Americký ministr obrany Leon Panetta upozornil, že vojáky NATO čekají další boje, předtím než dojde k jejich stažení v roce 2014, jak bylo dohodnuto na summitu Severoatlantické aliance v Chicagu. Hnutí Taliban, které dlouhodobě bojuje proti silám NATO v Afghánistánu, zatím nepřistoupilo na další mírové rozhovory a podle ministra Panetty je stále aktivní. Vědomí brzkého odchodu vojsk Severoatlantické aliance může dle Panetty aktivitu Talibanu ještě zvýšit. Taliban operuje z prostor v Pákistánu, kde je pro vojáky NATO obtížné zasáhnout, především kvůli špatným vztahům Pákistánu a USA.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Thajsko odškodní první část obětí politického násilí
Finanční kompenzaci obdrží přes 500 obětí politického násilí, které se odehrávalo v Thajsku mezi lety 2005 až 2010. Celkem vláda vyplatí poškozeným přes 18 milionů USD. V zemi vypukly nepokoje po ústavní a politické krizi, která v září 2006 vyvrcholila vojenským převratem, při kterém byl svržen premiér Thaksin Šinawatra. Situace v zemi se uklidnila na konci roku 2010, kdy došlo k ukončení mimořádného stavu a vláda vyhlásila program na podporu obyvatel. Jeho součástí bylo například zvýšení minimální mzdy, mezd státních zaměstnanců či zjednodušení poskytování půjček zemědělcům.
Americký bezpilotní letoun zaútočil na pákistánskou oblast Severního Waziristánu, útok si vyžádal čtyři oběti
Jedná se již o třetí útok během posledních tří dnů. Podle vyjádření americké strany se oběťmi útoku stali příslušníci Talibanu, tato informace nicméně není ověřená. Vzájemné vztahy mezi USA a Pákistánem se zhoršily po incidentu v listopadu roku 2011, při kterém zahynulo 24 pákistánských vojáků. Pákistán v reakci na tuto událost uzavřel zásobovací cesty do Afghánistánu, jejichž znovuotevření bylo nyní projednáváno na summitu NATO v Chicagu. Během něho ovšem nedošlo k dohodě mezi zeměmi. Pákistán znovuotevření zásobovacích cest podmínil zvýšením tranzitních poplatků na dvacetinásobek ceny platné před jejich uzavřením. USA tento návrh zamítly. Znovuotevření pákistánské trasy, která zprostředkovávala 50% zásobování, je klíčové z hlediska plánovaného stažení vojsk Severoatlantické aliance v roce 2014. Vztahy mezi zeměmi se zhoršily také po uvěznění pákistánského lékaře, který pomohl americké CIA při dopadení Usámy bin Ládina. USA oznámily, že omezí finanční pomoc poskytovanou Pákistánu.
Spojené státy americké zvažují uvalení sankcí na nigerskou ozbrojenou skupinu
USA zvažují zařazení nigerijské ozbrojené skupiny Boko Haram za zahraniční teroristickou organizaci. Podle amerických diplomatů ztratila skupina díky svým násilným metodám podporu většiny obyvatel. Toto zařazení znamená pro skupinu rozsáhlé sankce, například zmrazení finančních aktiv.
Salafisté se v Tunisku střetli s policií
Stovky Salafistů, stoupenců puritánské interpretace islámu, na protest proti zatčení 4 mužů, kteří napadli obchody s alkoholem, zaútočily na bary a obchody a střetly se s policií v tuniském městě Jendouba. Poté, co Salafisté napadli policejní stanici a tři obchody ve městě, policie je rozehnala slzným plynem. Salafisté požadují zákaz požívání alkoholu a zavedení islámského práva šaría. V polovině května získala v zemi licenci první salafistická politická strana.
Americký velvyslanec Michael McFaul obvinil Rusko z podplacení Kyrgyzstánu
Velvyslanec USA v Rusku Michael McFaul obvinil Rusko z toho, že vedlo jednání s bývalým kyrgyzským prezidentem Kurmanbekem Bakiyevem a podplatilo kyrgyzské orgány, aby došlo ke zrušení americké vojenské základny Manas, nacházející se na území tohoto středoasijského státu. Na konci minulého roku současný prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambaev prohlásil, že od června 2014 nesmí být na letecké základně v Manasu nadále přítomni američtí vojáci. Prezident rovněž vyloučil možnost použití této základny pro útok na Írán. Podle slov Michaela McFaula se problém přítomnosti americké armády v Kyrgyzstánu nakonec podařilo vyřešit na základě jednání uskutečněného mezi prezidenty Ruska a Spojených států, jehož výsledkem je přetvoření vojenské základny Manas u Biškeku na tranzitní základnu.
