Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval USA za vměšování se do afghánských vnitřních záležitostí

Podle slov Afghánského prezidenta Hamida Karzaie se USA svojí politikou pokouší vměšovat do vnitřních záležitostí Afghánistánu. Spojené státy americké pak podle Hamida Karzaie označují vládu Afghánistánu za korupční a nekompetentní proto, aby si udržely vliv na chod země. Kritizuje také chmurné vize USA a NATO ohledně vývoje v Afghánistánu po roce 2014, kdy mají odejít alianční vojska. Prezident Karzai vyslovil názor, že tyto vize mají ospravedlnit delší setrvání cizích vojsk v Afghánistánu. Tuto kritiku USA afghánský prezident vyslovil v reakci na nečekanou návštěvu americké ministryně zahraničí Hillary Clinton.

Americká ministryně zahraničí bez ohlášení navštívila Afghánistán

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dnes nečekaně navštívila afghánské hlavní město Kábul. Setkala se s afghánským prezidentem Hamidem Karzaiem. Hovořili o vzájemných vztazích ve vojenské i civilní oblasti. Americká ministryně zahraničí označila Afghánistán za hlavního spojence USA mimo Severoatlantickou alianci. Návštěva v Kábulu je zastávkou americké ministryně zahraničí na cestě do Japonska, kde se má setkat s hlavními sponzory války v Afghánistánu.

V památkové rezervaci Tanzanie postaví uranový důl, UNESCO souhlasí

Výbor pro světové dědictví UNESCO odsouhlasil územní změny v rezervaci Selous Game v Tanzanii, která se stala světovou památkovou rezervací v roce 1982. Na vyčleněném území postaví a bude provozovat firma Mantra Resources uranový důl, jenž by do státní pokladny měl přinést během 15 let 250 milionů USD. Oblast, kterou důl zabere, představuje asi 0,8 % z celkové rozlohy rezervace, jež je domovem největší populace slonů na kontinentě, velkého množství černých nosorožců, gepardů a žiraf.

Povstalci na východě Demokratické republiky Kongo obsadili klíčové hraniční město

Rebelové v provincii Severní Kivu na východě Demokratické republiky Kongo získali klíčové město Bunagana na hranici s Ugandou. Na 600 konžských vojáků, kteří proti rebelům bojovali, bylo nuceno uprchnout do sousední Ugandy. Ve východní oblasti země propuklo násilí na konci března, kdy část konžské armády se přidala k rebelům pod vedením generála Bosco Ntaganda. Přes 200 000 lidí podle OSN muselo kvůli bojům opustit své domovy.

UNICEF varuje před zvyšujícím se násilím na dětech v Azawadu

UNICEF vydalo varování před dramaticky narůstajícím násilím na dětech ve státě Azawad. Zde působí milice Ansar Dine, které ovládají severní části oblasti a bojují proti zbytku země. UNICEF ve své zprávě zmiňuje především sexuální násilí na dívkách a násilné odvody nezletilých chlapců do ozbrojených milicí. Problém vidí UNICEF mimo jiné také v uzavření škol pro více než 300 000 dětí. Děti, které nenavštěvují školu jsou potom dle OSN více náchylné ke zneužívání.

Generální tajemník NATO se sešel s chorvatským předsedou vlády

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen navštívil Chorvatsko. Sešel se zde s chorvatským předsedou vlády Zoran Milanovicem. Hovořili o větším zapojení Chorvatska do fungování NATO. Chorvatsko je členem NATO od roku 2009. Anders Fogh Rasmussen ocenil přínos Chorvatska při vedení policejní a vojenské školy v afghánském hlavním městě Kábul.  Podle generálního tajemníka je Chorvatsko zárukou stability na Balkáně.

Americká ministryně zahraničí požaduje, aby Rusko doplatilo na podporu syrského prezidenta

V Paříži jedná skupina „Přátelé Sýrie„, která vystupuje proti vládě syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na této schůzce řekla, že Čína a především Rusko musí negativně pocítit dopady své podpory současné syrské vládě. Obě země mají podle americké ministryně zahraničí zaplatit za své diplomatické jednání. Syrskou vládu podle Hillary Clinton nelze tolerovat poté, co došlo k jejímu sporu s Tureckem. Členové „Přátel Sýrie“ se shodli na požadavku větších sankcí vůči Sýrii podle kapitoly 7 charty OSN, která umožňuje použití ekonomických diplomatických a v některých případech i vojenských prostředků. Zástupci Sýrie, Ruska ani Číny nebyli na jednání pozváni.

 

OSN odkládá rozhodnutí ohledně Mali

OSN schválila sankce proti islamistické skupině Ansar Dine v Mali, která deklarovala kontrolu nad severní částí Mali. Tato skupina vede ozbrojený boj proti zbytku země a likvidují středověké posvátné hrobky. Rada bezpečnosti zvažuje ozbrojený zásah proti Ansar Dine, který navrhly státy západní Afriky. Rozhodnutí o případné vojenské intervenci bylo zatím odloženo s tím, že OSN doufá v účinnost sankcí. V případě vojenské intervence OSN prohlásila, že je připravena spolupracovat s Africkou unií i s organizací ECOWAS.

