Uznání státu Palestina potřebuje v patnáctičlenné Radě bezpečnosti 9 hlasů a žádné veto, kterým hrozí USA. Po vyjednávání již svou podporu slíbily země skupiny BRICS – Čína, Rusko, Brazílie, Indie a Republika Jižní Afrika. Svou podporu slíbil také Libanon. Podle analytiků ale země BRICS nevyužívají své značné politické váhy k tomu, aby uznání Palestiny silněji podpořily a zachovávají tak svůj tradiční přístup. Palestinský pozorovatel Riyad Mansour u Rady bezpečnosti OSN ovšem tvrdí, že v Radě sedí devět potřebných hlasů těch, kteří již dříve Palestinu uznali. Pokud by ovšem k hlasování v Radě bezpečnosti došlo dnes, USA by ani nemusely své právo veta využít.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Mezinárodní organizace práce předpovídá masivní nedostatek pracovních míst
Od roku 2008 čelí státy G20 ztrátou 20 miliónů pracovních míst. Pokud vlády těchto zemí nezmění svou politiku hrozí do příštího roku až zdvojnásobení tohoto čísla. S nejnižším růstem zaměstnanosti ve skupiny se potýkala nejen JAR, ale i Španělsko a USA, které v rámci skupiny dosahují s Velkou Británií i nejvyšší nezaměstnanost.
Šéf libyjské prozatímní vlády chce, aby NATO nadále operovalo v Libyi
Faktický prozatímní libyjský premiér Mahmoud Jibril v Radě bezpečnosti OSN prohlásil, že Muammar Kaddafi je stále nebezpečím pro celou severní Afriku. Mahmoud Jibril tedy prý považuje za nutné, aby jednotky NATO nadále pokračovaly ve své kampani s cílem ochraňovat civilisty a pomoci zajistit pořádek a obnovu země. V Libyi prozatím rebelové bojují s loajálními silami Muammara Kaddafiho ve městě Sirta. Povstalecké síly nasadily i ukořistěné tanky a nad městem jsou stále letadla NATO, která jsou připravena zahájit další vlnu bombardování.
Atény slibují, že se vyhnou platební neschopnosti
Řecký ministr financí Evangelos Venizelos to slíbil na nedávném zasedání MMF a Světové banky. Řecko se podle něho bude snažit bankrotu vyhnout, jelikož si je vědomé, že by to mělo ničivýdopad jak na eurozónu, tak na mnoho dalších zemí. Řecká vláda vyvrací dříve uveřejněné spekulace, že by jako východisko ze situace zvolila vyhlášení platební neschopnosti a potvrzuje, že se drží červencové dohody o druhém záchranném balíčku s Evropskou unií.
Britský premiér D. Cameron: „Spojené království nebude měnit svůj postup ke zvládnutí ekonomické krize“
Premiér Cameron toto uvedl i přesto, že MMF nedávno razantně snížil odhady na růst britské ekonomiky. Podle něho se navzdory prohlubující se finanční krizi v Evropě nenachází Velká Británie v žádných potížích. Stejného názoru ovšem není britská opozice, která naopak tvrdí, že je třeba změnit přístup k současné situaci. Britská inflace v současnosti činí 4,5%.
Světová banka poskytne východní Africe 1,88 miliardy dolarů
Světová banka oznámila, že více než ztrojnásobí původní slíbenou pomoc zemím tzv. afrického rohu kvůli extrémnímu suchu, které nyní ovlivňuje již 13 milionů lidí. Z původních 500 milionů dolarů to bude 1,88 miliardy. Ředitel Světové banky Robert Zoellick řekl, že peníze mají pomoci řešit sucho a potravinovou krizi v Somálsku, Keni, Etiopii, Eritree, Džibuti a Ugandě. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon přesto ve svém projevu ve východní Africe řekl, že již nyní chybí na řešení krize 700 milionů dolarů a tato částka se dle něj bude ještě zvyšovat.
Pobřeží slonoviny volá po bezpečnostním plánu z obavy před volbami v Libérii
Pobřeží slonoviny chce vytvořit a spolufinancovat rozsáhlý bezpečnostní plán pro region západní Afriky. Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara oznámil, že již vedl diskusi na toto téma s generálním tajemníkem OSN. Důvodem je obava Pobřeží slonoviny z vývoje voleb v sousední Libérii, která se již několikrát stala epicentrem problémů regionu. Krizový plán by počítal s nasazením bezpečnostních sil z Pobřeží slonoviny, Ghany a NigérieTo by znamenalo nasazení bezpečnostních sil z Pobřeží slonoviny, Ghana a Nigérie, které se rozmístí podél hranic Pobřeží slonoviny s Libérií. Pokud by k tomu Libérie dala souhlas, bylo by možné uvažovat i o nasazení vojáků přímo v Libérii. Celkem by každý stát měl nasadit zhruba 350 mužů. Pobřeží slonoviny podle vyjádření prezidenta pak potřebuje od OSN 40 milionů dolarů, které nemá v rozpočtu.
