Malta v pondělí jako pátý z 27 členských států ratifikovala Smlouvu o přistoupení Chorvatska do Evropské unie, k němuž má dojít v polovině roku 2013. Informovalo o tom chorvatské ministerstvo zahraničí ve své tiskové zprávě. Maltský parlament podle ní schválil smlouvu o přistoupení jednomyslně. Chorvatský velvyslanec Tomislav Vidosevic minulý týden navštívil Maltu, kde se zúčastnil parlamentního zasedání věnovaného diskuzi o ratifikaci a projednal bilaterální spolupráci s bulharskými představiteli. Velvyslanec se rovněž setkal s mluvčím opoziční labouristické strany Georgem W. Vellou.
Archiv rubriky: Evropa
Bulharská ekonomika zaznamenala v roce 2011 nárůst o 1,7%
HDP Bulharska zaznamenal v roce 2011 1,7 procentní nárůst ve srovnání s rokem 2010, informoval bulharský národní statistický úřad. HDP per capita dosáhl v roce 2011 výše 5 168,7 eur. Na konci roku 2011 bulharský ministr financí Simeon Djankov oznámil, že hospodářský růst o 3,7% předpovídaný na rok 2012 Zákonem o státním rozpočtu byl příliš optimistický, a bulharská vláda snížila svůj odhad na 2,3%.
Estonsko zavře do konce roku 2012 své velvyslanectví v Bulharsku
Estonsko přijalo rozhodnutí uzavřít do konce tohoto roku své velvyslanectví v Sofii kvůli nízkému zájmu o ekonomickou a obchodní spolupráci mezi oběma zeměmi, informovalo estonské ministerstvo zahraničí. V průběhu tohoto roku bude postupně probíhat rušení smluv a snižování počtu zaměstnanců velvyslanectví.
Protesty proti výsledkům prezidentských voleb v Rusku – v Moskvě bylo zadrženo 250 lidí
Podle údajů Ministerstva vnitra Ruské federace bylo během pondělních protestů proti výsledkům prezidentských voleb v centru Moskvy zadrženo na 250 jejich účastníků, hlásí agentura RIA Novosti. Mezi zadrženými byl i bloger a jeden z vůdců opozice Alexej Navalny, podle jehož vyjádření je tato protestní akce „teprve začátkem“. Protesty proběhly i v dalších městech, během nesankcionované akce v Petrohradu bylo zadrženo podle různých zdrojů 50 až 70 lidí.
Ruský premiér Vladimir Putin: „Michail Prochorov se může v případě zájmu stát členem vlády“
Ruský premiér Vladimir Putin je přesvědčen o tom, že jeho bývalý soupeř v prezidentských volbách, nezávislý prezidentský kandidát a miliardář Michail Prochorov, se v případě zájmu může stát součástí budoucí vlády Ruské federace. Michail Prochorov dříve prohlásil, že nepřijme nabídky jakýchkoliv postů od V. Putina a bude se věnovat vytváření vlastní strany, se kterou bude usilovat o získání moci.
Ministři zahraničních věcí Ruska a Spojených států projednaly situaci v Sýrii a Íránu
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý během telefonického rozhovoru projednal s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton situaci v Sýrii a problematiku íránského jaderného programu. Informuje o tom MZV Ruské federace na svých internetových stránkách. Tématem rozhovoru byly také některé bilaterální otázky, včetně harmonogramu možných kontaktů v nadcházejícím období.
Interview po volbách: Vladimir Putin navrhl nesystémové opozici, aby se začlenila do politického systému
Pouze v tomto případě se podle jeho názoru nesystémová opozice může stát skutečnou politickou silou. Premiér v interview dále uvedl, že opozice musí formulovat nejen své požadavky, ale i konkrétní návrhy, jak podnítit rozvoj země, a tím si získat určitý počet voličů v jednotlivých regionech země jako celku. Premiér rovněž zdůraznil, že současná vláda již aktivně spolupracuje s opozicí, a jako příklad uvedl povolení mnoha demonstrací a protestních akcí v Moskvě a dalších městech.
Centrální volební komise Ruska oficiálně potvrdila výsledky prezidentských voleb
Centrální volební komise Ruské federace dnes večer na zasedání prohlásila prezidentské volby za uskutečněné a potvrdila jejich konečné výsledky. Hlavou státu byl zvolen Vladimir Putin, který získal 42 605 075 hlasů, tedy 63,6%. Informuje o tom agentura RIA Novosti. Inaugurace proběhne 7. května.
