Makedonský ministr zahraničí v Bruselu jedná o budoucnosti Makedonie v EU

Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki dorazí do Bruselu, aby zde jednal s představiteli Evropského parlamentu (EP) a Evropské komise (EC). Informuje o tom makedonský Dnevnik. Makedonský ministr má řešit budoucí makedonskou integraci na základě rozsudku Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který stojí na straně Makedonie v jejím dlouhodobém sporu s Řeckem, jenž dlouhodobě blokuje Makedonii v mezinárodních organizacích jako je NATO a EU. Jednání o vstupu do NATO již Makedonie zahájila dříve.

Dnes probíhá jednání EU s Ukrajinou

Čtyři roky po započetí rozhovorů o budoucím přidružení Ukrajiny k Evropské unii jsou vyhlídky na konečný podpis smlouvy stále nejasné. Ačkoliv by se dnes měly projednávat finální smlouvy, dle některých představitelů EU nebudou s určitostí parafovány. Evropská unie chce tak vyvíjet tlak na ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby nechal propustit z vězení svou politickou oponentku Julii Tymošenko. Ačkoliv prezident v pátek prohlásil, že se Ukrajina přizpůsobí pro účel dohody, unie nebude reagovat, dokud se situace nevyjasní. Jakákoliv dohoda by však musela být následně ratifikována parlamenty všech 27 členských států.

Německo nejspíš přispěje plnou částkou do Evropského stabilizačního mechanismu

Oznámil to německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Dále uvedl, že čím dříve a čím více bude splacený základní kapitál Evropského stabilizačního mechanismu,tím více se získá důvěra na finančních trzích. Evropští představitelé se minulý týden dohodli na urychlení zavedení ESM, ten by tak měl začít fungovat od poloviny roku 2012 jako součást opatření, jejichž cílem je skoncovat s dluhovou krizí. ESM nahradí dočasný záchranný fond (Evropský nástroj finanční stability) a bude mít efektivní úvěrovou kapacitu 500 miliard eur.

Ministři financí EU budou dnes hovořit o bilaterálních půjčkách MMF

Během pondělní telekonference ministrů financí Evropské unie se bude řešit téma bilaterálních půjček unijních států Mezinárodnímu měnovému fondu, s jehož pomocí by mohly být dotovány členské státy postižené krizí státních rozpočtů. Diskuze by se měla zabývat také „Evropským stabilizačním mechanismem“, který by měl čítat na 500 miliard eur. Tento trvalý fond by měl pomoci státům eurozóny z finanční krize. Fond by měl od příštího roku fungovat na principu kvalifikované většiny místo dosavadní jednomyslnosti v hlasování. Cílem této změny je zabránit malým zemím blokovat zásadní rozhodnutí.

Akciové trhy jsou pod tlakem

Evropské akcie a euro jsou dnes pod tlakem v návaznosti na nové varování ratingových agentur o dluhové krizi eurozóny, zatímco zpráva o smrti severokorejského vůdce Kim Čong-ila vyvolala obavy z regionální nestability v Asii. Euro spadlo o 0,1 procenta na 1,3022 dolarů, ne tak daleko od 11-měsíčního minima 1,2944 dolarů z minulého týdne. Panují především obavy, že plánované snížení hodnocení pro několik evropských zemí agenturou Fitch by mohlo zabránit pokroku při řešení dluhové krize eurozóny.
V Asii investoři hledali v dolaru bezpečné útočiště potom, co bylo oznámeno, že severokorejský vůdce Kim-Čong-il je po smrti. Zpráva přišla v době, kdy jsou finanční trhy již značně oslabené.

Agentura Fitch: „Komplexní řešení pro eurozónu je mimo dosah.“

Ratingová agentura Fitch uvedla, že komplexní řešení pro eurozónu už je „technicky i politicky mimo dosah“. Agentura Fitch nyní podle svého prohlášení pozorně sleduje šest zemí eurozóny – Belgii, Španělsko, Slovinsko, Itálii, Irsko a Kypr. Francie kromě toho získala negativní ekonomický výhled.

EU omezila pohyb rybářů na moři, ti se bouří

Ministři zemědělství a rybolovu Evropské unie se včera dohodli na omezení doby, kterou mohou trávit rybářské lodě na moři. Tento krok by měl chránit rybí populace před další devastací. Rybáři i ekologové jsou však rozhořčení. Zatímco některé kvóty byly sníženy o 20-30%, jiné ministři navýšili o 200% oproti minulému roku. Ekologové se tak bojí dalšího nadměrného rybolovu a upozorňují, že schválené kvóty jsou vyšší než ty, které doporučila Evropská komise. Rybářům byla zkrácena povolená doba na moři asi o 10%. Ti se tak teď bojí o svou životaschopnost v tomto odvětví.

