Panel odborníků OSN pro lidská práva shledal izraelskou blokádu za nelegální

Panel odborníků, kteří byli pověřeni dalším přezkoumáním legálnosti izraelské námořní blokády Gazy, oznámil, že blokáda porušuje mezinárodní právo. Porota složená z pěti nezávislých odborníků OSN prohlásila, že blokáda vystavuje obyvatele Gazy nespravedlivému kolektivnímu trestu a jedná se tak o flagrantní porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Odborníci se shodli na tom, že 1,6 milionu Palestinců v Gaze je již 4 roky zbaveno svých základních lidských práv. Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) dokonce tvrdí, že blokáda porušuje Ženevské konvence. Izrael se však nadále brání tím, že se jedná o preventivní opatření zabraňující Hamasu a palestinským teroristům získávat zbraně.

Světová banka uznala novou libyjskou vládu a hodlá pomoci s rekonstrukcí Libye

Světová banka oznámila, že oficiálně uznává Libyjskou národní radu (NTC) za právoplatnou vládu Libye. Generální ředitel Světové banky Sri Mulyani Indrawati uvedl, že banka byla požádána o pomoc s financováním oprav v odvětví vodního hospodářství, energetiky a dopravy ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem, který pomáhá při přípravě rozpočtu země a s obnovou bankovního sektoru. Světová banka naopak dle slov svého šéfa očekává, že libyjská vláda co možná nejrychleji fungovaní všech životně důležitých služeb a zavede programy pro vytváření nových pracovních míst.

V případě zhoršující se kondice světové ekonomiky nebude mít MMF dostatek peněz na úvěry

Mezinárodní měnový fond by zadluženým zemím mohl na záchranu půjčit přibližně 390 miliard dolarů, to je však částka, která bude stačit pouze v případě, že státy rychle vyrovnají svoje zadlužené rozpočty. Negativní vyhlídky počítají s potřebou až 840 miliard pro zadlužené země. Dnes záchranný fond pomáhá Řecku, Irsku a Portugalsku. V současnosti je připraven pomoci i zadlužující se Itálii.

Zástupci skupiny G8 rozhodli o financování „arabského jara“ 38 miliardami dolarů

Zástupci skupiny G7 spolu s Ruskem (tedy G8), se dnes sejdou, aby projednali další kroky ohledně svého závazku podpořit finančně reformní úsilí ve čtyřech arabských státech. Země G8 vytvořili partnerství s Tuniskem a Egyptem za účelem rozšíření reforem do Maroka a Jordánska. Na podporu reformního úsilí a demokratizačních procesů přispějí tedy země G8 38 miliardami dolarů, ovšem stejně tak má významně finančně přispět i Mezinárodní měnový fond.

Jednotky vedené NATO zabily v Afghánistánu reportéra BBC

Mezinárodní bezpečnostní pomocné síly (Isaf) vedené organizací NATO dnes potvrdily, že v červenci omylem usmrtily reportéra britské televize BBC Ahmeda Omeda Khpulwaka. Stalo se tak v Afghánistánu v provincii Uruzgan poblíž města Tarin Kowt. Jeden voják prý na novináře omylem vystřelil při přestřelce s nepřátelskými jednotkami. Při útoku bylo zabito 19 lidí.

Generální tajemník Arabské ligy míří do Sýrie kvůli útoku armády v Homsu

Syrská armáda provedla další útok proti demonstrantům, který se odehrál v centru města Homs. Asi 20 tanků za podpory helikoptér a odstřelovačů vedlo útok, v němž se vojáci snažili obsadit centrum města a rozehnat demonstrující davy. Podle místních zahynulo nejméně 20 civilistů. Arabská liga v souvislosti s tímto útokem oznámila, že její generální tajemník navštíví v sobotu Sýrii a poté se mají sejít ministři zahraničních věcí všech arabských států, aby projednali dění v Sýrii a především vojenské kroky syrské vlády.

