Spotřebitelská a podnikatelská důvěra v eurozóně se mírně zlepšila v lednu, kdy byl zastavení 10-měsíční pokles, ukazují dle agentury AFP oficiální čísla. Index důvěry sestaven Evropskou komisí pro eurozónu se vyšplhal na 93,4 bodů z 92,8 bodů v prosinci. Zlepšení vykázaly sektory služeb a stavebnictví a zvýšila se i nálada spotřebitelů.
Archiv rubriky: Evropa
Polský premiér varoval, že nepodepíše nynější návrh fiskální dohody
Polský premiér Donald Tusk uvedl, že Polsko nepodepíše fiskální dohodu, kterou dnes řešil sumit představitelů EU v Bruselu, tak jak je. Polsko se chce spolupodílet na klíčových rozhodnutích států eurozóny. Pan Tusk takto hovořil před sumitem po setkání s prezidentem Evropského parlamentu, jímž je Martin Schulz, jenž také požaduje větší pravomoc. Napětí mezi jednáními států eurozóny a zbývajících deseti států EU je znatelné. Především Francie nechce, aby se zbývající státy účastnily rozhovorů představitelů eurozóny více jak jednou ročně.
Mise EULEX jmenovala nového generálního prokurátora
Novou generální prokurátorkou evropské mise v Kosovu EULEX se stala Jaroslava Novotná z České republiky, která působí na Nejvyšším státním zastupitelství České republiky. Její jmenování je odůvodněno více než třicetiletou praxí a zkušenostmi při řešení případů spojenými s drogami a organizovaným zločinem. Má zkušenosti zejména při řešení případů spojených s drogami a organizovanému zločinu. Ona je takéspecialistou na soudní spolupráce v trestních věcech. Novotná byla také zástupcem České republiky c rámci EUROJUST u haagského tribunálu, kde se zabývala soudní spoluprací příslučných orgánů České republiky se stejnými orgány jiných členských států EU.
USA a Francie se obávají o demokracii v Senegalu
Náměstek americké ministryně zahraničí William Burns řekl v rámci telekonference v etiopském sídle Africké unie, že USA se obávají rozhodnutí prezidenta Senegalu kandidovat po třetí na prezidenta, neboť by mohlo dojít k ohrožení 10 let jedné z mála stabilních demokracií v Africe. Podobné obavy vyjádřila již i Francie. Ústavní rada Senegalu již zamítla odvolání opoziceproti prezidentovu rozhodnutí. Prezident Abdoulaye Wade se brání tím, že ústavní změna, která určila, že stejný člověk se prezidentem může stát pouze dvakrát, byla zavedena až v roce 2001, tedy rok po jeho zvolení do funkce v roce 2000 a tím pádem se nevztahuje na jeho mandát. Kvůli tomuto v Senegalu probíhají nepokoje a prezidentský palác je pod těžkou bezpečnostní ochranou.
Makedonský premiér na návštěvě Turecka hledá investory pro svou zemi
Makedonský premiér Nikola Gruevski se svým týmem navštíví Turecko, aby zde prezentoval investiční příležitosti pro turecký kapitál. Premiér Gruevski se má setkat se zástupci průmyslu a dalších firem a poté i s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoganem. Turecko je pro Makedonii identifikováno jako klíčová země, jejíž investice mohou oživit makedonský potravinářský průmysl a zemědělství, stejně jako obchodní služby, farmaceutický průmysl či energetiku. Makedonie hodlá s Tureckem rozvíjet i vztahy v oblasti cestovního ruchu, stavebnictví a infrastruktury.
Ruský premiér: „Státní kontrola nad podniky by měla být omezená“
Uvedl to prezidentský kandidát a nynější ruský premiér Vladimir Putin. „Celá ideologie státní kontroly nad podniky by měla být změněná, tato funkce by měla být omezená.“ Premiér také uvedl, že podnikatelské klima v zemi a její přitažlivost pro dlouhodobé investice jsou stále neuspokojivé kvůli „nedostatku transparentnosti“ a „systémové korupci.“
Začal sumit lídrů Evropské unie v Bruselu
Na tomto setkání státníků a premiérů vlád EU by měla být podepsána dohoda o permanentním záchranném fondu pro eurozónu a pravidlech vyrovnaného rozpočtu ve vnitrostátních právních předpisech. 17. sumit za poslední dva roky se bude zabývat především bojem se státními dluhy se zaměřením na vytváření nových pracovních míst a příležitostí. Očekává se, že asi 20 miliard eur, které nebyly použité z prvního záchranného fondu, budou použity k vytváření pracovních míst zejména pro mladé lidi a budou napomáhat uvolnění bankovních úvěrů pro malé a středně velké firmy. Jednáním však bude dominovat řešení řecké situace.
