Další protesty proti smlouvě ACTA – připojili se Češi a Slováci

Mezinárodní smlouva ACTA, bránící internetovému pirátství je důvodem protestů a hackerských útoků na vládní stránky řady zemí Evropské unie, které tuto smlouvu ve čtvrtek podepsaly. Češi a Slováci protestovali na největších náměstích řady měst, větší demonstrace je pak plánována na příští čtvrtek na Malostranském náměstí. V sobotu proběhl hackerský útok na slovenské vládní stránky.

Slovensko: „Protesty způsobené korupční kauzou Gorila pokračují“

Asi dva tisíce nespokojených občanů vyšly již v pátek do ulic, aby protestovaly kvůli korupční kauze Gorila. Stejnojmenný spis se objevil před Vánocemi 2011 na internetu a upozorňoval na možnost, že finanční skupina Penta uplácela slovenské politiky a státní úředníky. Nyní kauzu vyšetřuje slovenská policie. Demonstranti požadují odstoupení klíčových aktérů kauzy z politických funkcí. Další protesty plánují organizátoři v řadě slovenských měst  již příští týden.

Německá kancléřka nejspíše podpoří prezidentskou kandidaturu Nicolase Sarkozyho

Informoval o tom polský deník Rzeczpospolita s odvoláním na generálního tajemníka politické strany kancléřky Angely Merkel CDU, Hermanna Groehe. Ten uvedl, že kancléřka zvažuje účast na předvolebních kampaních dosavadního francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v nadcházejících dubnových volbách. Politická strana CDU má prý zájem na tom, aby volby nevyhrál socialistický kandidát Francois Hollande, neboť by to „Francii oslabilo“. Prezident Sarkozy svou kandidaturu ještě oficiálně nepotvrdil.

Litevský soud uznal svastiku historickým dědictvím země, její propagace není v zemi trestná

Dle soudu znak svastiky nesouvisí pouze s nacistickým Německem, ale navazuje také na historické dědictví Litvy, proto její propagace v zemi není trestná. S rozhodnutím je značně nespokojen například šéf litevského Institutu monitoringu lidských práv Henryk Mickiewicz. „Rozhodnutí soudu v podstatě povoluje zmilitarizované mládeží, aby v Den nezávislosti pochodovala s plakáty svastiky a hesly Litva pro Litevce“ upozornil.

Rusko navrhuje zvýšit počet zahraničních pozorovatelů v Sýrii

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl v neděli, že by měl být počet zahraničních pozorovatelů v Sýrii spíše navýšen. Reagoval tak na fakt, že Arabská liga pozastavila svou pozorovatelskou misi v zemi. Ministr uvedl, že toto rozhodnutí současně s rozhodnutím o prodloužení mise v Sýrii o další měsíc vyvolává otázky. Ministr také uvedl, že Rusko by se chtělo seznámit se zprávou, kterou připravují pozorovatelé mise, neboť tvrdí, že některé informace v dokumentu, který budou arabští ministři zahraniční předkládat Radě bezpečnosti OSN již příští týden, nejspíše chybí.

Šéfka MMF: „Úsporná opatření musí být přizpůsobená ekonomice dané země.“

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Legarde v Davosu varovala, že nevhodná úsporná opatření můžou zbytečně ohrozit růst ekonomik evropských zemí a měly by proto být přizpůsobeny dané ekonomice státu a ne zaváděný celoplošně. „Některé státy musí jít plnou parou vpřed, aby dosáhly fiskální konsolidace,  jiné mají prostor a měly by prozkoumat možnosti jak nejlépe pomoci samy sobě.“ uvedla šéfka fondu.

Německo chce kontrolu řeckého rozpočtu, Řecko razantně odmítá

Řečtí představitelé reagovali ostrou kritikou na německý návrh na vytvoření funkce komisaře pro rozpočty EU, který by měl možnost kontrolovat řecké daně a výdaje. Funkcionář by měl právo veta v rozhodování o řeckých rozpočtových opatřeních, pokud by nebyly v souladu s cíli stanovenými mezinárodními věřiteli. Řecká vláda uvedla, že musí nutně setrvat v rozhodování o svém rozpočtu. Německo a další státy eurozóny pravděpodobně ztrácejí trpělivost se způsobem, jakým vláda řeší odpis části dluhu se soukromým sektorem, který po dvou týdnech jednání  nebyl dohodnut. Podobné návrhy by měly být diskutovány na sumitu EU v pondělí.

