachránily. Odborníci se však obávají, že se situace v bance, do níž stále proudí většina zahraničního kapitálu, bude opakovat.
Ministři financí eurozony našli shodu, Řecku získá dalších 51 miliard USD
Na jednání v Bruselu se ministři financí eurozony shodli na nezbytné finanční pomoci pro Řecko v podobě odpuštění dluhu ve výši 51 miliard a dohodli se na půjčce Řecko, která by měla činit až 57 miliard USD. Podle řeckého premiéra Antonis Samaras jde o „nové začátky Řecka“. Díky pomoci by se mělo Řecko ekonomicky zotavovat tak, aby v roce 2020 jeho státní dluh dosáhl 124 % HDP.
Bank of England má nového guvernéra, stal se jim Mark Carney
Do jedné z nejvýznamnějších institucí anglické ekonomiky Bank of England byl jmenován Mark Carney, který působil na pozici guvernéra Kanadské centrální banky, oficiálně se postu ujme v květnu příštího roku. V čele Bank of England bude Carney pět let, banka byla bez guvernéra od června, kdy rezignoval Mervyn King. Plat nového guvernéra Carney by se měl pohybovat kolem 998 000 USD ročně.
Ministři financí eurozony se sešli k dalšímu jednání, tématem je balíček pro Řecko
V Bruselu se koná již v pořadí 3 jednání ministrů financí eurozony během posledních 2 týdnů, aby projednali finanční balíček v hodnotě 40 miliard USD pro Řecko. Jednání jsou podle ministrů blízko dohodě. Ministři se rovněž musí dohodnout s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), jak pomoci Řecku snížit jeho státní dluh, který by se měl v příštím roce vyšplhat k 190 % HDP. „Jsme blízko dohody. Je nutné vyslat jasné politické stanovisko nejenom pro Řecko, ale celou eurozonu,“ řekl španělský ministr financí Luis de Guindos.
V Indii se mají sejít parlamentní strany k projednání ekonomických reforem
Vládní koalice v Indii svolala jednání, k němuž přizvala všechny parlamentní strany, aby projednaly ekonomické reformy a možnost otevření maloobchodního odvětví zahraniční konkurenci. K jednání by mělo dojít během pondělí. Opozice reformy kritizuje a tvrdí, že otevření maloobchodního odvětví zahraničí dopadne negativně na malé podnikatele. Vláda naopak argumentuje, že reformy jsou důležité znovu nastartování ekonomiky. Podle vládního návrhu mohou velké nadnárodní firmy koupit až 51 % podílu v maloobchodním sektoru.
Jednání o rozpočtu EU skončilo bez dohody
Na summitu v Bruselu se představitelé 27 států nedohodli na podobě rozpočtu EU na roky 2013 až 2020. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy řekl, že dohoda by mohla být dojednána na začátku příštího roku. Sporným bodem je, zdali se rozpočet navýší či naopak sníží, Velká Británie chce zabránit dalšímu zvyšování rozpočtu, země jižní Evropy se naopak snižování obávají.
Bouře Sandy napáchala ve státě New Jersey škodu za 29,4 miliard USD
Podle předběžné zprávy, kterou zveřejnil guvernér Chris Christie, se škody ve státě New Jersey za bouři Sandy vyšplhají k 29,4 miliardám USD. Jde podle slov guvernéra „jen o předběžný a hodně konzervativní odhad“, celková výše škod tak může být vyšší. Minulý týden guvernér státu New York Andrew Cuomu řekl, že chce požádat federální vládu o pomoc v hodnotě 30 miliard USD. Bouře Sandy zasáhla minulý měsíc severovýchodní pobřeží USA a Karibik.
Eurozona čelí největšímu poklesu od roku 2009, v pátek má pokračovat jednání o rozpočtu EU
Ekonomika eurozony poklesla v posledním čtvrtletí na úroveň krize v roce 2009, sektor služeb, který patří k největším, ve velkém propouštěl. „Vyhlídky ekonomiky jsou čím dál tím horší, jak se blížíme ke konci roku,“ řekl ekonom Chris Williamson. Pesimističtěji podle něj vyhlížejí rok 2013 především německé společnosti. V pátek bude pokračovat jednání o rozpočtu EU na příštích 7 let, německá kancléřka Angel Merkelová se domnívá, že se dohody nedosáhne. V roce 2007 se rozpočet EU zvýšil o 4,8 %, některé země v čele s Velkou Británií požadují, aby se rozpočet snížil a nenavyšoval, Evropská komise je opačného názoru.
Dolní komora italského parlamentu schválila rozpočet plný úspor
Rozpočet, který zahrnuje snižování mezd a zvyšování daní, prošel dolní komorou parlamentu, senát by o něm měl hlasovat do vánoc. Vláda premiéra Mario Montiho se snaží snížit dluh veřejných financí, pro rozpočet hlasovalo 372 poslanců a 73 bylo proti. Rozpočet nakonec zvyšuje o 1 % horní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na 22 %, dolní sazba zůstává na navzdory plánovanému zvýšení na 10 %.