Francie pochybuje o možném úspěchu nových jednání s Íránem, USA se pak obávají světového konfliktu
Francie prostřednictvím svého ministra zahraničí Alaina Juppé vyjádřila nedůvěru v plánované obnovení „jaderných rozhovorů“ šesti mocností (USA, Rusko, Čína, Německo, Francie a Velká Británie) s Íránem, který podle ministra Juppé „nepůsobí skutečnou ochotou“ jednat o budoucnosti svého jaderného programu. Americký prezident Barack Obama naopak dnes vyjádřil naději, že by nové rozhovory mohly zklidnit „válečné bubny“ a stejně tak projevil obavu z toho, že by možný izraelský útok na Írán mohl „pod tlakem ulice“ v jednotlivých arabských státech rozdmýchat blízkovýchodní či dokonce celosvětový konflikt a stejně tak ohrozit světovou ekonomiku.
Prokurátor ICTY žádá pro předsedu Radikální srbské strany trest 28 let odnětí svobody za zločiny během války v Jugoslávii
Prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Mathias Marcussen požádal o udělení trestu v rozsahu 28 let odnětí svobody pro hlavu Srbské radikální strany (SRP). Nacionalista Vojislav Šešelj je obviněn z vraždění, pronásledování, vyhlazování a mučení nesrbských obyvatel během válek v Jugoslávii v rámci boje za vytvoření „Velkého Srbska“.
Představitelé Srbska a Kosova se setkali na prvním regionálním zasedání
Poprvé od podpisu dohody o zastoupení Kosova na regionálních fórech se Republika Kosovo pod jménem „Kosovo*“ zúčastnila regionálního zasedání v Danilovgradu v Černé Hoře, které se uskutečnilo u příležitosti zahájení platformy západního Balkánu pro vzdělávání a odbornou přípravu. Srbsko zde zastupoval srbský náměstek ministra vědy Zoran Kostic a Kosovo zástupkyně kosovského ministerstva školství Riva Prekorogja.
K 4 hlavním představitelům EU, kteří bojkotují schůze s francouzským prezidentským kandidátem Hollandem, se přidal polský premiér
Dle neoficiálních informací zveřejněných polským deníkem Rzeczpospolita se měl polský premiér Donald Tusk sejít s francouzským prezidentským kandidátem Francoisem Hollandem během jeho páteční návštěvy Polska, z plánované schůze nyní prý však sešlo. Šéf francouzské diplomacie věc komentoval slovy „Představitelé Evropské unie (EU) mají právo na vyjádření svých preferencí. “ Dle slov socialisty Hollanda “ je podstatné jen rozhodnutí francouzských voličů“.
Zatím se k odpisu části řeckého dluhu přihlásilo 39% soukromých věřitelů
Aby se výměna dosavadních státních dluhopisů za nové s menším úrokem uskutečnila je potřeba, aby se k tomuto kroku zavázalo alespoň 75% soukromých věřitelů. Vláda investorům dala čas do čtvrtka, aby se k situaci vyjádřili. Je možné, že pokud se výměna neuskuteční, Řecko se ocitne v neřízeném bankrotu, který by dle některých expertů mohl stát eurozónu až 1 bilion eur. Evropský komisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn ve středu uvedl, že by dle jeho názoru měla výměna proběhnout bez problémů. Šest největších řeckých bank- Národní banka Řecka, Eurobank, Alpha, Piraeus, Hellenic Postbank a ATEbank se již k výměně zavázalo.
Většina politických stran v Srbsku zatím nevybrala své prezidentské kandidáty
Většina politických stran v Srbsku se dle srbského deníku Danas prozatím nerozhodla, koho nominovat v nadcházejících prezidentských volbách, které by se mohly konat v jeden den společně s parlamentními a komunálními volbami. Dle deníku budou kandidáti vyhlášení po ustálení data voleb. Již nyní je prý však jisté, že vládnoucí Demokratická strana (DSS) bude nominovat současného prezidenta Borise Tadiće, zatímco opoziční Srbská pokroková strana (SNS) uvedla, že nominuje nestranického kandidáta.
Německá vláda schválila fiskální pakt
Německá vláda schválila ve středu fiskální pakt, který byl podepsán minulý týden vedoucími představiteli Evropské unie (EU). Aby byl dokument oficiálně přijat musí být schválen oběma komorami německého parlamentu (Bundestag). Pokud smlouvu schválí alespoň 12 ze 17 států eurozóny, vstoupí v platnost od 1.1.2013.
Rumunský předseda Výboru pro zahraniční věci vyzval vládu k ratifikaci stabilizační a asociační dohody se Srbskem
Rumunský předseda Výboru pro zahraniční věci Titus Corlatean bude apelovat na podporu ratifikace Stabilizační a asociační dohody (SAA) se Srbskem. Pan Corlatean řekl, že proto navrhne výboru, aby vyzval rumunskou vládu, aby se ta ujala aktivní role při jednáních o různých kapitolách dohody, týkajících se udělení kandidátského statusu zemi tak, aby vláda v Bukurešti mohla zaručit, že Srbsko splnilo všechna příslušná kritéria, než se stane členem EU. Rumunský ministr zahraničí Cristian Diaconescu dále uvedl, že Rumunsko zavede kontrolní mechanismus, který bude sledovat stav Rumunů, kteří žijí mimo svou rodnou zemi.