Budoucí slovinská vláda vidí mezinárodní arbitráž jako možnost férového řešení hraničního sporu s Chorvatskem
Nová slovinská vláda, která by měla být vytvořená do 10. února neplánuje žádné radikální změny ve slovinské zahraniční politice a bude udržovat dobré sousedské vztahy se všemi sousedy, v souladu s hlavními body koaliční smlouvy. Tu strana SDS uveřejnila v neděli na své webové stránce a ukazuje, že mezinárodní arbitráž, která byla stanovená na základě slovinské a chorvatské dohody podepsané v roce 2009 by měla být považována za příležitost, jak může Slovinsko hájit své národní zájmy.
Francie připravena zavést daň z finančních transakcí jednostranně
Francie je připravena zavést daň z finančních transakcí jednostranně, oznámil to v neděli francouzský prezident Nicolas Sarkozy v rozhovoru pro televizi neděli večer.
Daň z finančních transakcí ve výši 0,1%, vstoupí v platnost od 1. srpna a přinese zemi dodatečné roční příjmy ve výši jedné miliardy eur. Prezident Sarkozy vyjádřil naději, že další země budou krok Paříže následovat.
Euro oslabilo, investoři čekají na výsledek sumitu EU
Euro v Asii v pondělí oslabilo vůči ostatním měnám, neboť investoři čekají na výsledky sumitu lídrů Evropské unie a určitého pokroku v řešení regionální dluhové krize. V neděli řečtí představitelé odmítli německý návrh komisaře pro rozpočty EU. Deník Wall Street Journal uvedl, že německý ministr financí vydal varování : „Eurozóna neposkytne Řecku další sanaci, dokud jí to nepřesvědčí, že dokáže napravit stav své ekonomiky.“
Belgie zažívá celostátní stávku v den sumitu EU
Veřejná doprava v Belgii je ochromená v den celostátní stávky na protest proti úsporným opatřením, která byla zavedená z části díky tlaku Evropské unie (EU). Hodiny před zahájením sumitu EU v Bruselu si tak stávka klade za cíl zvýšení růstu ekonomiky a zaměstnanosti. Tři hlavní belgické odbory varují, že snahy o oživení evropského hospodářství by se měly soustředit na větší daně pro nadnárodní společnosti, místo škrtů financí veřejných služeb a zavádění nové důchodové reformy. Jedno z letišť bylo uzavřeno a bruselské mezinárodní letiště trpí rušením letů či jejich opožděním.
Nový bulharský prezident podporuje německé návrhy na řešení krize
V rozhovoru pro Financial Times Deutschland uvedl nový bulharský prezident Rosen Plevneliev, že podporuje politiku stabilizace německé kancléřky Angely Merkel. Navrhl také, že Bulharsko by se mohlo stát modelem pro opatření zaváděná v Řecku. „Bulharsko podporuje německou pozici leadra Evropské unie (EU) a kurs na cestě k protikrizovým opatřením. Jsem 100% přesvědčen, že Německo nás povede k mnohem silnější Evropě,“ řekl bulharský prezident. Uvedl také, že úsporná opatření neodporují ekonomickému růstu, vše je otázkou vhodného užívání veřejných financí.
Davos 2012 – kapitalismus je třeba změnit, budoucnost je v trvale udržitelném rozvoji a byznys musí být sociálně odpovědný
Davos 2012 byl jedním z nejotevřenějších WEF, jak potvrdil i starosta Davosu Hans Michel, a to i díky hnutí Occupy WEF. Kromě současných témat jako je evropská dluhová krize ze Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu vyplývají i nadčasové závěry do budoucna. Společnosti již podle velké části na slovo vzatých účastníků nevyhovuje současný model kapitalismu, který je třeba přizpůsobit, či dokonce nahradit. Ve více obecných diskusích se WEF shoduje v tom, že je třeba nastolit cestu k tzv. trvale udržitelnému rozvoji a jeho reálné aplikaci stejně jako se vypořádat s plýtváním. Hlavními tématy byly také potravinová bezpečnost a vážná hrozba nedostatku vody. Padla i myšlenka, že byznys se musí stát sociálně odpovědným a přínosným pro společnost.
Na Světovém ekonomickém fóru se řeší ztracená souvislost mezi skutečným a finančním trhem
Šéf Morgan Stanley pro Asii Stephen Roach v Davosu prohlásil, že současným problémem kapitalismu a ekonomiky jako celku je rozdíl mezi reálnou ekonomikou a finančními trhy, které si již začaly žít vlastním životem. Lídr britských labouristů Ed Miliband je pak přesvědčen, že se svět nachází v historickém momentu, který spočívá v hluboké krizi kapitalismu způsobené neregulovanými trhy a financemi. Podle názoru hlavy britských labouristů má každý trh svůj „strop“, přes který nejde jít, a ten musí být označen a nastaven.
