Americký prezident Barack Obama a Ruský prezident Dmitrij Medveděv si nedali při svém rozhovoru na summitu v Soulu pozor na zapnutý mikrofon a obsah jejich hovoru získala média. Prezidenti v něm hovoří o raketovém štítu nad Evropou. Barack Obama ujistil ruského prezidenta, že s ním nalezne společné řešení neshod Washingtonu a Moskvy ohledně raketového štítu v Evropě až po amerických prezidentských volbách, kdy bude mít více flexibility a prostoru k vyjednávání. Otázka raketového štítu v Evropě nadále rozděluje názorově Moskvu a Washington. Slova amerického prezidenta Baracka Obamy vyvolaly kritiku ze strany republikánských politiků v USA.
Archiv rubriky: Dmitrij Medveděv
Prezident Spojených států amerických Barack Obama se sešel s představiteli světových velmocí v Soulu
Americký prezident Barack Obama se v Soulu sešel s čínským prezidentem Hu Jintao a ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Hovořil s nimi o nukleárních a bezpečnostních tématech, především o íránském jaderném programu a o severokorejském plánu vypustit balistickou střelu se satelitem do vesmíru. Představitele Severní Korey Barack Obama upozornil, že balistické střely nezvýší jejich bezpečnost, ale naopak sníží. S čínským prezidentem pak řešil otázku čínského postoje k Severní Korey. S ruským prezidentem poté diskutoval otázku dalšího odzbrojování a zmínil omezení nejen strategických, ale i taktických zbraní. Přestože mezi oběma velmocemi panují neshody, především ohledně Sýrie, tak Dmitrij Medveděv označil vztahy Washingtonu a Moskvy za dobré.
Rusko vyjádřilo podporu mírovým snahám vyslance OSN a Ligy arabských států pro Sýrii
Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyjádřil podporu vyslanci OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annanovi, který se snaží zprostředkovat mírový proces v Sýrii, při jeho návštěvě v Moskvě. Podle Ruska je mírové úsilí vyslance OSN a Arabské ligy poslední šancí, jak zabránit „dlouhé a krvavé občanské válce v Sýrii“, jak uvedl ruská prezident.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv řekl, že Rusko musí být připraveno překonat americký raketový štít
Ačkoli dále pokračují diplomatické rozhovory mezi Moskvou a Washingtonem, tak ruský prezident Dmitrij Medveděv v úterý prohlásil, že Rusko musí být připraveno překonat americký raketový štít. Severoatlantická aliance a Ruská federace nedokázaly nalézt společnou řeč při jednání o fungování raketového štítu. Dmitrij Medveděv zdůraznil, že Rusko musí reorganizovat armádu tak, aby bylo schopno čelit raketovému štítu v Evropě. Ruský premiér Vladimír Putin se stále nevyjádřil, zdali se zúčastní dalších kol vyjednávání se Severoatlantickou aliancí na summitu v Chicagu.
Ruský prezident projednal s vůdci arabských zemí situaci v Sýrii a vysvětlil ruské veto proti rezoluci
V průběhu dnešních telefonických rozhovorů s představiteli Saúdské Arábie, Iráku a Íránu, jejichž hlavním tématem byla situace v Sýrii, vysvětlil ruský prezident Dmitrij Medveděv důvody, které Rusko vedly k uplatnění práva veta při hlasování v OSN. Podle tiskové služby Kremlu prezident uvedl, že „bylo potřeba zabránit snahám některých regionálních a mimo-regionálních zemí využít jimi navrženou rezoluci k realizaci scénáře vnějšího zásahu do vnitřních záležitostí Sýrie“.
Ruský prezident D. Medveděv chce zrušit třetí funkční období prezidentského úřadu
Na setkání s vůdci opozice ruský prezident Dmitrij Medveděv oznámil o svém úmyslu provést změnu ruské ústavy spočívající v tom, že by se stejná osoba nemohla ucházet o post prezidenta Ruské federace pro více než dvě funkční období. Dodatek k ústavě však vzhledem k délce legislativního procesu nebude mít vliv na prezidentské volby, které proběhnou 4. března 2012. Ruský premiér a současně kandidát na prezidentský úřad Vladimir Putin bude kandidovat právě na třetí funkční období. Pokud vyhraje, bude zemi vést po dobu dalších 6 let.
