Turecko a Ázerbájdžán brzy dosáhnou společné dohody o výstavbě trans-anatolského plynovodu Trans-Anatolian Pipeline Project (TANAP) pro evropský trh, který se může stát hlavní konkurencí projektu Nabucco, který podporuje EU, oznámil to šéf ázerbájdžánského státního ropného podniku State Oil Cooperation of Azerbaijan (SOCAR) Rovnaq Abdullayev. Podle jeho slov by Turecko mohlo s Ázerbájdžánem uzavřít mezivládní dohodu o plynovodu TANAP již při plánované návštěvě tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana Ázerbájdžánu v březnu nebo dubnu 2012. Výstavba plynovodu bude stát 5 až 7 miliard dolarů a podle šéfa společnosti SOCAR již i některé evropské firmy projevily svůj zájem o účast na projektu. TANAP by měl ročně do Evropy dopravit téměř 16 miliard kubických metrů zemního plynu.
Archiv rubriky: Kontinenty
Standard & Poor’s snížila rating patnácti španělským bankám, Fitch čtyřem
Ratingová agentura S&P tak snížila rating úvěrové spolehlivosti 15 španělských bank, jemuž předcházelo snížení ratingu samotného Španělska minulý měsíc. „Krokem byly dotčeny i největší španělské bankovní instituce jako je Santander, BBVA, Bankia a CaixaBank,“ uvedla agentura ve svém prohlášení. Zmíněným bankám snížila v pondělí hodnocení i konkurenční ratingová agentura Fitch, čemuž také předcházelo snížení ratingu země. Santander, největší banka eurozóny podle tržní kapitalizace, získala nové hodnocení agenturou S&P A+ z předchozího AA. „Očekáváme, že ziskovost španělského bankovního systému se bude i nadále pohybovat pod svým historickým průměrem, neboť banky i nadále působí v nepříznivém hospodářském a finančním prostředí,“ uvedla S&P.
Turecko chce, aby Francie skončila své členství v Minské skupině – v otázce řešení konfliktu v Náhorním Karabachu je prý zaujatá
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v ázerbájdžánské státní televizi ANS vyzval Francii, aby skončila jako člen mírové skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Minské skupiny, jejíž cílem je zajistit řešení konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií v otázce Náhorního Karabachu. Podle Turecka totiž „Francie přijetím zákona o arménské genocidě, který zakazuje její popírání, ukázala, že není nestranná“. Turecký premiér dále uvedl, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy „nikdy nebyl spravedlivý a upřímný ve svých vztazích s Armény“ a že jeho činnost v Minské skupině tak nemůže být „důvěryhodná“. Ázerbájdžán již dříve nestrannost Francie kvůli přijetí zákona zpochybnil.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva: „Sýrie je posilněna selháním Rady bezpečnosti OSN kvůli čínskému a ruskému vetu“
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay ve svém projevu ve Valném shromáždění OSN před zástupci všech 193 členských států prohlásila: „Zdá se, že selhání Rady bezpečnosti OSN dodalo odvahy syrské vládě, aby zahájila totální útok ve snaze rozdrtit nesouhlas.“ Vysoká komisařka OSN pro lidská práva dále uvedla, že syrská armáda „podle věrohodných zdrojů ostřeluje hustě obydlené čtvrti“ a podniká „nevybíravé útoky proti civilistům“.
Schváleno převzetí výrobce telefonů Motorola společností Google za 12,5 miliard dolarů
Představitelé Evropské unie (EU) v pondělí schválili tento krok, soudě, že nebude mít dopad na trh s operačními systémy chytrých telefonů (smartphones). Pro společnost Google jde prozatím o největší akvizici v historii. Vyšetřování bylo zaměřeno především na otázku, zda-li Google neztíží velkých výrobcům mobilních telefonů jako jsou Samsung či HTC používání operačního systému Android, jenž navrhla právě společnost Google.
