Americká velvyslankyně v Radě bezpečnosti OSN Susan Rice den před vyhlášením nezávislosti Jižního Súdánu oznámila, že USA jsou podporovateli myšlenky přítomnosti mírových sil na hranicích nového Jižního a Severního Súdánu a stejně tak v oblasti Modrého Nilu. Dosavadní mírová mise OSN UNMISS, která od roku 2005 v síle 900 mužů monitoruje dodržování příměří mezi oběma stranami, totiž právě vyhlášením nezávislosti Jižního Súdánu zaniká. Nově plánovaná mise UNMISS 2 počítá s přítomností 7000 mužů mírových sil OSN a dalších 900 příslušníků civilních policejních sil.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Kreml bude na zasedání Rady Rusko-NATO klást důraz na libyjskou otázku
Hlavním tématem jednání Rady Rusko-NATO na úrovni velvyslanců, které proběhne 4. července v ruském Soči, bude situace v Libyi. Informovala o tom tisková služba Kremlu. Účastníky zasedání pod vedením generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena přivítá ruský prezident Dmitrij Medveděv.
S. Lavrov kritizuje přijetí gruzínského návrhu rezoluce o jihoosetských uprchlících
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil projednávaní gruzínského návrhu rezoluce OSN bez účasti Abcházie a Jižní Osetie za provokaci. Valné shromáždění OSN ve středu 29. června přijalo rezoluci o uprchlících z Abcházie a Jižní Osetie, která vyžaduje respektování jejich vlastnických práv a umožnění jejich návratu domů. Rusko rozhodnutí ostře kritizuje a označuje iniciativu Gruzie za „extrémně zpolitizovanou“.
Státy Africké unie nebudou akceptovat mezinárodní zatykač vydaný na Muammara Kaddafiho a jeho rodinu
Prezident Nigeru Mahamadou Issoufou prohlásil, že zástupci 53 afrických států, které jsou členy Africké unie (tedy všechny africké státy kromě Maroka), byli požádáni, aby jejich země nejednaly dle mezinárodního práva v otázce mezinárodního zatykače na libyjského vůdce Muammara Kaddafiho, jeho syna a šéfa libyjské rozvědky. Prezident Mahamadou Issoufou již neřekl kdo a proč žádost podal. Je ovšem možné, že důvodem je snaha zachovat nestrannost Africké unie pro plánované mírové rozhovory, které chce Africká unie hostit.
Africká unie opět nabízí zprostředkování mírových rozhovorů pro Libyi
Africká unie oznámila, že je připravena hostit mírové rozhovory mezi libyjskou vládou a libyjskými povstalci, přičemž se vyhnula otázce přítomnosti Muammara Kaddafiho, kterou ponechala otevřenou. Tento návrh byl předložen zástupcům rebelů i libyjské vlády na jednání 53 národů ve středoafrické Rovníkové Guinei. Prezident JAR Jacob Zuma prohlásil, že jednání budou brzo zahájena v Etiopii, ačkoliv rebelové ani libyjská vláda na předložený návrh neměli žádnou bezprostřední reakci.
Afričané chtějí kontrolu nad svými penězi ve fondech v OSN
Afričtí státníci se shodli na spuštění fungování vlastních tzv. „zelených fondů“, které mají být složeny z peněz ve fondu OSN pro boj se změnami klimatu. OSN hodlá do roku 2020 právě v tomto fondu nashromáždit více než 100 miliard amerických dolarů, přičemž zástupci afrického kontinentu nyní požadují, aby mohli peníze pocházející z Afriky spravovat sami ve prospěch Afriky.
Sněmovna vypsala zakázku na zasedání Parlamentního shromáždění NATO
Poslanecká sněmovna vypsala zakázku za 22,5 milionu korun na pořádání 58. výročního zasedání Parlamentního shromáždění NATO. To by se mělo uskutečnit v listopadu 2012 v Praze. Sněmovna soutěž již jednou vypsala v dubnu, ovšem v červnu oznámila, že zakázku ruší. Uchazeč o zakázku musí splnit některé podmínky, a to složit milion korun jako bankovní záruky, musí mít zřízenou pobočku v České republice a nesmí být současně subdodavatelem v nabídce jiné společnosti.
Bývalý šéf MMF Dominique Strauss-Kahnn byl propuštěn z vězení, stále však čelí obvinění
D.Strauss-Kahnn již nemusí čekat na rozhodnutí soudu v domácím vězení, v pátek mu byla dokonce vrácena kauce 6 milionů dolarů. Poté co údajně znásilněná pokojská opakovaně změnila svou výpověď a zatajila před porotou důležité okolnosti případu, pokračuje proces za změněných podmínek. Přestože uzávěrka přihlášek pro prezidentské kandidáty byla stanovena na 13. července, bude-li D.Strausse-Kahnn během stání 18.července prohlášen za nevinného, dostane pravděpodobně možnost rozhodnout se, zda se pokusí získat nominaci.
