Ministři financí zemí eurozony se shodli na tom, že dají Řecku další dva roky na snížení deficitu do roku 2016. Rozhodnutí ministrů může zdržet uvolnění finanční pomoci ve výši 40 miliard USD, bez níž podle řeckého premiéra Antonis Samary dojdou zemi v nejbližších dnech peníze. Finanční pomoc musí schválit ještě některé národní parlamenty eurozony. Ministři financí se znovu sejdou 20. listopadu, aby projednali další finanční pomoc Řecku.
Archiv rubriky: EU
Evropské země debatovaly nad možností výcviku pro malijskou armádu
Ministři obrany a zahraničních věcí Itálie, Německa, Španělska, Polska a Francie diskutovali nad ustavením mise, jejímž cílem by byl výcvik malijské armády. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) a Africká unie (AU) plánují vyslat 3300 jednotek na sever Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické militantní skupiny. Evropa intervenci podpořila, zapojit se do ní chce nicméně pouze podporou a vojenským výcvikem.
Eurozona se vrátila zpátky do recese
Ekonomika 17 zemí, které platí eurem, se znovu dostala do recese. Hospodářský růst eurozony poklesl na 0,1 % mezi červencem a zářím, zatímco předchozí tři měsíce ekonomika rostla o 0,2 %. Podle analytiků se během letošního čtvrtého kvartálu pravděpodobně eurozona nedostane do růstových čísel. Největší ekonomika Evropy Německo rostla navzdory dluhové krizi na starém kontinentu, přesto německá vláda snížila odhad růst pro rok 2013 z 1,6 % na 1 %.
Chorvatský vicepremiér a ministr financí rezignoval kvůli odsouzení za automobilovou nehodu
Radimir Cacic, který byl chorvatským vicepremiérem a současně ministrem financí, rezignoval na svůj post poté, co ho maďarský soud odsoudil ke 22 měsícům odnětí svobody za automobilovou nehodu před dvěma roky, během níž zemřeli 2 lidé. „Jsem si vědom své odpovědnosti ke státu, vládě a obyvatelům celého Chorvatska, proto rezignuji na svůj post,“ oznámil exministr Cacic. Podle agentury AP se bývalý vicepremiér a ministr ve vládě premiéra Zorana Milanovice proti rozsudku odvolávat nebude.
EU schválila Egyptu finanční pomoc v hodnotě 6,4 miliard USD
Podle egyptské vlády schválila EU severoafrické zemi finanční pomoc za 6,4 miliardy USD, prostředky má poskytnout Evropská investiční banka (EIB), Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) a členské státy. Egypt schválení pomoci oznámil po jednání egyptského prezidenta Mohammeda Mursiho a šéfky zahraniční politiky EU Catherine Ashton. Již v srpnu předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso nabídl Egyptu finanční pomoc ve výši 890 milionů USD. Egyptský státní dluh se po lidových nepokojích vyšplhal na 28 miliard USD, což odpovídá 11 % HDP. Vláda severoafrické země chce v tomto fiskálním roce zvýšit ekonomický růst na 3,5% a vytvořit na 700 000 nových pracovních míst.
Český ministr dopravy Dobeš končí, nahradí ho náměstek Vacek
Na svůj post rezignuje podle informací České televize Pavel Dobeš (LIDEM) k 3. prosinci, ministrem dopravy bude jmenován dosavadní náměstek předsedkyně strany Karolíny Peake Robert Vacek. K rezignaci, kterou již ministr Dobeš premiérovi Nečasovi dnes předal, ho včera vyzvala jeho strana. Důvodem jsou vleklé problémy s registrem vozidel, který byl spuštěn 9. července a dodnes není zcela funkční.
Evropu zasáhne středeční vlna stávek zaměstnanců
Zaměstnanci napříč Evropy se dohodli na stávce a sérii protestů proti zvyšující se nezaměstnanosti a úsporným opatřením. Na 40 odborových skupin z 23 zemí se podle BBC zapojí do středeční stávky, největší se očekávají ve Španělsku, Řecku, Portugalsku a Itálii. Ve Španělsku a Portugalsku začala stávka proti snížení platů, penzí a sociálních služeb již o půlnoci a Itálie zažije 4hodinovou stávku, k níž se připojí i zaměstnanci dopravy. Stávky jsou naplánované i v Belgii, Německu, Francie, Velké Británii a v některých státech východní Evropy.