Rusko spustila další radarovou stanici včasného varování v Leningradské oblasti
Radiolokační stanice nové generace jako součást systému varování před raketovým útokem byla spuštěna 11. února v Leningradské oblasti. Oznámila o tom agentura ITAR-TASS s odkazem na oficiálního představitele vzdušně-kosmické obrany RF Alexeje Zolotukhina. Rusko má v plánu spustit v roce 2012 další radiolokační stanice v Irkutském regionu. Na konci roku 2011 byly na základě nařízení ruského prezidenta Dmitrije Medveděva souvisejícího se stagnací v jednaní o evropské protiraketové obraně uvedeny do provozu dvě radarové stanice v Krasnodarském a Kaliningradském kraji.
Turecko chce uspořádat mezinárodní konferenci o Sýrii – jedná s USA i Ruskem
Turecko plánuje uspořádat mezinárodní konferenci o Sýrii s regionálními hráči i světovými mocnostmi ve snáze dále zvyšovat tlak na Sýrii. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu uvedl, že Turecko je rozhodnuto vytvořit široké fórum zemí, ovšem klíčoví jsou pro něj regionální aktéři. Konference by se měla konat v Turecku, nebo jinde v oblasti. Turecký ministr zahraničí již včera při odletu do USA, kde jedná s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton o Sýrii, řekl, že Turecko se chystá učinit vlastní kroky poté, co byla vetována rezoluce v Radě bezpečnosti OSN Čínou a Ruskem. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan by pak dle očekávání ještě dnes měl telefonicky hovořit s ruským prezidentem Dmitrij Medveděvem a na základě výsledku rozhovoru pak dle slov ministra Davutoğlu turecká diplomacie podnikne „další kroky“.
Běloruský prezident A. Lukašenko: „Běloruskou armádu bude financovat Moskva“
Běloruská opozice obvinila prezidenta Alexandra Lukašenka ze zrady národních zájmů po jeho nedávném prohlášení, že běloruská armáda bude částečně financována Moskvou. Informoval o tom ruský deník Kommersant. Možnou účast Ruska ve financování běloruských ozbrojených sil vysvětlil Alexandr Lukašenko tím, že je třeba zvýšit platy vojenského personálu a zajistit vojákům bydlení. Podle běloruského prezidenta již ruský prezident Dmitrij Medveděv slíbil pomoc spočívající v přidělení dodatečných finančních prostředků, zdroje v Kremlu však deník informovaly, že konkrétní rozhodnutí v této věci zatím nebylo přijato. Vůdce běloruské opozičního hnutí Za svobodu Alexandr Milinkevič uvedl, že „žádat o peníze na financování armády je urážka běloruského vojska“. Účast Moskvy na financování ozbrojených sil této země je podle jeho slov ještě nebezpečnější, než přechod Běloruska na ruský rubl.
Angela Merkel přičítá Rusku a Číně vinu za pokračování krveprolití v Sýrii
Německá kancléřka Angela Merkel dnes během tiskové konference uvedla, že poté, co Rusko a Čína vetovaly návrh rezoluce RB OSN, nesou obě tyto země odpovědnost za pokračující krveprolití v Sýrii. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který již dříve vyjádřil znepokojení nad rozhodnutím Ruské federace v syrské problematice, dnes telefonicky jednal s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Tématem jejich rozhovoru byly výsledky jednání ruských představitelů se syrským prezidentem Basharem al-Assadem, které se konalo 7. února. Ruský prezident zdůraznil, že pozice mezinárodního společenství vůči Sýrii musí být objektivní a vyvážená.
Ruský prezident jmenoval nového velvyslance v Libyi
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes jmenoval diplomata Ivana Molotkova, působícího dosud na ruské ambasádě v Egyptě, novým velvyslancem Ruské federace v Libyi. Předchozí velvyslanec Vladimir Chamov byl odvolán během libyjské politické krize v březnu minulého roku.
Rusko oficiálně ukončilo testy mezikontinentálních raket Bulava
Testování mezikontinentální rakety Bulava bylo dnes úspěšně ukončeno, vojenské námořnictvo je nyní začne zařazovat do výzbroje. Oznámil to v úterý ruský prezident Dmitrij Medvěděv. Rakety Bulava se mají od roku 2012 stát základem nové generace ruského jaderného arzenálu. Na konci listopadu avizoval prezident Medveděv ve svém oficiálním prohlášení o tom, jak bude Rusko reagovat na nedostatečný pokrok v jednáních o protiraketové obraně s USA, mimo jiné také modernizaci strategických jaderných sil.