Timothy Geithner: „Evropské země musí předložit přesvědčivý důkaz o tom, že stávající finanční krizi zvládnou“
Tuto výzvu předložil zástupcům evropských zemí americký ministr financí Timothy Geithner při setkání států skupiny G20 ve Washingtonu. Svým tvrzením o nutnosti co nejrychleji jednat se přidal k výrokům prezidentky MMF Christine Lagardové. Zástupce Velké Británie dokonce zdůraznil, že evropské země mají na zvládnutí krize šest týdnů. Naléhavost situace umocňuje i nedávný prudký propad světových, a především evropských, akciových trhů.
Francie hodlá rozvířit debatu o uznání palestinského státu
Francouzi patří k příznivcům myšlenky samostatného palestinského státu, to zda požadavek palestinského předáka Mahmúda Abbase podpoří, však není jisté. Hlavním prezidenta Nicolase Sarkozyho je vyvinutí diplomatické aktivity, která urychlí nalezení možného kompromisu. Prezident USA Barack Obama se již nechal slyšet, že Spojené státy budou palestinský návrh během jednání OSN v New Yorku vetovat.
Kosovský ministr vnitra hrozí násilným odklizením srbských barikád
O mírovém řešení situace na srbsko-kosovské hranici má na půdě OSN jednat srbský prezident Boris Tadić, tajemník OSN Pan Ki-mun a šéf NATO Anders Fogh Rasmussen. Blokáda sporných hraničních přechodů a přilehlých silnic Srby trvá již týden. Hranici prakticky nelze překročit kvůli několikametrovým barikádám ze štěrku. Kosovský ministr vnitra Bajram Radžepi nedávno ujistil Srby, že na jakékoli násilí odpoví stejným způsobem.
Ekonomiky G20 projednávají jak stabilizovat bankovní sektor a finanční trhy
Země společenství G20 se již zavázaly k učinění nezbytných kroků pro uklidnění globální ekonomické situace. Na zasedání ve Washingtonu je hlavním tématem stabilizace bankovního sektoru. Centrální banky zemí G20 by měly dále kontrolovat dostatečnou kapitalizaci komerčních bank a dodávat jim potřebnou likviditu. G20 také slibuje, že posílí evropský záchranný fond EFSF.
Palestinci tlačí na OSN navzdory USA i Izraeli, Francie se snaží krizi řešit statutem „pozorovatelského státu“
Palestinská delegace v OSN i přes projev prezidenta USA Baracka Obamy pokračuje ve své cestě za plným uznáním. Prezident USA vyzval Palestinu k obnovení mírových rozhovorů, bez kterých dle jeho slov nikdy nemůže vzniknout stát Palestina. Prezident Obama toto pronesl rok poté, co před Valným shromážděním OSN prohlásil, že vznik Palestiny je jediným východiskem, i přes současný vývoj ale tvrdí, že uznání Palestiny zůstává jeho cílem. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy již ve snaze zabránit „diplomatické katastrofě“ (jak uvádí Reuters) pro Izrael navrhl, aby OSN Palestině poskytlo stejný statut pozorovatelského státu, jaký má stát Vatikán.
NATO prodlužuje svou misi v Libyi o další 3 měsíce
Velvyslanci všech členských zemí NATO se dohodli v Bruselu na dalším prodloužením mise NATO v Libyi pod mandátem OSN. Mise, která zahrnuje námořní a letecké operace nad územím Libye bude prodloužena o 90 dnů. NATO zahájilo svou misi 31. března 2010 a již jednou ji prodlužovalo, současný mandát měl skončit 27. září. Tedy již druhé prodloužení mise se koná za stejným účelem, jaký byl deklarován již dříve – ochrana civilního obyvatelstva, která s sebou nese kampaň leteckých úderů, a námořní mise s cílem prosadit zbrojní embargo OSN. Podle diplomatů NATO je jasné, že by „starý odcházející režim“ stále ještě mohl ohrozit civilisty. Podle informací, které NATO poskytuje, podniklo osm z členských zemí již 23 350 letů a z toho 8751 útoků proti cílům, jako jsou velitelská centra, obrněná vozidla, tanky a rakety. Stejně tak po celou dobu při pobřeží Libye operuje 14 vojenských lodí. Prozatím nedošlo na straně sil NATO k žádným ztrátám.