Velká Británie chce k obnovení pomoci Rwandě přistupovat jen velmi opatrně
Podle britské tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening je nutné k obnovení rozvojové pomoci pro Rwandu přistupovat „jen velmi opatrně“. Její předchůdce Andrew Mitchell poslední den v úřadu prodloužil Rwandě finanční prostředky v hodnotě 16 milionů USD, polovina prostředků byla již uvolněna na vzdělání a zemědělství. V červenci následně Velká Británie pomoc pozastavila důsledkem nařčení středoafrické země z výcviku a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo. Rozhodnutí, zdali zbylé prostředky pro Rwandu uvolnit, by se mělo podle tajemnice Greening velmi zvážit. Jestli Rwanda další finanční pomoc dostane, se rozhodne příští měsíc.
V Zimbabwe měly být zpronevěřeny diamanty za 2 miliardy USD
Podle Partnership Africa Canada (PAC) představitelé zimbabwských důlních odborů a politici zpronevěřili diamanty za 2 miliardy USD, ti ovšem obvinění považují za „absolutně falešné“. Nařčení se týká diamantových dolů Marange, které patří k nejlukrativnějším na světě. Sankce na zimbabwský export diamantů byl uložen mezinárodní organizací Kimberley Process s podporou USA a EU v roce 2011. V červnu předvídal ministr financí Tendai Biti příjmy z diamantů by se letos měly vyšplhat k 600 milionů USD, doposud podle BBC bylo vytěženo jen za 46 milionů USD.
V Řecku byl schválen rozpočet, který zahrnuje další úspory
Řečtí zákonodárci schválili 167 hlasy proti 128 rozpočet na rok 2013, jehož součástí jsou další škrty a úspory. Schválení rozpočtu bylo nezbytné pro získání finanční pomoci od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 40 miliard USD a vyhnutí se bankrotu. Na 10 000 lidí před řeckým parlamentem proti rozpočtu demonstrovalo, minulý týden proběhla v evropské zemi 48 hodinová stávka. V současnosti probíhá v Bruselu jednání ministrů financí ohledně situace v Řecku. Řecký dluh se podle BBC vyšplhal k 189 % HDP.
Generální ředitel BBC rezignoval po dvou měsících ve funkci
George Entwistle se rozhodl opustit post generálního ředitele BBC, do něhož byl jmenován před necelými dvěma měsíci. Důvodem rezignace byla odvysílaná reportáž zpravodajského pořadu Newsnight, v němž byl křivě obviněn bývalý politik ze zneužívání dětí. V posledních týdnech jde už o druhý případ, z pedofilie byl obviněn i zesnulý Jimmy Savile. Úřadujícím generálním ředitelem se stal Tim Davie. BBC vždy patřila k nejuznávanějším mediálním domům na světě a její zpravodajství bylo považováno za vzor žurnalistiky.
Dánsko zvažuje zrušit daň na tučná jídla
Severoevropská země byla první, která v říjnu minulého roku zavedla tzv. daň z tučného jídla. Nyní dánská vláda zvažuje, že daň, která se vztahuje na potraviny s více než 2,3 % nasycených tuků, zruší. Důvodem je zvýšení ceny potravin a ohrožení některých pracovních míst. Z každého kila tzv. tučného jídla je státu odváděno 2,7 USD. Vláda rovněž tvrdí, že část Dánů nakupovala zdaněné potraviny v sousedním Německu. Supermarkety ihned zareagovaly, že jestliže bude daň zrušena, okamžitě sníží ceny daných potravin. Podle lékařů má v Dánsku 47 % obyvatel nadváhu a 13 % je obézních.
Jednání o rozpočtu EU pro rok 2013 selhalo
Evropský parlament a Evropská komise požadují navýšení rozpočtu EU o 6,8 % pro rok 2013, většina členských států s vyššími výdaji nesouhlasí. Finanční prostředky ve výši 12 miliard USD by měly sloužit jako tzv. nouzový balíček pro školství, infrastrukturu a výzkumné projekty. EU například docházejí peníze na studentský výměnný program Erasmus, který je podle Evropské komise „životní příležitostí pro studenta“. „Velká Británie a další členské země jasně říkají, že Evropská komise a parlament by po daňových poplatnících neměly žádat miliardy navíc, jestliže se výdaje v jejich zemích snižují,“ řekl britský tajemník ministerstva financí Greg Clark. Rozpočet EU v letošním roce činí 163 miliard USD, oproti roku 2011 jde o 1,9 % navýšení.
