Irská ekonomika stále klesá

Ekonomický růst Irska klesl o téměř 2% ve třetím čtvrtletí roku 2011, ve srovnání s růstem o 1,4% v předchozím čtvrtletí. Tyto údaje zdůrazňují přetrvávající slabost domácí ekonomiky. Irský vývoz celkově vzrostl o 21,8%  ve srovnání se stejným čtvrtletím loňského roku. Mezinárodní měnový fond však varoval, že oslabení činnosti mezinárodních obchodních partnerů Irska pravděpodobně zpomalí vývoz a ponechá růst reálného HDP na přibližně 1% v příštím roce.

Velká Británie se zúčastní rozhovorů o konkrétní podobě mezivládní smlouvy států Evropské unie

Britové se tak připojí k rozhovorům o konečné podobě fiskálních paktů jako pozorovatelé. Ačkoliv byli zástupci ostrovního státu na schůzky pozvání Evropskou komisí, která nadále zdůrazňuje možnost Velké Británie připojit se ke státům eurozóny a zbývajícím 9 členům EU zvažujících podporu návrhu, Británie dala jasně najevo, že svůj odmítavý postoj nezmění. Britský premiér David Cameron následně popřel, že by došlo k napětí vztahu  mezi jeho zemí a Francii. Učinil tak poté, co francouzský ministr financí Francois Baroin označil britskou ekonomiku za velmi znepokojující.

Italský premiér: „Plán na ekonomický růst bude následovat po úsporných opatřeních“

Italský premiér Mario Monti snadno vyhrál parlamentní hlasování o důvěře v balíček úsporných opatření navrhovaných jeho vládou. Poslanecká sněmovna tak vyslovila souhlas ke státním škrtům ve výši 33 miliard eur. Stejné rozhodnutí teď musí učinit Senát. Dalšími kroky premiérová plánu je návrh zvýšení daní a nová penzijní reforma. Tyto ambiciozní  změny by měly vyrovnat italský rozpočet k roku 2013. Po úsporných opatřeních by měly následovat reformy podporující ekonomický růst země.

Ratingová agentura Fitch snížila hodnocení sedmi globálních bank

Dokonce o 2 stupně snížila agentura rating britské bance Barclays Plc a švýcarské Credit Suisse AG,  ze stupně AA- na stupeň A. O jeden stupeň pak snížila hodnocení  francouzské BNP Paribas a německé Deutsche Bank. Stejnou změnou byly postiženy i některé americké banky- konkrétně Citigroup, Goldman Sachs Group a Bank of America. Agentura tak přistoupila ke stejnému kroku jako již v minulosti Standard & Poor’s.

Zástupci MMF a EU se neshodli s maďarskou vládou

Dnešní přípravná jednání mezi Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou unii a Maďarskem, které v minulosti požádalo fond o půjčku, byla nečekaně pozastavená. Podle oficiálního prohlášení maďarského rozhlasu, zástupci mezinárodních věřitelů již opustili Budapešť. Evropská komise prý nedostala žádné konkrétní záruky maďarské vlády o svých budoucích krocích. Zdejší kabinet chce přitom prosadit zákon, jenž by podkopával nezávislost centrální banky.

Francie upadne podle odhadů do slabé ekonomické recese

Plánovaného růstu ekonomiky země ve výši 1% bude podle analýzy statistické agentury INSEE těžké dosáhnout. Francie by se do mírné recese měla přehoupnout v posledním čtvrtletí tohoto a prvním čtvrtletí příštího roku. Aby byl naplněn předpoklad 1% růstu pro rok 2012, musela by být zbylá polovina roku pro francouzskou ekonomiku v oblasti růstu 1,3%. Ekonomika země se dostala z rok trvající recese na jaře 2009. Analytici INSEE vidí problém, a zároveň příčinu, především ve stagnování investic a nezaměstnanosti v posledních dvou letech.

Evropským „zeleným“ cílům stojí v cestě nízká cena emisních povolenek

Podle zástupců některých energetických a výrobních společností by měla Evropská komise navýšit ceny emisních povolenek, které se za poslední rok propadly o téměř 55%. Experti tvrdí, že by výraznému nárůstu jejich cen prospěla především menší produkce těchto povolenek. Navíc je prý alarmující, že se evropské instituce ještě nezmohly na řešení celého problému. Na problém upozornila skupina EUCLG, jejímž patronem je britský princ Charles, a jejímiž členy jsou například společnosti Royal Dutch Shell, Enel a Alstom and Acciona.

Hospodářské odhady japonské centrální banky jsou i nadále pesimistické

Důvodem je podle posledního čtvrtletního průzkumu silný yen a zároveň nejistý výhled na celou ekonomickou situaci v eurozóně. Strategie velkovýrobců jsou těmito skutečnostmi významně ovlivněny, což s sebou nese i negativní dopad na celé japonské hospodářství, které je taženo převážně výrobou. Situace se prý i nadále bude vyvíjet hodně v souladu s postupem eurokrize.

