Úřady hlásí, že zemi postihlo největší sucho za posledních deset let, následkem čehož došlo ke ztrátě výrazné části zemědělské úrody. Je zde proto reálná obava, že s příchodem zimy zůstane 2,6 milionu obyvatel bez potravin. Afghánská vláda přiznává, že ještě nemá dostatečně vyvinuté struktury, aby byla schopná čelit takovýmto problémům. Proto žádá o finanční pomoc v hodnotě 142 milionů dolarů. Na řešení situace se již podílí tzv. Světový potravinový program.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
MMF: „Vyspělé ekonomiky by neměly zavádět rozpočtové škrty na úkor vlastního růstu“
Podle zprávy Mezinárodního měnového fondu by v případě zhoršení ekonomické situace ve Velké Británii, Francii a Německu měly tamní vlády zvážit odložení drastických úsporných opatření, jelikož by si mohli půjčit za historicky nejnižší úrok. MMF zároveň připouští že nástup ekonomické recese v Evropě v roce 2012 je zřejmě nevyhnutelný.
Rusko a Čína vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN proti Sýrii
Rezoluce navrhovaná Francií a Velkou Británií, která počítá s uvalením sankcí na syrskou vládu, byla zastavena Ruskem a Čínou, které použily své právo veta. Francouzský velvyslanec v Radě bezpečnosti, Gerard Araud, prohlásil, že žádné veto nemůže zastavit francouzské úsilí a že Francie bude pokračovat ve svém tlaku dál. Americká velvyslankyně v Radě bezpečnosti, Susan Rice, dokonce ve Washingtonu tlumočila americké pobouření z nepřijetí rezoluce a prohlásila, že je nejvyšší čas přijmout proti Sýrii konkrétní opatření na půdě OSN, a to tvrdou a cílenou rezolucí. Naopak velký tlak na Sýrii je patrný ze jejího souseda, Turecka, které poskytlo azyl syrskému plukovníkovi vedoucímu povstalecké jednotky podporující opozici. To nyní velmi zvyšuje napětí mezi Ankarou a Damaškem.
Ruský premiér Vladimir Putin prosazuje vytvoření Eurasijské unie ze zemí bývalého SSSR
Hlavním cílem tohoto sdružení by měla být restrukturalizace ekonomických vztahů zemí bývalého SSSR. Euroasijská unie by měla vzniknout na základě dnes již fungujícího obchodního bloku nazývaného Celní unie, jehož členy jsou Kazachstán a Bělorusko. Tento krok se ovšem nelíbí WTO, s níž by letos Rusko mělo vyřešit otázku svého přijetí. Ruský premiér Putin tvrdí, že se nejedná o znovuvytvoření SSSR, ale o sjednocení finanční a měnové politiky členských zemí. Zahájení postupu k vytvoření tohoto společenství má proběhnout 1. ledna, kdy se k Celní unii přidá Kyrgyzstán a Tádžikistán a dojde k vytvoření tzv. Jednotného ekonomického prostoru.
Americký senát podporuje vytvoření zákona na obranu proti zemím devalvujících svoji měnu
Nová zákonná opatření by měla umožnit uvalit větší cla na výrobky importované do USA ze zemí podezřelých ze záměrného podhodnocování svojí měny. To by následně mělo vyvinout větší tlak především na Čínu, která je za vládní zásahy do vývoje ceny jüanu dlouho kritizována. Čína však namítá, že navrhované opatření je v rozporu s nařízeními Světové obchodní organizace a výrazně ovlivní vzájemné obchodní vztahy.
Ministři financí eurozóny oddálili rozhodnutí o další finanční pomoci Řecku
Okamžitě po zveřejnění této zprávy došlo k dalšímu poklesu akcií na většině finančních trhů. Důvodem pro toto rozhodnutí je včerejší výrok řecké vlády, která oznámila, že nebude schopná snížit deficit státního rozpočtu v souladu s dohodou uzavřenou s EU a MMF. Další půjčka Řecku měla být schválena 13. října, avšak tento termín byl zrušen. Západoevropské akciové trhy zaznamenaly propad v rozmezí od 3,3% do 2,4%.
