Energetická závislost byla jedním z témat jednání ruského prezidenta Vladimíra Putina s německou kancléřkou Angelou Merkel. V současné době již funguje první větev plynovodu Nord Stream, byla také dokončena instalace druhé podmořské větve, přes kterou ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012 poputuje plyn ke spotřebitelům v Německu. K tématu růstu závislosti Německa a dalších evropských zemí na Rusku prezident Putin uvedl, že dodávky ruského plynu do Německa se ve srovnání s předkrizovým obdobím nezvyšují a ve struktuře německé spotřeby primárních energetických zdrojů podíl Ruska neroste. Kancléřka ve svém komentáři na téma energetické závislosti na Rusku rovněž zdůraznila, že v Evropě existují i jiné zdroje dodávek plynu, například Norsko, takže energetická závislost evropským zemím nehrozí. Ruský prezident dále informoval německou kancléřku o tom, že Velká Británie a skandinávské země také projevily zájem o dodávky plynu přes Nord Stream.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Prezidenti Francie a Ruska se neshodli v otázce odchodu syrského prezidenta Bashara al-Assada
Francouzský prezident Francois Hollande prosazoval na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v otázce krize v Sýrii další vyvíjení tlaku a větší sankce. Hollande dále uvedl, že jediným politickým řešením situace je odchod Bashara al-Assada z funkce prezidenta. Podle ruského prezidenta však musí o sankcích nejdříve jednat Rada bezpečnosti OSN, neboť sankce nemusí být vždy účinné. Odchod al-Assada z funkce podle Putina není žádné řešení.
Čína zatkla vysoce postaveného státního úředníka z důvodu podezření ze špionáže
Podle informací agentury Reuters se jedná o vysoce postaveného úředníka ministerstva státní bezpečnosti, který čelí obvinění z provádění špionáže pro americké tajné služby. Americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton odmítla událost komentovat. K zatčení mělo dojít na počátku letošního roku, informace nebyly zveřejněny z důvodu ohrožení vzájemných vztahů mezi zeměmi. Pokud se obvinění potvrdí, bude se jednat o nejzávažnější špionážní aféru od roku 1985.
Došlo ke střetů Srbů s jednotkami KFOR v severním Kosovu
K incidentu došlo v pátek ve vesnici Rudar, údajně byly zraněny nejméně 3 osoby. Američtí vojáci mise KFOR během incidentu hodili na Srby, kteří se snažili dostat k barikádě v obci Dudin Krsh, slzný plyn. Mluvčí jednotek KFOR Uwe Nowitzki uvedl, že mírová jednotka tento akt násilí důrazně odsuzuje.
Německo a Rusko chtějí, aby situace v Sýrii byla řešena politickými prostředky
Zprávu potvrdila německá kancléřka Angela Merkel v pátek po setkání s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. „Oba jsme se vyjádřili jasně, že požadujeme politické řešení. Annanův plán (zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států) může být výchozím bodem, ale vše musí být řešeno v Radě bezpečnosti OSN,“ dodala Merkel. Jedná se tak o reakci na možnost vojenského zásahu v Sýrii, která byla diskutována po incidentu ve vesnici Houla.
Venezuela zakázala prodej zbraní civilním osobám
Do dnešního dne všichni, kdo vlastnili zbrojní pas, si mohli v zemi legálně zakoupit zbraň. Nový zákon týkající se zbraní nově povoluje koupi zbraní pouze armádě, policii a bezpečnostním společnostem. Tímto zákonem chce venezuelská vláda bojovat proti kriminalitě v zemi – hlavní město země Caracas totiž platí za jednu z nejnebezpečnějších oblastí jižní Ameriky.
V Indii probíhá série stávek na protest proti zvýšení cen paliv
Stávky iniciovala indická opoziční strana na protest proti navýšení cen pohonných hmot, ke kterému došlo minulý týden. Stalo se tak po více než 6 měsících, kdy byly ceny zmraženy. Ropné společnosti navýšily ceny pohonných hmot o 11% a jedná se tak o největší jednorázové zdražení posledních 10 let. Stávky probíhají téměř ve všech 28 indických státech a ochromily zejména veřejnou dopravu a chod státních a vzdělávacích institucí.
Německá kancléřka se bude snažit přesvědčit ruského prezidenta k zesílení tlaku na Sýrii
Před očekávanou návštěvou Vladimira Putina v Berlíně oficiální zástupce německé vlády sdělil, že během společného jednání chce německá kancléřka Angela Merkel na ruského prezidenta apelovat, aby učinil správné rozhodnutí ohledně syrské otázky a zesílil tlak na režim syrského prezidenta Bašára al-Assada. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v interview pro agenturu Reuters však v souvislosti s tímto tématem zdůraznil, že pozice Ruska vůči syrské otázce je tvrdá a dobře odůvodněná a že „pokusit se ji změnit bude pravděpodobně marné“.
