Ruský premiér podporu Francie a EU syrské opozici odmítl

Francie jako první evropská země uznala vládu syrské opozice za legitimního představitele syrského lidu, což ruský premiér Dmitry Medvedev kritizuje. „Touha po změně politického režimu v jiném státě prostřednictvím uznání nějakému politickému uskupení jako plnohodnotné vlády se mi nejeví jako civilizované,“ řekl premiér Medvedev. Rusko podle premiérových slov nebude podporovat ani jednu stranu konfliktu a zůstane nestranné. Západní státy naopak dlouhodobě kritizují Rusko za jeho nesouhlasný postoj k uvalení sankcí na Sýrii.

V Katalánsku skončily volby vítězstvím nacionalistů, strana katalánského předsedy ale ztratila

Strana Konvergence a jednoty (CiU) předsedy katalánské vlády Artura Mas ztratila 12 míst oproti minulým volbám, dosáhla jen na 50 křesel z 135členného parlamentu. Levicová strana ERC, která prosazuje stejně jako CiU nezávislost Katalánska, naopak posílila a získala 21 křesel. Strany by dohromady daly většinu, s níž by mohly o nezávislost usilovat, podle BBC ale nebudou strany schopny spolupracovat, jejich postoje se rozcházejí především v pohledu na ekonomickou krizi. Referendum o vyhlášení nezávislosti Katalánska není pod současnou španělskou ústavou možné, neboť by bylo protiústavní. Analytici se shodují, že vládnoucí strana Popular Party (PP) zablokuje snahy o změnu ústavy.

Bývalý italský premiér Berlusconi zvažuje možnost vrátit se do čela strany

Na jaře se budou v Itálii konat parlamentní volby, strana Lidu svobody (PDL) bude v následujících týdnech vybírat nového předsedu, který by se mohl stát novým premiérem. V čele PDL stál do listopadu 2011 expremiér Silvio Berlusconi, který odstoupil v době finanční krize. PDL se připravuje na primární volby, jež se mají konat 16. prosince, v nichž by měl být vybrán nástupce současného premiéra Mario Montiho. Ačkoliv na konci října expremiér Berlusconi uvedl, že kandidovat na předsedu strany nebude, nyní kandidaturu zvažuje. Mezitím v sobotu proběhly napříč celou Itálií tisícové protesty proti škrtům italské vlády. 

V Katalánsku probíhají volby, nacionalisté žádají nezávislost

Nacionální katalánské politické strany postavily svou předvolební kampaň na slibu, že pokud vyhrají, uspořádají referendum, zdali by Katalánsko mělo zůstat součástí Španělska, anebo se má osamostatnit. Podle španělské vlády Katalánsko využívá hospodářskou krizi k získání nezávislosti a obviňování centrální vlády ze špatného vládnutí. Konvergence a jednota (CiU) v čele s předsedou katalánské vlády Arturem Mas tvrdí, že by pro Katalánsko bylo prospěšnější, kdyby bylo samostatným členem EU než pouhou provincií Španělska. Zato separatistické hnutí ETA, které 45 let bojovalo o nezávislost Baskicka, oznámilo, že je připraveno upustit od boje a zahájit rozhovory s vládou, poté co ztratilo podporu veřejnosti.

Ondřej Liška obhájil post předsedy Strany zelených

Na sjezdu strany obdržel Ondřej Liška od 106 hlasů, čímž porazil o 36 hlasů protikandidáta Martina Bursíka, který stál v čele strany v době koaliční vlády s ODS po volbách v roce 2006. Hlavním cílem strany je vrátit se do Poslanecké sněmovny, kam se v minulých volbách důsledkem malého počtu voličských hlasů nedostala. Strana zelených musí podle předsedy Lišky přesvědčit občany, že politický program strany není jen o životním prostředí.

Jednání o rozpočtu EU skončilo bez dohody

Na summitu v Bruselu se představitelé 27 států nedohodli na podobě rozpočtu EU na roky 2013 až 2020. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy řekl, že dohoda by mohla být dojednána na začátku příštího roku. Sporným bodem je, zdali se rozpočet navýší či naopak sníží, Velká Británie chce zabránit dalšímu zvyšování rozpočtu, země jižní Evropy se naopak snižování obávají.