Borislav Štefanovič: „Zvyšuje se počet států, které jsou proti srbským volbám v Kosovu“
Šéf srbského týmu v dialogu s Prištinou uvedl, že počet států, které se vyjádřily proti srbským volbám v Kosovu, se zvyšuje. Dle jeho názoru však srbská vláda učiní v této věci nejlepší možné rozhodnutí. „Ohledně této záležitosti státní orgány v první řadě zváží srbskou ústavu a právo, rezoluci č. 1244 a nynější okolnosti v Kosovu,“ uvedl pan Štefanovič pro srbská média.
Maďarsku hrozí, že by mohlo skončit před evropským soudem
Výhrady Evropské komise (EK) k maďarským ústavním zákonům přetrvávají. Již v minulém roce na sporné zákony upozorňovali představitelé Unie, ty byly i přes tyto připomínky schváleny. EK, která dohlíží na dodržování evropských norem, tedy zahájila tři procedury pro porušení unijního práva. Připomínky se týkají hlavně justiční reformy a normy týkající se úřadu pro ochranu dat. Jediné změny, kterých se od ledna Budapešť dopustila, se týkaly nezávislosti maďarské centrální banky. Komise bude nyní sledovat, zdali Maďarsko bude ve změnách pokračovat.
Nicolas Sarkozy: „Francie má příliš mnoho přistěhovalců“
Takto se francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyjádřil v televizní debatě, ve které zároveň nastínil jeho plán řešení, pokud by byl znovuzvolen. Chce snížit počet „nově přijíždějících“ na polovinu a o nynějším systému integrace přistěhovalců žijících ve Francii se vyjádřil, jako o stále hůř a hůř fungujícím systému, který by se mohl v budoucnosti zhroutit. Těmito výroky si Sarkozy snaží zvýšit šanci znovuzvolení proti socialistickému kandidátovi, kterým je Francois Hollande. Ten má podle preferencí daleko vyšší šanci volby vyhrát. Mezinárodní mínění však stojí při dosavadním prezidentovi.
Die Welt: „Plány českého prezidenta jsou antievropské“
Takto se vyjádřil německý deník Die Welt o českém prezidentu Václavu Klausovi. Ve svém článku ho vyobrazil jako hrdého a sebevědomého Čecha, který podporuje vstup Turecka ne pro jeho dobro, ale pouze pro zvětšení současných problémů Unie. List se dále vyjádřil, že se Václav Klaus po uplynutí svého prezidentského období bude snažit zesílit proud euroskeptiků v celé Evropě, který v době krize rychle sílí.
Makedonský prezident: „Řecko záměrně prodlužuje dohodu o pojmenování Makedonie“
V rozhovoru pro rakouský deník Die Presse makedonský prezident Gjorge Ivanov uvedl, že Řecko záměrně prodlužuje řešení otázky pojmenování Makedonie, očekává však, že NATO bude respektovat rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu, které umožňuje vstup země do této aliance. „Řešení sporu s Makedonii není na předním místě aténské politické agendy. Pro nás je to problém, pro Řecko ne. Přišli jsme o 20 let, protože Atény zablokovaly zahájení přístupových rozhovorů s EU. Splnili jsme všechna kritéria pro členství v NATO, ale Atény vstup vetovaly v roce 2008. Blokují nás, neuznali nezávislost Kosova. Toto chování má negativní dopad na celý region,“ uvedl prezident Ivanov.
Maďarsko – Slovenský spor: generální advokát Yves Bot navrhl zamítnutí maďarské žaloby
Generální advokát Soudního dvora EU Yves Bot prohlásil, že Slovensko neporušilo právo Evropské unie. To v srpnu 2009 zamezilo vstupu maďarského prezidenta, kterým v tu dobu byl László Sólyom, na své území. Tento incident vyústil nakonec k ostré diplomatické roztržce. Yves Bot proto navrhl, aby maďarská žaloba byla zamítnuta. Soud se nemusí jeho návrhem řídit, avšak ve většině případů se soudci odbornými názory generálních advokátů řídí.
Britské ministerstvo zahraničí jmenovalo nového velvyslance pro Albánii
Tím se stane Nicolas Cannon, jenž v této funkci vystřídá Fionu Mkllwham, jejíž mandát skončí na konci tohoto měsíce. Pan Cannon dříve zastával funkci vysokého komisaře ve Rwandě, či prvního tajemníka na velvyslanectví v Islámábádu.