Podle mluvčí mise OSN se súdánské jednotky stahují ze sporné oblasti
Podle mluvčí peacekeepingových misí OSN Josephine Guerrero se súdánské jednotky stahují ze sporné oblasti Abyei. Stažení jednotek Súdánu nařídila OSN. Rada bezpečnosti varovala obě znepřátelené země, že na ně uvalí sankce, pokud se nezřeknou násilí a nebudou jednat o míru. Mluvčí ozbrojených sil Jižního Súdánu Philip Aguer prohlásil, že je ke zprávě o stažení súdánských vojsk skeptický.
Nositelka Nobelovy ceny v Jemenu kritizovala útoky amerických bezpilotních letadel
Jemenská nositelka Nobelovy ceny míru Tawakul Karman kritizovala útoky amerických dronů v Jemenu proti cílům teroristické sítě Al-Kaida. Podle jejího názoru většina obětí těchto útoků nepochází z řad teroristů, ale z řad civilního obyvatelstva. Přes své výhrady ocenila příspěvek USA a mezinárodního společenství v boji proti terorismu v Jemenu.
Některé státy vypověděly syrské diplomaty na protest proti masakru ve vesnici Houla
Poté, co generální tajemník OSN Ban Ki-Moon nařídil vyšetřit incident ve vesnici Houla , některé státy reagovaly vypovězením syrských diplomatů. Ke kroku se slovy francouzského prezidenta „po jednáních na vysoké úrovni s britským premiérem Davidem Cameronem“ rozhodla Francie, Velká Británie, Německo, Itálie a Austrálie. Stejný krok potvrdil i kanadský ministr zahraničních věcí John Baird.
Bývalý prezident Srbska Slobodan Miloševič měl 2200 agentů pracujících pro srbskou státní bezpečnostní službu ve všech státech bývalé Jugoslávie
Poslední forum v Bruselu, kterého se zúčastnili bývalí agenti a zástupci kdysi socialistických zemí, nyní členů NATO, mělo za cíl analyzovat činnost bývalých státních bezpečnostních služeb od roku 1949 do roku 2010. Výsledky diskuze ukazují, že bývalý srbský prezident Slobodan Milosevic měl asi 2200 tajných agentů ve všech státech bývalé Jugoslávie, přičemž nejvíce – 700 agentů – pracovalo v Kosovu.
Chorvatsko a Makedonie podepsaly smlouvu o policejní spolupráci
Makedonská ministryně vnitra Gordana Jankuloska a její chorvatský protějšek Ranko Ostojić podepsali ve Skopji smlouvu o policejní spolupráci obou zemí a také protokol o spolupráci během letní turistické sezóny. Jankuloska oznámila, že s Ostojićem dále jednali o možnosti, že by Chorvatsko sdílelo s Makedonií své zkušenosti s euroatlantickou integrací.
Austrálie vyhostila ze země syrského diplomata
Vláda Julie Gillard tímto vyjádřila protest proti masakru v syrském městě Houla. Ministr zahraničních věcí Bob Carr oznámil, že syrský diplomat Jawdat Ali má 72 hodin na to, aby opustil zemi. Austrálie zároveň navýšila sankce, které zahrnují finanční a cestovní omezení a společně s Evropskou unií a Spojenými státy uvalila na Sýrii zbrojní embargo.
Na Zanzibaru při střetu s policí vzplály dva kostely
Stovka stoupenců islamistické skupiny Uamsho, která prosazuje odtržení se ostrova od Tanzanie, se střetla v turisticky vyhledávaném městě Stone Town s policií. Během střetu shořely dva kostely. Protesty vypukly poté, co policie zatkla třicet vysokých členů Uamsho. Přes jednotný stát Zanzibaru a Tanzanie si ostrov ponechává právo na vlastního prezidenta a parlament.
Generální tajemník OSN nařídil pozorovací misi vyšetřit incident ve vesnici Houla.
Syrský velvyslanec v OSN Bashar al-Jaafari ujistil mezinárodní společenství, že syrská vláda je zděšena útokem ve vesnici Houla, kde bylo zabito 108 civilistů, a nařídila vyšetřování. Podle představitelů OSN ovšem syrská vyšetřovací komise není důvěryhodná. Generální tajemník OSN Ban Ki Moon nařídil veliteli pozorovací mise OSN Robertu Moodovi, aby zahájil vyšetřování tohoto incidentu.
OSN odsoudila zabití 108 civilistů ve vesnici Houla v Sýrii
Rada bezpečnosti OSN odsoudila zabití 108 (původní odhad byl 116) civilistů, včetně 49 dětí ve vesnici Houla v Sýrii. Svůj odsudek připojili i generální tajemník OSN Ban Ki-moon a zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan. Rada bezpečnosti se ovšem neshodla v interpretaci těchto útoků. Generální tajemník OSN vyzval všechny strany konfliktu v Sýrii, aby složily zbraně.
