The New York Times zveřejnil otevřený dopis od ministrů zahraničí České Republiky, Velké Británie, Německa, Švédska a Polska. V dopise se ministři vyjádřili, že současná situace na Ukrajině zabraňuje podepsat dohodu o přidružení k Evropské Unii. Uvedli, že stav v tomto postsovětském státě v posledních letech vyvolává otázku, zdali se tam udržují demokratické hodnoty. V dopise jsou také zmíněny soudy s bývalou premiérkou Tymošenkovou a s někdejším ministrem vnitra Lucenkem, které jsou označeny jako známky politicky motivované a selektivně uplatňované justice. Ministři také uvedli, že i přesto bere EU Ukrajinu jako spojence a jejím cílem je začlenit jí do společné Evropy.
Archiv rubriky: Evropa
Rakouská vláda vynaloží 3,2 miliard eur na stabilizaci svého finančního sektoru
Dle rakouského deníku Die Presse výdaje zdejších bank budou stát vládu více, než se původně očekávalo. Kabinet se proto rozhodl vynaložit 3,2 miliardy eur na stabilizaci finančního sektoru v letech 2012-2013. Prvních 1,9 mld. eur bude přiděleno již v letošním roce.
Růst eurozóny revidován na 1,4% HDP v roce 2011
Vyplývá to z údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat) zveřejněných v úterý. Původní odhad růstu eurozóny v roce 2011 byl 1,5% HDP. Údaje ze 4. čtvrtletí loňského roku také zvýšily pravděpodobnost, že se hospodářství eurozóny propadne v 1. čtvrtletí roku 2012 do recese.
Kyperský ministr v Norsku řešil možnou spolupráci v oblasti těžby zemního plynu
Kyperský ministr zahraničí Erato Kozakou Markoullis jednal v Oslu s norským ministrem zahraničí Jonasem Gahr Stïre o možné norsko-kyperské spolupráci v oblasti těžby zemního plynu v nově objevených nalezišť na jihovýchodě Kypru. Představitelé obou zemí také řešili další bilaterální vztahy a otázku evropské politiky sousedství či krizi eurozóny. Kyperský ministr zahraničí se také setkal s norským státním tajemníkem na ministerstvu pro ropu a energii Per Rune Henriksenem a prvním místopředsedou Stálého výboru norského parlamentu pro zahraniční věci a obranu Sveinem Roald Hansenem.
Řecké penzijní fondy se rozhodují o výměně části dluhopisů
Řecké penzijní fondy v úterý čelily rozhodnutí o účasti na výměně částí dluhopisů. Dle odborů by tento krok znamenal katastrofu pro úspory milionů důchodců. Všichni soukromí věřitelé by se k účasti na odpisu části státního dluhu měli přihlásit do čtvrtka. Odborová organizace úředníků veřejné správy Adedy naplánovala protest ve svém vlastním penzijním fondu. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos uvedl minulý měsíc v parlamentu, že penzijní fondy jsou plně chráněny a restrukturalizace dluhu nebude mít na důchody vliv.
Toyota chce zvýšit prodej a podíl na evropském trhu s automobily
Výkonný ředitel automobilového výrobce Toyota uvádí, že společnost prošla po dopadu japonského tsunami v loňském roce na prosperitu firmy obnovou a očekává zvýšení jak prodeje, tak podílu na evropském trhu. Společnost uvádí, že očekává prodej 835 tisíc vozů na 56 evropských trzích v roce 2012.
Jednání o udělení statusu kandidátské země EU pro Albánii odložena na říjen
Velvyslanec Evropské unie (EU) v Tiraně EU Ettore Sequi uvedl, že zpráva Evropské komise (EK) o pokroku země v plnění 12 kritérii pro získání kandidátského státu EU bude odložená na říjen. Velvyslanec dále vyzval politické strany k činění dalších kroků v této věci a pochválil jejich dosavadní snahy.
Republika srbská nedovolí Bosně a Hercegovině uznat Kosovo
Předseda Národního shromáždění Republiky srbské Igor Radojcic oznámil, že Republika srbská „nikdy nedovolí“, aby Bosna a Hercegovina uznala Republiku Kosovo. Podle slov Igora Radojcice „již tlak mezinárodního společenství není tak silný a Republika srbská má kontrolu nad svým osudem“. Radojcic dále upozornil na radikální islamismus v Bosně a Hercegovině.
Mocnosti opět obnoví rozhovory s Íránem o jeho jaderném programu
EU oznámila, že šest mocností vyjednávajících s Íránem o jaderném programu – USA, Rusko, Čína, Francie, velká Británie a Německo – souhlasilo s obnovením jednání na žádost Íránu. Informovala o tom šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton krátce poté, co k obnovení přímých jednání vyzvalo Rusko. Jedná se o reakci na žádost zaslanou íránským jaderným vyjednavačem Saeedem Jalili 14. února Catherine Ashton. Podle šéfky diplomacie EU se nyní mocnosti musí dohodnout na datu obnovení rozhovorů.