Trestní tribunál OSN pro bývalou Jugoslávii odsoudil srbského generála Perisice

V Haagu byl vynesen rozsudek pro bývalého srbského generála Momcilo Perisice, který je zodpovědný za vraždy, pronásledování a útoky na civilisty v Bosně a Chorvatsku v roce 1990. Generál Momcilo Perisic, který je tak prvním odsouzeným oficiálním představitelem tehdejšího Srbska, byl shledán vinným za vraždu 8.000 muslimských mužů a chlapců v Srebrenici a za 42-měsíční obléhání Sarajeva. Stejně tak byl odsouzen za zajišťování materiální a finanční podpory Srbů v Bosně a Chorvatsku. Podle soudu je generál Perisic také odpovědný za příkaz k ostřelování hlavního města Chorvatska Záhřebu v roce 1995. Srbský ministr obrany Dragan Sutanovac se k rozsudku vyjádřil s tím, že tehdejší doba byla velmi těžká a tyto události ztěžují srbskou snahu o nápravu, neboť otevírají staré rány.

Velká Británie obnovuje své stálé diplomatické zastoupení v Libyi

britský premiér David Cameron ve svém projevu před britským parlamentem týkajícím se Libye oznámil, že Spojené království obnovuje svou plnou diplomatickou přítomnost v Tripolisu, hlavním městě Libye. Stálé zastoupení bude prozatím vykonávat dosavadní zvláštní vyslanec britské vlády John Jenkins. Premiér Cameron ve svém projevu také prohlásil, že Británie i její spojenci v NATO budou pokračovat v provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN tak dlouho, jak bude zapotřebí k ochraně civilistů, přičemž Velká Británie je dle jeho slov připravena prodloužit mandát NATO na tak dlouho, jak bude nutné. Britský premiér také v souvislosti s tím představil stanovisko své vlády, dle kterého syrský prezident Bashar al-Assad ztratil veškerou legitimitu a musí odstoupit.

Hladomor v Somálsku se stále více rozšiřuje

OSN vyhlásilo stav hladomoru již v šestém regionu Somálska, kterým je region Bay. Nyní je podle dostupných informací v této oblasti přes 750 000 na smrt hladovějících obyvatel a 53% z více než 8 milionů obyvatel není schopno zajistit adekvátně své potravinové potřeby. Humanitární pomoc je ovšem velmi těžko distribuovatelná, neboť v zemi nadále působí povstalecké milice a různé protivládní frakce, které se snaží příděly potravin kontrolovat či zcela zastavit.

MMF: „Evropské země i USA musí podpořit ekonomický růst.“

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Legardeová doporučila v rozhovoru pro německý tisk evropským zemím a USA, aby projevily snahu o zmírnění svých programů úspor. Místo toho by se země měly koncentrovat na přijetí kroků na podporu ekonomického růstu. Legardeová dodala, že pokud USA přijmou střednědobý program rozpočtové adaptace, budou moci upustit od krátkodobých úsporných opatření a zavést tak kroky na podporu růstu.

Na jihu Súdánu se nadále bojuje – 3000 uprchlíků

Na jihu Súdánu pokračují stále intenzivnější boje mezi súdánskou armádou a povstalci sympatizujícími s Jižním Súdánem. Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) vyzývá k okamžitému ukončení bojů a varuje před humanitární katastrofou v případě, že boje přerostou v další vlnu násilí a eskalaci nového konfliktu. Boje se nyní týkají především dvou států – Jižního Kordofanu a Modrého Nilu, které podle odborníků představují pro centrální vládu v Chartúmu velký politický problém. Súdán také nadále obviňuje Jižní Súdán z podpory povstalců a přiživování násilí.

