NATO vyjádřilo znepokojení nad situací vzniklou incidentem mezi Sýrií a Tureckem, kdy došlo k sestřelení tureckého vojenského letounu nad syrským územím a sestřelení dle vyjádření generálního tajemníka NATO považuje za neakceptovatelné. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen informoval o tom, že ve velitelství NATO v Bruselu zasedla krizová porada, ovšem NATO přesto vyzývá ke zdržení se všech vojenských operací zatímco Rusko uvedlo, že událost nelze považovat za provokaci ze strany Sýrie vzhledem k okolnostem incidentu. Zatím ovšem turecká armáda zahájila soustřeďování obrněných jednotek u hranic se Sýrií a turecký premiér oznámil, že armáda získala zcela nové pokyny k jednání vůči Sýrii.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Turecko žádá NATO o vyvolání článku 5 Washingtonské smlouvy
Poté co Sýrie napadla druhé turecké letadlo, žádá Turecko, aby byl vyvolán článek 5 Washingtonské smlouvy, který říká, že napadení jedné země NATO je rovno napadení všech členských států. V úterý se sejdou delegáti všech členských zemí Severoatlantické aliance, aby projednali tuto kauzu podle článku 4 Washingtonské smlouvy. Turecko přesto ústy vicepremiéra Bulent Arince zdůraznilo, že nechce válku se Sýrií.
Syrská armáda pálila na další letadlo členského státu NATO
Syrská armáda v pondělí opět střílela na turecké vojenské letadlo. Nepodařilo se jí ovšem letadlo sestřelit. V minulém týdnu syrské jednotky turecké letadlo sestřelily. Sýrie považuje přelety tureckých vojenských letadel nad svými hranicemi za nepřátelský akt. Turecko naopak zdůrazňuje, že jejich letadlo bylo napadeno v mezinárodním letovém prostoru. Turecko jako členský stát NATO žádá použití článku 5 Washingtonské smlouvy, který se týká obrany napadaného člena NATO jsou jím vázány všechny smluvní státy.
NATO se sejde, aby projednalo syrský útok na turecké letadlo
Představitelé Severoatlantické aliance se v úterý sejdou, aby projednali okolnosti sestřelení tureckého letadla. Turecko obvinilo Sýrii ze sestřelení svého letadla v mezinárodním vzdušném prostoru. Turecko o to požádalo podle článku 4 Washingtonské smlouvy. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu jednání Sýrie označil za nepřátelský akt. S tímto tvrzením souhlasí Velká Británie, která ústy svého ministra zahraničí Williama Hague, oznámila, že podporuje případný zásah proti syrské vládě.
Zimbabwská policie zahájila vyšetřování chybějících 20 milionů USD z balíčku Mezinárodního měnového fondu
Zimbabwská policie v neděli oznámila, že zahájila vyšetřování chybějících 20 milionů USD ze záchranného balíčku Mezinárodního měnového fondu (MMF) z roku 2009. V souvislosti s chybějícími penězi je vyšetřován ministr financí Tendai Biti, který podle státních novin převedl peníze z MMF do místní banky Interfin, jež byla tento měsíc zavřena. Tendai odmítá odpovědnost za zmizení peněz a tvrdí, že to byla právě banka Interfin, která byla správcem peněz a měla tak možnost s nimi volně nakládat. Chybějících 20 milionů USD pochází ze záchranného balíčku MMF, který země ve výši 500 milionů USD obdržela pro projekty v zemědělství, infrastruktuře a splacení dluhu MMF v rámci programu Fond pro snížení chudoby a růst (PRGT).
Boj Talibanu se silami NATO v Afghánistánu si vyžádal 26 mrtvých
Afghánské hnutí Taliban zaútočilo na Hotel nedaleko města Kábul. Došlo k přestřelce mezi silami NATO, Afghánských ozbrojených sil a ozbrojenci z hnutí Taliban. Po 11 hodinách bylo všech 7 ozbrojenců Talibanu zabito. Zemřelo 15 civilistů. Dalších 50 hostů se podařilo jednotkám NATO zachránit. Americké ministerstvo obrany útok připsalo ozbrojené skupině Haqqani, která operuje v Afghánistánu jako širší součást Talibanu. Jedná se o druhý masivní útok ze strany povstalců v Afghánistánu v posledním měsíci.
Zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států požaduje větší diplomatický tlak na Sýrii
Zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan prohlásil, že je nutné, aby mezinárodní společenství navýšilo diplomatický nátlak na všechny strany konfliktu v Sýrii, aby ukončily násilí. Podle Kofiho Annana je třeba obě bojující strany přesvědčit, že mír je v jejich zájmu. Kofi Annan zdůraznil, že čím déle bude OSN a mezinárodní společenství vyčkávat, tím bude situace v Sýrii horší.