USA: „v Kosovu není žádná humanitární katastrofa“

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton při setkání s prezidentkou Kosova ve Washingtonu prohlásila v reakci na ruský humanitární konvoj, že  USA ověřovaly situaci u OSN a dalších organizací, přičemž podle všeho neexistuje žádný důvod k humanitární pomoci. Dále americká ministryně zahraničí vyzvala všechny kosovské národnosti ke společné integraci. Prezidentka Kosova Atifete Jahjaga pak řekla, že ruská humanitární pomoc musí být v souladu se všemi mezinárodními dohodami o zahraniční humanitární pomoci a měla by být pro všechny občany Kosova. „Rusové také musí  respektovat všechny kosovské instituce a kosovskou ústavu,“ řekla dále prezidentka.

Byli vybráni 4 zástupci Evropského parlamentu, kteří budou jednat o změnách smlouvy o fungování EU s Evropskou Radou

Lídři politických skupin Evropského parlamentu (EP) se dohodli, že přijmou pozvání předsedy Evropské rady (EC) Hermana Van Rompuy k podílení se na tvorbě nové smlouvy o fungování EU. Delegace 3+1 EP k EC bude složena z Guye Verhofstadta (ALDE), Elmara Broka (PPE), Roberta Gualtieri (S & D), kteří jsou stálými řádnými členy, a dále Daniel Cohn-Bendit za Zelené/EFA, který bude v delegaci do 10. ledna. Všichni čtyři členové delegace jsou mimo jiné členy skupiny Spinelli, která prosazuje ideu sjednocené federalizované Evropy. Nová smlouva o EU má být podle EP založena na úplném respektování orgánů EU a to plně v souladu s Lisabonskou smlouvou.

Libye a Itálie oživí pozastavenou „smlouvu o přátelství“

Oznámil to italský premiér Mario Monti po setkání s členem přechodné národní rady Mustafou Abdul Jalilem v Římě. Premiér se dále zavázal k uvolnění zmrazeného libyjského majetku. Libye se zavázala ke splácení svých dluhů italským společnostem. Zatím však není známo, zda-li součástí nové dohody bude dodržení původního italského závazku zaplatit Libyi 5 miliard dolarů jako náhradu za svou třicetiletou koloniální vládu.

Předseda francouzské centrální banky: „Rating Velké Británie by měl být snížen jako první.“

Dle předsedy francouzské centrální banky Christiana Noyera je britská ekonomika slabší než francouzská. Americká ratingová agentura Standard and Poor’s ve své nedávné zprávě upozornila Francii na pravděpodobné snížení dosavadního hodnocení země. Dle pana Noyera má Velká Británie mnohem více dluhů, větší míru inflace či nižší růst ekonomiky. Británie reagovala tím, že již zavedla plán na snížení státního deficitu a její důvěryhodnost roste. Dle analytika BBC Chrise Morrise jsou takovéto úvahy známkou frustrace eurozóny, která se marně snaží získat důvěru investorů po pátečním summitu.

Evropský parlament vyslovil podporu pro větší kontrolu dokumentů EU veřejností

Parlament dnes hlasoval o rozšíření definice slova dokument, který by se tak měl týkat i fotografií či audionahrávek. Jeden z eurokomisařů však poznamenal, že mnoho z navrhovaných změn je nepřijatelných. Je prý potřeba vymezit výjimky, kdy informace budou moci být chráněny před veřejnou kontrolou, například z důvodu bezpečnosti či práv k duševnímu vlastnictví. Podporovatelé tohoto návrhu tvrdí, že větší transparentnost by pomohla bojovat proti nedůvěře v EU a její instituce. Díky změnám, které by se týkaly všech unijních institucí, by bylo možné například zjistit, kdo jak hlasoval v klíčových otázkách.

Evropský parlament vetuje dohodu s Marokem o rybolovu

Smlouva, která vyprší v únoru 2012 a která dosud umožňovala evropským, především pak španělským lodím, lovit v marockých vodách, nebude déle prodloužena. Rabat za tuto dohodu dosud ročně inkasoval 36 milionů eur. Mezi hlavními důvody, díky kterým parlament dospěl k tomuto postoji, patří nadměrné vytěžovaní rybích zdrojů a malá efektivita smlouvy. Dohoda se také týkala rybolovu u břehů Západní Sahary, území, které v minulosti Maroko anektovalo. S tímto krokem však Evropská unie oficiálně nesouhlasí.