Vrcholný představitel amerických ozbrojených sil oznámil možnost vojenské intervence v Sýrii
Podle vrcholného představitele amerických ozbrojených sil generála Martina Dempseyho může eskalující násilí v Sýrii vést až k vojenské intervenci. Upozornil ovšem je válka v Sýrii by byla náročnější než byla operace v Libyi. Spojené státy americké podle generála Dempseyho zvýší diplomatický a ekonomický nátlak na syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Nedávné vraždění ve vesnici Houla ovšem dle Dempseyho ve Spojených státech značně zvýšilo volání po vojenské intervenci.
NATO zakázalo pořizování fotografií v místech bojů
NATO zakázalo nahrávání videa či pořizování fotografií v místech, kde dochází k bojům, kterých se účastní vojenské jednotky Severoatlantické aliance. Zákaz se vztahuje na 36 000 vojáků NATO v Afghánistánu. Tento krok je reakcí na skandál, který vyvolalo zveřejnění fotografií na kterých pózují američtí vojáci s těly mrtvých povstalců. Tento incident poškodil vztahy NATO a Afghánistánu. Vojáci NATO budou nyní smět pořizovat snímky jen na vojenských základnách ve svém volném čase.
Rusko provedlo úspěšný test nové mezikontinentální balistické rakety
Rusko minulý týden provedlo první úspěšný test nové mezikontinentální balistické rakety (ICBM), která je schopna proniknout do obranného systému vyvíjeného v současnosti Severoatlantickou aliancí. Informovala o tom agentura Interfax s odkazem na slova mluvčího Strategických jaderných sil Ruské federace Vadima Kovala. K úspěšnému vypuštění fiktivní hlavice došlo jen několik dní poté, co NATO oficiálně aktivovalo první etapu evropského protiraketového štítu, proti jehož nasazení se Moskva ostře staví z obavy, že může být zaměřen proti jadernému arzenálu Ruska (podle předpokladů Severoatlantické aliance dojde k plnému zprovoznění systému evropské protiraketové obrany v roce 2018). Jednalo se o druhý test nové rakety, první proběhl loni v září a dopadl neúspěšně. Nová raketa zatím nemá oficiální jméno, nejsou známy ani její parametry kromě údajné vylepšené manévrovací schopnosti, kterou disponuje díky využití nového typu paliva, a obtížnější možnosti detekce.
V tibetském hlavním městě Lhasa se během demonstrací proti čínské nadvládě zapálili dva mniši
Přestože od května roku 2011 spáchalo podobný čin více než 30 osob, jedná se o první takový incident, ke kterému došlo v hlavním tibetském městě Lhasa. Prozatím se většina z nich udála mimo území Tibetu, zejména v jihozápadní čínské provincii Sichuan. K události došlo během manifestace proti čínské nadvládě nedaleko posvátného chrámu Jokhang. Jedna z osob zraněním podlehla. Čína za iniciátora těchto akcí a podněcování separatistických tendencí uvnitř Tibetu označuje tibetského duchovního vůdce Dalai Lamu.
Ve Francii byl zatčen vojenský velitel separatistické organizace ETA Oroitz Gurruchaga Gogorza
Potvrdila to agentura AFP. Zatčení vojenského velitele a jeho zástupce Xaviera Arambura proběhlo ve spolupráci francouzských a španělských policistů ve vesnici Cauna na jihozápadě Francie. Druhý zmíněný je dle španělské policie zodpovědný za bombové útoky v Baskicku z roku 2008. Organizace Baskicko a svoboda (ETA) je v USA a Evropě řazená mezi teroristické organizace. V říjnu loňského roku se organizace vzdala násilí, v únoru 2012 se oficiálně omluvila.
Rada bezpečnosti OSN jednala o otázce Sýrie po incidentu ve vesnici Houla
Rada bezpečnosti OSN se sešla, aby projednala situaci v Sýrii. Velitel pozorovatelské mise OSN v Sýrii generál Robert Mood oznámil OSN, že při nedávném incidentu ve vesnici Houla zahynulo 116 civilistů, včetně mnoha dětí. Členové Rady bezpečnosti se ovšem v názorech na tuto událost liší. Podle vyslance Ruské federace při OSN Alexandra Pankina nešlo o vládní útok, protože většina obětí byla zabita jednoduchými zbraněmi. S tímto závěrem nesouhlasil britský velvyslanec Mark Lyall Grant, podle kterého byly vraždy spáchány pomocí těžkého bombardování a dělostřelecké palby, kterou v oblasti disponuje pouze syrská vláda. Rusko odmítlo návrh Velké Británie a Francie na odsouzení tohoto útoku ze strany OSN.