Přímé investice do Afriky se podle OSN do roku 2014 zdvojnásobí

V roce 2011 poklesly přímé investice ze 43,1 miliard USD v roce předcházejícím na 42,7 miliard USD. Důvodem byly politické a sociální nepokoje na severu Afriky. Podíl investic se snížil z 3,3 % v roce 2010 na 2,8 % v roce minulém. Investice do Subsaharské Afriky se ovšem za poslední tři roky zvýšily na 36,9 miliard USD v roce 2011. V letošním roce se předpokládají investice mezi 55 – 65 miliardy USD, podle OSN by se investice v roce 2014 mohly pohybovat mezi 75 až 100 miliardy USD.

Generální tajemník NATO načrtl vizi Severoatlantické aliance pro následující roky

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen představil vizi fungování Severoatlantické aliance v příštích letech. Podle jeho slov je klíčovým bodem následujícího vývoje NATO přispívat k zajištění globální bezpečnosti. Tento cíl má být naplněn skrze užší spolupráci NATO se subjekty v Africe i v Asii. Příkladem této spolupráce je podle Generálního tajemníka mise NATO proti pirátům v Somálsku. Rozšířena bude také vojenská i civilní spolupráce s nečlenskými státy v rámci Partnerství pro mír a v dalších přidružených institucích. Anders Fogh Rasmussen také prohlásil, že bezpečnost USA a Evropy je nedělitelná.

Zásobovací vozy NATO směly po 7 měsících projet Pákistánem

Pákistán se rozhodl po 7 měsících znovu otevřít zásobovací trasy pro konvoje Severoatlantické aliance. Ve čtvrtek poprvé projely zásobovací vozy NATO přes pákistánské území do Afghánistánu. Zásobovací cesty uzavřela pákistánská vláda pro jednotky NATO poté, co bezpilotní letoun Severoatlantické aliance zabil 24 pákistánských vojáků. NATO a USA mají zájem na otevřenosti těchto tras pro svá vojska, kvůli obtížné cestě zásobovacích konvojů do Afghánistánu. Pákistán ještě minulý měsíc přerušil jednání o otevření zásobovacích tras. Pákistánská vláda ustoupila požadavkům NATO teprve poté, co se veřejně omluvila ministryně zahraničí USA Hillary Clinton.

USA podaly stížnost na Čínu u Světové obchodní organizace

Světová obchodní organizace (World Trade Organization – WTO) oznámila, že USA podaly stížnost na Čínu, kvůli uvalení cla na automobily dovážené do Číny ze Spojených států amerických. Mluvčí WTO Keith Rockwell prohlásil, že Spojené státy americké již předaly oficiální dokument stížnosti. Clo uvalené ČLR se týká amerických vozů dovezených do Číny v hodnotě více než 3 mld USD. Spojené státy vedou s Čínou na půdě WTO také spor v otázce obchodní politiky vzácných nerostů. 

Islamisté v Mali pokračují v ničení posvátných hrobek, Mali žádá svět o pomoc

Za posledních několik dní bylo v městě Timbuktu radikálními islamisty poničeno již sedm středověkých posvátných hrobek. Islamisté argumentují, že jim ničení nařídil sám bůh a pomocí trhavin v devastaci hrobek pokračují. Mezinárodní trestní soud (ICC) zjišťuje, jestli lze činy islamistů stíhat jako válečné zločiny, OSN zvažuje možnost intervence a řešení situace se snaží vymyslet i Evropa a USA.

Islamisté v Mali napadli světově chráněnou svatyni

Islamistická skupina Ansar Dine, která je považována za spojence teroristické Al-Kaidy, poničila část mauzolea Sidi Mahmoud (Ben Amar), jedné z 16 svatyní ve městě. Starobylé malijské město Timbuktu je na seznamu ohrožených světových památek pod UNESCO. Ansar Dine požaduje zavedení islámského práva šaría, islamisté považují svatyně za modlářské.

Súdán souhlasí s humanitární pomocí v oblastech ovládanými povstalci

Boje mezi armádou a povstalci ze Sudan People’s Liberation Movement North (SPLM-N) ve státě Jižní Kordofán a Modrý Nil od minulého roku donutily statisíce lidí opustit své domovy. Obyvatelům oblastem hrozí hladomor následkem menší sklizně. Africká unie (AU), OSN a Liga arabských států na začátku letošního roku předložily návrh na zabezpečení humanitární pomoci do oblasti. Súdán návrh tehdy odmítl s tím, že má humanitární situaci pod kontrolou. Nyní s plánem souhlasí.

