Rusko-makedonský obchodní obrat přesáhl v lednu 2011 600 milionů dolarů a v říjnu dosáhl úrovně před ekonomickou krizí, oznámil to ředitel Rusko-makedonské obchodní komory, Deyan Beshluev. Podle něj je hlavním cílem obchodní komory pro Makedonii a Rusko nyní navodit rovnováhu mezi ruským dovozem energií a makedonským exportem. Podle jeho slov také Makedonie výrazně pokročila ve zlepšování podmínek pro zahraniční investory a přítomnost zahraničního kapitálu se v této zemi razantně zvyšuje. Obchod mezi Ruskem a Makedonií se týká především cestovního ruchu, energetiky a vinařství.
Archiv rubriky: Rusko
Kazachstán chce po Rusku vstoupit do WTO do konce roku 2012
Kazachstán plánuje vstoupit do Světové obchodní organizace (WTO) do konce roku 2012, oznámil to kazašský prezident Nursultan Nazarbajev agenturám Interfax a RIA Novosti, podle kterého již Kazachstán dokončil všechna jednání s členskými zeměmi WTO. Kazašský premiér také zdůraznil, že je důležité, aby do WTO vstoupilo jako první Rusko, které je pro Kazachstán strategickým obchodním partnerem a skrze které do Evropy vedou všechny kazašské dopravní koridory.
Rusko nabízí kosovským Srbům, aby odešli na Sibiř
Zástupce Ruska při NATO, Dimitrij Rogozin, nabídl více než 20 000 Srbů, kteří požádali již dříve o ruské občanství, aby se přesunuli na Sibiř.
Rusko se vážně zajímá o kosovské Srby, prohlásil ruský ministr zahraničí
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Rusko plně chápe požadavky Srbů z Kosova, kteří chtějí žádat o ruské pasy, a potvrdil, že Moskva bude o udělení občanství vážně uvažovat. Ruský zástupce při NATO, Dimitrij Rogozin, prohlásil,“Je třeba si uvědomit, že tito lidé jsou připraveni dorazit do Ruska,“ neboť se jim podle jeho slov nedostává dostatečné pomoci od jejich země a Rusko je tak jejich poslední nadějí. Ruské velvyslanectví v Srbsku již eviduje přes 20 000 žádostí o ruské občanství od kosovských Srbů.
Rusko již potřetí slíbilo pomoc eurozóně
Rusko je připraveno pomoci Evropě boji proti finančním potížím pomocí mechanismů Mezinárodního měnového fondu (MMF). Prohlásil to ruský premiér Vladimir Putin. Informaci přinesla agentura ITAR-TASS. Rusko již takovou pomoc přislíbilo potřetí – poprvé na summitu G20 a podruhé spolu se zeměmi skupiny BRIC. Ruský premiér dále prohlásil, že i když je Rusko finanční krizí taktéž zasaženo, ekonomická situace je stabilní.
Rusko kritizuje zpráva o Bosně a Hercegovině předložena Radě bezpečnosti OSN
Rusko zkritizovalo zprávu, kterou předložil Radě bezpečnosti OSN vysoký představitel OSN pro Bosnu a Hercegovinu, Valentin Inzko. Ve zprávě se uvádí, že současná politická situace v Bosně a Hercegovině je nestabilní. RusRusko kritizuje zprávu vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu Valentin Inzko předložena Radě bezpečnosti OSN, která líčí regionu jako politicky nestabilní. Ruský velvyslanec v Radě bezpečnosti, Vitalij Churkin, prohlásil, že ve zprávě se záměrně zdůrazňují negativní faktory, zatímco se přecházejí úspěchy této země. „zdá se, že zpráva vysokého představitele pro Bosnu záměrně ignoruje zlepšení Bosny při hledání různých řešení a společných východisek, které odůvodňují její další existenci,“ řekl podle RIA Novosti velvyslanec Churkin, přičemž zdůraznil, že hlavním úkolem mezinárodního společenství je vyřešení konfliktu a přenesení odpovědnosti na Bosnu a Hercegovinu – v praxi tedy zrušení vysokého představitele OSN.
