V rámci návštěvy USA se kosovský premiér Hashim Thaçi setkal s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton. Ministryně znova potvrdila odhodlání USA k podpoře územní celistvosti a svrchovanosti Kosova a jeho začlenění do EU. Oba představitelé dále jednali o nynější situaci v Kosovu a pokroku zdejší vlády při zavádění komplexních reforem.
Archiv rubriky: Evropa
Arménský prezident se setkal s finským ministrem zahraničních věcí
Prezident Serzh Sargsyan se setkal s ministrem zahraničních věcí Finska Erkki Tuomiojou. Během bilaterálního jednání prezident uvedl, že Arménie klade důraz na rozvoj spolupráce se skandinávskými zeměmi, zejména pak s Finskem. Sargsyan dále ocenil zájem a úsilí Finska při vytváření stability a míru v jižním Kavkaze. Obě strany jednaly o regionálních a mezinárodních otázkách. Tuomioja dále poukázal na dynamický se rozvíjející vztah mezi oběma státy.
Syrská armáda pokračuje v boji
Ačkoli syrský ministr zahraničí Walid al-Moualem přislíbil stažení vojenských jednotek z měst a obcí a ukončení násilí v zemi, tak syrské vojenské jednotky dále pokračují v boji. Syrská armáda zahájila vojenské operace na předměstí Damašku a v dalších městech. Syrská observatoř lidských práv, sídlící v Londýně prohlásila, že se jedná o jednu z největších vojenských operací od začátku povstání. Spojené státy americké mají obavy, že Sýrie nezvládne svůj závazek splnit.
Stefano Sannino: „Černá Hora má čas k dosažení kýžených výsledků“
Šéf generálního ředitelství Evropské komise (EK) pro rozšíření EU Stefano Sannino uvedl, že Černá Hora má do konce dubna dostatek času pro dosažení kýžených výsledků, které se týkají zlepšování právního státu a boje proti korupci. Dotyčný také potvrdil, že ústavní změny „mají zásadní význam na pokračující evropskou integraci Černé Hory“. Je zde snaha o posílení nezávislosti soudnictví a odstranění politických a jiných vlivů na jednání soudců a státních zástupců. Sannino také pochválil výsledky Černé Hory týkající se ochrany lidských práv, zejména práv zdravotně postižených, Romů a Egypťanů, osob s odlišnou sexuální orientací a práv žen.
Rumunsko ratifikovalo smlouvu o stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem
V průběhu příslušného plenárního zasedání uvedl rumunský ministr zahraničí Cristian Diaconescu, že Rumunsko usiluje o politiku stálé podpory evropské integrace Srbska. Pro ratifikaci se vyjádřilo 78 senátorů.
Írán ukončil prodej ropy dvěma klíčovým řeckým podnikům
Írán oznámil ukončení prodeje ropy pro společnosti Hellenic Petroleum a Motor Oil Hellas pro jejich neschopnost splácet své nákupy. Podle odborníků by tento krok mohl významně zvednout ceny pohonných hmot v Řecku a tím tak ještě více prohloubit řeckou hospodářskou krizi.
Rada bezpečnosti OSN podpořila ECOWAS v postupu proti Mali
Po mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN z iniciativy Francie Rada bezpečnosti OSN odsoudila pokračující útoky povstalců na severu Mali a vyzvala k okamžitému zastavení bojů. Dále Rada bezpečnosti OSN vyjádřila podporu Hospodářskému společenství západoafrických států (ECOWAS) v jejich úsilí o „obnovení pořádku v Mali“ poté, co 22. března maliská armáda provedla v čele s kapitánem Amadou Sanogo vojenský převrat a svrhla prezidenta Amadou Toumani Touré spolu s převzetím kontorly nad státním aparátem. Vůdci převratu uvádí, že důvodem k němu byla neschopnost vlády vypořádat se s povstáním Tuarégů na severu země.
Ruský ministr zahraničí: „Vojenský a civilní personál NATO v Uljanovsku nebude“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes oznámil o tom, že v tranzitním bodu Uljanovsk nebude přítomen vojenský a civilní personál NATO, a že přeprava nákladu z a do Afghánistánu bude spadat pod plnou kontrolu celních orgánů Ruska. Spojené státy mají zájem o vytvoření tranzitního bodu NATO v ruském Uljanovsku za účelem stažení svých vojenských sil z Afghánistánu. Média dříve informovala o tom, že by Rusko mohlo se Severoatlantickou aliancí podepsat dohodu o multimodálním tranzitu nákladu z Afghánistánu, který by kombinoval letecký a pozemní transport.