V Ženevě probíhá jednání Rady bezpečnosti OSN a zemí blízkovýchodního regionu o Sýrii

Během této schůze ministrů zahraničních věcí stálých členů Rady bezpečnosti OSN (Rusko, Čína, USA, Velká Británie, Francie) a blízkovýchodních států by měl zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan předložit plán na vytvoření dočasné vlády národní jednoty. K podpoře předání moci v Sýrii před jednáním vyzval Čínu a Rusko britský ministr zahraničních věcí William Hague. Dle něj nemůže politickou transformaci v zemi vést syrský prezident Bashar al-Assad. Na jednání nebyli pozvání zástupci Sýrie, stejně tak Íránu, o což usiloval ruský prezident Vladimír Putin. Syrský prezident Assad před časem uvedl, že jeho země nepřijme „žádný nesyrský model řešení, ať už bude vycházet ze strany velmocí, nebo spřátelených zemí“. O stavu své země mají dle jeho názoru rozhodovat Syřané.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen: „Území Kosova nebude rozděleno“

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen uvedl, že NATO bude prostřednictvím své mise KFOR v Kosovu „dělat vše pro zajištění svobody pohybu pro všechny zdejší obyvatele.“ Dále uvedl, že snížení počtu vojáků KFOR bylo odloženo kvůli incidentům v severním Kosovu, přičemž zdůraznil, že otázka severního Kosova „by se měla řešit politicky a řešení by mělo být dosaženo prostřednictvím dialogu.“ Rasmussen dodal, že mise Evropské unie EULEX v zemi „nemá potřebné kapacity pro plnění všech svých úkolů“ a poznamenal, že „NATO a EU o této problematice otevřeně hovoří“.

Policie rozehnala slzným plynem demonstranty na předměstí Chartumu

Súdánská policie slzným plynem rozptýlila desítky demonstrantů před jednou z největších mešit v hlavním městě Chartumu Imam Abdel Rahman. Několik lidí bylo zatčeno. V posledních dnech se jedná už o několikátou demonstraci napříč Súdánem proti vládním úsporným opatřením. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzývá súdánskou vládu, aby nepřistupovala k násilným krokům.

Evropská unie požádala Světovou obchodní organizaci o konzultace v otázce čínské obchodní politiky vzácných nerostů

EU spolu s USA a Japonskem tvrdí, že Čína navýšila vývozní cla a zároveň snížila vývozní kvóty tak, aby záměrně zvýhodnila domácí trh. Čína obvinění popírá, omezení obchodu se vzácnými nerosty je údajně nutné z důvodu ochrany životního prostředí a zabezpečení domácí poptávky. Komisař EU pro obchod Karel De Gucht uvedl, že čínská omezení obchodu se vzácnými nerosty porušují závazky vůči Světové obchodní organizaci (WTO) a negativně ovlivňují globální trh. K žádosti o konzultace došlo po sérii bezvýsledných jednání mezi oběma stranami. Přibližně 97% roční produkce vzácných nerostů, klíčových surovin pro výrobu high-tech výrobků, je vyprodukováno právě v Číně. WTO by měla závěrečnou zprávu zveřejnit do 6 měsíců.

Rusko chce, aby se jednání o Sýrii v Ženevě zúčastnil Írán

Ruský prezident Vladimir Putin při jednání s jordánským králem Abdullahem II. při návštěvě Jordánska zdůraznil potřebu přítomnosti Íránu na jednání o Sýrii, které se má uskutečnit v sobotu ve švýcarské Ženevě. 22. června přitom zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annan v Ženevě na tiskové konferenci uvedl, že Írán by měl hrát roli při řešení syrské krize.

Pobřeží Slonoviny získá více než 4 miliardy USD na zmírnění externího dluhu

Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka (SB) se zavázaly, že západoafrické zemi  sníží dluh ve výši 3,1 miliard USD, což představuje 24 % externího dluhu země. Pobřeží Slonoviny by navíc mohlo získat i 1,3 miliardy USD k dalšímu odpuštění dluhu. Země podle MMF a SB splnila požadované reformy v zemědělském sektoru, postaveném na produkci kakaa, snížila chudobu a stabilizovala makroekonomickou politiku.

NATO vydalo prohlášení ke sporu Sýrie a Turecka

Zástupci 28 členských zemí NATO se sešli, aby diskutovali incident sestřelení tureckého letadla ze strany Sýrie. Severoatlantická aliance útok Sýrie na turecké letadlo podle slov generálního tajemníka Anderse Fogh Rasmussena co nejdůrazněji odsuzuje. Generální tajemník v oficiálním prohlášení také zdůraznil, že bezpečnost Aliance je nedělitelná a bezpečnost Turecka je bezpečností všech zemí NATO. Článek 5 Washingtonské smlouvy během setkání diskutován nebyl. Generální tajemník oznámil, že věří, že Sýrie nebude pokračovat v útocích proti Turecku. Rusko vyzvalo NATO, aby nepovažovalo sestřelení tureckého letadla za provokaci.