Ukrajina stále doufá ve vytvoření plynového konsorcia s EU a Ruskem
Ukrajina je i nadále pro založení třístranného konsorcia společně s Evropskou unií a Ruskem za účelem řízení ukrajinského plynovodního systému. Oznámil o tom ve středu ukrajinský prezident Viktor Janukovych. Dle současné smlouvy musí Ukrajina dovážet z Ruska ne méně než 33 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Kyjev trvá na snížení jak ceny, tak i objemu dovozu plynu. V srpnu letošního roku ruský prezident Dmitrij Medveděv uvedl, že by Ukrajina mohla získat slevy z ceny zemního plynu, pokud by předložila atraktivní nabídku týkající se přepravy plynu. Kyjev nabídl Moskvě právě vytvoření třístranného konsorcia společně s EU, o nějž však Moskva v té době neprojevila zájem. Minulý týden ruský deník Kommersant uvedl, že by ruská plynárenská společnost Gazprom mohla snížit cenu plynu pro Ukrajinu na 210 – 220 USD za tisíc metrů krychlových v případě, že by Kyjev prodal Rusku část svého plynovodního systému.
V Praze protestovali aktivisté proti průběhu ruských parlamentních voleb
Protestní akci pořádalo Centrum na podporu demokracie a lidských práv Člověka v tísni, zúčastnilo se jí také několik desítek členů ruské komunity žijící v Praze. Prostřednictvím transparentů si účastníci připomněli ruské novináře nebo právníky zavražděné v průběhu posledních let. Demonstrace byla uspořádána v souvislosti s návštěvou ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze, který během rozhovorů připustil, že nedělní parlamentní volby v Rusku mohly provázet nedostatky, dohady však podle jeho slov musí prošetřit příslušné úřady.
Ruský prezident v České republice – řeší se světová témata i vzájemný obchod
Během dvou dní má ruský prezident Dmitrij Medveděv s českými představiteli jednat o ekonomické spolupráci a o dostavbě jaderné elektrárny Temelín, o kterou projevili zájem i Rusové. Ruský velvyslanec v Praze Sergej Kiseljov řekl, že se očekává podpis „významného množství“ obchodních smluv – příkladem může být dohoda o výstavbě železnice v Rusku či opravách ruských vojenských vrtulníků české armády. Řešit se budou i plány NATO a USA na vznik systému protiraketové obrany v Evropě, finanční krize, vztahy mezi Ruskem a EU a dále i arabské nepokoje.
Rusko zahájilo dodávky humanitární pomoci kosovským Srbům
Ruské ministerstvo pro mimořádné situace bude na povel ruského prezidenta Dmitrije Medveděva od zítřka posílat humanitární pomoc kosovským Srbům. První kontingent 25 nákladních automobilů s 284 tunami potravin, přikrývek a nábytku by měl do kosovské Mitrovice dorazit 12. prosince. Oznámil to ruský velvyslanec v Bělehradě, Aleksandar Konuzin, agentuře Itar Tasi.
Rusko nevyhoví 20 000 Srbů v Kosovu v žádosti o ruské občanství, protože dle zákonů nemůže
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukashevich oznámil, že Moskva nevyhoví kosovským Srbům v žádostech o ruské občanství. Podle ruského ministerstva zahraničí to neumožňují současné ruské zákony. Přesto dal podle Lukasheviche ruský prezident Dmitrij Medveděv pokyn svým diplomatům, aby začali hledat jiné způsoby, jak podpořit přes 20 000 Srbů, kteří o ruskou pomoc požádali. Ruské ministrstvo zároveň vyzvalo mezinárodní síly v Kosovu KFOR a EULEX aby zachovávaly neutralitu a nepřidávaly se na jednu ze stran konfliktu.
Vladimir Putin oficiálně kandiduje na post prezidenta ve volbách 2012
Vladimir Putin se stal oficiálním kandidátem vládnoucí strany Jednotné Rusko na post prezidenta Ruské federace. Nominace proběhla dnes na sjezdu strany, kde se svým projevem vystoupil i současný prezident Dmitrij Medveděv. Ten se v dalším volebním období bude ucházet o pozici premiéra. Prezidentské volby jsou naplánovány na 4. března příštího roku. Voliči budou v nadcházejících volbách volit prezidenta poprvé na šestileté období – v listopadu 2008 byla z iniciativy D. Medveděva ruská ústava pozměněna tak, že funkční období prezidenta bylo prodlouženo ze 4 na 6 let a funkční období dolní komory parlamentu ze 4 na 5 let.