Situace mezi Súdánem a Jižním Súdánem se znovu přiostřuje
Nedávno uzavřená dohoda ohledně transferu ropy začíná být ohrožena, napětí mezi oběma státy se v posledních dnech zvýšilo poté, co ani jedna strana nechce stáhnout své vojáky ze sporných pohraničních oblastí. Jižní Súdán obvinil súdánskou armádu z bombardování hranice a zabití jednoho civilisty. Súdán nařčení popřel a tvrdí, že rebelové podporovaní jihosúdánskou vládou bojují uvnitř Súdánu asi 40 km daleko od společné hranice. Přitom jakkoliv zpoždění obnovení transferu ropy bude mít negativní následkem pro obě země.
Představitelé EU začali jednat o podobě rozpočtu EU na 7 dalších let
V Bruselu začalo jednání nad výší 7letého rozpočtu EU, některé země požadují snížení rozpočtu, k němuž přistupují i vlády na národní úrovni. Státy bývalého komunistického bloku v čele s Polskem nicméně chtějí nechat rozpočet na minimálně stávající výši, země, jako je například Velká Británie, požadují úsporná opatření, mluví se o 1 245 miliardy USD úspor. Francie se postavila proti škrtům v zemědělství, do něhož EU vložila 37,5 % z celkové rozpočtu, země střední a východní Evropy naopak odmítají snížení peněz ve fondu Soudržnost, na něhož jde 32 % z celkového rozpočtu.
Putin: Vstup Ruska do Světové obchodní organizace negativně ovlivňuje ruskou ekonomiku
Podle prezidenta Vladimira Putina některá pravidla Světové obchodní organizace (WTO), do níž vstoupilo Rusko v srpnu letošního roku, negativně dopadají na ruskou ekonomiku a to sebou přináší vyšší nezaměstnanost a škrty ve státním rozpočtu. V ohrožení podle ruského prezidenta je domácí chov zvířat, sektor výroby zemědělských strojů a lékařského vybavení, automobilový, farmaceutický, textilní a potravinářský průmysl. Podle agentury Reuters je navíc Rusko připraveno napadnout pravidla EU v tzv. třetím energetickém balíčku, který omezuje společnost Gazprom s nakládáním evropského plynového potrubí.
Jednání ministrů financí eurozony o pomoci Řecku selhalo
Řecku se podle ministrů podařilo přijmout úsporná opatření ke snížení státního dluhu, nicméně eurozona bude potřeba více času na dořešení technických záležitostí ohledně dalšího balíčku pomoci. Ministři by se měli sejít opět příští pondělí. Řecko, aby se vyhnulo insolvenci, musí obdržet od evropského společenství finanční injekci. Do roku 2020 by země měla snížit svůj státní dluh ze současných 189 % HDP na 120 % HDP. Zatímco ministři financí eurozony souhlasí s rozšířením termínu na snížení rozpočtu o 2 roky, Mezinárodní měnový fond (MMF) rozšíření odmítá.
Japonský export klesá již pátým měsícem za sebou
Důsledek nižšího zájmu ze strany Číny a EU klesl japonský export již 5 měsíců za sebou, celkové příjmy z exportu poklesly v říjnu 6,5 %. Japonská ekonomika je závislá na exportu, jeho snížení může negativně ovlivnit hospodářský růst země. Navzdory teritoriálním sporům Japonska a Číny, kdy si obě země dělají nárok na ostrovy v Jihočínském moři, je Čína největším obchodním partnerem východoasijské země.
Agentura Moody’s snížila Francii rating
Ratingová agentura Moody’s snížila evropské zemi nejvyšší hodnocení z AAA na AA1 důsledkem negativního výhledu ekonomiky. Agentura Moody v prohlášení uvedla, že riziko odchodu Řecka z eurozony, stagnace ekonomického rozvoje a pravděpodobnost, že Francie bude muset pomoct jiným evropským zemím z dluhové krize, přispěly ke snížení ratingu. Konkurenční agentura Standard & Poor snížila Francii rating již v lednu. „Důvodem je i nepružnost pracovního trhu a nízká úroveň inovace, která povede ke ztrátě konkurenceschopnosti a následně erozi exportně orientovanému francouzskému průmyslu,“ prohlásila agentura.
Čína a Demokratická republika Kongo se dohodly na satelitní komunikace
Po Nigérii je Demokratická republika Kongo druhou africkou zemí, které má disponovat satelitní komunikací prostřednictvím satelitu CongoSat-01. Provoz má být podle čínské státní agentury Xinua zahájen během 3 let z čínské provincie Sichuan. Očekává se, že satelit pokryje celou jižní a střední Afriku. Dohoda byla v sobotu podepsána mezi Národní sítí satelitní telekomunikace Demokratické republiky Kongo (Renatelsat) a čínskou Great Wall Industry Corporation.
Společnost Total prodá 20 % akcí v nigerijské rafinerii čínské firmě
Dvacetiprocentní podíl v nigerijské pobřežní rafinérii OML 138, v níž má podíl i Chevron, Exxon a kanadský Nexen, získá čínská státní společnost Sinopec. Prodej akcií v hodnotě 2,5 miliard USD oznámila francouzská společnost Total, celou transakci musí ještě schválit nigerijská vláda. V červenci firma Total oznámila, že do roku 2014 plánuje prodat ropná aktiva ve výši 15 až 20 miliardy USD, aby získala peníze na nové projekty. Obchod přichází nicméně v době, kdy čínská ekonomika zpomalila svůj růst, společnost Sinopec v posledních 3 měsících vykázala pokles zisku.