Výměna řeckých dluhopisů je nejistá, rozhodnutí má padnout do čtvrtka
Dle deníku Financial Times se někteří soukromí věřitelé zdráhají na výměnu části řeckých dluhopisů přistoupit. Rozhodnutí by přitom měli podat již ve čtvrtek. Aby plán výměny zafungoval, musí se k ní přihlásit alespoň 75% věřitelů. Podle Ústavu pro mezinárodní finance (IIF), který v této věci soukromé věřitelé zastupuje, pokud by Řecko skončilo v neřízeném bankrotu, bylo by nutné udělit okamžitou pomoc Španělsku a Itálii. Samotný bankrot země by měl však na eurozónu dle IIF katastrofální dopad.
Ratingová agentura Moody’s: Irsko by mohlo potřebovat další záchranný balíček
Ratingová agentura Moody’s varovala, že po skončení nynějšího záchranného programu pro Irsko by země mohla potřebovat další pomoc. Uvádí to deník Irish Times. Moody’s dále uvádí, že pokud by se Irové v referendu vyjádřili proti fiskální smlouvě, nemohli by získat další finanční prostředky z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). „Předpokládáme, že Irsko bude čelit výzvám při znovuzískávaní přístupu na trh v roce 2013 a bude alespoň částečně odkázáno na ESM poté, co nynější program pomoci vyprší.“
Německá vláda se vyjádřila k výrokům běloruského prezidenta Lukašenka
„Je lepší být diktátor, než gay“, takto se vyjádřil Alexandr Lukašenko k německému ministru zahraničí, kterým je Guido Westerwelle. Ten se dříve vyjádřil k nedodržování lidských práv v Bělorusku a označil Lukašenkovu vládu za „poslední diktaturu v Evropě“. Ministr Westerwelle dodává: „Je zajímavé, že dokonce už i Lukašenko se vidí jako diktátor“. Situace přispívá k už tak napjatým vztahům mezi Běloruskem a Evropskou unií.
Začal soudní proces s bývalým islandským premiérem
V Reykjavíku začal soudní proces s bývalým islandským premiérem, jímž je Geira Haarde, na základě obvinění z nedbalosti, neboť dotyčný nezajistil ochranná opatření v době finanční krize roku 2008. Tento politik je prvním světovým funkcionářem, který bude čelit obviněním z trestních činů v době krize. Během té zkolabovaly tři hlavní islandské banky, což vedlo ke sporu o náhradu škody mezi Velkou Británii a Islandem. Spor prozatím zůstává nevyřešen. Bývalý premiér odmítl obvinění a uvedl, že „pouze dělal to, co v této době považoval za nejlepší pro svou zemi.“
Dle průzkumu veřejného mínění jsou Španělé nespokojení se současným vedením země
Dle průzkumu veřejného mínění společnosti Metroscopia tři měsíce po volbách 72% dotazovaných Španělů nadále vidí politický výhled své země negativně, dle 96% dotazovaných je pak aktuální hospodářská situace „tristní“. Za méně než 100 dní vlády nového premiéra Mariana Rajoye procento Španělů, kteří s ním a reformami jeho kabinetu nesouhlasí, stouplo o 11% na nynějších 51%.
Mluvčí řecké vlády: „Veřejní věřitelé podpoří růst řeckého hospodářství“
Mluvčí řecké vlády Pantelis Kapsis uvedl, že veřejní věřitelé Řecka jsou připravení posílit růst zdejšího hospodářství, poté co přiznali, že záchranné programy pro zemi nemohou fungovat, dokud se její ekonomika bude nacházet v recesi. „Nyní se atmosféra v Evropě změnila, poprvé je viditelná pozitivní odezva na kroky přijaté řeckou vládou.“ uvedl mluvčí v prohlášení.
Německo: Začaly varovné stávky ve veřejném sektoru
Pracovníci německého veřejného sektoru začali sérii varovných stávek. Požadují zvýšení mezd o 6,5%. Ve městě Frankfurt nad Mohanem nebude celý den fungovat metro a tramvajová doprava. Podle odborového svazu Verdi má stávkovat i několik tisíc zaměstnanců nemocnic, školek, pečovatelských domů a úřadů. Varovné stávky mají probíhat do pátku.
