Podle prezidenta České republiky Václava Klause se Evropa musí zbavovat svého dluhu. Ve svém článku pro Hospodářské noviny dále napsal: „Začít vytvářet nové dluhy ‚prorůstově orientovanými‘ státními výdaji, na které je nutné si doma či v cizině dále půjčovat, je naprostá iracionalita.“ Politiky a ekonomy, kteří řešení dluhové krize pomocí dalšího zadlužování opakovaně nabízejí, označil za nerozumné. Vinu za zadlužení Evropy dává Václav Klaus evropskému sociálně-ekonomickému modelu.
Archiv rubriky: Evropa
Automobilka Volkswagen zahájila personální reorganizaci, změny začnou platit od září
Šéf Volkswagnu(VW) Martin Winterkorn dnes oznámil: „Naše společnost rostla silně a v posledních letech se stala více mezinárodní. Tato základní přestavba je tou správnou odpovědí na rostoucí výzvy,“. VW například zřídila v představenstvu nový post pro čínský trh, neboť právě ten je pro automobilku velice významný. Post bude zastávat Jochem Heizmann. Změny se dotknou i Škody Auto, když nynějšího šéfa vývoje nahradí Frank Welsch.
Bělorusko získá třetí tranši úvěru z protikrizového fondu EurAsEC
Bělorusko v nejbližší době dostane další, v pořadí třetí tranši z protikrizového fondu Eurasijského ekonomického společenství (EurAsEC). Oznámil o tom ruský prezident Vladimir Putin během jednání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Zároveň se hlavy státu dohodly na zahájení jednání o čtvrté tranši. Podle slov ruského prezidenta je její poskytnutí „vhodné a účelné vzhledem k pozitivnímu trendu běloruské ekonomiky“.
Ruský prezident: „Rusko-ukrajinské plynové smlouvy nejsou v rozporu s ukrajinskými zákony“
Rusko-ukrajinské smlouvy o dodávkách plynu, za jejichž podepsání byla odsouzena bývalá předsedkyně ukrajinské vlády Julija Tymošenko k sedmi letům odnětí svobody, jsou plně v souladu s ruskými, ukrajinskými i mezinárodními právními předpisy. Uvedl to ruský prezident Vladimir Putin během jednání se svým francouzským protějškem Francoisem Hollandem. Prezidenti obou zemí se shodli v nezákonnosti věznění ukrajinské ex-premiérky. Ruský prezident dále zdůraznil, že nepodporuje bojkot fotbalového šampionátu Euro 2012 na Ukrajině, na kterém trvá řada evropských lídrů.
Ruský prezident a německá kancléřka popřeli zvyšující se energetickou závislost Evropy na Rusku
Energetická závislost byla jedním z témat jednání ruského prezidenta Vladimíra Putina s německou kancléřkou Angelou Merkel. V současné době již funguje první větev plynovodu Nord Stream, byla také dokončena instalace druhé podmořské větve, přes kterou ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012 poputuje plyn ke spotřebitelům v Německu. K tématu růstu závislosti Německa a dalších evropských zemí na Rusku prezident Putin uvedl, že dodávky ruského plynu do Německa se ve srovnání s předkrizovým obdobím nezvyšují a ve struktuře německé spotřeby primárních energetických zdrojů podíl Ruska neroste. Kancléřka ve svém komentáři na téma energetické závislosti na Rusku rovněž zdůraznila, že v Evropě existují i jiné zdroje dodávek plynu, například Norsko, takže energetická závislost evropským zemím nehrozí. Ruský prezident dále informoval německou kancléřku o tom, že Velká Británie a skandinávské země také projevily zájem o dodávky plynu přes Nord Stream.
Věřitelé odhlasovali uzavření německého řetězce drogerií Schlecker
Na konci července skončí po 40 letech síť německých drogerií Schlecker, které jsou od ledna v insolvenci. Věřitelé usoudili, že žádná z nabídek není přijatelná a Schlecker tak ukončí nájemní smlouvy na své obchody a propustí všech 13 000 zaměstnanců. Jako největší problém se ukázaly žaloby od bývalých zaměstnanců, potřeba snižování mezd a vykazování každodenních ztrát. O koupi německého řetězce se zajímala i česko-slovenská investiční skupina Penta Investments.
Prezidenti Francie a Ruska se neshodli v otázce odchodu syrského prezidenta Bashara al-Assada
Francouzský prezident Francois Hollande prosazoval na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v otázce krize v Sýrii další vyvíjení tlaku a větší sankce. Hollande dále uvedl, že jediným politickým řešením situace je odchod Bashara al-Assada z funkce prezidenta. Podle ruského prezidenta však musí o sankcích nejdříve jednat Rada bezpečnosti OSN, neboť sankce nemusí být vždy účinné. Odchod al-Assada z funkce podle Putina není žádné řešení.