Pákistánská zpravodajská služba podle Američanů stojí za útoky na americké cíle
Americké příslušné úřady dle neoficiální zprávy tvrdí, že mají stále více důkazů potvrzujících, že velitelství pákistánské zpravodajské služby ISI má napojení na povstaleckou síť Haqqani, která operuje na hranicích mezi Afghánistánem a Pákistánem. Síť Haqqani je úzce propojena s Talibanem a vede ji Maulvi Jalaluddin Haqqani spolu se svým synem Sirajuddinem Haqqani – podle amerických vojenských velitelů je nejodolnější povstaleckou skupinou a tvoří zároveň největší nebezpečí pro síly NATO a USA v Afghánistánu. Maulvi Haqqani byl vojenským velitelem afghánských sil již během sovětské okupace Afghánistánu v letech 1979 – 1989. Podle Američanů ISI přímo stála za útoky sítě Haqqani na velvyslanectví a velitelství NATO v Kábulu 13. září. Stejně tak podle zdroje Reuters existují zprávy o tom, že ISI dokonce navádí útoky sítě Haqqani a určuje cíle. Pro Bílý dům se jedná o velmi nepříjemný únik informací, neboť dlouhodobě čelí kritice a je vyzýván k zesílení tlaku na síť Haqqani. Stejně tak se americké vojenské velení dlouhodobě a neúspěšně snaží donutit Pákistán k operacím proti této síti na svém území, z tímto úsilím stojí především šéf sboru generálních náčelníků štábů (CJCS) Mike Mullen.
MMF naléhá na bohaté země, aby neškrtily obchod a podpořily investice
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde upozornila světové společenství před tím, že více než budoucí desetiletí dalšího ekonomického rozvoje chudých zemí je ohroženo novou fází finanční krize. Podle MMF může však mezinárodní společenství pomoci chudým zemím v překonání současného zpomalení světové ekonomiky tím, že udrží obchodní toky, bude podporovat investice a bude dávat věrohodné přísliby pomoci. Podle šéfky MMF je nanejvýše rizikové, aby chudé země v rámci úsporných opatření omezovaly výdaje na nejchudší obyvatele. Chudé země, zejména subsaharské Afriky byly těžce zasaženy finanční krizí v roce 2009, ovšem díky zdravé finanční politice v předchozích letech se z propadu rychle zotavily.
MMF: „Bankovní systém je nyní nejzranitelnější od vypuknutí krize v roce 2008“
Podle zprávy Mezinárodního měnového fondu potřebují některé evropské banky akutní podporu jejich finančního kapitálu. MMF zároveň snížil předpovědi ekonomického růstu pro Evropu, USA i Japonsko v následujícím období.
Palestinci vychází do ulic na podporu prezidenta Palestinské samosprávy u OSN
Palestinci na Západním břehu Jordánu se shromažďují na náměstích ve velkých městech s palestinskými vlajkami ve snaze vyjádřit svou podporu palestinské delegaci u OSN v New Yorku, kde se bude v pátek snažit o uznání svého státu. Prezident Palestinské samosprávy Mahmoud Abbas již oficiálně oznámil svou žádost generálnímu tajemníkovi OSN a také prohlásil, že věří v podporu 9 potřebných hlasů v Radě bezpečnosti OSN, která jediná může plně uznat Palestinu. Jediným problémem stále zůstává pravděpodobné veto USA, které hodlají dle svých slov Spojené státy použít přes své tvrzení, že řešením palestinské otázky jsou dva státy – Izrael a Palestina. Obyvatelé Západního břehu přichází s jasným argumentem: „žádáme naplnění toho nejzákladnějšího práva, jaké mají všechny ostatní národy – mít svůj stát“.
Africká unie uznala Libyjskou národní radu (NTC) za legitimní libyjskou vládu
Africká unie (AU) tak učinila po dlouhé době od své poslední zprávy o tom, že je připravena povstaleckou prozatímní vládu uznat. Africká unie čelí dlouhodobě kritice za své těžkopádné a zdlouhavé reakce na vývoj událostí v Libyi od propuknutí krize. AU zároveň vyzvala Libyjskou národní radu k ochraně černých migrantů v Libyi v reakci na zprávy o tom, že povstalecké milice pronásledují černochy kvůli obecnému přesvědčení, že jsou žoldáky Muammara Kaddafiho.
