Na athénském předměstí Aspropyrgos, v místech, kde má své kanceláře parlamentní strana Zlatý úsvit (GD) dnes ráno vybuchla bomba, podle agentury Reuters nebyl nikdo zraněn a škody způsobené explozí jsou materiálního charakteru. Podpora třetí nejsilnější parlamentní strany se od červnových voleb zvýšila ze 7 % na 14 %. GD, která disponuje 18 křesly v řeckém parlamentu, se staví proti přistěhovalcům, korupci ve státní správě a plánovaným škrtům. Podle některých analytiků je působení strany nezákonné, neboť se svou rétorikou a symboly podobá nacistické straně a řecké vojenské juntě v letech 1967 – 1974, to ale strana odmítá.
Archiv rubriky: Evropa
Ve Slovinsku se znovu protestuje
Na dříve prosperující zemi, která se s přijetím eura v roce 2007 stala součástí eurozóny, dolehla ekonomická krize. Davy lidí včera opět vyšly do ulic, například v hlavním městě Ljubljani se počet demonstrantů vyšplhal k několika tisícům a v Mariboru došlo k násilným střetům demonstrantů s policií, která použila na útočící demonstranty slzný plyn a vodní děla. Nespokojení Slovinci nesouhlasí s úspornými opatřeními, která zavedla vláda. Jednou z dalších příčin protestů je nespokojenost s korupcí ve státní správě. Mezi obviněnými je i slovinský premiér Janez Jansa. Slovinsko se navíc potýká se zvyšující se nezaměstnaností, v hlavním dvoumilionovém městě je až 200 000 nezaměstnaných.
Praha 7 nesouhlasí s nařízením soudu o referendu na novou radnici, podává ústavní stížnost
V současném sídle na Strossmayerově náměstí radnici Prahy 7 končí za 2 roky nájemní smlouva, na výběr nové budovy musí podle Nejvyššího správního soudu (NSS) vypsat radnice referendum. Zastupitelé Prahy 7 podali podle ČRo ústavní stížnost proti nařízení, protože referendum se má konat 11. a 12. ledna, ale dvoudenní referendum podle radnice je protizákonné.
NATO bude jednat o rozmístění raket Patriot na turecko-syrské hranici
Na jednání 28 ministrů zahraničních věcí v Bruselu se bude jednat o rozmístění raket Patriot, které mají chránit Turecko před útoky ze Sýrie. NATO možnost raket obhajuje slovy, že jde o „čistě obranný“ akt. Rozmístění raket, o něhož požádalo Turecko, jde proti odmítavému postoji Ruska, jehož ministr zahraničí Sergei Lavrov se účastní. Již dříve americký prezident Obama uvedl, že pokud syrský prezident Bashar al-Assad použije chemické zbraně proti vlastním lidem, bude „čelit následkům“, syrská vláda využití chemických zbraní zcela vyloučila. Analytici podle BBC předpokládají, že samotné rozmístění může trvat týdny.
Představitelé Ruska a Turecka se sešli k jednání, tématem byla situace v Sýrii
Ruský prezident Vladimir Putin přijel na oficiální návštěvu do Turecka, kde jednal s premiérem Tayyipa Erfoganem. Tématem setkání byla situace v Sýrii, především možný útok Sýrie. Ankara požádala Severoatlantickou alianci (NATO), aby rozmístila rakety Patriot podél turecko-syrské hranice. Rusko odmítá jakoukoliv zahraniční intervenci do Sýrie, jednání se tak vedla „v napjaté atmosféře“. Návštěvu ruské hlavy státu doprovázela demonstrace v největším tureckém městě Istanbul.
Evropské země protestují proti rozšiřování izraelských osad
Izraelský velvyslanec v Londýně Daniel Taub byl předvolán na britské ministerstvo zahraničí, kde měl vysvětlit plány izraelské vlády na výstavbu dalších osad na západním břehu Jordánu. Velká Británie brojí proti rozšíření výstavby, kterou chápe jako odvetu za zlepšení palestinského statusu na půdě OSN. Podle serveru The Guardian je ve hře i možnost stažení britského velvyslance z Izraele. Proti další výstavbě osad se vyslovil generální tajemník OSN Ban Ki-moon a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashton. Nesouhlas s rozšiřováním izraelských osad vyjádřila i Francie, nicméně podle ministra zahraničí Laurent Fabius se o stažení francouzského velvyslance z Izraele nejedná. Nesouhlas vyjádřily i Švédsko, Dánsko a Španělsko.
Americká ministryně zahraničí jednala s ministrem Schwarzenbergem o dostavbě Temelína
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dnes přijela do Prahy, aby podpořila americkou firmu Westinghouse v obchodní soutěži o dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Dopoledne se setkala s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Hlavním bodem jednání byla spolupráce v ekonomické a civilní jaderné oblasti, dalšími tématy byla spolupráce v bezpečnostní politice a v oblasti ochrany klimatu. Odpoledne se ministryně zahraničí setkala s českým premiérem Petrem Nečasem a později s předsedou opoziční ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Konkurenční firmou v soutěži o dostavbu Temelína je ruské Konsorcium MIR.