Rusko žádá Velkou Británii o podporu ve věci protiraketových štítů
Rusko varuje, že příjme odvetná „vojenská opatření“, pokud USA a organizace NATO budou pokračovat v programu budování protraketové obrany bez souhlasu Kremlu. Dmitri Rogozin, ruský velvyslanec v NATO, hovořil o znepokojení Moskvy nad americkou ignorací postavení Ruska, které bude mít důsledky nejen pro evropskou obranu, ale i v rámci spolupráce v Iránu, Sýrii a Afganistánu. Velvyslanec poukázal na fakt, že USA, posléze NATO, odmítly několik návrhů Moskvy k tomu, aby protiraketové štíty byly postaveny ve spolupráci s Ruskem. Rusko je přesvědčeno, že Velká Británie má schopnost zabránit tomu, co sám nazval „návratem Studené války“.
Katar projevil zájem o ruský projekt na produkci zkapalněného zemního plynu
Katar projevil zájem o ruský projekt na produkci zkapalněného zemního plynu (LNG) na poloostrově Jamal. Podle ruského ministra energetiky Sergeje Šmatko bude otázka strategické spolupráce těžištěm jednání při nadcházející návštěvě ruské delegace v Kataru. Náklady projektu vedeného druhým největším ruským producentem plynu Novatek a francouzskou společností Total se odhadují na 15 – 20 miliard USD. Dalšími potencionálními partnery projektu jsou Indie a Japonsko.
Ukrajinská média: Kyjev a Moskva se dohodly na snížení ceny plynu
Rusko a Ukrajina se dohodly na snížení ceny plynu pro Ukrajinu na 220-230 dolarů za tisíc metrů krychlových (v současné době se cena pohybuje okolo 400 USD). Informuje o tom ukrajinský tisk s odkazem na zdroj v administrativě ukrajinského prezidenta. Smlouva dle zdroje dále zahrnuje možnost platby a úvěrování v rublech, ale řeší například i možnost poskytnutí preferencí ruským investorům v případě jejich účasti na privatizaci ukrajinských podniků. K jejímu podpisu by mohlo dojít ještě koncem listopadu. Potvrzením této informace ze strany Gazpromu nebo Naftogazu však média v této chvíli nedisponují.
Ruská volební komise tvrdí, že členové PACE na návštěvě v Rusku porušili zákon
Ruská Ústřední volební komise předala stížnost Úřadu generálního prokurátora a ruskému ministerstvu zahraničí, ve které tvrdí, že zástupci Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) dopustilo porušení ruských zákonů, když na své přátelské návštěvě dopustili veřejných projevů ve kterých zasahovali do ruské volební kampaně.
Rusko obnovilo vesmírné lety s posádkou
K jejich přerušení došlo po havárii způsobené závadou na jedné z raket Soyuz nesoucí náklad na oběžnou dráhu ke konci srpna tohoto roku. Tři astronauti tak dnes mohli znovu vyrazit směrem k vesmírné stanici ISS. Raketa již tradičně odstartovala z kazašské základny pro vesmírné lety Bajkonur. Posádka nyní bezpečně dorazila na oběžnou dráhu. Rakety Soyuz jsou v současnosti jediným prostředkem schopným transportu lidí do vesmíru, poté co NASA ukončila mise raketoplánů.
V Jižní Osetii se konají prezidentské volby, Gruzie je odmítá
V Jižní Osetii byly zahájeny prezidentské volby, první od uznání své nezávislosti Ruskem po rusko-gruzínské válce před 3 lety. Zhruba 30 000 obyvatel bude volit mezi 11 kandidáty nástupce, který nahradí dosavadního osetinského prezidenta Eduarda Kokoity. Gruzie hlasování považuje za nelegitimní a obviňuje Moskvu z obsazení svého území, neboť v Jižní Osetii stále zůstává od války přes 1000 ruských vojáků.