Jižní Korea a Austrálie povedou první společné námořní cvičení
Cvičení se bude konat příští týden v oblasti pobřežních vod jihokorejského ostrova Jeju, který se nachází mezi Žlutým a Východočínským mořem. Cvičení bude trvat celkem dva dny a zúčastní se ho na 10 válečných lodí a ponorek. Na pravidelném konání námořních cvičení se dohodli ministři zahraničí obou zemí na konci minulého roku.
Na hranicích Mali a Burkina Faso propukly boje
Nejméně 30 lidí bylo zabito poté, co se střetli farmáři z etnika Dogon s kočovnými pastevci z etnika Fulani na hranicích Mali a Burkiny Faso. Boje, které propukly v úterý večer, se odehrály asi 15 kilometrů od malijského města Sari. Fulani měli se svrženým malijským prezidentem Amadou Toumani Touré dohodu, že mohou v určených koridorech přecházet hranice mezi oběma státy za lepší půdou.
Austrálie přislíbila 100 milionů USD pro Afghánistán
Tuto finanční pomoc oficiálně potvrdila na summitu NATO v Chicagu předsedkyně australské vlády Julia Gillard. Tato částka by měla postupně přibývat do vytvořeného fondu mezi lety 2015 až 2018. Austrálie původně slibovala 300 milionů USD, nakonec ovšem navrhla tuto sumu. Celkem však Afghánistán podle tvrzení tamní vlády potřebuje k udržení národní bezpečnosti celkem 4,1 miliardy USD.
Mexičané pochodovali za mír na západě země
Na 30 000 Mexičanů se sešlo v západomexickém městě Guadalajara, aby svým pochodem dali najevo svůj nesouhlas s pokračující válkou drogových kartelů a také s postojem mexické vlády. Podle rektora Univerzity v Guadalajaře Marca Antonia Cortese Guardada je ,,povinností vlády své občany v době násilí chránit“. Dodal, že ,,by vláda prezidenta Felipe Calderóna měla nyní jednat rychle a efektivně, aby zvrátila násilí spojené s drogovou válkou“. Právě intenzivnější boj proti drogovým kartelům vláda prezidenta Calderóna v roce 2006 započala. Od té doby stála na 50 000 životů.
Guatemala a Honduras se v boji proti násilí chtějí inspirovat Salvadorem
Guatemalu a Honduras zaujala především politika snažící se o příměří mezi gangy, což vede ke snížení kriminality a násilí. Ministři obrany všech 3 zemí se již setkali a společně plánují strategii boje proti násilí. Guatemala, Honduras a Salvador tvoří tzv. Severní trojúhelník – jedná se o nejnebezpečnější oblasti střední i jižní části kontinentu.
Jeden z velitelů mexického drogového kartelu Los Zetas byl zatčen
Mexická armáda zatkla Daniela Elizonda Jesuse Ramiréze v souvislosti s obchodem s drogami a násilnou trestnou činností. Mimo jiné je spojován s se smrtí 49 lidí, jejichž těla nalezla policie v plastových pytlích 13. května tohoto roku. V souvislosti s drogovou kriminalitou a násilnostmi umírá každoročně v Mexiku několik tisíc lidí.
Nepálská vláda žádá o prodloužení lhůty nutné k vytvoření nové ústavy
Aktuálně platná lhůta je stanovena na tuto neděli. Z důvodu komplikovaných sporů ohledně hranic a názvů státu, a zejména potom klíče, podle kterého by měly vznikat, ale vláda žáda o tříměsíční odklad. Nová ústava by měla přinést řešení nestability v zemi, kterou je Nepál zmítán od ukončení občanské války a svržení monarchie v roce 2006. Na území Nepálu žije přibližně 100 etnických skupin a většina z nich požaduje vytvoření vlastních územních provincií. Situaci komplikuje také nejednoznačný názor ústavodárného shromáždění. Maoisté, kteří drží 40% křesel, podporují koncept rozdělení země na základě etnické příslušnosti. Naopak nepálská centristická strana upozorňuje, že tento koncept naruší sociální smír v zemi.
Čína a Bulharsko sdílejí své zkušenosti ohledně boje proti terorismu
Oficiální čínská delegace navštívila v pondělí Speciální útvar pro boj proti terorismu na Ministerstvu vnitra Bulharska. Delegaci vedl Wang Lequan, člen ústředního výboru čínské Komunistické strany. Policisté z bulharské jednotky ukázali čínským hostům jejich specializované dovednosti a techniky na cvičišti jednotky ve městě Vranya. Wang Lequan Bulharům poděkoval za sdílení jejich zkušeností a vyjádřil naději, že tato spolupráce se bude nadále utužovat.
V Barmě se konaly největší demonstrace od roku 2007
Barmská vláda žádá občany o trpělivost. Nedělní a pondělní protestní akce poukázaly na nespokojenost občanů s omezením dodávek elektřiny. V současné době má většina z nich přístup k elektřině pouze 4 hodiny denně. Podle oficiálního vyjádření vlády jsou omezení dodávek způsobeny vysokým nárůstem objemu spotřeby v letním období.