Súdán předal stížnost Radě bezpečnosti OSN na Jižní Súdán

Súdánští představitelé oznámili, že dnes předali oficiální stížnost Radě bezpečnosti OSN, ve které obviňují nově vzniklý stát Jižní Súdán z podněcování nepokojů a způsobování nestability ve federativním státě Jižní Kardofan, který i přes většinu černošského křesťanského obyvatelstva náleží k severnímu arabskému Súdánu. Jižní Kardofan disponuje velkými zásobami ropy, přičemž násilí a nepokoje se zde rozhořely již v červenci. Rada bezpečnosti se problematickou situací zde již několikrát zabývala a generální tajemník OSN dokonce vznesl oficiální protest po smrti vojáků mírových sborů, která byla údajně způsobena nespolupracováním ze strany súdánské armády.

Africká unie je připravena uznat Libyjskou národní radu za vládu Libye

Africká unie by dnes měla začít komplexně uznávat povstaleckou přechodnou Libyjskou národní radu. Všechny země Afriky, kromě Maroka, které není členem AU, by tak měly přestat uznávat Muammara Kaddafiho. Celkem má Africká unie 54 členů a za jejím vznikem stojí právě libyjský vůdce Muammar Kaddafi, který věnoval velké úsilí pokusům na sjednocení Afriky.

Francie připravuje rezoluci na rozmrazení libyjských peněz pro rebely

Francie se svými partnery v Radě bezpečnosti OSN připravuje novou rezoluci pro Libyi, která by měla uvolnit zmražený státní libyjský majetek a uvolnit sankce. Rezoluce je podle francouzského diplomatického zdroje teprve v přípravné fázi a bude zpracována v průběhu několika příštích dnů, během jednání v Kataru, Turecku a New Yorku. Příští týden se také na popud francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho bude konat „Přátelé Libyi“, která se bude konat v Paříži, příští týden, které by mohly spojit až 30 zahraničních představitelů a mezinárodních organizací na pomoc s rekonstrukcí a přechod k demokracii.

OSN hlásí již 600 obětí kmenových bojů v Jižním Súdánu

V Jižním Súdánu probíhají boje mezi místními kmeny, většinou o dobytek, který je důležitou součástí velmi slabé jihosúdánské ekonomiky. Podle odborníků nastalá situace ukazuje, nakolik je země nestabilní jen několik týdnů po získání své nezávislosti. Organizace spojených národů zatím hlásí 600 potvrzených obětí a další stovky mrtvých a těžce zraněných předpokládá.

V pátek se uskuteční mimořádný summit Africké unie kvůli Libyi, bude zde viset povstalecká vlajka

Africká unie oznámila, že se v pátek uskuteční mimořádné zasedání na vrcholné úrovni, kterého se zúčastní vrcholní představitelé svých zemí. Africká unie očekává brzký konec vlády Muammara Kaddafiho, jak potvrdil mluvčí komise AU pro Libyi Noureddine Mezni. Stejně tak byla nyní poprvé v sídle Africké unie v etiopském hlavním městě Addis Abeba vyvěšena nová rebely užívaná vlajka reprezentující Libyi.

Dominik Strauss-Kahn je nevinný-new yorkský prokurátor požádal o zastavení soudního procesu

Pro usvědčení bývalého prezidenta MMF prý nebylo dostatek důkazů, přičemž byla zpochybněna i důvěryhodnost výpovědi údajné oběti Nafissatou Diallo. Dominik Strauss-Kahn byl považován za možného kandidáta na post francouzského prezidenta. V případě zastavení procesu se bude moci bývalý prezident MMF vrátit do Francie.