Prezident Palestinské samosprávy se sešel s generálním tajemníkem OSN
Při vzájemném jednání v sídle OSN, kde se má řešit palestinská otázka, si generální tajemník OSN Ban Ki-Moon a prezident Palestinské samosprávy Mahmoud Abbas vyměnili své názory. Prezident Mahmoud Abbas zopakoval jasně, že Palestina bude pokračovat ve své cestě za úplné uznání státnosti v OSN a to i přes tlak Izraele a USA. Prezidnet Mahmoud Abbas prohlásil, že nelze nadále čekat na výsledek dvoustranného dialogu Izrael-Palestina pod vzdálenou kontrolou z USA , protože ten nevede od dohody z Osla z roku 1993 nikam. Jediným výsledkem je podle Abbase absolutní závislost Palestiny na zahraniční pomoci, na které závisí přežití v Izraelem okupovaném západním břehu Jordánu.
Síly Muammara Kaddafiho nadále odolávají, vzrůstají pochyby
V sobotu proběhl zcela neúspěšný útok na město Bani Walid, které ve svých rukou stále drží vojáci věrní vůdci Muammarovi Kaddafimu. Ovšem podobná situace nadále panuje v pobřežním městě Sirta, rodišti Kaddafiho. Obě města jsou bombardována letadly NATO. Přesto vojáci prozatímní povstalecké libyjské vlády dobyli města Herewa a Birak v rámci postupu na pouštní pevnost Sabha, kterou také drží Kaddafiho věrní. Mluvčí Muammara Kaddafiho, Moussa Ibrahim, obvinil NATO ze zabití 354 lidí při zásahu obytného domu v Sirtě a dalších 700 zraněných, přičemž je podle něj dalších 89 lidí je nezvěstných. Celkem podle sil Muammara Kaddafiho zahynulo za posledních 17 dní jen při náletech NATO na Sirtu 2000 obyvatel. Mluvčí NATO plk. Roland Lavoie reagoval slovy, že si NATO těchto obvinění je vědomé, ale bohužel se dle jeho slov nejedná o první obvinění a většinou se prý ukazuje, že obvinění jsou neopodstatněná. Celkově je podle posledních zpráv situace v Libyi zcela nepřehledná a vzrůstají obavy zahraničí, zda jsou povstalci schopni sjednotit a ovládnout celé rozsáhlé území Libye. Ukazuje se také, že povstalecké síly na některých místech opět ustupují, protože se dostávají do nebezpečného obležení v podobě malých pevnůstek a městeček, které drží v rukou síly Kaddafiho.
NATO je připraveno zasáhnout v Kosovu
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen oznámil, že Severoatlantická aliance je připravena jednat s cílem potlačit násilí, které může brzy vypuknout. Generální tajemník Rasmussen dále informoval o tom, že 6000 mužů sil KFOR rozmístěných v Kosovu má nyní povolení jednat v případě sebeobrany a stejně tak i, jestliže to bude nutné pro zajištění bezpečnosti a stability. Kosovo totiž vysílá další policejní sbory na sever svého území, aby obsadily dva hraniční přechody se Srbskem. Srbsko, které neuznává stát Kosovo, již vyslalo jasný signál, že převzetí hraničních přechodů Kosovskými Albánci může zažehnout nové násilné střety.
Odhad poptávky po ropě se pro letošek i příští rok zmenšil
Podle odhadů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) poroste poptávka po ropě pomaleji vlivem slábnoucího růstu globální ekonomiky. Události prý ukazují, že by se poměr nabídky a poptávky mohl v krátké době vyrovnat, jak uvedl šéf divize ropného průmyslu IEA David Fyfe. To by následně vedlo ke stabilizaci trhu s pohonnými hmotami.
Zemědělská půda v Africe se zmenší až o 20 %, je ovšem třeba zdvojnásobit produkci potravin
Experti Světové banky varují před obrovským problémem, kterému nyní bude čelit africký kontinent. Z důvodů klimatických změn hrozí, že v příštích 40 letech se zmenší celková plocha možná k využití k produkci potravin o 20 %. Ovšem do roku 2050 se dle odhadů má Africká populace zdvojnásobit na dvě miliardy lidí – je tedy nutné nejméně zdvojnásobit produkci potravin. Problematikou se nyní zabývá konference „climate-smart agriculture“ („chytré zemědělství“), která právě začala v jihoafrickém Johannesburgu jako předkolo rozhovorů o světovém klimatu v Durbanu, které se uskuteční v prosinci tohoto roku.