Skončil summit NATO v Chicagu
21. května skončil dvoudenní summit NATO v Chicagu. Cílem summitu bylo nalézt shodu ohledně situace v Afghánistánu. Generální tajemník a většina delegátů NATO podpořili plán amerického prezidenta Baracka Obamy stáhnout vojska z Afghánistánu v roce 2014. Francouzský prezident Francois Hollande chce stáhnout francouzské jednotky již v roce 2012. Na summitu došlo také ke shodě na vytvoření nové mise NATO, která začne fungovat po stažení vojsk v roce 2014 a jejím cílem bude výcvik a instruktáž afghánských ozbrojených sil. Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen zdůraznil, že se jednalo o největší summit v dějinách NATO.
Prozatímní malijský prezident byl napaden demonstranty
Prozatímní prezident Dioncounda Traore utrpěl drobná poranění hlavy poté, co demonstranti obsadili na několik hodin vládní palác. Důvodem bylo obvinění demonstrantů, že prozatímní prezident Traore byl členem svržené vlády, která má být zodpovědná „za desetiletí hrůzovlády“. Vůdce vojenského převratu z 22. března Amadou Sanogo útok odsoudil. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) žádá prošetření celého incidentu a potrestání viníků.
Lékaři bez hranic musí omezit svou činnost v Darfúru
Na základě vládních omezení a ztíženého získávání povolení pro přepravu zdravotnických potřeb musela organizace Lékaři bez hranic (MSF) pozastavit většinu své činnosti v oblasti Jebel Si na severu Darfúru. Podle MSF se desetitisíce lidí ocitnou bez zdravotní péče. Konflikt v Darfúru začal v roce 2003, přes mírovou operaci OSN organizace MSF hlásí i nadále boje.
Severní Korea pohrozila posílením svého jaderného programu, pokud USA nesníží svůj diplomatický nátlak
Představitelé KLDR prohlásili, že posílí svůj jaderný program, pokud USA nesníží svůj diplomatický tlak vůči Severní Korey. Pohrozili také protiopatřeními vůči americkému nátlaku, ale nespecifikovali jaké. Podle expertů lze ze satelitních snímků pozorovat zvýšenou aktivitu v oblasti severokorejských jaderných výzkumných center. USA pohrozily dalšími protiopatřeními, pokud se KLDR odhodlá k dalšímu jadernému testu.
Kolumbie nabídla pomoc Venezuele v boji proti FARC
Po útoku této kolumbijské levicové guerrily na území Venezuely prezident Kolumbie Juan Manuel Santos nabídl pomoc s bojem proti této skupině svému venezuelskému protějšku Hugovi Chávezovi. Pomoc by se měla skládat především z odhalování plánů FARC na venezuelském území. V rámci pomoci budou vyslány 2 brigády kolumbijských vojáků do venezuelsko-kolumbijského pohraničí.
V Česku vznikne výcvikové centrum pro piloty vrtulníků NATO
Návrh na vytvoření společného výcvikového centra pro piloty vrtulníků v České republice byl schválen na summitu NATO v Chicagu. Koncept Mnohonárodního centra pro letecký výcvik (MATC) má prozatím zajištěnou finanční podporu na dva roky a bude se nadále rozvíjet. Na projektu se zřejmě budou podílet USA, Slovensko a Chorvatsko, diskutuje se i o dalších zemích. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen uvedl, že podobných projektů Aliance schválila již dvacet.
V souvislosti se zemětřesením bylo v Itálii evakuováno již více než 6000 osob
Kvůli zemětřesení v regionu Emilia-Romagna na severu Itálie bylo již evakuováno více jak 6000 osob a premiér země Mario Monti se z tohoto důvodu vrátil dříve ze summitu NATO. Většina z vysídlených obyvatel se nyní nachází v provizorních stanových táborech. Došlo k poškození i řady historických budov, škody prozatím nebyly vyčísleny.
Severoatlantická aliance spustila prozatimní protiraketový štít
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na summitu v Chicagu prohlásil, že Severoatlantická aliance spustila prozatímní protiraketový štít v Evropě. Protiraketové střely jsou umístěny na válečné lodi ve Středozemním moři. Postupně se má zvýšit počet lodí nesoucích protiraketové střely na 4. Tento krok vyvolal obavy ze strany Ruské federace. Generální tajemník Rasmussen prohlásil, že NATO přizvalo ruskou stranu k jednání o protiraketové obraně a k zapojení se do jejího fungování. Otázka protiraketového štítu poškozuje vztahy USA a Ruské federace. Napětí v této otázce vyvrcholilo na počátku května, kdy ruský generál Nikolai Makarov pohrozil možností preemptivního úderu.