Rusko a Japonsko podepsali memorandum o ekonomické spolupráci
Rusko a Japonsko podepsaly v sobotu během summitu APEC v americkém Honolulu společné memorandum o modernizaci ekonomik obou států. Jak je uvedeno v dokumentu, země budou usilovat o rozvoj bilaterální spolupráce, o zlepšení obchodně-investičního klimatu a posílení dialogu v rámci podnikatelské sféry i mezi výkonnými orgány obou zemí.
Banky údajně odmítají poskytnout Řecku úvěry na nákup ropy z Ruska
Důvodem jsou prý obavy týkající se řeckého státního bankrotu, který by banky připravil o peníze. Řecko tím pádem nebude moci nakupovat ropu ze zemí jako Rusko, Ázerbájdžán a Kazachstán. Bude se tak muset spolehnout na dodávky této suroviny z Íránu, který je vzhledem k současnému diplomatickému dění ve světě pro řeckou vládu poslední instancí. Z Ruska pochází téměř polovina Řeckých ropných zásob. Řecko má čtyři zpracovatelské rafinerie, avšak veškerou ropu musí do země dovážet.
Ruský premiér Putin hájí svoji další kandidaturu na prezidenta
Podle vlastních slov dosavadního premiéra Vladimira Putina je důvodem k jeho opětovné kandidatuře to, že potřebuje více času pro zvýšení životní úrovně obyvatel země. Ačkoliv je premiér Putin považován za favorita nadcházejících voleb, důsledně odmítá, že by se mělo jednat o pouhý pokus o udržení si osobní moci. Vladimir Putin se poprvé chopil úřadu ruského prezidenta před dvanácti lety.
Srbové v severním Kosovu žádají o pomoc ruského premiéra
Srbové v severním Kosovu vyjádřili zájem o účast na zasedání srbského parlamentu při projednávání otázky Kosova. Stejně tak požádali o podporu ruského premiéra Vladimira Putina a vyzvali ho, aby se zapojil do řešení problému Kosova.
Rusko informovalo o íránském zájmu o další reaktory, Írán pak o připravenosti odpovědět na otázky
Předseda ruské Federální agentury pro atomovou energii, Sergej Kirijenko, oznámil, že Írán má zájem o více jaderných reaktorů ruské výroby, stejných, jako je již první funkční reaktor v elektrárně Bushehr. Ve stejné chvíli prohlášení zároveň probíhá angažmá Západu v OSN, kde se bude snažit prosadit další sankce proti Íránu kvůli zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Írán podle slov náměstka íránské Nejvyšší bezpečnostní rady, Aliho Bageri, Írán poslal MAAE dopis, ve kterém uvádí, že je připraven na zodpovězení veškerých otázek ze strany MAAE, přičemž o reakci MAAE se již Ali Bageri nezmínil.
Rusko podepsalo dohodu s Gruzií, cesta do WTO je volná
Rusko dnes dle očekávání podepsalo dohodu s Gruzií o vnější kontrole obchodních informací Abcházie a Jižní Osetie, které se proti tomu již dříve ohradily. Kompromisní dohodu zprostředkoval švýcarský prezident Micheline Calmy-Rey den před vypršením lhůty dané Rusku na splnění všech podmínek ke vstupu do Světové obchodní organizace (WTO). Náměstek gruzínského ministra zahraničí, Sergi Kapanadze, který vedl vyjednávání za Gruzii, oznámil, že Gruzie nyní již nebude v žádném ohledu stát v cestě ke vstupu Ruska do WTO. Gruzie jako každý člen WTO totiž má právo veta na vstup nových členů, přičemž na ni dle některých diplomatů byl vyvíjen velký tlak ze strany USA a WTO, aby Rusko vpustila do této organizace, ve které je například Čína již 10 let. Pro ruského vyjednavače, Maxima Medvedkova, je to velký úspěch, neboť pro Rusko se jedná o jeden z největších posledních úspěchů na mezinárodním poli – o vstup do WTO Rusko stojí již dlouhou dobu.