Turecko hodlá anektovat Severní Kypr, pokud nedojde k dohodě
Turecký ministr pro evropské záležitosti Egemen Bagis řekl pro severokyperské noviny Kibris, že Turecko bude zvažovat anektování Severokyperské turecké republiky v případě, že nedojde k dosažení dohody o sjednocení ostrova. Prezident Kyperské republiky Dimitris Christofias a prezident Severokyperské turecké republiky Dervis Eroglu minulý rok za asistence OSN spolu uzavřeli minulý rok dohodu o pokračování rozhovorů o opětovném sjednocení ostrova. Turecko podle ministra Bagise podporuje jakoukoliv dohodu, které se podaří dosáhnout za souhlasu obou stran, „ať už to je sjednocení, rozdělení na dva nezávislé státy či připojení Severokyperské turecké republiky k Turecku. Ne všichni Turci na Kypru ale připojení k Turecku podporují – šéf severokyperské opoziční Republikánské strany Turků (CTP) Ozkan Yorganciogly uvedl, že myšlenka anexe je nepřijatelná. Turecko uvedlo, že pokud nedojde k uzavření dohody na Kypru do 1. července, kdy převezme předsednictví EU Kyperská republika, přeruší dialog s EU až do té doby, dokud se nestane předsedou EU jiný stát.
V Libyi byli obviněni dva britští novináři pracující pro íránskou agentury ze špionáže
Dva britští zaměstnanci íránské agentury PressTV, kteří před několika dni zadrženi milicí, jsou podle šéfa milice Faraj al-Swehla podezřelí ze špionáže. Milicionáři údajně u novinářů našli „oficiální libyjské dokumenty, zařízení používaná izraelskou armádou a seznamy milicionářů a žoldáků, kteří bojovali na straně Muammara Kaddafi“. Milice ujistila, že poté, co dokončí vyšetřování, bude zahájeno standardní trestní řízení a oba novináři budou vydání do rukou státních orgánů.
Vladimir Putin má podle údajů zveřejněných po zpracování 99,8% protokolů 63,65% hlasů
Na základě zpracování výsledků více než 99,8% volebních protokolů získal Vladimir Putin ve volbách ruského prezidenta 63,65 procent hlasů, hlasovalo pro něj tedy více než 45 milionů voličů. Na druhém místě je Gennadij Zjuganov se 17,18%, na třetím Michail Prochorov se 7,92%. Tyto závěry byly zveřejněny v pondělí ráno Centrální volební komisí Ruska. V Moskvě získal kandidát V. Putin podle posledních výsledků 47,02% hlasů. Představitelé zemí SNS již V. Putinovi vzkázali své gratulace k výhře v prvním kole voleb.
Chorvati chtějí vyřešit hraniční spor se Srbskem na Dunaji bez arbitráže kompromisem
Spor mezi Srbskem a Chorvatskem o hranice na řece Dunaj je stále aktuální. Srbsko usiluje o vytvoření hranice přímo na řece Dunaj, zatímco Chorvatsko chce, aby hranice odpovídaly katastrálnímu území místních chorvatských obcí. Chorvatský prezident Ivo Josipović prohlásil, že je nezbytné, aby se obě země dohodly v rámci flexibilního řešení. Chorvati se podle svého prezidenta chtějí vyhnout jakékoliv další mezinárodní arbitráži a jsou připraveni akceptovat kombinaci zájmů obou států.
Zpravodajka Evropského parlamentu v Kosovu: „Země by měla lobbovat za větší uznání“
Zpravodajka Evropského parlamentu (EP) v Kosovu Ulrike Lunacek uvedla, že není spokojená se závěry Rady ministrů o Kosovu. Ve věci zahájení studie proveditelnosti pro Kosovo zpravodajka uvedla, že „dokument nezaručuje, že všechny členské státy Evropské unie (EU) podepíší smlouvy o asociaci a přidružení, pokud by daná studie měla pozitivní výsledky“. Nezávislost Kosova neuznalo ještě 5 členských zemí EU. Dle zpravodajky tento proces bude ještě nějaký čas trvat a Kosovo samotné by mělo za své uznání lobbovat.
Rakouská média: Řecko by v budoucnu mohlo potřebovat i 3. záchranný balíček
Dle vyjádření Evropské unie (EU), Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) nebude Řecko schopno samostatného vypořádání se s potřebnými financemi ani v roce 2015. Dle rakouského deníku Die Presse by tak země mohla potřebovat i 3. záchranný balíček. V březnu získá Řecko v pořadí druhou finanční pomoc veřejných věřitelů.
Makedonská vláda by měla představit kompromisní řešení sporu o pojmenování země před summitem NATO
Dle tamějšího tisku tento krok makedonská vláda nyní zvažuje a je ve stálém kontaktu se zprostředkovatelem OSN Matthew Nimetzem. Iniciátorem této myšlenky je Deskovski Toni, jeden z makedonských právníků v procesu proti Řecku u Mezinárodní soudního dvora v Haagu.