Hlava mise OSN v Sierra Leone opustila zemi kvůli údajnému tlaku prezidenta
Šéf mise OSN v Sierra Leone Michael von der Schulenburg opustil předčasně zemi s odůvodněním, že čelil tlaku ze strany vlády Sierry Leone. Podle agentury Reuters zástupce OSN v této západoafrické zemi Michael von der Schulenburg již 22. prosince psal na vedení OSN, že je ohrožena „důvěryhodnost a úspěch mise v Sierra Leone, pokud se podvolí nepřiměřeným a neopodstatněným tlakům“. Sierru Leone čekají v listopadu 2012 prezidentské volby a podle pozorovatelů tato událost může ohrozit mezinárodní dohled nad nimi. „Nemůže být pochyb o tom, že rozhodnutí prezidenta donutit mě k odchodu bude – ať už právem, či neprávem – vnímáno jako snaha odstranit překážku pro své znovuzvolení a otevření dveří pro manipulaci volebních výsledků ve svůj prospěch,“ uvádí ve svém dopise z prosince 2011 hlava mise OSN v Sierra Leone. Prezident Sierry Leone Ernesta Bai Koroma popřel, že by někdy vytvářel jakýkoliv tlak či žádal odvolání Michaela von der Schulenburg.
Představitelé Evropské unie znovu vyzvali k ratifikaci smlouvy ACTA
Dle některých představitelů Evropské unie (EU), kteří reagovali na masové protesty proti smlouvě ACTA, nová mezinárodní smlouva proti padělání nezmění vůbec nic pro občany EU a blok jí musí ratifikovat, aby šel příkladem pro ostatní země. „Co je legální dnes, bude legální i v den, kdy ACTA vstoupí v platnost“ uvedl představitel unie pod podmínkou anonymity. Názory na smlouvu ACTA jsou však i v rámci EU dost rozporuplné.
Nigérie nadále čelí islamistickému povstání, prezident přiznal infiltraci Boko Haram ve vládě i v bezpečnostních službách
Nigerijské bezpečnostní síly zastavily další pokus o bombový útok na vládní budovy místní správy ve městě Kaduna na severu Nigérie, kde probíhá povstání islamistické sekty Boko Haram. Bojovníci této skupiny skrze bombové útoky a ostřelování veřejných míst jen v tomto roce zabili přes 250 lidí. Nigerijský prezident Goodluck Jonathan nyní přišel s prohlášením, ve kterém tvrdí, že se islamistům z Boko Haram podařilo infiltrovat do vlády i do bezpečnostních sil.
Americký prezident chce i nadále posílat vojenskou pomoc do Egypta
Americký prezident Barack Obama chce zachovat vojenskou pomoc Egyptu ve výši 1,3 miliardy dolarů, a to i přes ochlazení vztahů a pohrůžky omezení své pomoci kvůli zátahu na nevládní organizace a souzení amerických občanů, kvůli čemuž se v včera v Egyptě sešly představitelé egyptské vlády s hlavou Nejvyšší vojenské rady. Návrhy, které musí Kongres schválit, jsou ale nejisté, protože někteří zákonodárci chtějí obecně snižovat výdaje do zahraničí a zvláště jsou pak popuzeni událostmi v Egyptě. Prezident Obama celkem navrhuje rozpočet pro ministerstvo zahraničí ve výši 51,6 miliardy dolarů, ve které má být zahrnuta i celková výše pomoci do oblastí zasažených válkou ve výši 8,2 miliardy dolarů – základní rozpočet se tak podle vlády zvýší o 1,6%.
USA chtějí vytvořit „motivační fond pro severní Afriku a nový Blízký východ“ s 800 miliony dolarů
Americký prezident Barack Obama oznámil v rámci přípravy rozpočtu na fiskální rok 2013, který začíná již v říjnu 2012, že hodlá Kongres požádat o 800 milionů dolarů na hospodářskou pomoc zemím po „arabském jaru“. Tyto peníze mají být vloženy do tzv. Motivačního fondu pro severní Afriku a nový Blízký východ.
Americké námořnictvo deklaruje svoji připravenost na konfrontaci s Íránem
Nejvyšší představitelé Vojenského námořnictva Spojených států amerických v Perském zálivu oznámili, že berou Íránskou hrozbu velice vážně, ale přesto mohou prohlásit, že jsou připraveni na případnou vojenskou konfrontaci. Velitel Bahrajnské flotily viceadmirál Mark Fox ohlásil, že flotila je připravena pro případnou konfrontaci s Teheránem ještě dnes. Situace se vyostřila poté, co íránští představitelé dle USA pohrozili uzavřením Hormuzského průlivu.
USA připravují obnovení rozhovorů se Severní Koreou
Glyn Davies, americký zmocněnec pro vztahy se Severní Koreou, oznámil, že se sejde se severokorejským zástupcem ministra zahraničí Kim Kye-gwanem. Vztahy Washingtonu s Pchjongjangem zaznamenaly prudké ochlazení v roce 2009, když Severní Korea provedla podzemní nukleární test. Američtí představitelé mají zájem přesvědčit představitele Severní Korey k obnovení šestistranného vyjednávání z roku 2005 a dodržování závazků o jaderném odzbrojování.