Rusko hrozí NATO ochlazením vztahů a vytvořením vlastní protiraketové obrany
Pokud se Rusku a Severoatlantické alianci nepodaří do konce roku 2011 dosáhnout shody v otázce protiraketové obrany, začne Rusko pracovat na vlastním protiraketovém systému. Uvedl to ruský velvyslanec v NATO Dmitrij Rogozin v rozhovoru pro agenturu Interfax. Moskva požaduje od NATO právní záruky toho, že budovaná protiraketová obrana nebude namířena proti Rusku. Aliance však nechce dopustit, aby Rusko, které není jejím členem, mělo právo veta. Odmítnutí je v Moskvě chápáno jako nedostatek důvěry a důkaz toho, že NATO stále pokládá Rusko za potenciálního nepřítele.
Řecký parlament schválil další úsporný balíček
Parlament Řecka dnes odhlasoval úsporná opatření, která mají uvolnit 28 miliard díky škrtům ve výdajích, zvýšení daní a privatizačnímu plánu. Veškeré části balíčku bez problému prošli, pouze proti zřízení privatizační agentury, která má mít na starost rozprodej státního majetku do soukromého sektoru, hlasoval jeden poslanec vládní strany PASOK. Tímto krokem si Řecko otevřelo cestu k další půjčce od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 12 miliard eur – tyto peníze Athény naléhavě potřebují, aby se Řecko vyhnulo státnímu bankrotu. Belgický premiér Didier Reynders již před hlasováním prohlásil, že ministři zemí eurozóny, v případě že Řecko dnes výše zmiňovaný balíček schválí, rozhodnou kladně o dvanáctimiliardové půjčce již tuto neděli.
Francie se brání u OSN: „v Libyi nebylo porušeno zbrojní embargo“
Francie oznámila, že nebylo porušeno zbrojní embargo, když dopravila přes 40 tun vojenského materiálu povstalcům, protože dané zbraně byly nezbytné pro ochranu civilistů. Francie se tak stala první zemí NATO, která otevřeně oznámila, že vyzbrojuje libyjské povstalce. Francouzský velvyslanec při OSN Gerard Araud již byl vystaven kritice některých členů OSN, kteří považují dodávky zbraní za porušení rezoluce č. 1970, konkrétně odst. 9, který uvaluje absolutní vojenské embargo na Libyi. Francouzi však tvrdí, že následující rezoluce č. 1973 (vydaná později) vyzývá členské státy OSN, aby „přijaly všechna nezbytná opatření“ k ochraně civilistů v Libyi. To také dodává: „Bez ohledu na odstavec 9. rezoluce 1970.
V Súdánu vznikne demilitarizovaná zóna mezi 2 novými státy
Zástupci severního a jižního Súdánu se v rámci jednání v Etiopii pod záštitou Africké unie dohodly, že vznikna demilitarizovaná hranice mezi oběma budoucími státy. Demilitarizované pásmo má zasahovat 10 km do území obou států při délce 2000 km. Hranici pak budou kontrolovat mírové jednotky Africké unie i OSN spolu s pozorovateli obou zúčastněných stran. Strany se ovšem stále nedohodly, jak hodlají utišit současné boje na těchto hranicích, ani kdo a jakým způsobem bude spravovat sporný region Abyei.
Zvedá se vlna kritiky proti Mezinárodnímu trestnímu tribunálu
Jednotlivý představitelé afrických států, včetně Africké unie, zveřejnili svou kritiku Mezinárodního trestního tribunálu (ICC), který podle slov mnohých z nich měří dvojím metrem – odlišně v Africe než v jiných částech světa. Zástupce hlavního prokurátora ICC Fatou Bensouda se brání tím, že mnoho podnětů pro mezinárodní zatykače vychází z Afriky samotné. Vlna kritiky se spustila při zahájení vyšetřování ICC v hlavním městě Pobřeží slonoviny.
Válečné lodě NATO začaly ostřelovat libyjskou armádu
K leteckému bombardování vládních jednotek a území, které drží pod kontrolou, se nyní přidalo i ostřelování válečnými loděmi Severoatlantické aliance. Lodě ostřelují pozice libyjské armády ve městě Zlitan, kde se jim daří bránit v postupu povstalců na Tripolis. Libyjská armáda zde také včera posílila své jednotky a připravila několik odpalovacích zařízení pro rakety. Podle svědků na místě je situace ve městě Zlitan vážná.
V jižnímu Súdánu zabili nespořádané bezpečnostní jednotky již přes 1400 lidí
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Kyung-wha Kang oznámil, že situace v jižním Súdánu je po bezpečnostní stránce v tristním stavu. Podle něj jsou bezpečnostní složky špatně disciplinované a jejich členy se narychlo staly jednotky bývalých rebelů, které zdaleka neplní svou novou funkci. Dalším problémem jsou nové povstalecké skupiny v samotném jižním Súdánu, které jsou stejným zdrojem násilí. Podle OSN je již 1400 potvrzených obětí od začátku roku 2011, které má na svědomí jižní Súdánská osvobozenecká armáda (SPLA) a povstalci, kteří s ní bojují.