Rusko bude na americký program evropské protiraketové obrany reagovat balistickými raketami a radary
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes učinil oficiální prohlášení o tom, jak bude Rusko reagovat na stagnaci v jednání se Spojenými státy o otázce protiraketové obrany: Na základě jeho nařízení má ruské ministerstvo obrany uvést ve městě Kaliningrad do provozu radiolokační stanici systému varování před raketovým útokem. Dále má být posílena ochrana objektů strategických jaderných sil a vypracován soubor opatření, která v případě nutnosti zabezpečí zničení informačních a řídících systémů protiraketové obrany. Dle slov D. Medveděva odmítá Rusko v případě pokračování nepříznivého vývoje postoupit další kroky v oblasti odzbrojení a kontroly zbrojení, a dojde-li k narušení strategické rovnováhy sil, bude země nucena úplně odstoupit od odzbrojovací smlouvy START (tato možnost plyne podle prezidenta ze samotné podstaty smlouvy). Podle D. Medveděva je však ještě stále čas na to, aby státy dospěly k dohodě – Rusko „má politickou vůli k dosažení potřebné dohody, která by mohla otevřít zcela novou kapitolu ve vztazích se Spojenými státy a NATO.“
V Německu byl spuštěn plynovod Nord Stream
Rusko a Německo zahájily provoz plynovodu Nord Stream, který bude dodávat zemní plyn z Ruska do Evropy. Slavnostního otevření ve městě Lubmin se zúčastnil ruský prezident Dmitrij Medveděv i německá kancléřka Angela Merkel spolu s dalšími evropskými představiteli. Ruský prezident prohlásil, že plynovod zvýší energetickou bezpečnost Evropy a mimo jiné také vyzval k ukončení vízové povinnosti pro Rusy.
Země skupiny BRIC jsou ochotné pomoci eurozóně výměnou za reformy v MMF
Země skupiny BRIC jsou připraveny poskytnout finanční pomoc eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF) výměnou za reformy v MMF, oznámil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle ministra Lavrova „jsou členové BRIC připraveni účastnit se společného úsilí včetně poskytování úvěrů podle současných pravidel MMF“. Prohlášení přišlo poté, co se setkal ruský prezident Dmitrij Medveděv s šéfkou MMF, Christine Lagarde. Jaké reformy má Rusko na mysli zatím ruský šéf diplomacie neuvedl, ovšem samotné Rusko již pomoc prostřednictvím MMF přislíbilo, nyní se tedy přidávají také Brazílie, Indie, Jihoafrická republika a Čína.
Rusko chce podpořit eurozónu prostřednictvím MMF
Ruský prezident Dmitrij Medveděv na summitu zemí G20 v Cannes prohlásil, že Rusko jako součást Evropy podpoří eurozónu. „Budeme se podílet na podpoře členských států EU alespoň prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu,“ zdůraznil prezident Medveděv. Dále ruský prezident prohlásil, že G20 se snažila pomocí finančních trhů zabránit zhroucení bankovního systému již před třemi lety, ovšem cena za jakou se tak dělo se ukázala být pro mnohé ekonomiky nesnesitelná. Podle Ruska by se nyní na zajištění udržitelnosti finančních institucí měly primárně podílet velké společnosti a nadnárodní korporace.
Rusko vyzývá syrského prezidenta k reformám, nebo odstoupení
Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyzval syrského prezidenta Bashara al-Assada k provedení slibovaných reforem. Pokud je prezident Sýrie nezačne zavádět, měl by podle ruského prezidenta odstoupit. Rusko ovšem ústy prezidenta Medveděva zdůraznilo, že rozhodovat o odstoupení al-Assada by v žádném případě nemělo NATO ani tlak evropských zemí. Jediným, kdo může podle Rusů přijmout dané rozhodnutí je syrský lid a syrská vláda. Syrská vláda uvedla, že na již zahájila kroky k podniknutí reforem a že navázala kontakt s opozicí, analytici ale varují, že ve skutečnosti v Sýrii hrozí krvavý konflikt, neboť syrská vláda tlačí demonstranty k užívání síly na svou obranu.