Guvernér amerického státu Colorado John Hickenlooper v Davosu: „Privatizace vody nepřipadá v úvahu“

Americký guvernér za stát Colorado John Hickenlooper v Davosu jednoznačně odmítl, že by někdy mohlo dojít k „vodní privatizaci“ a voda puštěna do soukromých rukou, neboť „jde o primární strategický zájem“. „Je nepředstavitelné, že by soukromý sektor zajistil bezpečnou sociální distribuci vody,“ uvedl guvernér. Jihoafrická ministryně pro vodu a životní prostředí Edna Molewa pak prohlásila, že je třeba u vody vytvořit zcela novou progresivní cenovou strategii, v reakci na prohlášení Jima Leape, generálního ředitele WWF International, který řekl, že distribuce vody musí být zajištěna sociálním a demokratickým modelem.

Davos 2012: „Kolik vody je základním lidským právem?“

Na panelu Open Forum Davos 2012 v rámci diskuse „Water: Scarcity and Stress“ o nejstrategičtější surovině lidstva, vodě, došlo na otevření citlivé otázky nedávno vyhlášeného základního lidského práva na přístup k čerstvé vodě, které stanovila OSN. Ředitel kuvajtské potravinářské společnosti Kuwaity Danish Dairy Company Mohammad Jaafar prohlásil, že základní otázkou pro další vývoj je, „kolik vody vlastně je základní lidské právo?“ Podle jeho názoru je nyní úkolem vlád identifikovat, kde se s vodou plýtvá a pomocí „relativně malých investic do infrastruktury“ tomu zabránit. „V indických státních obilných zásobnicích leží obří vodní investice v podobě zavlažování obilí, které díky nedostatečnému zabezpečení pravidelně z velké části sežerou krysy,“ uvedl Mohammad Jaafar příklad plýtvání, jemuž lze zabránit.

Afghánský prezident na návštěvě Velké Británie

Prezident Hamid Karzai projednává s britským premiérem Davidem Cameronem plánované stažení britských bojových jednotek z Afghánistánu v roce 2014. Toto jednání následuje poté, co Francie oznámila výrazné urychlení postupu stahování svých vojáků. Při těchto rozhovorech by navíc mělo dojít k podpisu dohody o založení britské vojenské akademie v Afghánistánu a mnoha dalších smluv definujících vzájemnou spolupráci obou států po plánovaném stažení britských vojáků ze země.

Evropská unie vyjádřila obavu týkající se stále vyššího počtu vykonávaných trestů smrti v Iráku

Podle vrchní představitelky EU Catherine Ashton tím jde irácká vláda proti světovému trendu snažícímu se tento druh trestu spíše vymýtit. Catherine Ashton ve svém prohlášení zároveň uvedla, že by irácká vláda měla zavést nové moratorium o používání trestu smrti s ohledem na jeho budoucí zrušení. EU dále vyzvala iráckou vládu, aby využívala nejvyššího trestu pouze v případě nejzávažnějších trestných činů, které byly jednoznačně prokázány. Trest smrti by dále neměl být používán v případech, kdy byli obvinění odsouzeni na základě přiznání, které často může být vynucené. Obviněným v Iráku by mělo také být zaručeno jasné právo na odvolání se.

Argentinský senát odsoudil výrok britského premiéra Camerona ohledně Falkland

Výrok britského premiéra Camerona odsoudila nejen prezidentka Argentiny Cristina Fernández, ale i argentinský senát. Senátoři řekli, že chtějí jen pokojné vyřešení situace problematické oblasti. Buenos Aires obvinilo Spojené království z porušení rezoluce OSN, která zakazuje jednostranný vývoj ve sporných vodách. Tu Spojené království údajně porušilo tím, že začalo s navrtáváním mořského dna u ostrovů za účelem nálezu ropy. Senátoři oznámili, že žádají Spojené království, aby začalo tuto rezoluci akceptovat. Problém Falkland se ve čtvrtek řešil i v britské poslanecké sněmovně. Tam předseda obranného výboru James Arbuthnot oznámil, že se Spojené království Falkland nevzdá a dodal, že ,, i kdyby Argentina znovu získala Falklandy,  Spojené království by si je vzalo zpět.