Litva schválila fond pro kompenzaci židovského majetku disponující 37 miliony eur
Litva ve středu schválila zvláštní fond pro kompenzaci židovského majetku zabaveného nacistickým Německem během 2. světové války a později přivlastněného Sovětským svazem. Rozhodnutí bylo dosaženo po 15 letech diskusí. Tento krok umožňuje rozdělení 37 milionů eur. Díky zákonu schválenému v minulém roce se přerozdělení odehraje v letech 2013-2023.
Britský torpédoborec vyplul na svou 6 měsíční misi do falklandských vod
Již v pondělí Velká Británie oficiálně oznámila nasazení torpédoborce HMS Dauntless do vod u Falklandských ostrovů v jižním Atlantiku. Právě tyto ostrovy jsou důvodem sporu mezi Argentinou a Velkou Británii. Jedna z nejmodernějších lodí britského Královského námořnictva vyplula z přístavu Portmouth. Nahradí loď HMS Monrose v plnění operací ve vodách v jižním Atlantiku. Britské ministerstvo obrany uvedlo, že se jedná o ,,rutinní operaci“.
Turecko zahájilo vojenská cvičení v centrální Anatolii a oblasti Středozemního moře
Celkem 12 dní trvající cvičení, tzv. Anatolský orel, je reakcí na podobné společné akce Řecka, Izraele a USA. Operace má za cíl ověřit akceschopnost vzdušných a námořních jednotek, v souvislosti s přípravou na situaci, která by mohla nastat v případě konfliktu v oblasti východního středomoří.
Slovinský velvyslanec: „Makedonie by jako FYROM měla dostat pozvání od NATO“
Slovinský velvyslanec ve Skopji Alan Bergant to řekl po rozsudku Mezinárodního soudního dvora v Haagu a doporučení Evropské komise (EK) k zahájení předvstupních jednání se zemí. Dle jeho názoru je potřeba diskutovat makedonskou otázku na summitu NATO v Chicagu. Zde by měla být země pozvána jako Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM).
Francie pokračuje v zatýkání islámských extrémistů
Po útocích v Toulouse, podnikla francouzská policie během posledních týdnů několik
zátahů na islámské radikalisty. Policie nyní zatkla minimálně 10 podezřelých v několika oblastech Francie, navázala tak na podobné akce z minulého týdne.
Srbský prezident Boris Tadic odstoupí z funkce
Tímto způsobem v Srbsku dojde k předčasným prezidentským volbám, které by se měly konat 6. května společně s parlamentními a komunálními volbami. Tadic prý rezignaci komentoval slovy, že „volby jsou šancí pro srbské občany ukázat, jakým směrem by země měla nadále směřovat.“ Prezidenta dočasně ve funkci zastoupí mluvčí parlamentu.
Řekové obdrží velikonoční bonusy, vláda představí nově snížené minimální mzdy
Řecký ministr pro ochranu občanů Michalis Chrisohoidis v pondělí slíbil komisařce EU Cecilii Malmström, že Řecko brzy dokončí výstavbu zdi na hranici s Tureckem proti nedovolenému přistěhovalectví. Komisařka však uvedla, že toto opatření je samo o sobě nedostatečné. Mezitím bylo také oznámeno, že Řekové společně s platy obdrží velikonoční bonusy a to i přes těžkou ekonomickou situaci v zemi. Tyto bonusy by měli obdržet i řečtí důchodci a nezaměstnaní. Atény však zároveň představí nově snížené minimální mzdy. Ty jsou nyní o 50% vyšší než ve Španělsku a Portugalsku.
Tranzit ruského plynu přes Polsko vzrostl o 25%
Tranzit ruského plynu přes Polsko do Německa ve srovnání s březnem vzrostl o 25%, dle zprávy Gaz-Systemu, který kontroluje polskou část plynovodu Jamal, lze stejný stav očekávat i v květnu. Společnost EuRoPol Gaz, která polskou část plynovodu vlastní, na dodatečném tranzitu plynu přesto nevydělá. Dle mezivládní dohody má totiž předem stanovený čistý zisk, který nesmí překročit 21 milionů zlotych za rok.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu: „Světové hospodářství je na cestě k uzdravení“
Šéfka MMF Christine Lagarde přesto dodala, že ke stabilitě má světového hospodářství ještě daleko. „Evropa je na cest k finanční stabilitě, v USA jsou také viditelné první známky hospodářského růstu a snížení míry nezaměstnanosti.“ uvedla. Největším ohrožením je prý stále vysoké zadlužení evropských států, vysoká míra zdejší nezaměstnanosti, stejně jako rostoucí ceny ropy. Legarde dále vyzvala USA aby se ujaly předsednictví mezinárodní spolupráce na hospodářské úrovni.