Dekrety egyptského prezidenta vyvolaly násilné střety v ulicích

Demonstranti se střetli s policií v ulicích egyptského hlavního města Káhiry poté, co prezident Mohammed Mursi vydal ve čtvrtek dekrety, jimiž rozšířil pravomoci hlavy státu. Na náměstí Tahrir, které bylo centrem protestů proti bývalému prezidentovi Mubarakovi, postavili demonstranti na 20 stanů, u nichž vsedě protestovali. Další protesty proběhly i ve městech Alexandria, Port Said a Suez. USA, EU a OSN vyjádřily znepokojení nad přijatými dekrety. V sobotu se sejdou egyptští soudci, aby na nové dekrety, které staví prezidenta nad soudní systém, reagovali, soudci již pohrozili stávkou.

Eurozona čelí největšímu poklesu od roku 2009, v pátek má pokračovat jednání o rozpočtu EU

Ekonomika eurozony poklesla v posledním čtvrtletí na úroveň krize v roce 2009, sektor služeb, který patří k největším, ve velkém propouštěl. „Vyhlídky ekonomiky jsou čím dál tím horší, jak se blížíme ke konci roku,“ řekl ekonom Chris Williamson. Pesimističtěji podle něj vyhlížejí rok 2013 především německé společnosti. V pátek bude pokračovat jednání o rozpočtu EU na příštích 7 let, německá kancléřka Angel Merkelová se domnívá, že se dohody nedosáhne. V roce 2007 se rozpočet EU zvýšil o 4,8 %, některé země v čele s Velkou Británií požadují, aby se rozpočet snížil a nenavyšoval, Evropská komise je opačného názoru.

Dolní komora italského parlamentu schválila rozpočet plný úspor

Rozpočet, který zahrnuje snižování mezd a zvyšování daní, prošel dolní komorou parlamentu, senát by o něm měl hlasovat do vánoc. Vláda premiéra Mario Montiho se snaží snížit dluh veřejných financí, pro rozpočet hlasovalo 372 poslanců a 73 bylo proti. Rozpočet nakonec zvyšuje o 1 % horní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na 22 %, dolní sazba zůstává na navzdory plánovanému zvýšení na 10 %.

Církevní restituce byly v České republice schváleny, ČSSD chce podat ústavní stížnost

Český prezident Václav Klaus nechal projít církevní restituce, které navracejí 17 církvím zabavený majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun a finanční prostředky ve výši 59 miliard korun, jež budou vypláceny během příštích 30 let. Zákon začne platit od 1.1.2013, přestože jej český prezident nepodepsal, ani nevetoval, čímž vyjádřil osobní nesouhlas s formou zákona. Opoziční ČSSD a KSČM se zákonem nesouhlasí, chystají proto ústavní stížnost.

Syrská opozice žádá o značnou finanční pomoc

Jestliže režim prezidenta Bashar al-Assada zkolabuje, bude muset Sýrie podle opozičního představitele George Sabra získat 60 miliard USD, aby zabránila kolapsu ekonomiky. Pomoc by podle Sabra měla připomínat Marshallův plán, který poskytly USA Evropě, aby se zotavila z následků druhé světové války. V konfliktu mělo přijít na 2,5 milionů Syřanů o své domovy. Velká Británie mezitím uznala opoziční vládu za legitimního představitele syrského lidu, EU vytvoření jednotné přechodné vlády přivítala, nicméně plnou legitimitu neuznala.

Představitelé EU začali jednat o podobě rozpočtu EU na 7 dalších let

V Bruselu začalo jednání nad výší 7letého rozpočtu EU, některé země požadují snížení rozpočtu, k němuž přistupují i vlády na národní úrovni. Státy bývalého komunistického bloku v čele s Polskem nicméně chtějí nechat rozpočet na minimálně stávající výši, země, jako je například Velká Británie, požadují úsporná opatření, mluví se o 1 245 miliardy USD úspor. Francie se postavila proti škrtům v zemědělství, do něhož EU vložila 37,5 % z celkové rozpočtu, země střední a východní Evropy naopak odmítají snížení peněz ve fondu Soudržnost, na něhož jde 32 %  z celkového rozpočtu.