Polsko končí s půlročním předsednictvím Evropské unie

Po šesti měsících polská média kriticky zhodnotila svou roli předsednického státu Evropské unie. Během této doby se unie dohodla na jednotném evropském patentu a minulý týden došlo k podepsání přístupové smlouvy s Chorvatskem, obě tyto situace jsou vnímány velmi pozitivně. Jako svůj největší neúspěch vidí neúspěch východní politiky EU, jehož důkazem je bezmocnost unie vůči Lukašenkově režimu v Bělorusku či soudnímu procesu s Julií Tymošenko na Ukrajině. Polská média se však shodují na tom, že majoritní podíl klíčových jednání byl veden jinými státy – v otázce krize především Německem a Francií. Pomyslnou štafetu přebírá od ledna 2012 Dánsko.

Letošní Sacharovova cena symbolizuje pocit viny

Dle španělského listu El Mundo letošní Sacharovova cena udělována osobám zasazujícím se o lidská práva symbolizuje evropský pocit viny z dlouhodobého přehlížení arabských diktátorských režimů. Evropský parlament tuto cenu uděluje od roku 1988. Letošní ocenění získává pětice arabských aktivistů protestních hnutí. Dle deníku je důležité, aby Evropa dále pracovala na možnostech pomoci demokratizaci arabského světa.

Zemím západního Balkánu hrozí opětovné zavedení vízové povinnosti

Existuje reálné riziko, že pro země západního Balkánu by opět mohla být zavedena vízová povinnost do schengenského prostoru, řekla to zpravodajka Evropského parlamentu (EP) pro uvolňování vízového režimu Anja Fajon pro Večernje Novosti. Evropská komise (EK) již v červnu 2011 navrhla pozastavení bezvízového styku s některými zeměmi v reakci na vlnu žadatelů o azyl především v Belgii, Švédsku, Lucembursku a Německu. Pokud opatření navrhované EK projde, budou členské země EU moci pozastavit bezvízový styk s konkrétními zeměmi na 6 měsíců, poté na 9 měsíců a v případě, že se situace nezlepší, budou země zařazeny na tzv. černý list Schengenu. Jednotlivé země západního Balkánu se vízových povinností zbavovali zhruba do roku 2010, až na Kosovo, které o bezvízovém styku nyní zahajuje dialog.

Francouzský ex-prezident Jacques Chirac dostal dvouletý podmíněný trest

Francouzský soud odsoudil bývalého francouzského prezidenta Jacquese Chiraca k dvouletému podmíněnému trestu odnětí svobody za zpronevěru veřejných financí. Jacques Chirac se podle soudu ve dvou případech týkajících se falešných pracovních míst během svého funkčního období 1977-1995, kdy byl starostou Paříže, dopustil nelegálního financování své strany. U soudu Chirac nebyl přítomen z důvodu závažných výpadků paměti.

Vladimir Putin schvaluje protesty v mezích zákona a chce instalaci webkamer ve volebních místnostech

Ruský premiér a kandidát na prezidenta v roce 2012 Vladimir Putin uvedl, že nemá námitek proti protestům v mezích zákona; za účelem větší transparence voleb navrhl nainstalovat ve všech volebních místnostech v zemi webové kamery, jejichž aktuální záznam bude neustále dostupný na internetu. Výsledky voleb do Státní dumy jsou podle jeho slov „objektivní a odráží aktuální rozložení sil“. Premiér dnes bude v přímém přenosu odpovídat na dotazy občanů.

Makedonie žádá o vstup do NATO pod svým druhým názvem FYROM

Makedonie požádá o změnu rozhodnutí NATO a svém členství pod druhým názvem FYROM (Former Yugoslav Republic of Macedonia), tedy jako Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Makedonští zástupci budou prezentovat požadavek na zasedání NATO 24.-25. ledna v Bruselu. Makedonie se zároveň v nejbližších dnech chystá požádat velvyslance členských států NATO o podporu a vyjádření postoje jejich vlád.

Nové dohody o EU zvažuje nepodpořit 5 členských států

Podle rakouského Die Presse nová Smlouva o fungování EU může být po Velké Británii zablokována rovněž  Finskem, Českou republikou, Irskem, Švédskem a Maďarskem. Ve Finsku se očekává, že opozice v parlamentu návrh nenechá projít, naopak v České republice se proti staví spíše současná koaliční vláda. Maďarsko je i přes nedávný obrat svého premiéra stále nejisté spolu se Švédskem, zatímco Irsko bude muset uspořádat referendum, což znamená, že do března 2012 stejně nebude změny schopno odsouhlasit.

EU schválilo vstup ruského konvoje do severního Kosova

Ruská humanitární pomoc určená pro Srby může vstoupit do Kosova, rozhodla tak EU po dohodě s Ruskem. O rozhodnutí Bruselu informovala Maja Kocijancic, mluvčí vysoké představitelky EU pro zahraniční a bezpečnostní záležitosti Cateherine Ashton. Kosovo vstup ruského humanitárního konvoje již schválilo, ovšem podle EU musí konvoj dorazit přesně na místo určení, přičemž bude pod dohledem vojáků EULEX.