Maďarská vláda nominuje nového prezidentského kandidáta 16. dubna
Fidesz, maďarská vládnoucí strana s dvoutřetinovou většinou v parlamentu, oznámila, že premiér Viktor Orbán navrhne nového kandidáta na prezidenta v polovině dubna. Dosavadní prezident Pál Schmitt v pondělí rezignoval. Většina v parlamentu dává straně Fidesz možnost nominovat prezidenta bez ohledu na názory ostatních politických stran.
Portugalsko by mohlo být příští rok dostatečně silné na to, aby si samo půjčilo na finančních trzích
Informovali o tom auditoři EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), kteří ovšem také uvedli, že se Portugalsko dostalo do hlubší recese, než se očekávalo. Očekávaný pokles ekonomiky pro rok 2012 měl být 3,0%, nyní však odhady hovoří o 3,25%. Dále auditoři varovali, že Portugalsko je stále blízko nebezpečné zóny, kdy by mohlo potřebovat další pomoc od EU a MMF, stejně tak jako Španělsko. Přesto byla portugalská vláda pochválena, že snížila rozpočtový deficit na 4,2% HDP.
Evropská komise obnovila financování programů rozvoje lidských zdrojů v Rumunsku
Tato finanční pomoc v celkové hodnotě 3,5 miliard eur byla zastavena od 20. února 2012, kvůli znepokojení nad nesrovnalostmi ohledně řízení tohoto programu. Rumunská vláda se nechala toto úterý slyšet, že rozhodnutí o obnovení financování bylo učiněno na základě pokroku, který byl v této oblasti učiněn a zároveň kvůli nynější ekonomické situaci v zemi. Nicméně v očekávání výsledků kontroly Evropské komise (EK) budou některé dotace nižší, než se původně očekávalo.
Ekonomický růstu eurozóny by měl přijít již letos
Tři statistické agentury, které nabízí ekonomické hodnocení eurozóny každé čtvrtletí, oznámily, že blok jednotné měny by se měl navrátit k ekonomickému růstu již během tohoto roku. Po poklesu o 0,3% na konci roku 2011 a o 0,2% v první čtvrtině roku 2012 předpokládají zmiňované agentury stagnaci v třetím čtvrtletí a nárůst o 0,1% ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012.
Budoucí slovenský premiér sestavil vládu
Post ministra hospodářství v příští slovenské vládě získal Tomáš Malatinský. Složení budoucí vlády navržené jmenovaným premiérem Robertem Ficem dnes schválilo předsednictvo strany Smer- SD. Nyní Fico předá nominace prezidentovi Ivanu Gašparovičovi, který dané ministry jmenuje. Slovensko tak bude mít poprvé od roku 1989 vládu jedné strany. Kromě členů strany Smer bude doplněná 4 nestraníky.
Německá kancléřka Angela Merkel navštívila Českou republiku
Během své návštěvy Prahy se Angela Merkel zúčastnila společně s českým premiérem Petrem Nečasem přednášky na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde zazněly názory obou představitelů na další vývoj Evropské unie (EU). Zatímco Nečas preferuje koordinaci politiky sedmadvacítky, která by vedla k tomu, že by se politici nevzdávali svých pravomocí ve prospěch unie, dle kancléřky budou v budoucnosti národní státy předávat čím dál více kompetencí právě Bruselu. Nečas uvedl, že roste míra rozhodování orgánů, které občany fakticky nezastupují, jelikož evropský lid dle něj fakticky neexistuje. Dle kancléřky však s vyšší mírou integrace do budoucna vznikne i povědomí „evropské veřejnosti“. K tomuto dodala: „Pokud chceme hájit společné hodnoty, musíme vystupovat společně.“ Oba politici také uvedli, že společné sousedské vztahy jsou nyní pravděpodobně nejlepší v historii, což dokazuje i rekordní míra vzájemného obchodu ve výši 65 miliard eur. Shoda panovala i v posílení konkurenceschopnosti členských států bloku, iniciativě udržitelného růstu evropských ekonomik a odmítnutí společných evropských dluhopisů. Úrokové sazby dluhopisů jsou dle kancléřky faktorem konkurenceschopnosti jednotlivých států, proto nemůžou být stejné pro všechny členy bloku. Nečas také dodal, že Česká republika je „stínovým signatářem“ fiskálního paktu, jelikož ačkoliv smlouvu nepodepsala, její pravidla fakticky dodržuje.