Americký rozpočet pro rok 2013 počítá s uzavíráním vojenských základen
Rozpočet představený Americkým prezidentem Barackem Obamou počítá se změnou vojenské strategie zaměřené na dislokaci pozemních jednotek. Nově se má Pentagon zaměřovat na vyhledávání a likvidaci nepřátel s pomocí nejnovějších technologií a s využitím speciálních jednotek. S touto změnou souvisí uzavírání vojenských základen, které má proběhnout ve dvou fázích v letech 2013 a 2015. Důvodem je snížení rozpočtu Americké armády z 646 miliard dolarů v roce 2012 na 613 miliard dolarů plánovaných pro rok 2013. Na pokračující válku v Afghánistánu je vyčleněno pro nadcházející rok 88 miliard dolarů.
Boje na jihovýchodě Libye pokračují – místní správa si stěžuje na nečinnost centrální vlády
Boje v pouštní provincii Al Kufra mezi místními ozbrojenci z kmene Zwai s bojovníky etnika Tibu kvůli údajnému převádění lidí z Čadu pokračují. Místní kmen Zwai nyní obvinil bojovníky Tibu z organizovaného napadení provincie Al Kufra za podpory žoldáků z Čadu. Koordinátor správy provincie Al Kufra pro sociální záležitosti Farhat Abdel Karim Bu Hareg pak obviňuje libyjskou Prozatímní národní radu (NTC) z nejednání a zanedbání situace v této provincii, která je největší libyjskou provincií a spravuje hranice se Súdánem a Čadem.
Prezidenta Cháveze podporuje přes 60% občanů
Navzdory opozičním primárkám prezidenta Cháveze podporuje 60% obyvatel Venezuely. Podle společnosti Consultores 30- 11 opoziční primárky neovlivnily moc lidí, a proto Venezuelané podporují dosavadního prezidenta. Prezidentské volby ve Venezuele se budou konat 7. října. Tehdy se rozhodne, jestli dosavadní prezident Hugo Chávez bude stále stát v čele státu.
Somálsko žádá zrušení zbrojního embarga
Somálská vláda vyzvala ke zrušení zbrojního embarga, které OSN uvalilo na Somálsko v roce 1992, rok poté, co byl svržen Mohamed Siad Barre a země byla vtažena do občanské války. Somálsko žádá zrušení embarga kvůli oznámení, že nejsilnější povstalecká organizace, militantní islamistické hnutí al Shabaab, se stalo plnohodnotnou součástí teroristické sítě Al-Kaida. To zvyšuje obavy vlády před další povstaleckou ofenzivou. „Žádáme odstranění embarga, abychom mohli bránit svou zemi a posílit somálskou národní armádu, protože jsme přesvědčeni, že poslední informace v Somálsku zvýší nejistotu a neklid,“ uvedlo somálské ministerstvo informací.
Egyptská vojenská rada vyzývá vládu k zachování dobrých vztahů s USA
Předseda egyptské Nejvyšší vojenské rady polní maršál Mohamed Hussein Tantawi se setkal s těmi ministry egyptské vlády, kteří byli zastánci tvrdého přístupu vůči nevládním organizacím kvůli napětí vztahů s USA. Na schůzce, které se zúčastnili premiér Kamal al-Ganzouri, ministryně pro mezinárodní spolupráci Faiza Abul Naga, ministr zahraničí Mohamed Amr a šéf egyptské zpravodajské služby Mouwafi Murad, polní maršál Tantawi zdůraznil důležitost dobrých vztahů s USA, které je dle jeho slov třeba posilovat, a vyzval pozvané k udržování „rovnováhy“ ve svých veřejných prohlášeních. Vztahy USA a Egypta významně ochladly poté, co byl mezi jinými nevládními organizacemi proveden zátah na dvě americké nevládní organizace působící v Egyptě, přičemž situace se ještě více zhoršila, když bylo 19 občanů USA mezi celkem 43 lidmi obviněno z práce pro organizaci působící v Egyptě bez patřičných licencí a přijímající nelegálně zahraniční finanční podporu, stejně jako ze snahy destabilizovat Egypt. USA kvůli tomuto pohrozily Egyptu zrušením své miliardové vojenské pomoci a přehodnocením svých vzájemných vztahů. Napětí jen přiostřil i poslední incident před necelým týdnem, když z USA neočekávaně odcestovala egyptská delegace.