Kosovo požaduje prošetřit zneužití pravomocí hlavní prokurátorky OSN
Poté, co Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zbavil obvinění z válečných zločinů bývalého kosovského premiéra Ramush Haradinaj, Kosovo žádá o vyšetřování možného zneužití pravomocí hlavní prokurátorky OSN Carla del Ponte. Podle kosovské vlády měla prokurátorka del Ponte rovněž narušit obraz Kosova na mezinárodním poli. Prokurátorka del Ponte působila v ICTY mezi léty 1999 až 2008, v současnosti se věnuje situaci v Sýrii.
Irové by zavedli právo na potrat v případě ohrožení života matky
Podle veřejného průzkumu by 8 z 10 Irů přistoupilo k zavedení nové legislativy umožňující potrat, jestliže je život matky ohrožen. Irská vláda chce do vánoc rozhodnout, zdali k revizi zákonu přistoupí. Kritici tvrdí, že to povede k uvolňování mravů, přestože již před 20 lety Nejvyšší soud rozhodl, že ženy mají právo na potrat v případě ohrožení jejich života. Ústava katolického Irska možnost potratu odmítá, pět předchozích vlád nevyjasněnou situaci legislativně neřešila. Strany napříč politickým spektrem nejsou v otázce práva na potrat jednotné.
Tisíce lidí protestovaly v Maďarsku proti extrémně pravicové straně Jobbik
Až 10 000 lidí se vydalo do ulic Budapešti v jedné z největších demonstrací v posledních letech. Demonstrace se zúčastnili také mnozí politici z vládních či opozičních stran. Bouři nevole veřejnosti a následnou demonstraci vyvolalo prohlášení poslance Jobbiku Martona Gyongyosiho, který v reakci na obnovení násilností v pásmu Gazy navrhl, aby byl vytvořen seznam poslanců židovského původu. Gyongyosi argumentoval tím, že tito lidé mohou představovat riziko pro maďarskou národní bezpečnost. Jeho výroky však vyvolaly pobouření na maďarské politické scéně, která Gyongyosiho obvinila z rasismu. Vláda Viktora Orbana, která výroky ostře odsoudila, se zároveň zavázala učinit vše, co je v jejích silách k potlačení extremismu a antisemitismu v maďarské společnosti.
Prezidentské volby na Slovinsku vyhrál expremiér Borut Pahor
Bývalý premiér Slovinska Borut Pahor porazil se 67 % hlasů v prezidentských volbách dosavadního prezidenta Danilo Turk a stane v čele země. Volební účast byla kolem 40 %. V pátek propukly v hlavním městě Ljubljana demonstrace proti škrtům ve státních výdajích a rozsáhlé korupci v politice, proti demonstrantům zasahovala policie vodními děly. Na Slovinsko jako zemi eurozony tvrdě dopadla ekonomická krize.
Zákonodárci v Srbsku schválili rozpočet na rok 2013, snížit se má deficit
Konsolidační rozpočet, který má snížit státní dluh na 3,3 % HDP z 6,2 %, na rok 2013 schválili zákonodárci v Srbsku. Ekonomika Srbska by v roce 2013 měla růst o 2 %. Srbská vláda jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce v hodnotě 1,3 miliard USD. Nezaměstnanost se vyšplhala ke 25,5 % a meziroční inflace v říjnu stoupla na 12,9 %.
Velká Británie neuvolní poslední část rozvojové pomoci pro Rwandu
Britskou rozvojovou pomoc v hodnotě 27 milionů USD Rwanda neobdrží, uvedla tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening. Důvodem pozastavení rozvojové pomoci bylo obvinění, že Rwanda trénuje a vyzbrojuje rebely na východě Demokratické republiky Kongo. Naopak Justine Greening řekla, že by Velká Británie mohla okamžitě uvolnit 23 milionů USD na humanitární pomoc pro Demokratickou republiku Kongo. Rwanda dlouhodobě obvinění odmítá.
Německo schválilo finanční balíček pro Řecko
Německý parlament Bundestag podpořil 473 hlasy z celkového počtu 584 přítomných poslanců záměr ministrů financí eurozóny na poslední záchranný balíček Řecku. Finanční balíček má pomoci Řecku snížit státní dluh na 124 % HDP do roku 2020. Hlasování bylo považováno za zkoušku vlády kancléřky Angely Merkelové, v příštím roce se budou konat volby a německá veřejnost se negativně staví k další finanční pomoci Řecku.
Nezaměstnanost v EU se opět zvýšila
Nejvyšší nezaměstnanost z členských států EU vykazují Španělsko, Portugalsko a Řecko. Bez práce jsou především mladí lidé, v nejbližších týdnech se přitom neočekává zlepšení. Jen nezaměstnanost eurozony se zvýšila v říjnu na 11,7 %, o místo přišlo dalších 173 000 lidí. Evropská komise vyzvala vlády členských zemí, aby se na zvyšující nezaměstnanost zaměřily, především doporučuje reorganizaci centrálních a lokálních vlád, reformu daní, změny ve financování veřejného sektoru či systému zdravotnictví.