Davos 2012: „S ekonomickým růstem se musíme rozloučit“

Zatímco jordánský ministr pro plánování a mezinárodní spolupráci  Jaffar Hassan je zastáncem myšlenky, že kapitalismus je efektivní a dynamický model, u něhož je třeba řešit „tu špatnou část“, český ekonom Tomáš Sedláček se domnívá, že doba kapitalismu, tak jak ho známe, je pryč. „Musíme se rozloučit s ekonomickým růstem. Ekonomický růst znamená jen to, že chceme být stále více bohatší, ale my už to nepotřebujeme. Evropa již svůj růst zažila a nic dobrého s tím neudělala,“ řekl Sedláček. Lídr britských labouristů Ed Miliband pak zdůrazňuje, že je třeba uvědomit si a nastavit limity reálného trhu.

V Davosu se diskutovalo o probíhajících náboženských tenzích v Evropě

Jak zdůraznil účastník diskusního panelu Shadi Hamid, ředitel výzkumu Brookings Doha Center (BDC) v Kataru, „Neexistuje jednoduchý recept na řešení problematiky začleňování muslimů v Evropě. Takovou záležitost nelze vyřešit přes noc. Nemůžeme říci, že je všechno v pořádku, musíme o problémech a rozdílných pohledech obou kultur hovořit. Nevěříme stejným věcem. Podle názoru Shadi Hamida existuje problém mezi částí muslimů žijících v Evropě a nemuslimy – “ To je fakt a je zde tenze. Musíme si sednout a vyřešit tyto tenze v rámci základních práv a svobod muslimské minority. Jestliže muslimská žena chce mít zahalenou tvář, tak právní řád musí toto její základní právo ochránit,“ uvádí.

Hnutí Ocuppy vstoupilo razantní synchronizovanou formou do úvodu debaty na Open Forum Davos 2012

Na diskusi s názvem „Remodelling Capitalism“ překvapivě mezi aktéry panelu získala místo i zástupkyně Occupy WEF, která úvodem přečetla kritické prohlášení Occupy WEF. Debatu poté přerušila synchronizovaná akce rozptýlených členů Occupy WEF v konferenčním sále, kteří skandovali hesla a závěrem vyzvali účastníky debaty, mezi kterými byl jordánský ministr pro plánování a mezinárodní spolupráci Jaffar Hassan či vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navanethem Pillay, aby sestoupili z pódia. Tomáš Sedláček, člen ekonomické rady české vlády (NERV), pak opustil své místo a nabídl je komukoliv z Occupy WEF. Situaci nakonec vyřešil moderátor z The Guardian Lawrence Elliot, když nechal v sále hlasovat – „demokracie v přímém přenosu“ tak členy Occupy WEF umírnila a moderovaná debata pokračovala.

Německo odmítlo další navyšování prostředků v záchranných fondech eurozóny

Toto oznámení přišlo po schůzi ministrů zahraničí EU v Bruselu od šéfa německé diplomacie, jímž je Guido Westerwelle. Německo žádá, aby státy EU sužované krizí prosazovaly potřebné reformy. Ministr také odmítl nařčení, že by jeho země nebyla se zbytkem EU dostatečně solidární. Dle jeho slov poskytla jeho země již více jak 200 miliard eur.

Česká republika se chce účastnit sumitů zemí eurozóny

Česká republika se již dříve zavázala k tomu, že v budoucnu příjme jednotnou měnu a jako taková se chce podílet na jednáních 17 států eurozóny. Dnes o tomto záměru informoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, jenž uvedl, že tento postoj bude prosazován na pondělním summitu EU. V rámci tohoto setkání se bude hovořit o finálních úpravách paktu fiskální zodpovědnosti. Stejný postoj již zaujalo Polsko. Nečlenským státům zóny jednotné měny jde především o sledování vývoje situace.