Předsedkyně albánského parlamentu v Libanonu má vyzvat Libanon k uznání nezávislosti Kosova
Předsedkyně albánského parlamentu Josefina Topalli dorazila na oficiální návštěvu Libanonu na pozvání předsedy libanonského parlamentu Nabiha Berri. Předsedkyně parlamentu Josefina Topalli se má setkat také s libanonským prezidentem Michelem Sleimanem. Albánie také prostřednictvím této návštěvy hodlá vyzvat Libanon k uznání nezávislosti státu Kosovo.
Řecko se Srbskem podepsalo memorandum o porozumění – Řekové podporují Srby na cestě do EU
Předseda srbského parlamentu Slavica Djukic Dejanovic a předseda řeckého parlamentu Filippos Petsalnikos podepsali memorandum o porozumění, ve kterém se země shodují na pokračování dosavadní spolupráce a Řecko prohlašuje, že plně podporuje Srbsko na jeho „cestě do Evropy“. Předseda řeckého parlamentu uvedl, že Řekové budou pro Srby neochvějnou podporou na cestě do EU a že Řecko rozhodně očekává udělení statusu kandidátské země v březnu 2012.
Radikální klerik Abu Qatada byl po 6 letech ve Velké Británii propuštěn na svobodu
Soud schválil propuštění radikálního klerika Abu Qatada z britského vězení. Palestinsko-jordánský duchovní Abu Qatada byl španělskými a britskými soudy označen za hlavní vedoucí postavu teroristické sítě Al-Kaida v Evropě a byl zatčen v roce 2005 po bombových útocích v Londýně v červnu 2005. V roce 2007 se ubránil rozhodnutím soudu proti deportaci do Jordánska, kde je stíhán pro obvinění z terorismu, a to díky Evroskému soudu pro lidská práva. Dále je Abu Qatada stíhán i v Alžírsku, Belgii, Španělsku, Francii, Německu a Itálii, přičemž je na něj uvaleno celosvětové cestovní embargo Radou bezpečnosti OSN pod jeho druhým jménem „Omar Mahmoud Othman“.
Příští týden v Tunisku zasedne „skupina přátel Sýrie“ vytvořená Arabskou ligou na podporu syrské opozice
Liga arabských států schválila vytvoření skupiny „přátel Sýrie“, která bude příští týden zasedat v Tunisku. Tato skupina je prozatím složením velmi podobná kontaktní skupině pro Libyi vytvořené státy angažujícími se v Libyi na podporu opozice proti Muammarovi Kaddafi. Členové skupiny mají podle britského ministra zahraničí William Hague společně projednávat návrhy Ligy arabských států a OSN. Velká Británie již dříve slíbila, že bude v této otázce hrát „velmi aktivní roli“ a dle slov britského ministra zahraničí v Jihoafrické republice se také „těší na úzkou spolupráci“ se syrskou opozicí.
Britský ministr zahraničí: „nepovažuji za pravděpodobné, že by Západ do Sýrie vyslal své vojáky“
Britský ministr zahraničí William Hague na tiskové konferenci během návštěvy Jihoafrické republiky vyzval k jednání o návrhu Ligy arabských států, aby byly do Sýrie vyslány mírové síly, ale prohlásil, že nepovažuje za pravděpodobné, že by do Sýrie šli i „vojáci západních národů“. Přesto ale dodal, že pokud by rozhodnutí, aby do Sýrie vstoupili síly složené ze západních vojáků, bylo životaschopné, Velká Británie ho bude podporovat a bude postupovat dle „všech obvyklých způsobů“. Úspěch mírové mise podle šéfa britské diplomacie závisí na „důvěryhodném příměří“.
Izrael obvinil Írán a libanonský Hizballah z odpovědnosti za bombové útoky na izraelské diplomaty v Gruzii a Indii
V Novém Dillí vybuchla bomba v automobilu izraelského diplomata,přičemž došlo ke zranění čtyř lidí, a v Gruzii byl zmařen pokus o bombový útok včasným odhalením výbušného zařízení. Izrael obvinil z útoku Írán a „jeho spojence“ libanonský Hizballah. Írán již popřel, že by byl jakkoliv do události zapojen a Hizballah se nevyjádřil.