Mezinárodní měnový fond snížil předpokládaný růst HDP Rumunska
Šéf mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Rumunsku Jeffrey Franks oznámil, že dosavadní prognózy růstu HDP Rumunska byly příliš optimistické. Dle jeho slov čeká Rumunsko nepochybně podstatně menší růst než 3,5 % a dle jeho osobního odhadu by se mohl držet na 2 %. Stejně tak MMF oznámilo, že Rumunsko musí nutně urychlit své reformy, aby se mu podařilo vyhnout problémům. Rumunsko v květnu 2009 získalo nouzovou půjčku od MMF, EU a Světové banky na dva roky ve výši 20 miliard euro výměnou za provedení klíčových reforem na snížení veřejných výdajů. V roce 2010 již rumunská vláda snížila platy všech státních zaměstnanců o 25 %.
Atény: „Snížení deficitu státního rozpočtu nejspíše neproběhne podle dohody s EU a MMF“
Deficit řeckého státního rozpočtu by měl podle řeckých odhadů čítat 8,5% HDP oproti 7,6% HDP, které stanovily pro rok 2011 EU a MMF. Následkem toho zaznamenaly evropské akciové trhy další výrazný propad, jenž se v průměru pohyboval okolo 2,5%.
Generální tajemník NATO: „KFOR jednalo v Kosovu pouze v jasné sebeobraně“
Generální tajemník NATO Fogh Rasmussen v Bruselu na tiskové konferenci v před zasedáním ministrů obrany členských zemí NATO prohlásil, že neexistuje žádný důvod k šetření jednání jednotek KFOR v Kosovu. Obrana NATO se týká incidentu ve vesnici Qeshmellug, kde bylo zraněno 16 Srbů a 4 příslušníci sil KFOR při vzájemných střetech. Generální tajemník Rasmussen dále uvedl, že o incidentu hovořil i se srbským prezidentem Tadicem, kterého ujistil o nestrannosti mise KFOR. Dále jménem NATO Rasmussen vyzval všechny zúčastněné strany, aby zahájily otevřený dialog a a vyvarovaly se jakéhokoliv konfliktního jednání.
Sierra Leone chce, aby Mezinárodní trestní tribunál vyšetřoval veškeré případné násilí, ke kterému dojde ve volbách příští rok
Prezident Sierry Leone Ernest Bai Koroma prohlásil, že nikdo z podněcovatelů a viníků případného násilí nenajde úkryt před spravedlností poté, co požádal Mezinárodní trestní tribunál (ICC), aby stíhal každého, kdo bude podněcovat k násilí v souvislosti s prezidentskými volbami v příštím roce. Sierra Leone tak chce zabránit násilí, ke kterému došlo v roce 2007 v Keni, kde bylo zabito více než 1200 lidí – ICC dnes v souvislosti s tím šetří i několik členů keňské vlády.
Mezinárodní trestní tribunál zahájil vyšetřování v Pobřeží slonoviny
Žalobce Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) Luis Moreno-Ocampo dostal povolení zahájit vyšetřování povolebního násilí v Pobřeží slonoviny, ke kterému došlo při bojích mezi silami prezidenta Laurenta Gbagba a Alassane Ouattary. Ministr Pobřeží slonoviny pro lidská práva Gnenema Coulibaly spolu s představiteli ICC prohlásil, že věří že budou potrestáni viníci obou stran konfliktu.
MMF: „Srbsko je připraveno vypořádat se s ekonomickou krizí“
Ředitel mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) Albert Jaeger prohlásil, že Srbsko je poměrně dobře připraveno vypořádat se s potenciální novou ekonomickou krizí. Dle jeho slov je deficit země výrazně nižší než v roce 2008, kdy činil více než 20% HDP. Dále ředitel srbské mise MMF podotkl, že směnný kurs srbské měny je stabilní a země má devizové a fiskální rezervy, které činí 1 miliardu amerických dolarů. Podle názoru MMF je Srbsko v současnosti dobře kapitalizované a má vysoce solventní bankovní systém, což znamená, že se prý není třeba znepokojovat.