4 evropští lídři budou na summitu v Římě diskutovat o dluhové krizi EU
Italský premiér Mario Monti pozval vrcholné představitelé Německa, Francie a Španělska k diskusi ohledně dluhové krize EU. Summit v Římě by se měl konat na konci června, po parlamentních volbách v Řecku. Představitelé největších ekonomik eurozóny by měli přijít se společným plánem řešení zhoršující se nezaměstnanosti a finanční krize v celé EU. Výsledek řeckých voleb dle analytiků ovlivní setrvání země v eurozóně i průběh krize v dalších ohrožených státech – zejména v Itálii a Španělsku.
Došlo ke střetů Srbů s jednotkami KFOR v severním Kosovu
K incidentu došlo v pátek ve vesnici Rudar, údajně byly zraněny nejméně 3 osoby. Američtí vojáci mise KFOR během incidentu hodili na Srby, kteří se snažili dostat k barikádě v obci Dudin Krsh, slzný plyn. Mluvčí jednotek KFOR Uwe Nowitzki uvedl, že mírová jednotka tento akt násilí důrazně odsuzuje.
Německo a Rusko chtějí, aby situace v Sýrii byla řešena politickými prostředky
Zprávu potvrdila německá kancléřka Angela Merkel v pátek po setkání s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. „Oba jsme se vyjádřili jasně, že požadujeme politické řešení. Annanův plán (zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států) může být výchozím bodem, ale vše musí být řešeno v Radě bezpečnosti OSN,“ dodala Merkel. Jedná se tak o reakci na možnost vojenského zásahu v Sýrii, která byla diskutována po incidentu ve vesnici Houla.
Nezaměstnanost eurozóny již druhý měsíc na rekordních 11%
Revidována oficiální čísla zveřejněná v pátek ukazují, že nejvíce je nezaměstnaností poškozeno Španělsko s 24,3% občanů hledajících práci. Nejnižší nezaměstnanost opět vykazuje Rakousko s 3,9%. Celkový počet nezaměstnaných v eurozóně v květnu činil více než 17,4 milionů osob.
Irsko podpořilo fiskální pakt Evropské unie
Z pátečních výsledků referenda vyplývá, že více jak 60% Irů se vyjádřilo pro fiskální pakt Evropské unie, jenž má za cíl posílit pozici eurozóny. Díky pozitivními výsledku hlasování bude mít země garantovaný přístup k novému trvalému fondu EU. Předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy tento klíčový krok směrem k obnově evropského hospodářství přivítal.
Míra nezaměstnanosti ve Španělsku se zvýšila
A stále je tak nejvyšší ze všech zemí eurozóny. Podle posledních údajů Eurostatu nemá ve Španělsku práci na 24,3% obyvatel. V nezaměstnanosti žen a mladých ale Španělsko předčilo Řecko. Tam práci nemá na 52,7% mladých pod 25 let a 25,7% žen.
V Bulharsku dnes začal platit zákaz kouření na veřejnosti
Změna v zákoně o veřejném zdraví zakazuje v Bulharsku kouřit např. na všech pracovištích, v barech, restauracích, ve veřejné dopravě, kinech, v okolí škol a administrativních budov či při sportovních a kulturních akcích. V Bulharsku kouří podle posledních odhadů asi 39% lidí. Server Novinite již informoval o protestu, který se chystá na 10. června.
Šéf řecké pravicové strany Nová demokracie slibuje občanům, že nebude zavádět další škrty a nezvedne daně
Předčasné volby v Řecku se blíží a šéf pravicové strany Nová demokracie (ND) Antonis Samaras se snaží získat voliče levicových stran. Samaras slibuje, že v případě výhry nebude pokračovat v úsporných opatřeních, nezavede nové daně, bude vyplácet mimořádnou podporu mladým lidem bez práce a oživí pracovní trh. ND nejvíce soupeří s protievropskou stranou radikální levice SYRZA, která v květnových volbách skončila na druhém místě. Předčasné volby tak pravděpodobně rozhodnou i o setrvání Řecka v eurozóně. Řekové si však podle průzkumů chtějí euro udržet.
Společnost LUKOIL zahájila výstavbu nového technologicky významného areálu v bulharské rafinérii Burgas
Ropná společnost LUKOIL zahájila výstavbu nového areálu v rafinérii „LUKOIL Neftochim Burgas“ v Bulharsku, díky němuž bude společnost moct zvýšit výrobu nafty kvality Euro-5 o 1,2 milionu tun ročně a ukončit produkci nafty s vysokým obsahem síry. Oznámila o tom tisková služba LUKOILu. Podle slov jejího prezidenta Vagita Alekperova se bulharská rafinérie poté, co bude nový areál uveden do provozu, stane jednou z technologicky nejvyspělejších v Evropě a na světě. Projekt by měl být dokončen v roce 2015.