Některé parlamenty eurozony čeká hlasování o záchranném balíčku pro Řecko
V úterý se dohodli ministři financí eurozony na odpouštění dluhu Řecku a poskytnutí půjčky, dohodu nicméně musí schválit ještě čtyři parlamenty eurozony. V Německu se předpokládá schválení, neboť opoziční demokraté a zelení podporují pomoc Řecku. Podobně by měl balíček projít i v Nizozemsku a Finsku, které do dohody začlenilo své podmínky, ve Francii parlament hlasování spojuje s hlasováním o rozpočtu na rok 2013. Další země eurozony jednat o finanční pomoci nemusí.
Bývalý kosovský premiér byl zproštěn viny za válečné zločiny
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobodil bývalého premiéra Kosova Ramush Haradinaj, který se měl v letech 1998 a 1999 dopustit válečných zločinů. Soud expremiéra osvobodil již v roce 2008 pro nedostatek důkazů, o 2 roky později byl proces obnoven. Podle obvinění měl exministr Haradinaj vyzývat k mučení a vraždění srbského obyvatelstva. Nyní ICTY obvinění zrušil, což vyvolalo vlnu nevole v Srbsku. Obvinění byli zproštěni i Idriz Balaj a Lahi Brahimaj, kteří rovněž stáli v čele Kosovské osvobozenecké armády (UCK). Soudce Bakone Moloto uvedl, že důkazy o mučení Srbů byly soudu předloženy, nicméně přímé zapojení obviněných se neprokázalo.
Katar hostí konferenci OSN o klimatu
V hlavním městě Kataru Doha začala konference OSN o změnách klimatu, na níž se během 2 týdnů sejde na 17 000 delegátů k jednání o klimatických změnách. Hlavním tématem bude prodloužení Kjótského protokolu, jehož první fáze v letošním roce končí. Podle BBC lze čekat spory mezi vyspělými a rozvojovými státy, které požadují větší omezení emisí. Státy s největšími emisemi, jako jsou USA, Kanada, Rusko a Japonsko, jsou nicméně proti snižování dalších emisí. Kritika se snesla i na Katar, jenž je kritizován, že patří mezi země s nejvyššími emisemi CO2 na osobu.
Francie podpoří žádost Palestiny v OSN
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius oznámil, že Francie tento týden podpoří žádost Palestiny o status nečlenského pozorovatelského státu v OSN. Jde o krok k naplnění předvolebního slibu francouzského prezidenta Francoise Hollanda, který ve své kampani přislíbil podpořit snahy o uznání palestinského státu. Palestinská samospráva doufá, že nový status jí umožní napadnout u Mezinárodního trestního soudu (ICC) budování izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Izrael již oznámil případné podniknutí „jednostranných kroků k ochraně svých zájmů.“
Ministři financí eurozony našli shodu, Řecku získá dalších 51 miliard USD
Na jednání v Bruselu se ministři financí eurozony shodli na nezbytné finanční pomoci pro Řecko v podobě odpuštění dluhu ve výši 51 miliard a dohodli se na půjčce Řecko, která by měla činit až 57 miliard USD. Podle řeckého premiéra Antonis Samaras jde o „nové začátky Řecka“. Díky pomoci by se mělo Řecko ekonomicky zotavovat tak, aby v roce 2020 jeho státní dluh dosáhl 124 % HDP.
Mauretánský prezident se vrátil do země po zotavení ze střelby
V říjnu postřelil voják mauretánského prezidenta Mohamed Ould Abdelaziz, prezident následně strávil 6 týdnů léčby ve Francii. Podle oficiální zdrojů šlo o incident, nikoliv o cílený útok. Tisíce lidí přivítaly prezidenta na letišti v hlavním městě Nouakchott. Prezident Abdelaziz stojí v čele země od roku 2008, kdy proběhl vojenský převrat, o 2 roky později v roce 2010 byl zvolen v prezidentských volbách.
Bank of England má nového guvernéra, stal se jim Mark Carney
Do jedné z nejvýznamnějších institucí anglické ekonomiky Bank of England byl jmenován Mark Carney, který působil na pozici guvernéra Kanadské centrální banky, oficiálně se postu ujme v květnu příštího roku. V čele Bank of England bude Carney pět let, banka byla bez guvernéra od června, kdy rezignoval Mervyn King. Plat nového guvernéra Carney by se měl pohybovat kolem 998 000 USD ročně.
Ministři financí eurozony se sešli k dalšímu jednání, tématem je balíček pro Řecko
V Bruselu se koná již v pořadí 3 jednání ministrů financí eurozony během posledních 2 týdnů, aby projednali finanční balíček v hodnotě 40 miliard USD pro Řecko. Jednání jsou podle ministrů blízko dohodě. Ministři se rovněž musí dohodnout s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), jak pomoci Řecku snížit jeho státní dluh, který by se měl v příštím roce vyšplhat k 190 % HDP. „Jsme blízko dohody. Je nutné vyslat jasné politické stanovisko nejenom pro Řecko, ale celou eurozonu,“ řekl španělský ministr financí Luis de Guindos.