Izrael přijal výzvu kvartetu (USA, EU, RF, OSN) k mírovým rozhovorům
Podle prohlášení Úřadu předsedy vlády Benjamina Netanjahua Izrael vítá výzvu mezinárodních zprostředkovatelů k obnovení přímých mírových jednání s Palestinci v rámci mezinárodního kvartetu – USA, Evropská unie, Rusko a OSN. Palestinci ve své rychlé reakci již oznámili, že jednání odmítají, dokud se nezastaví budování izraelských osad na území, které náleží jejich budoucímu státu. Abu Rdainah, mluvčí prezidenta Palestinské samosprávy také řekl, že Izrael musí uznat hranice z roku 1967, které existovaly před okupací Západního břehu. Tento návrh podpořil i prezident USA Barack Obama, když doporučil Izraeli, aby tuto podmínku použil jako základní pilíř jednání, ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu z bezpečnostních důvodů toto odmítá. Dle Izraelců jsou území zabraná v roce 1967 nedělitelnou součástí Izraele.
Kosovský ministr vnitra: „srbské barikády narušují svobodu pohybu, budou odstraněny“
Ministr vnitra Republiky Kosovo, Bajram Rexhepi, oznámil, že srbské barikády na severu Kosova začaly vážně ohrožovat normální občanský život a svobodu pohybu a proto budou odstraněny. Ministr vnitra neupřesnil, kdy se tak má stát, ovšem dle jeho slov to má být ve spolupráci s KFOR i EULEX (mise Evropské unie k prosazování práva v Kosovu). Podle kosovské vlády je povinností místních orgánů i mandátu KFOR zajistit bezpečnost a svobodu pohybu na celém území Republiky Kosovo.
KFOR rozšiřuje bezpečnostní zóny u kosovských hraničních přechodů
Síly KFOR v Kosovu rozšířily své bezpečnostní zóny u hraničních přechodů v Jarinje, kde hodlají odstranit srbské barikády. Podle kosovských médií jednotky KFOR neumožnili pracovníkům Mise OSN v Kosovu (UNMIK) přístup k místním občanům. V úterý také jednotky KFOR byly zapojeny do incidentu u hranic s Bosnou a Hercegovinou, kdy místní skupina Srbů zahájila palbu na Albánce v Qeshmellug na bosenské straně hranice. KFOR odpověděly gumovými projektily a zranily srbské útočníky, tato událost ovšem způsobila vlnu odlišných reakcí ze strany Srbska, USA, EU i NATO. Ruská federace mezitím vyjádřila své obavy o bezpečnost kosovských Srbů.
Červený kříž dorazil do obklíčeného města Sirta s pomocí
Humanitární pracovníci Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) dopravili do města Sirta, které drží v rukou síly Muammara Kaddafiho, zdravotnický materiál ve snaze zabránit humanitární katastrofě. OSN již včera oznámilo, že obyvatelům Sirty nepomůže kvůli probíhajícím bojům. Mezitím z města stále unikají stovky obyvatel a dle jejich svědectví ve městě chybí i potraviny, někteří z nich nejedli dva dny. Ačkoliv vojska rebelů tvrdí, že chtějí umožnit pracovníkům Červeného kříže bezpečný průchod do města, ostřelování pokračuje dál.
V Bahrajnu odsoudili zdravotníky, kteří pomáhali demonstrantům
Bahrajnský vojenský soud odsoudil k trestu odnětí svobody na 15 let dvacet zdravotníků a zdravotních sester, kteří ošetřovali bahrajnské šíítské demonstranty při silných protestech proti sunnitské menšinové vládě, které zasáhly Bahrajn na začátku roku. Protesty nakonec ukončila až intervence armády Saúdské Arábie. Zdravotníci byli za napomáhání demonstrantům odsouzeni již jednou, ale kvůli mezinárodnímu tlaku byli propuštěni na kauci. Nyní byl vynesen nový rozsudek, který všechny posílá do vězení na 15 let. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, který vede Navi Pillay, již vyjádřil své znepokojení. Podle vyjádření jejího úřadu měli obžalovaní jen omezený přístup k právníkům přičemž na přípravu procesu nebyl pro obhajobu dostatek času.