Abcházie nevpustí na své území mezinárodní pozorovatele
Republika Abcházie, která vyhlásila jednostranně nezávislost na Gruzii, odmítá kontrolování svých financí, oznámila to agentura Itar-Tass s odvoláním na tiskovou službu prezidenta Abcházie. V prohlášení se uvádí, že Abcházie není účastníkem jednání mezi Ruskem a Gruzií ve Světové obchodní organizaci (WTO). Přesto Abcházie přiznává, že s Ruskem, které nezávislost Abcházie uznává od roku 2008, o tomto problému jednala a nepovažuje ho za zpochybnění své suverenity. Abcházie tak reaguje na podobný problém kontroly obchodu, jako nedávno řešila Jižní Osetie, druhá z jednostranně vyhlášených republik.
V Německu byl spuštěn plynovod Nord Stream
Rusko a Německo zahájily provoz plynovodu Nord Stream, který bude dodávat zemní plyn z Ruska do Evropy. Slavnostního otevření ve městě Lubmin se zúčastnil ruský prezident Dmitrij Medveděv i německá kancléřka Angela Merkel spolu s dalšími evropskými představiteli. Ruský prezident prohlásil, že plynovod zvýší energetickou bezpečnost Evropy a mimo jiné také vyzval k ukončení vízové povinnosti pro Rusy.
V St. Peterburgu zasedlo SCO, Rusové s Číňany si ji chválí
Na svém setkání v St. Peterburgu se členové Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) Rusko a Čína shodly na úspěšnosti svého ekonomického bloku. 10 let stará SCO je podle obou zemí výborným pojítkem s investory a napomáhá ekonomické stabilitě, a to i v době krize. Moskva a Peking dále oznámily, že SCO, jehož členy jsou dále Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán, hodlají vytvořit společnou rozvojovou banku, která by podpořila klíčové finanční a tranzitní projekty. SCO se dále na svém zasedání v Rusku shodla o otevřenosti pro nové členy, přičemž se očekává, že by do SCO mohly vstoupit Indie a Pákistán, kteří mají zatím statut pozorovatelů SCO.
Země skupiny BRIC jsou ochotné pomoci eurozóně výměnou za reformy v MMF
Země skupiny BRIC jsou připraveny poskytnout finanční pomoc eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF) výměnou za reformy v MMF, oznámil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle ministra Lavrova „jsou členové BRIC připraveni účastnit se společného úsilí včetně poskytování úvěrů podle současných pravidel MMF“. Prohlášení přišlo poté, co se setkal ruský prezident Dmitrij Medveděv s šéfkou MMF, Christine Lagarde. Jaké reformy má Rusko na mysli zatím ruský šéf diplomacie neuvedl, ovšem samotné Rusko již pomoc prostřednictvím MMF přislíbilo, nyní se tedy přidávají také Brazílie, Indie, Jihoafrická republika a Čína.
Sergei Lavrov: „Vojenská iniciativa proti Íránu by mohla znamenat závažnou chybu s nepředvídatelnými důsledky“
Ruský ministr zahraničí dále dodal, že jedinou cestou k řešení sporu ohledně íránského jaderného programu je diplomacie, nikoliv rakety. Vyjádření ruského ministra zahraničí přišlo poté, co izraelský prezident Shimon Peres řekl, že ofenzíva vůči Íránu se stává stále pravděpodobnější. Íránská vláda i nadále tvrdí, že její jaderný výzkum slouží výhradně pro mírové účely. Významnou roli pro budoucí vývoj situace bude mít i zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii.