Před Dnem lidských práv (10. prosince), Thomas Hammarberg, komisař Rady Evropy pro lidská práva, u příležitosti představení publikace o lidských právech a měnícím se mediálním prostředí na tiskové konferenci v Londýně prohlásil, že obrana lidských práv závisí na svobodě sdělovacích prostředků a pluralitě. Ovšem Evropou se dle jeho názoru nebezpečně „plíží“ vládní omezení a monopolistické tendence. Komisař pro lidská práva mimo jiné prohlásil: „Novináři jsou vražděni nebo jim je vyhrožováno násilím, státní orgány se snaží ovládat vysílací média a brání přístupu k vládním informacím a stejně tak divoké obchodní ambice vedou ke kultuře nelegální a neetické činnosti novinářských redakcí.“ Komisař Hammarberg v prezentované publikaci pak upozornil na problematiku sociálních médií, ochrany novinářů před násilím, etické žurnalistiky, přístupu k úředním dokumentům a veřejných médií.
Archiv rubriky: Evropa
Evropská centrální banka – historické snížení úrokových sazeb
Evropská centrální banka (ECB) snížila úrokové sazby na nejnižší úroveň v historii – na 1%. Toto rozhodnutí bylo učiněno již před summitem EU, který je považován za klíčový pro eurozónu.
USA spoléhají na summit EU
USA mají velmi silný zájem na úspěchu summitu EU, oznámil to americký ministr financí Timothy Geithner při návštěvě Itálie, kde je kvůli jednání s italským premiérem Mario Montim. Podle jeho slov se v podstatě jedná o zájem celého světa, neboť evropská ekonomika je pro tu světovou jednou z klíčových. Americký ministr financí se již před tím setkal s francouzskými a německými představiteli, kdy společně jednali o změně smluv o EU. Zároveň přislíbil plnou podporu USA Evropě. Italský premiér pak oznámil plánovanou cestu do Washingtonu.
Nové odhady tvrdí, že Velká Británie zůstane v opozici sama
Během dnešního jednání na bruselském summitu, jehož stěžejní otázkou je zavedení nových protikrizových opatření posilujících unijní integraci, se názory na podporu nového projektu mění z hodiny na hodinu. Podle nejnovějších informací se kromě 17 států eurozóny rozhodlo konečný návrh podpořit dalších 9 států unie. Jako jediná tak zbývá Velká Británie, která využila práva veta. Britským stěžejním argumentem zůstává sledování národních zájmů, které by byly v rámci nové dohody o zachráně eura potlačeny.
Makedonie zahájila 13. kolo jednání o vstupu do NATO
Zástupci makedonského ministerstva zahraničí a obrany se spolu se členy Výboru pro integraci Makedonie do NATO setkají na každoročním mítinku s představiteli Severoatlantické aliance. Na jednání představí makedonská strana svoje strategické, obranné, ale i politicko-ekonomické cíle a aktivity. Makedonie se pokoušela vstoupit do NATO již v roce 2008, ale tehdy byla její snaha zablokována Řeckem, na které je nyní vyvíjen mezinárodní tlak.
Papež Benedikt XIV. plánuje v příštím roce navštívit Kubu
Papež Benedikt XVI. navštíví příští rok Kubu. Přijede na oslavy 400. výročí zjevení patronky Kuby. Chce také vyjádřit podporu kubánské katolické církvi za to, že svým vyjednáváním pomohla osvobodit desítky politických vězňů, kteří byli propuštěni minulý rok. Vatikán prohlásil, že se papež setká i s představiteli Castrovy vlády. Zdůraznil ale, že cíl jeho cesty je výlučně náboženský, nikoli politický. První papež, který Kubu navštívil, byl Jan Pavel II. Ten roku 1998 při mši v Havaně vyzval, aby „ se Kuba otevřela světu a svět Kubě“.
Německý export poklesl více než se očekávalo – o 3,6%
Příčinou je podle ekonomů slábnoucí poptávka jihoevropských krizí zmítaných trhů. Tento meziměsíční pokles je pro zemi největší za posledních šest měsíců. Zmenšení zaznamenal i německý dovoz, a to přibližně o 1%, což ukazuje na slábnoucí poptávku i v samotném Německu. Podobný osud podle analytiků čeká i Francii, jejíž průmyslová výroba i odbyt zaznamenaly minulý měsíc téměř nulový růst.
Moody´s snížila rating tří největších francouzských bank
Agentura Moody´s snížila bankovním institucím Credit Agricole a BNP Paribas rating z úrovně Aa2 na Aa3 a bance Societe Generale z Aa3 na A1. První a poslední jmenovanou banku přitom snížení ratingu touto agenturou postihlo již v září. Vedení Moody´s odůvodnilo tento krok tím, že došlo ke zhoršení likvidity a podmínek financování všech tří výše zmíněných institucí, přičemž prý ani do budoucna nic nenasvědčuje tomu, že by se situace těchto bank měla nějak zlepšit.
Původní 23 členná podpora nové evropské dohody se zmenšuje
Ještě nad ránem 23 z 27 členů Evropské unie vyjádřilo souhlas s novou dohodou nabízející řešení krize státních rozpočtů eurozóny. K Velké Británii, jež návrh razantně zamítla, se teď však připojily další státy nepatřící do zóny jednotné měny. Stanovisko k nové smlouvě musí být dle většiny zbývajících 9 zemí EU projednáno s vládami každého daného státu. Může se tak stát, že konečný návrh podpoří pouze 17 členských států. Dle slov českého premiéra Petra Nečase Česká republika připojení k mezistátní smlouvě o záchraně eura teprve zvažuje.
Evropská Unie dosáhne dohody bez podpory Velké Británie
23 unijních zemí, včetně všech 17 států eurozóny na dnešním bruselském sumitu podpořilo francouzsko- německý návrh větší integraci národních ekonomik a přísnější kontrolu nad vládními rozpočty. Za porušení smlouvy budou státům vyměřovány sankce. Britský premiér David Cameron trvá na výjimkách pro Británii v řadě finančních regulací. Změny nebudou zajištěny Lisabonskou smlouvou, ale novou dohodou mezi vládami členských států. Britský premiér dohodu nepodepsal. Ačkoliv doufá v zlepšení situace eurozóny, dle jeho slov není smlouva pro Velkou Británii výhodná. Nová dohoda by měla vstoupit v platnost koncem března 2012.
Česko otálí s možnou finanční pomocí eurozóně
Dle premiéra Petra Nečase není Česká republika nadšená z finanční pomoci eurozóně, kterou by poskytla v rámci půjčky pro Mezinárodní měnový fond (MMF). Premiér toto řešení však zcela nevyloučil. Česko by tento plán stál zhruba 3,5 miliardy eur. Francie a Německo opakovaně vyzývají státy Evropské unie k větší solidaritě. O možné výpomoci se bude jednat na zítřejším summitu.
V Praze protestovali aktivisté proti průběhu ruských parlamentních voleb
Protestní akci pořádalo Centrum na podporu demokracie a lidských práv Člověka v tísni, zúčastnilo se jí také několik desítek členů ruské komunity žijící v Praze. Prostřednictvím transparentů si účastníci připomněli ruské novináře nebo právníky zavražděné v průběhu posledních let. Demonstrace byla uspořádána v souvislosti s návštěvou ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze, který během rozhovorů připustil, že nedělní parlamentní volby v Rusku mohly provázet nedostatky, dohady však podle jeho slov musí prošetřit příslušné úřady.
Bývalý sovětský prezident vyzval k opakování ruských voleb
Michael Gorbačov, jenž zastával post sovětského prezidenta v letech 1990-1991, se vyjádřil ke stávajícím protestům vůči nedělním parlamentním volbám v Rusku. Dle jeho názoru výsledky neodráží vůli lidu. Ignorace veřejného mínění zároveň vede k větší destabilizaci situace. Představitel bývalého režimu vyzval vládu k opakování voleb.
Ruský prezident Medvěděv: Evropská unie musí řešit krizi sama
Během dvoudenní návštěvy Prahy ruský prezident formuloval své stanovisko ke krizi eurozóny. Dle jeho názoru si musí Evropská unie poradit se stávající situací sama, bez ohledu na dary z různých zdrojů. Zásadním problémem unie je dle něj fakt, že stejnou měnu používají ekonomiky na různém stupni rozvoje. V rámci svých závazků k Mezinárodnímu měnovému fondu je však Rusko odhodlané se řešení krize účastnit.
Česká republika a Rusko uzavřely během návštěvy ruského prezidenta v Praze řadu bilaterálních dohod
Patří mezi ně společná deklarace o partnerství pro modernizaci, která byla za přítomnosti hlav států podepsána místopředsedou vlády Ruské federace a českým ministrem průmyslu a obchodu, dále dohoda o sociálním zabezpečení, o spolupráci v boji proti trestné činnosti, o spolupráci v oblasti kultury a další. Jednání prezidentů obou zemí se kromě toho týkalo dostavby jaderné elektrárny Temelín, otázek souvisejících s protiraketovou obranou, ale i s výsledky parlamentních voleb v Rusku, které jsou kritizovány kvůli údajným manipulacím.