Putin: Vstup Ruska do Světové obchodní organizace negativně ovlivňuje ruskou ekonomiku

Podle prezidenta Vladimira Putina některá pravidla Světové obchodní organizace (WTO), do níž vstoupilo Rusko v srpnu letošního roku, negativně dopadají na ruskou ekonomiku a to sebou přináší vyšší nezaměstnanost a škrty ve státním rozpočtu. V ohrožení podle ruského prezidenta je domácí chov zvířat, sektor výroby zemědělských strojů a lékařského vybavení, automobilový, farmaceutický, textilní a potravinářský průmysl. Podle agentury Reuters je navíc Rusko připraveno napadnout pravidla EU v tzv. třetím energetickém balíčku, který omezuje společnost Gazprom s nakládáním evropského plynového potrubí.

Do čela nejsilnější francouzské konzervativní strany byl zvolen Jean-Francois Cope

Jean-Francois Cope byl zvolen 50,03 % hlasů novým předsedou konzervativního Svazu pro lidové hnutí (UMP), svého protikandidáta Francois Fillona porazil jen o 98 hlasů. Nově zvolený předseda UMP prosazuje pravicovější politiku, zatímco druhý poražený Fillon míří spíše ke středu politického spektra. Vítězství současného prezidenta Francois Hollande v květnových volbách přerušilo 17letou tradici, podle níž byl prezident vždy představitelem UMP.

Rozvojová pomoc Velké Británie v Nigérii údajně selhává

Podle Nezávislé komise pro rozvojovou pomoc (ICAI) finanční prostředky britské vlády v hodnotě 130 milionů USD na zlepšení školství v Nigérii selhávají důsledkem nedostatku kvalitních učitelů a nízké lokální podpory. Do konce roku 2019 by přitom měla Nigérie ještě obdržet 165 milionů USD. „Podle výzkumu nemá rozvojová pomoc velký dopad na zlepšení základního školství,“ píše ve zprávě ICAI. Podle ICAI stále na 3,7 milionů dětí nenavštěvuje ani základní školu. Britská vláda se zprávou ICAI bude zabývat.

Jednání ministrů financí eurozony o pomoci Řecku selhalo

Řecku se podle ministrů podařilo přijmout úsporná opatření ke snížení státního dluhu, nicméně eurozona bude potřeba více času na dořešení technických záležitostí ohledně dalšího balíčku pomoci. Ministři by se měli sejít opět příští pondělí. Řecko, aby se vyhnulo insolvenci, musí obdržet od evropského společenství finanční injekci. Do roku 2020 by země měla snížit svůj státní dluh ze současných 189 % HDP na 120 % HDP. Zatímco ministři financí eurozony souhlasí s rozšířením termínu na snížení rozpočtu o 2 roky, Mezinárodní měnový fond (MMF) rozšíření odmítá.

Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci k situaci v Demokratické republice Kongo

Jednohlasně přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která vyzývá k okamžitému zastavení zahraniční pomoci hnutí M23, které bojuje na východě Demokratické republiky Kongo. Podle BBC je Rada bezpečnosti OSN připravena přijmout vhodná opatření k ukončení bojů. Rebelové mezitím obsadili hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v němž bylo na 1500 jednotek mírové mise OSN. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius označil misi OSN za „absurdní“ a žádá změnu jejího mandátu. Představitelé Demokratické republiky Kongo a Rwandy odletěli do Ugandy k jednáním o situaci v regionu.