Ratingová agentura Fitch snížila hodnocení 5 zemím eurozóny

Hodnocení dnes bylo sníženo Itálii, Španělsku, Belgii, Slovinsku a Kypru. Na tento krok agentura upozorňovala již dříve. Země také získaly negativní výhled, což znamená možnost dalšího snížení hodnocení úvěrové spolehlivosti do dvou let. Předpokládaná změna hodnocení Irska prozatím nenastala. Agentura odůvodnila svůj krok zřetelným zhoršením ekonomického výhledu Evropy, který by mohl vést ke zranitelnosti těchto ekonomik finančními otřesy.

Makedonie by mohla být odříznutá od dodávek ropy kvůli možnému rozhodnutí íránské vlády

Je veliká pravděpodobnost, že Makedonie v neděli zůstane bez dodávek ropy. Stane se tak, pokud íránská vláda v neděli rozhodne o zastavení dodávek ropy do evropských zemí. Dodavatelem ropy do Makedonie je Řecko. Pokud Írán přistoupí k tomuto kroku, evropské země budou zasaženy nedostatkem ropy, dokud nenajdou novou obchodní alternativu.

Šéf Evropské komise: „Musíme zabránit platební neschopnosti Řecka za každou cenu.“

Šéf výkonného orgánu EU José Manuel Barosso v pátek uvedl, že eurozóna musí udělat vše pro to, aby se zabránilo řecké platební neschopnosti. „Pokud naší řečtí přátele přispějí svým dílem, musíme jejich snahy podpořit.“ Pan Barosso také uvedl, že by vyhlášení platební neschopnosti bylo signálem „velkých problémů“ nejen pro Řecko, ale i pro eurozónu jako celek. Funkcionář hovořil po jednání s belgickým premiérem Elio Di Rupo před nadcházejícím pondělním sumitem lídrů Evropské unie v Bruselu, do kterého by mohla být zajištěná dohoda o seškrtání části řeckého dluhu mezi řeckou vládou a soukromým sektorem. Pan Barosso uvedl, že zpětná vazba od mise Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Aténách zavdala důvod k optimismu, že řešení bude brzy nalezeno.

Evropská komise: „Bulharsko selhává v zavedení evropských směrnic o železniční dopravě“

Evropská komise (EK) uvedla, že upozorní Evropský soudní dvůr na selhání Bulharska v zajištění řádného provedení  legislativy „prvního železničního balíčku“.
Nesrovnalosti se týkají provádění ustanovení o poplatcích, které železniční podniky musí zaplatit za přístup k infrastruktuře, uvedla ve čtvrtečním prohlášení EK.
Hlavním cílem všech tří směrnic prvního železničního balíčku je vytvořit základ pro otevření trhu a hospodářské soutěže v oblasti železniční dopravy.

Prezident Bulharska jednal s prezidentem EU o vstupu do schengenského prostoru

Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy a bulharský prezident Rosen Plevneliev slíbili pokusit zvrátit negativní postoj nizozemské vlády vůči vstupu Bulharska do schengenského prostoru. Funkcionáři se setkali ve čtvrtek během první zahraniční návštěvy prezidenta od nástupu do úřadu. Prezident EU uvedl, že je potěšen pokrokem Bulharska ve snaze přistoupit do schengenského prostoru a zdůraznil, že evropské instituce podporují bulharskou a rumunskou snahu o získaní členství v tomto prostoru.

NATO nadále podporuje politický dialog mezi Kosovem a Srbskem

Severoatlantická aliance nadále podporuje politický dialog mezi Prištinou a Bělehradem a to pod dohledem Evropské unie, což je dle generálního tajemníka, jímž je Anders Fogh Rasmussen jediný způsob jak z krize. V projevu k novinářům v Bruselu funkcionář zdůraznil, že Kosovo a Srbsko by měly přispět k nalezení řešení důležitých otázek a to zejména v procesu usmíření a normalizace v této oblasti. „NATO musí zachovat bezpečnost a ochranu všech lidí v Kosovu. KFOR přispívá k posílení míru a hledání politického řešení tím, že je neutrální.“