Poprvé se kvůli Palestině setkal panel Rady bezpečnosti OSN pro přijímání nových členů
Dnes se setkal poprvé panel pro přijímání nových členů do Organizace společnosti národů, aby projednal palestinskou otázku. Po uzavřeném jednání Stálého výboru Rady pro přijímání nových členů složeného z 15 členů Rady bezpečnosti OSN, libanonský velvyslanec v Radě bezpečnosti OSN Nawaf Salam oznámil, že výbor jednomyslně dohodl pokračování jednání na expertní úrovni příští týden. Libanonský velvyslanec předsedal Radě bezpečnosti v měsíci září, vedení po něm přebírá Nigérie, kterou zastupuje velvyslanec Joy Ogwu, ten také povede budoucí jednání o Palestině. Stále se očekává, že USA případné přijetí zablokují a panel bude otázku řešit možná i měsíce, ovšem nejvyšší palestinský delegát v OSN, Riyad Mansour, zopakoval svou naději, že žádost nebude v panelu rozebírána příliš dlouho a bude rychle v řádu týdnů předána k hlasování i přes vehementní odpor Izraele a USA.
Město Sirta stále vzdoruje silám prozatímní libyjské vlády, OSN kvůli bojům civilistům nepomůže
Ve městě je podle posledních zpráv uvězněno přes 100 000 civilistů, kteří jsou vystaveni nepřetržitému bombardování rebely. Přesto z města neustále pod velkým rizikem prchají noví utečenci. Město ostřelují tanky rebelů a nad městem operují letadla NATO. Síly loajální Muammarovi Kaddafimu palbu opětují stejnou měrou a obě strany se obviňují z ohrožení obyvatel. Ve městě dochází potraviny, léky i další základní materiál. OSN oznámilo, že nemůže civilistům poskytnout kvůli těžkým bojům žádnou pomoc. Město Sirta je podle reportérů Reuters zahaleno v černém dýmu a všude se ozývají mohutné exploze.
Atmosféra v Kosovu nadále napjatá, v ulicích jsou vojáci KFOR
Ve městě Mitrovica u hranic se Srbskem jsou v plné síle mírové ochranné sbory NATO KFOR. Těžká atmosféra vládne také u hraničního přechodu Jarinje, kde se kosovští srbové staví silně na odpor a nadále kontrolují barikádu. V předchozích střetech bylo zraněno 16 Srbů a 4 vojáci KFOR.
NATO: „bezpečnostní situace v Afghánistánu se zlepšuje“ – přímý rozpor se zprávou OSN
Spojenecké síly v Afghánistánu předložily zprávu, ve které uvádí, že se snížil počet bezpečnostních incidentů zaznamenaných ISAF a situace se zlepšuje. Podle zprávy sil ISAF se od ledna do srpna roku 2011 snížil o 2 % oproti stejnému období v minulém roce. Zpráva je v přímém rozporu se zprávou OSN, ve které se uvádí, že v roce 2011 vzrostla míra násilí o 39%. Podle sil ISAF je rozdílnost zpráv způsobena různými definicemi „bezpečnostních incidentů“. NATO totiž počítá pouze s útoky vedenými povstalci a nezahrnuje vraždy, tzv. „přátelskou střelbu“, nastražené bomby apod.
OSN: „Míra násilí v Afghánistánu vzrostla za rok 2011 o 39%“
Počet násilných incidentů v zemi vzrostl o 39% v porovnání s minulým rokem. Za poslední tři měsíce je evidováno přes 7000 konfliktů a útoků po celé zemi. S touto zprávou vystoupil generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Tento jev poukazuje na to, jak sílí tlak Talibanu v průběhu procesu kompletního předávání země do rukou Afghánců. Nejčastějšími incidenty jsou podle OSN přestřelky a bombové atentáty.
Mírové síly NATO posilují svou přítomnost na kosovské hranici
Mírové sbory NATO v Kosovu (KFOR) posilují svou přítomnost na hranicích mezi Srbskem a Kosovem. Důvodem jsou poslední srážky mezi Srby a silami KFOR – při posledním incidentu bylo během vzájemné konfrontace u bariér postavených Srby zraněno šestnáct kosovských Srbů a čtyři vojáci KFOR.