OSN: Přední rwandští politici podporují rebely na východě Demokratické republiky Kongo
Konžská vláda nedávno obvinila vládu Rwandy z podpory, výcviku a vyzbrojování rebelů, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo a jsou sjednoceni v tzv. skupině M23 pod generálem Bosco Ntaganda. Rwanda doposud obvinění odmítala. OSN podle Reuters má důkazy o podpoře rebelů ze strany ministra obrany James Kaberebe, náčelníka obranného štábu Charles Kayonga a vojenského poradce generála Jacques Nziza. Písemnou zprávu by OSN měla vydat během několika dnů.
Somálsko schválilo prozatímní ústavu
Prezident Sharif Ahmed, premiér Abdiweli Mohamed Ali a další čtyři vysocí představitelé Somálska podepsali prozatímní ústavu, která vznikala za pomoci OSN 7 let. Ústava je prozatímní, dokud ji občané v referendu neschválí. Země z bezpečnostních hledisek není zatím schopna celostátní referendum uspořádat. Během dvou měsíců by mělo Somálsko zvolit nový parlament i prezidenta, který je volen nepřímo.
Ruský prezident slíbil Finsku odvetná opatření za rozmístění raket NATO
Ruský prezident Vladimir Putin během jednání s finským prezidentem Saulim Niinistem uvedl, že v případě umístění raket NATO na finském území bude Rusko nuceno přijmout odvetná opatření. Případný vstup Finska do NATO by zemi podle slov ruského prezidenta zbavil části svrchovanosti. Finský ministr pro zahraniční obchod a Evropskou unii Alexander Stubb v souvislosti s tím ujistil, že Finsko nemá žádné tajné programy týkající se vstupu do NATO nebo vojenské konfrontace s Ruskem.
Pracovník OSN byl v Etiopii odsouzen k 7 rokům vězení
Abdurahman Sheikh Hassan, který byl šéfem bezpečnosti OSN pro region Ogaden, byl zatčen na základě podezření z terorismu během vyjednávání o propuštění dvou unesených pracovníků OSN. Soud v Etiopii ho nyní odsoudil k 7 letům vězení za spolupráci se zakázanou politickou stranou Ogaden National Liberation Front (ONLF) a za předávání informací teroristům. Etiopie považuje ONLF za teroristickou skupinu.
Zástupce generálního tajemníka NATO navštívil Jordánsko
Alexander Vershbow, zástupce generálního tajemníka NATO, navšítívil Jordánsko. Hlavním tématem schůzky byla koordinace společných akcí ve Středozemním moři v rámci Středomořského dialogu. Alexander Vershbow také ocenil účast Jordánska v misích NATO na Balkáně, v Libyi i v Afghánistánu. Zástupce generálního tajemníka se sešel s princem Faisal Bin Al Hussainem, ministrem zahraničí Nasser Judeh a s velitelem jordánských ozbrojených sil generálem Mohammad Al-Zabenem. Všichni zúčastnění potvrdili ochotu prohlubovat vztahy se Severoatlantickou aliancí.
Americká diplomacie zaznamenává bojkot ze strany Pákistánu
Podle oficiální zprávy amerického ministerstva zahraničí zažívá americká diplomacie bojkot ze strany Pákistánu. USA tvrdí, že obstrukce ze strany pákistánské vlády znemožňují práci americkým diplomatům v zemi. Obstrukce podle amerického ministerstva zahraničí začala praktikovat pákistánská vláda v květnu 2011, jako reakci na zabití 24 pákistánských vojáků vrtulníky Severoatlantické aliance. Zpráva dále uvádí, že situace se od té doby zhoršuje a ohrožuje tak nejen práci americké diplomacie v Pákistánu, ale také fungování Severoatlantické aliance v regionu.
Světová banka poskytne Keni půjčku ve výši 600 milionů USD
Půjčka od Světové banky (SB) je určena pro zlepšení kvality vody a kanalizace ve velkých městech a zlepšení infrastruktury v hlavním městě Nairobi. Půjčka je součástí projektu, který spolufinancuje keňská vláda v podobě 330 milionů USD. Světová banka na základě svého programu International Development Association (IDA) investovala již do kanalizace Keni na 150 milionů USD.
Rwandský prezident odmítl nařčení z napomáhání rebelům v Demokratické republice Kongo
Paul Kagame, který stojí v čele Rwandy od roku 2000, jednoznačně odmítá obvinění vlády Demokratické republiky Kongo z napomáhání rebelům a vyzval konžskou vládu, aby převzala odpovědnost za své vnitropolitické problémy. Podle konžské vlády měla Rwanda poskytnout zbraně a výcvik rebelům, kteří bojují proti konžské armádě na východě Demokratické republiky Kongo. Rada bezpečnosti OSN požaduje důkladné prošetření obvinění.
Rozvojové banky se zavázaly investovat 175 miliard USD pro ekologičtější dopravu
Osm největších rozvojových bank, včetně Asijské rozvojové banky a Světové banky, ve středu na summitu v Rio de Janeiro uvedly, že budou investovat 175 miliard USD na podporu nízkoemisní dopravy během následujících dvou dekád v Asii, Latinské Americe a Africe. Neefektivní dopravní systémy podle bank způsobují přetížení v jinak rozvíjejících se městech.