Velká Británie ukončí svou finanční pomoc Indii do roku 2015
Podle tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening dosáhla Indie ekonomického pokroku a patří mezi nejrychleji se rozvíjející státy, proto Velká Británie ukončí zemi svou finanční pomoc v hodnotě 319 milionů USD. Indický ministr Salman Khurshid následně reagoval slovy, že „rozvojová pomoc je minulostí a obchod je budoucností“. S tím ale nesouhlasí charity a občanská sdružení, která tvrdí, že rozhodnutí o ukončení finanční pomoci je předčasné a může negativně ovlivnit nejchudší obyvatele Indie. Charitativní mezinárodní společnost Oxfam uvádí, že „jedna třetina nejchudších lidí na světě žije právě v Indii“. Velká Británie nechá dokončit všechny programy rozvojové spolupráce do roku 2015, nové již ale podepisovat nebude. Indie patřila mezi největší příjemce britské pomoci, minulý rok ji předběhla Etiopie.
Tři banky poskytnou střední a jižní Evropě 38 miliard USD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) se dohodly na dvouleté pomoci vybraným evropským zemím v hodnotě 38 miliard USD, která jim má pomoci překonat ekonomickou krizi. Největší část finanční pomoci dodá EIB a to 25 miliard USD, SB poskytne necelé 8,2 miliardy USD. Finanční prostředky budou směřovat do soukromého i veřejného sektoru. Program se má týkat Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Jak budou finanční prostředky rozděleny mezi jednotlivé země, zatím není jasné.
V Libérii budou revidovat smlouvy na využití přírodní zdrojů
Podle prezidentky Libérie Ellen Johnson-Sirleaf budou muset být revidovány a pravděpodobně znovu vyjednávány smlouvy na využití přírodní bohatství, které měly být podle advokátní organizace Global Witness uzavírány nelegálně. „Je pravděpodobné, že mohlo dojít ke změnám smluv. Nyní probíhá vyšetřování policie,“ uvedla prezidentka Johnson-Sirleaf. V roce 2011 podepsala EU a Libérie dohodu o zastavení nelegálního vývozu dřeva do Evropy. Korupce patří k největším problémům Libérie, EU částečně financuje program v hodnotě 21 milionů USD k vytvoření právního rámce pro produkci dřeva.
Řecký parlament schválil úsporný balíček, protesty sílí
Ve středu svými 153 hlasy schválila vládní koalice úsporný balíček, který má přinést škrty v hodnotě 17 miliard dolarů prostřednictvím 5-15% snížením penzí a zvýšením daní. Součástí balíčku je zvýšení věku pro odchod do důchodu z 65 na 67, snížení platů státních zaměstnanců a snížení odstupného o 35 %. Jde v pořadí o čtvrtý úsporný balíček za poslední 3 roky, jenž má snížit vysoký státní dluh. Do neděle teď musí poslanci schválit novou podobu státního rozpočtu, aby Řecko mohlo získat finanční pomoc od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 31,5 miliard USD. V Athénách se policie střetla s demonstranty, v centru města se sešly desítky tisíc demonstrantů. Protesty proti úsporám i konaly i v dalších velkých řeckých městech.
Norsko pozastavilo Ugandě rozvojovou pomoc, důvodem je zneužívání peněz
Norsko, jako čtvrtá evropská země po částečně Velké Británii, Irsku a Dánsku, zastavilo svou rozvojovou pomoc Ugandě ve výši 13 milionů USD. Ve východoafrické zemi zatím čelí 12 vládních úředníků obvinění z korupce a zpronevěry veřejných peněz, mezinárodní společenství nicméně kritizuje prezidenta Yoweri Museveri z přehlížení korupce, neboť se podle Reuters jedná o příznivce prezidentovy strany Národní hnutí odporu (NRM). „Pomoc ugandské vládě byla pozastavena, dokud se obvinění nevyjasní,“ řekl velvyslanec Thorbjorn Gaustadsather. Celková roční rozvojová pomoc východoafrické země je okolo 70 milionů USD. Finanční pomoc od mezinárodního společenství tvoří necelých 25 % státního rozpočtu Ugandy, finanční prostředky ze zahraničí se mohou navíc stát rozhodující položkou vzhledem ke škrtům ve zdravotnictví a vzdělání.
Francie zvažuje legalizaci stejnopohlavního manželství a adopci dětí
Francouzský prezident Francois Hollande ve své volební kampani slíbil rozšíření práva stejnopohlavních párů, nyní mohou homosexuální a lesbické páry uzavírat pouze registrované partnerství, nikoliv manželství. Vláda prezidenta Hollanda rovněž zváží možnost schválení adopce dětí pro stejnopohlavní páry. V následujících týdnech by měl vzniknout návrh zákona, který by měl parlament projednat v lednu příštího roku. Již na 1000 starostů podepsalo petici proti navrhovaným změnám, v 75 městech došlo k protestům a opoziční politici podle BBC mluví o tom, že legalizace manželství homosexuálních a lesbických párů povede k polygamii. Adoptovat si děti mohou v současné Francii pouze manželské páry, nikoliv registrované dvojice. Adopci dětí stejnopohlavnými páry umožňuje například Německo, Švédsko a Velká Británie.