Velká Británie vytvoří vzdušný most ze Svaté Heleny na Falklandy
Britská vláda tak reaguje na možnost zrušení všech letů chilských aerolinek LAN na Falklandy. To vše na popud Argentiny. Ostrovy by tak měly být ve spojení se světem díky letišti na ostrově Svatá Helena, který se nachází v jižní části Atlantického oceánu a je stejně, jako Falkladské souostroví britským zámořským územím. Destinace jsou od sebe vzdáleny 7000 km. Projekt letiště v hlavním městě Svaté Heleny Jamestownu je starý již 7 let. Kvůli tlakům mezi Argentinou a Velkou Británii se britská vláda rozhodla projet za 300 milionů dolarů konečně zrealizovat.
Norský premiér se omluvil za účast Norů při holocaustu
Norský premiér Jens Stoltenberg se veřejně jménem norské vlády omluvil za účast Norů v zatýkání a deportacích Židů během druhé světové války. Premiér prohlásil při pietním aktu u příležitosti Mezinárodního dne holocaustu v pátek, že je důležité přiznat a uvědomit si, že norská policie a jiní další Norové se na holocaustu podíleli. Statistiky uvádějí, že z Norska bylo deportováno 772 Židů.
V Barentsově moři byly odhaleny další zásoby ropy
Norská společnost Statoil provozující těžbu v Barentsově moři na ropném poli Snøhvit s podílem 36,79% spolu se svými partnery Petoro (30%), Total E&P Norge (18.40%), GDF SUEZ E&P Norge (12%) a RWE Dea Norge (2.81%) provedla průzkum, který navýšil zásoby zemního plynu v této oblasti na 20 miliard krychlových metrů a zásoby ropy o 125 milionů barelů. Norský Statoil již ve své tiskové zprávě oznámil, že chystá rozvojový plán na navýšení těžby, a to i v rámci nového vládního plánu na rozvoj ropného průmyslu.
Katarský fond koupí londýnskou pobočku Credit Suisse
Fond Katar Investment Authority je v závěrečné fází koupě londýnské pobočky švýcarské nadnárodní společnosti poskytující finanční služby Credit Suisse. Cena této pobočky se odhaduje na 330 milionů liber. Informovala o tom agentura Reuters.
Zemřel bývalý italský prezident Scalfaro
Oscar Luigi Scalfaro, bývalý italský prezident, který pomáhal navrhnout první poválečnou ústavu a byl zakládajícím členem bývalých křesťanských demokratů, zemřel v neděli v Říme ve věku 93 let. Italský prezident Giorgio Napolitano složil svému předchůdci hold a označil jej za „protagonistu demokratického politického života.“ Příčina úmrtí nebyla oznámená.
Janez Jansa zvolen slovinským premiérem
Dva měsíce po předčasných volbách zvolil slovinský parlament vůdce Slovinské demokratické strany, jímž je Janez Jansa, ke sestavení vládního kabinetu. Je to již po druhé, co má k tomuto kroku politik mandát a může se tak stát premiérem země. Strany podporující kandidáta již podepsaly koaliční smlouvu a očekává se brzké sestavení vlády. O té bude diskutovat slovinský parlament začátkem února. Parlament dříve nepotvrdil do funkce vítěze voleb, Zorana Jankovice. Hlavními cíli nového premiéra bude stabilizace a snížení státních výdajů, urychlení ekonomického růstu a vytvoření nových pracovních míst.
Turecko se nepřipojí k sankcím EU proti Íránu
Uvedl to turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu na zasedání ministrů zahraničních věcí členských zemí Rady Perského zálivu v Istanbulu. „Turecko s těmito sankcemi nesouhlasí.“ Znova tak uvedl, že Turecko bude dodržovat pouze sankce uvalené OSN.
Řecko se v zásadě dohodlo se soukromým sektorem o 60% odpisu dluhu
Oznámili to zástupci obou stran po víkendových jednáních o odpisu části řeckého dluhu. Dohoda o odpisu asi 60% dluhu by mohla být s konečnou platností dojednána příští týden. Výsledek jednání je klíčový pro nadcházející sumit Evropské unie (EU) a pro Řecko, kterému tak bude poskytnutá další tranše z 1. záchranného balíčku. Dohoda o seškrtání části dluhu je zároveň podmínkou pro získání 2. záchranného balíčku od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), bez kterého by se Řecko dostalo do platební neschopnosti. Úroková sazba nových dluhopisů by se měla pohybovat mírně pod 4%.
Embargo EU na íránskou ropu by mohlo navýšit cenu za barel až na 150 dolarů
Pohrozil tím šéf Íránské státní ropné společnosti Ahmad Qalehbani. „Vypadá to, že budeme svědky zvyšování cen ropy v rozsahu od 120 do asi 150 dolarů za barel.“ Páteční cena za barel se pohybovala kolem 112 dolarů. Íránský parlament bude příští týden hlasovat o tom, zda-li zastavit dodávky ropy do Evropy. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve čtvrtek varoval, že embargo na íránskou ropu může vytlačit ceny ropy až o 20-30% na 140 dolarů za barel, pokud nebudou nalezeny alternativní dodávky z rozvojových zemí. Informovala o tom agentura RIA Novosti.