Japonský export klesá již pátým měsícem za sebou

Důsledek nižšího zájmu ze strany Číny a EU klesl japonský export již 5 měsíců za sebou, celkové příjmy z exportu poklesly v říjnu 6,5 %. Japonská ekonomika je závislá na exportu, jeho snížení může negativně ovlivnit hospodářský růst země. Navzdory teritoriálním sporům Japonska a Číny, kdy si obě země dělají nárok na ostrovy v Jihočínském moři, je Čína největším obchodním partnerem východoasijské země.

Chorvatský expremiér byl odsouzen k 10 rokům vězení za braní úplatků, rozsudek zatím není pravomocný

V úterý odsoudil soud v Chorvatsku bývalého premiéra Ivo Sanadera, který byl v čele vlády mezi léty 2003 až 2009, za přijetí úplatků od Maďarské energetické společnosti (MOL) a rakouských bank. Od MOL měl expremiér převzít úplatek v hodnotě 12,8 milionů USD za zajištění společnosti podílu ve státní rafinérii Ina. V roce 1995 měl převzít tehdy jako náměstek ministra zahraničí úplatek ve výši 695 000 USD od banky Hypo Alpe Adria Group. Expremiér vinu odmítá a tvrdí, že celý proces je politicky motivováný. Bývalý premiér Sanadera čelí rovněž dalšímu stíhání za manipulaci s veřejnými zakázkami a vytvářením tajných fondu pro svou politickou stranu Chorvatská demokratická unie (HDZ) ze zisků státních podniků.

Anglikánská církev v Africe má první biskupku

Ellinah Wamukoya byla vysvěcena na post biskupky v anglikánské církvi jako vůbec první žena na africkém kontinentě. Biskupka Wamukoya, která dříve působila předsedkyně městské rady ve svazijském hlavním městě Manzini, bude sloužit v malém království Svazijska. Její posvěcení přichází v době, kdy se ve Velké Británii vede diskuze, zdali anglikánská církev připustí ženy i na nejvyšších duchovních místech.

Na severu Mali bojují islamisté s Tuaregy o město Menaka, EU vyšle 250 jednotek na výcvik armády

Islamisté z Hnutí pro jednotu a džihád v západní Africe (Mujao) v pondělí uvedli, že obsadili město Menaka na severu Mali, které bylo doposud v držení Tuaregů sjednocených do Národního hnutí za osvobození Azawadu (MNLA). Zatímco hnutí Mujao deklarovalo kontrolu nad městem, Tuaregové tvrdí, že boje i nadále pokračují. V pondělí se ministři zahraničních věcí EU shodli na vyslání 250 jednotek, jejichž úkolem bude výcvik malijské armády.

Agentura Moody’s snížila Francii rating

Ratingová agentura Moody’s snížila evropské zemi nejvyšší hodnocení z AAA na AA1 důsledkem negativního výhledu ekonomiky. Agentura Moody v prohlášení uvedla, že riziko odchodu Řecka z eurozony, stagnace ekonomického rozvoje a pravděpodobnost, že Francie bude muset pomoct jiným evropským zemím z dluhové krize, přispěly ke snížení ratingu. Konkurenční agentura Standard & Poor snížila Francii rating již v lednu. „Důvodem je i nepružnost pracovního trhu a nízká úroveň inovace, která povede ke ztrátě konkurenceschopnosti a následně erozi exportně orientovanému francouzskému průmyslu,“ prohlásila agentura.

Jméno nového českého ministra dopravy je neznámé, koalice plánuje revidovat koaliční smlouvu

Náměstek předsedkyně strany LIDEM Karolíny Peake Petr Vacek se nebude ucházet o post ministra dopravy v České republice, kde měl nahradit dosavadního ministra Pavla Dobeše, který rezignuje k 3. prosinci z důvodu nefunkčního registru vozidel. Představitelé vládnoucí ODS, TOP09 a LIDEM se mají sejít, aby jednali o změnách koaliční smlouvy a ustanovení priorit vlády, ze smlouvy se mají odstranit body, které již vláda premiéra Petra Nečase nestihne do konce volebního mandátu. Jednou z diskutovaných věcí je snížení počtu ministerstvech a jejich sloučení, což by mohlo do státního rozpočtu přinést další peníze.