Britský premiér nabídl syrskému prezidentovi bezpečný odjezd ze země
Podle britského premiéra Davida Camerona je nutné, aby mezinárodní společenství zvážilo veškeré možnosti, jak „dostat syrského prezidenta ze země“, a zamezit tak krvavému konfliktu v Sýrii. „Nenabízím prezidentovi exil ve Velké Británii, ale pokud chce opustit země, může. To lze naplánovat,“ řekl britský premiér Cameron pro televizi al-Arabiya. Lidsko-právní organizace Amnesty International odhaduje, že prezident Assad a jeho nejbližší by Sýrii opustili pouze za předpokladu mezinárodní imunity. Povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad začalo v březnu minulého roku, do dnešního dne mělo zemřít více než 35 000 lidí.
Evropský soudní dvůr obvinil EU z nedostatečné kontroly svých peněz
Podle Evropského soudního dvůru (EÚD) se v roce 2011 vyskytly chyby v přerozdělování peněz za necelých 6,4 miliard USD. „Členské státy musí souhlasit s novými pravidly na lepší přerozdělování peněz a musí dohlížet na jejich dodržování mnohem přísněji,“ řekl prezident EÚD Vitor Caldeira. Většina chyb, které vznikly především na národní a lokální úrovni, podle prezidenta EÚD Caldeira vznikla při „nesprávném použití nebo neporozumění“ složitých pravidel EU, byť u některých případů se objevilo podezření z podvodu. Kritici namítají, že je to Evropská komise, která přerozděluje peníze, a nyní se snaží vinu za chyby svalit na jednotlivé vlády. „Je směšné, že Evropská komise chce 5% navýšení evropského rozpočtu, když při necelém 4 % přerozdělování peněz došlo k chybám. Možná by bylo lepší, než znovu začne komise žádat o další peníze daňových poplatníků, kdyby lépe hospodařila s těmi, které již má,“ řekl Martin Callan, člen britské Konzervativní strany.
Řecko představilo nový úsporný balíček, vláda i nadále čelí stávkám a protestům
Jestliže chce Řecko získat další mezinárodní pomoc, musí přijít s dalšími škrty ve výdajích. Parlament bude ve středu hlasovat o úsporném balíčku, který má ušetřit na 17 miliard USD. Premiér Antonis Samaras uvedl, že se jedná o poslední snižování platů a penzí. Mezitím se odbory dohody na 48 hodinové stávce, která začne v úterý. Ke stávce se mají připojit i novináři, doktoři, pracovníci dopravy a obchodníci, někteří vstoupili do stávky již dnes. Odbory předpokládají, že další škrty povedou jen k prohlubování krize řecké ekonomiky. V čele země stojí od červnových voleb Nová demokratická strana (NDP), její podpora nyní klesla z 30 % na 22 %, ztrácí koaliční sociální strana PASOK, která poklesla podpora z 12,3 % na 7 %. Nejmenší koalice strana Demokratická levice (DL) nicméně nesouhlasí s dalšími škrty, proto není zřejmé, zdali úsporný balíček projde. Podle Mezinárodní měnový fond (MMF) je státní dluh Řecka 171 % HDP. Pokud parlament úspory schválí, mezinárodní společenství by mohlo uvolnit finanční pomoc ve výši 32 miliard USD.
Somálskou ministryní zahraničních věcí se stala žena, EU poskytne Somálsku 200 milionů USD na vzdělání
Na začátku října zvolil somálský prezident premiérem Abdi Farah Shirdon Saaida, který do vlády jmenoval 10 ministrů, včetně jedné ženy. Ministryní zahraničních věcí se stala Fauzia Yusuf Haji Adan, jde zároveň o první ženu ve vládě v celé historii Somálska. „Moje zvolení ministryní zahraničních věcí je historický moment pro Somálsko a především pro somálské ženy. Jde o obrat v somálské politice, který povede k úspěchu a prosperitě,“ uvedla ministryně Adan. Somálsko získá 200 milionů USD od Evropské unie na zlepšení vzdělání, právního systému a bezpečnosti. Východoafrická země v září po více než dvou dekádách bojů a nestability zvolila nového prezidenta Hassan Sheikh Mohamud, který po zvolení požádal mezinárodní společenství o větší pomoc. Finanční prostředky od EU mají napomoct k znovu fungování země, která byla od roku 1991 ochromena konflikty. Mezinárodní pomoc do Somálska v minulých letech proudila pouze jako humanitární pomoc. Vláda nicméně stále neovládá celé území země, jih a střed Somálska je stále pod kontrolou islamistické militantní skupiny Al-Shabaab.