Chorvatská ekonomika je nadále v recesi
Z oficiální zprávy chorvatského premiéra Zorana Milanovice vyplývá, že se chorvatská ekonomika v současné době stále nachází v recesi. Hrubý domácí produkt země nadále klesá, v prvním čtvrtletí roku 2012 poklesl o 1,3% oproti poslednímu čtvrtletí roku 2011. Podle slov premiéra byl pokles způsoben prudkým snížením ekonomické aktivity v oblasti průmyslu, hornictví a energetiky, dopravy a stavebnictví. Na druhé straně byl zaregistrován nárůst v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu, obchodu, pohostinství a ubytování, finančních transakcí a pronájmu nemovitostí, který však není dostačující ke kompenzaci prudkého poklesu.
Podle španělského ministra financí se v příštích týdnech ,,bude hrát o budoucnost eura“
Podle slov španělského ministra financí Luise de Guindose se bude v příštích týdnech ,,hrát o budoucnost eura, a to především ve Španělsku a Itálii“. Dodal, že základním kamenem světlé budoucnosti měny je správné řešení španělské bankovní krize. Uvedl, že v zemi nezaznamenal významný odliv kapitálu, jak se původně předpokládalo. Španělsko momentálně řeší problémy finančního ústavu Bankia, který pro svou záchranu požaduje na 19 miliard EUR. Zemi dále sužuje vysoká nezaměstnanost a snížený rating.
Josef Ackermann odstoupil z pozice šéfa největší německé banky Deutsche Bank
Na pozici Ackermanna, který byl šéfem Deutsche Bank deset let, nastoupí dvojice Anshu Jain a Jürgen Fitschen, kteří nyní povedou německou banku společně. Anshu Jain je bývalý investiční bankéř indického původu, který doposud působil v londýnském finančním centru City. Jürgen Fitschen je dlouhodobým členem vedení Deutsche Bank. Minulý rok se stala Deutsche Bank největší evropskou bankou co do objemu majetku.
Německo dosáhlo světového rekordu v solární energii
Německo dosáhlo v pátek a v sobotu během poledne světového rekordu v produkci solární energie- vyprodukovalo více jak 22 gigawattů, tedy odhadem tolik, kolik vyprodukuje asi 20 jaderných elektráren v plném provozu. Zprávu zveřejnilo Mezinárodní hospodářské fórum pro obnovitelnou energii (IWR). Nyní Německo vyrábí asi 4% své energie ze slunce, z obnovitelných zdrojů pak asi 20%. Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima se rozhodlo odstavit všechny jaderné reaktory do roku 2022. Přes úspěchy v produkci se v zemi ozývá i kritika, především kvůli horší stabilitě elektrické sítě. Bavorský ministr ekonomiky Martin Zeil navíc dodal, že „cena za dodatečné vybudování potřebných elektrických sítí se pohybuje okolo 50 miliard eur“.
Maďarská vláda chce rozšířit jadernou elektrárnu v Paksi
Ta je v provozu od roku 1976. Pod vedením premiéra země Viktora Orbána vznikne tříčlenná komise (dalšími členy budou ministryně rozvoje Zsuzsa Németh a ministr hospodářství György Matolcsy), která se bude zabývat rozhodnutími ohledně rozšíření zmíněné elektrárny. Dva nové bloky by měly zahájit provoz mezi lety 2020-2030. V současné době jaderná energie pokrývá 40% energetických potřeb země, cílem Orbánovy vlády je zvýšit podíl jádra na 60%.
V otevřeném dopise ČNOPK české vládě požadují firmy, aby vzdělání bylo více zaměřené na praxi
Představitelé Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) zaslali dopis českému premiérovi Petrovi Nečasovi týkající se středního odborného vzdělání. Zdůraznili, že Česko je dle průzkumu již 7 let nejatraktivnější investiční lokalitou ve střední a východní Evropě, rozhodující faktor pro toto hodnocení však představuje kvalitní pracovní síla, jíž v zemi ubývá. Bariéry ČNOPK vidí v nedostatečném kontaktu studentů s reálným pracovním prostředím, v zastaralých či chybějících učebnicích či v nedostatečném platovém ohodnocení pedagogů s odborným vzděláním. Představitelé komory navrhují, aby stát předal část svých kompetencí týkajících se vzdělání podnikům. Ty by kromě odborného školení studentů převzaly část nákladů na vzdělání, které by byly později daňově uznatelné. Představitelé ČNOPK mj. upozornili na fakt, že problém je znám již nejméně pět let, prozatím však nebylo ve věci dosaženo znatelného pokroku.
Srbský prezident Tomislav Nikolic: „Parlament prozkoumá možnosti diplomatického uznání Abcházie a Jižní Osetie“
Během návštěvy Ruska uvedl nový srbský prezident, že parlament by měl prodiskutovat situaci v Gruzii po krátké rusko-gruzínské válce v roce 2008 a oddělení těchto dvou republik. Gruzínský náměstek ministra zahraničí Nino Kalandadze reagoval na prohlášení Nikolice slovy, že „v souladu se zásadami mezinárodního práva by měla být územní celistvosti Gruzie respektována, což je i v národním zájmu Srbska.“ Během summitu NATO v Chicagu bylo ke zrušení diplomatického uznání těchto republik vyzváno Rusko.