Bývalý kapitán rwandské armády byl odsouzen na doživotí za účast na genocidě
Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (ICTR) pod záštitou OSN, který sídlí v sousední Tanzanii, odsoudil bývalého kapitána rwandské armády a člena rozvědky Ildephonse Nizeyimana na doživotí. Nizeyimana byl znám jako řezník Butare, když v dubnu a květnu 1994 nařídil několik brutálních vražd ve městě Butare. ICTR shledal vinným Nizeyimana i z vraždy královny Rosalie Gicanda, vdovy po králi Mutara III., který byl králem Rwandy mezi léty 1931 a 1959. Nizeyimana se podle svého právníka proti rozsudku pravděpodobně odvolá. Během rwandské genocidy během tří měsíců na jaře 1994 zemřelo na 800 000 Tutsiů.
V Afghánistánu bylo zabito 29 lidí, včetně vojáků NATO
V Afghánistánu proběhly dva útoky. Jeden proběhl v provincii Khost ve stejnojmenném městě. Bylo při něm zabito 17 civilistů, 3 vojáci NATO, všichni ze Spojených států amerických a jeden překladatel. Nejméně dalších 32 lidí bylo zraněno. V provincii Lógar bylo zabito 8 lidí, z toho 4 děti a dvě ženy. Afghánský prezident Hamid Karzai označil tyto útoky za zbabělé. Útoky v Afghánistánu problematizují situaci NATO, která plánuje odchod svých vojsk v roce 2014 a pokouší se navázat mírové rozhovory s hnutím Taliban.
Americkým vojákům souzeným za pálení Koránu hrozí administrativní trest
Američtí vojáci, kteří v únoru tohoto roku na americké základně Bagram v Afghánistánu spálili Korán a další náboženské texty, čelí hrozbě administrativního trestu. Vyšetřovací komise americké armády doporučila pro sedm obviněných vojáků disciplinární a administrativní potrestání. Přečin tak nebude souzen jako kriminální čin. Incident s pálením Koránu vedl k nepokojům a k 30 mrtvým, včetně 2 amerických vojáků. Postup americké vyšetřovací komise potvrdil i velitel jednotek mise Severoatlantické aliance ISAF v Afghánistánu generál John R. Allen.
Zvláštní výbor OSN pro dekolonizaci řeší otázku budoucnosti Portorika
Návrh na to, aby obyvatelé Portorika měli právo na sebeurčení a nezávislost, podala na zasedání tohoto orgánu Kuba, přičemž byl dále podpořen Bolívií, Ekvádorem, Nikaraguou a Venezuelou. Podle těchto států jsou Portoričané latinskoamerickým a karibským národem s právem na vlastní identitu. Cílem návrhu je urychlit celý proces případného osamostatnění. Prozatím je Portoriko přidruženým státem k USA a o jeho dalším osudu by se mělo rozhodnout při listopadovém referendu, kdy se mají tamní obyvatelé vyjádřit ohledně postoje ke Spojeným státům.
Rada bezpečnosti OSN k intervenci v Mali nakonec přistoupí, pokud bude znát plán zásahu
Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) požádaly OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci v Mali. Po zprvu zamítaném vyjádření nyní Rada bezpečnosti OSN zvažuje přistoupení k intervenci, jestliže budou dopředu určené cíle, prostředky a způsob vojenského nasazení. Rada bezpečnosti OSN ve svém prohlášení uvedla, že „sdílí obavy ECOWAS a požaduje plné obnovení ústavního pořádku v Mali“.
MMF získal celkem 456 miliard USD a zdvojnásobil tak objem současné kapacity úvěrových zdrojů
Na summitu zemí skupiny G20 to uvedla výkonná ředitelka fondu Christine Lagarde. Mezi 12 přispěvatelskými členy jsou také země BRICS, které podmínily tento krok dodržením všech plánovaných reforem, na kterých se MMF shodl v roce 2010. Jedná se zejména o reformu volebního systému, díky které získají větší vliv během jednání a hlasování. Čína fondu poskytne celkem 43 miliard USD, Rusko, Indie a Brazílie poskytnou 10 miliard USD a JAR 2 miliardy USD.
Skupina G20 představila plán na vytvoření pracovních míst v celosvětovém měřítku
„Ten bude považován za prioritu v boji proti vlivu evropské dluhové krize,“ uvádí závěrečné komuniké summitu skupiny G20 v Mexiku. Plán předpokládá, že vlády členských států, zejména ty, které mají více rozpočtových zdrojů, zvýší výdaje na boj proti globální hospodářské krizi. Během setkání G20 došlo také k setkání amerického prezidenta Baracka Obamy a německé kancléřky Angely Merkel. Oba představitelé se shodli na nutnosti podpory hospodářského růstu a tvorbě nových pracovních míst.