Do Egypta dorazil spolu se zvláštním velvyslancem Izraele a USA i představitel OSN, řeší napětí kvůli mrtvým egyptským vojákům

Do Káhiry přiletěl náměstek amerického ministra zahraničí Jeffrey Feltman a stejně tak speciální Izraelem blíže nespecifikovaný vyslanec. V neděli také dorazil zvláštní koordinátor OSN pro mírový proces na Blízkém východě Robert Serry a jednal s vládními představiteli Egypta, včetně ministra zahraničí Mohameda Kamel Amra, šéfa egyptské rozvědky Murada Muwafi a generálního tajemníka Ligy arabských států Nabila Elarabyho. V neděli také zasedl se svým krizovým výborem šéf egyptské vládnoucí vojenské rady polní maršál Mohamed Hussein Tantawi. Americký vyslanec Jeffrey Feltman již vyjádřil své znepokojení nad pokračující krizí mezi oběma zeměmi a představitel OSN Robert Serry dokonce prohlásil, že se dalšího dění v Gaze a jižním Izraeli v kombinaci s narušením egyptsko-izraelských vztahů obává.

Rada bezpečnosti Africké unie zahájila mimořádné zasedání kvůli Libyi

Vzhledem k poslednímu vývoji v Libyi, kde se povstalcům podařilo po půl roce bojů dosáhnout hlavního města Tripolisu, zasedne nouzově Rada bezpečnosti Africké unie v hlavním městě Etiopie Addis Abeba. Africká unie podle některých zdrojů očekává konec vlády Muammara Kaddafiho v Libyi, ovšem stejně tak se připravuje na tvrdé boje v Tripolisu, které pravděpodobně nastanou. Libyjská vláda deklarovala, že je jí nadále věrno 65 000 vojáků a v Tripolisu vyjeli do ulic tanky, které zatlačují povstalce zpět. Rebelové nyní očekávají posily.

NATO intenzivně bombarduje Tripolis a chystá se na evakuaci cizinců

Libyjští povstalci zahájili rychlý postup k hlavnímu městu, kde se nyní nachází tisíce cizinců, především dělníků a pomocných sil z Afriky a Asie. Mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), Jemini Pandya, řekl, že operace na záchranu Egypťanů a dalších cizinců uvězněných v Tripolisu těsně před pravděpodobným posledním bojem o hlavní město začne během několika dní a to nejspíše z moře. NATO mezitím silně bombarduje celý Tripolis včetně obytných čtvrtí. Byl zcela rozmetán dům švagra Muammara Kaddafiho, který měl významné postavení v tajných službách, stejně jako byl zabit mluvčí libyjské vlády. Libyjská vláda zatím obviňuje útočné vrtulníky NATO z cíleného „lovení“ představitelů libyjské vlády a státní správy.

Organizace islámské spolupráce (OIC) pošle Somálsku 350 milionů dolarů

Organizace islámské spolupráce (OIC), která mimořádně zasedá v Tureckém Istanbulu kvůli hladomoru ve východní Africe, rozhodla o pomoci Somálsku částkou 350 milionů dolarů. Oznámil to generální tajemník OIC Ekmeleddin Ihsanoglu přičemž také přislíbil další závazky ve výši až 500 milionů dolarů. Turecký premiér Tayyip Erdogan v souvislosti s dnešním jednáním OIC odsoudil „západní milionáře“ za lhostejnost a zkritizoval západní kapitalismus. Stejně tak se Turecko významně odvolávalo na islámskou zbožnost a soudržnost při vyzývání k pomoci Somálsku. Podle Velké Británie nyní hrozí v Somálsku smrt vyhladověním 400 000 dětí.

Eritrea vede bezpečnostní rozhovory s Ugandou kvůli Somálsku

Eritrejský prezident Isais Afwerki navštívil Ugandu, která poskytuje největší počet vojáků do mírových sborů Africké unie operujících v Somálsku. Eritrea je dlouhodobě obviňována z podpory islámského hnutí  al Shabaab, které bojuje se somálskou vládou a nachází se kvůli tomu v mezinárodní izolaci. Eritrejská vláda je dokonce obviňována z financování bombových útoků v Ugandě, proto je setkání velmi pozorně sledováno mezinárodními pozorovateli stejně tak jako Etiopií, která vede s Eritreou od jejího odtržení rozsáhlé spory.