Francouzský prezident Sarkozy: Evropská unie nikdy neměla blíž k dezintegraci
Prezident Sarkozy se také zmínil o tom, že i když vyváznutí z krize bude trvat řadu let, k jejímu úspěchu je bezpodmínečně nutná větší integrace unijních členů. Dle jeho proslovu ve Štrasburku před několika týdny, stojí Evropa na pokraji nového dvourychlostního systému. První částí by se v budoucnu mohlo stát více federalizované jádro jednotné měny, druhou pak státy s vlastní měnou. Tato situace je však dle prezidenta nežádoucí a odporuje unijnímu mottu „jednota v rozmanitosti“. Francouzský prezident dále označil stávající situaci za jednu z nejzávažnějších v dějinách Evropy, kdy je nutné, aby státy potlačily své národní zájmy a byly solidární s problémovými regiony. Předseda Evropské centrální banky Mario Draghi opětovně vyzval členské státy ke snížení půjček a reformám hospodářství, nezmínil se však o žádné možné finanční pomoci ze strany ECB.
Ukrajina schválila nový zákon o volbách
Ukrajinský prezident Viktor Janukovych dnes podepsal nový zákon o volbách do poslanecké sněmovny. Zákon mimo jiné zahrnuje zvýšení volební klauzule ze 3 na 5 procent, což má podle slov prezidenta stimulovat vývoj politického systému. Poslanci budou do poslanecké sněmovny voleni podle smíšeného volebního systému.
Rozhovory NATO s Ruskem o protiraketových opatřeních budou pokračovat
I přes nedávné neshody budou Rusko a Severoatlantická aliance dále pokračovat v rozhovorech o tzv. protiraketovém deštníku. Přesto se NATO vůči ruským výtkám k plánovanému projektu ostře ohradilo. Dle jeho představenstva má Rusko představu, že bude určovat plány celé organizace, aniž by se jí jakkoli samotné podřídilo.
Srbský prezident varuje svou zemi – bez EU nám hrozí pád
Srbský prezident Boris Tadić varoval svou zemi, že zpoždění procesu integrace do EU představuje pro Srbsko velké riziko destabilizace. Srbský prezident dále upozornil, že bez EU se opět mohou vynořit otázky západo-balkánského nacionalismu, který by se v době krize mohl uchytit. Prezident Tadić dále pro Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl, že Srbsko již splnilo a přesto výsledky nejsou uspokojivé, přičemž srbský prezident překvapivě podpořil EU a prohlásil, že tento fakt ukazuje, jak pevný a důležitý je hodnotový systém EU.
V Bruselu jednají představitelé Kosova s americkou ministryní zahraničí
Během setkání v Bruselu americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a kosovský premiér Hashim Thaci řešili evropskou perspektivu Kosova, přičemž americká ministryně zahraničí přislíbila Kosovu plnou podporu USA s tím, že Kosovo nemůže zůstat v izolaci. USA dále ocenily poslední dohody Kosova se Srbskem a vyzvaly k pokračování v reformách, zvláště pak v justici. S šéfkou americké diplomacie dále bude jednat i prezidentka Kosova Atifete Jahjaga, která se má setkat i s představiteli americké FBI – řešit se má pomoc v boji proti korupci a organizovanému zločinu. Prezidentka Kosova také oznámila vytvoření nové Antikorupční rady.
ECB pravděpodobně sníží úrokové sazby v eurozóně
Ty by měly podle prvních údajů spadnout na úroveň 1%. Tyto spekulace se šíří spolu s těmi o připravování záchranného balíčku ze strany ECB pro italskou vládu. Podle mnohých je ale „italský problém“ příliš velký na to, aby byl zachráněn ostatními členskými státy. Na v současné době probíhajícím dvoudenním summitu EU by také mělo dojít ke změně pravidel týkajících se zadlužování vlád členských států. Jejich půjčky by nově nesměly překročit hranici 3% HDP. Představitelé členských zemí dále doufají, že naleznou společné řešení pro rozšíření kapacity Evropského fondu finanční stability, která v současnosti čítá 440 miliard euro.
Čína se otevírá zahraničním investorům
V roce 2009 čínská vláda odmítla nabídku společnosti Coca-Cola na převzetí firmy na výrobu nápojů China’s Huiyuan Juice Group v hodnotě 2,4 miliardy dolarů kvůli obavám o budování konkurence na domácím trhu. Dnes však čínští představitelé schválili nabídku společnosti Nestlé v hodnotě 1,7 miliard dolarů, za které švýcarská firma požaduje 60% podíl na společnosti Hsu Fu Chi International. Tato dohoda společně s několika menšími signalizuje možnou změnu čínského postoje k zahraničním investicím.
Ruský premiér Vladimir Putin obvinil USA ze zapříčinění současných povolebních nepokojů v Rusku
Ruský premiér uvedl, že Spojené státy stojí v pozadí celého dění a dále obvinil americkou ministryni zahraničí Hillary Clinton z udávání „tónu“ pro opoziční aktivisty. Ti podle slov premiéra Putina začali svoji aktivitu právě na popud USA. Mezinárodní pozorovatelé po skončení voleb vyjádřili značné obavy o správnosti a legitimnosti jejich průběhu. K opakování hlasování vyzval i bývalý sovětský prezident Mikhail Gorbachev. Strana Vladimira Putina v posledních volbách ztratila nadpoloviční většinu.