Francie pravděpodobně porušila zbrojní embargo pro Libyi
Podle francouzského deníku Le Figaro, který se odvolává na vysoce postavené zdroje ve francouzské armádě, shazovala francouzská letadla v posledních několika týdnech zbraně povstalcům bojujícím proti vládním jednotkám – celkem mělo být povstalcům doposud shozeno přes 40 tun zbraní. Francouzské ministerstvo obrany, ministerstvo zahraničí i ředitelství kontrarozvědky se k informaci nevyjadřuje, ovšem Francie se tímto pravděpodobně dopustila porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN o zbrojním embargu uvaleném na celé území Libye. Podle agentury AFP byly zbraně povstalcům dopravovány i ze sousedních států – agentura se taktéž odvolává na svůj zdroj, který také tvrdí, že spojenci Francie se této operace, kterou schválil osobně francouzský prezident Nicolas Sarkozy po schůzce s představiteli povstalců, neúčastní žádní z jejích spojenců.
MMF pod novým vedením uvolní peníze Angole
Mezinárodní měnový fond (MMF) rozhodl po dohodě s angolskými představiteli, že uvolní 136 milionů dolarů pro tohoto významného afrického producenta ropy. Tyto peníze mají být součástí již schválené půjčky ve výši 1,4 miliardy dolarů, která je postupně Angole vyplácena. Šéf mise MMF v Angole Mauro Mecagni uvedl, že země provedla významná pokroková opatření především v oblasti fiskální a platební bilance z krize v roce 2009.
Rusko podpořilo kandidaturu Christine Lagarde do čela MMF
Rusko podpořilo kandidaturu francouzské ministryně hospodářství Christine Lagarde na post prezidenta Mezinárodního měnového fondu (MMF). Podle jeho slov ruského ministra financí Alexeje Kudrina bude Ch. Lagarde „schopna dodat dynamiku práci této klíčové mezinárodní organizace a zajistit její budoucí reformovaní, mimo jiné v oblasti systému kvót s ohledem na zájmy rozvojových trhů“. Chridtine Lagarde se tak stává šéfkou MMF a funkce tak nadále dle tradice zůstává v rukou Evropana.
Šéf mírových misí OSN Alain Le Roy opouští svou funkci
Hlava mírových misí jednotek OSN, francouz Alain Le Roy, oznámil, že v srpnu, kdy vyprší jeho dosavadní mandát, ukončí kvůli osobním důvodům působení v OSN. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyjádřil politování nad naplánovaným odchodem Le Roye, ovšem plně respektuje jeho rozhodnutí.
Rada bezpečnosti OSN schválila nasazení etiopských vojáků v Súdánu
Původní plány, které počítaly s iniciativou Africké unie, se přelily pod OSN. Rada bezpečnosti dnes schválila rezoluci navrženou Spojenými státy, která vytváří mírovou misi UNISFA na sporném území Súdánu Abyei po dobu šesti měsíců. V misi má sloužit 4 200 vojáků z Etiopie.
Podle OSN získali povstalci v Libyi převahu
Lynn Pascoe, podtajemník OSN pro politické záležitosti oznámil Radě bezpečnosti OSN, že povstalci získali za podpory NATO převahu v boji proti vládním jednotkám loajálním Muammaru Kaddafimu. Ovšem stejně tak přiznal, že OSN nemá žádné podrobné informace o situaci na bojištích v Libyi.
Tunisko se stalo členem Mezinárodního trestního tribunálu (ICC)
Tunisko se jako první stát arabské Afriky stalo 116. zemí, která podepsala tzv. Římský statut – dohodu o založení a existenci mezinárodního stálého soudu pro válečné zločiny v Haagu. Celkem jsou členy této instituce, která se snaží bojovat proti beztrestnosti pachatelů genocidy, válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a agrese, pouze 4 státy Arabské ligy. Důvodem je především obava arabských států, které převážně považují Mezinárodní trestní tribunál za nástroj západních mocností k zasahování do vnítřních záležitostí jiných států. Podle ICC ale vstup Tuniska do jeho řad ukazuje na rozsáhlé a zásadní změny celého severoafrického regionu. Další zemí, která nyní údajně uvažuje o podpisu smluv Římského statutu je Egypt.
Egypt nestojí o pomoc MMF ani Světové banky
Ačkoliv již Egypt schválil úvěr od Světové banky a pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF), který měl zemi poskytnout 3 miliardy dolarů, oznámil nyní egyptský ministr financí Samir Radwan, že tento plán padá. Podle ministra po revizi egyptského státního rozpočtu a snížení předpokládaného deficitu není tato pomoc třeba. Původní návrh státního rozpočtu počítal s deficitem v hodnotě 11% egyptského HDP, ovšem nyní se podařilo deficit snížit na 8,6 %. Vojenská rada, která vládne Egyptu, tak podle ministra Radwana nyní kvůli obavám ze zbytečného zadlužení země odmítá jakékoliv půjčky. Pro MMF i Světovou banku se jedná o velké překvapení, a to i z toho důvodu, že plánované půjčky byly Egyptu uvolněny s nezvykle mírnými podmínkami.