Ruská raketa Soyuz vynesla na oběžnou dráhu dalších šest satelitů

Jedním z nich je i francouzský satelit Pleiades-1, který je určený pro pořizování snímků ve vysokém rozlišení. Ten by měl být schopen rozpoznat detaily zemského povrchu od velikosti 50 cm. Poptávku po snímcích zemského povrchu ve vysokém rozlišení zaznamenávají především americké firmy GeoEye a DigitalGlobe. Satelit Pleiades-1 bude v příštím roce následován dalším satelitem Pleiades-2. Raketa Soyuz odstartovala ze základny ve Francouzské Guyaně.

Šéf Světové banky: „Výměnou názorů mezi Francii a Velkou Británii jsem znepokojen.“

Robert Zoellick, prezident Světové banky, ve svém prohlášení v pátek upozornil na některé z nevhodných komentářů mezi Velkou Británii a Francii v uplynulém týdnu. Ty přicházejí v době, kdy je dle pana Zoellicka EU daleko od vyřešení svých ekonomických problémů. Napětí vzniklo po rozhodnutí britského premiéra nepodepsat smlouvu zavazující Británii k užší finanční spolupráci s ostatními státy EU. Dle prezidenta Světové banky je důležité klíčové představitele evropských států motivovat k větší opatrnosti. Varoval, že populistické napětí často vede k protekcionismu.

K podpisu smlouvy o přidružení Ukrajiny k Evropské unii nedojde

Dle soukromého zdroje polského deníku Gazeta Wyborcza na nadchazejícím sumitu v Kyjevě nedojde k parafování dohody o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. Snahou unie je tak vyvinout tlak na ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby zastavil pronásledování politické opozice. Týká se to hlavně nedávného odsouzení bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenko k 7 letům vězení za údajný podpis nepříznivých kontraktů s Ruskem z roku 2009. Scénář 19. prosince by měl zahrnovat dohodu obou stran na „finalizaci vyjednávání“ týkajících se smlouvy a dohody o volném obchodu, samotné podepsání dokumentu však bude odloženo.

Nová smlouva o užší fiskální unii EU je prý již sepsána

Informaci zveřejnil polský deník Gazeta Wyborcza. Osmistránkový projekt končí článkem, jenž výslovně říká, že nová omezení se prozatím budou týkat pouze 17 států eurozóny, pokud se ty rozhodnou dokument podepsat. Ve zbylých unijních státech dojde k novým regulacím až poté, co přistoupí na jednotnou měnu euro. Potvrzuje se tak návrh smlouvy, kterou předseda Evropské rady Herman Van Rompuy poslal do hlavních měst EU.

Kvůli zákonu o arménské genocidě hrozí Francii ohrožení vztahů s Tureckem

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan vyzval francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy k zablokování nového francouzského zákona „o arménské genocidě“. Podle tureckého premiéra by zákon měl vážné následky na vztahy obou zemí, neboť se podle premiéra Erdogana přímo zaměřuje na Turecko, turecký národ a turecké komunity žijící ve Francii, což je projev nepřátelství. Informaci uvedla agentura Anatolia.

Ratingová agentura Moody´s snížila hodnocení Belgie

Ratingová agentura snížila belgické hodnocení vládních dluhopisů  z Aa1 na Aa3. Nový rating má negativní výhled, což znamená další snižování hodnocení v průběhu příštích let. Firma prohlásila, že trhy se státními dluhopisy v eurozóně jsou stále více křehké a je pravděpodobné, že se situace v blízké době změní k horšímu.

Ratingová agentura Fitch přehodnotila vyhlídky Francie

Agentura sice potvrdila stávající AAA známku země, přehodnotila však její vyhlídky ze „stabilní“ na „negativní“. Negativní výhled obvykle znamená snížení hodnocení země v následujících 12-18 měsících. Firma oznámila, že zahájila změnu svého stanoviska na základě zvýšeného rizika vládních závazků vyplývajících z dluhové krize eurozóny. Dále agentura uvedla, že zvažuje snížení hodnocení Belgii, Španělsku, Slovinsku, Itálii, Irsku a Kypru. Těchto šest zemí již má hodnocení s negativním výhledem. Firma také komentovala summit unijních představitelů z 9.-10. 12.

Švédové jsou zneklidnění postojem svého premiéra

Deník Dagens Nyheter včera konstatoval, že je pro Švédy zneklidňující neznat názor jejich premiéra Fredrika Reinfeldta na další kroky Švédska. Dle tisku není jasné, zda-li se země připojí ke členům Evropské unie, kteří již podpořili návrh nové mezivládní fiskální dohody. Pokud prý bude země s rozhodnutím dlouho otálet, mohla by se začít vzdalovat centru rozhodování. Švédům nebyly objasněny ani důsledky možného odmítnutí smlouvy. Dle  předpokladu deníku chce premiér smlouvu odmítnout, aniž by zároveň dostal svou zemi do pozice, ve které se teď nachází Velká Británie. Švédsko odmítlo euro v referendu z roku 2003.

Šéf Mezinárodního měnového fondu: „Žádná země není vůči krizi imunní“

Christine Legarde uvedl, že žádná země není imunní vůči krizi eurozóny a každá zvlášť musí jednat, aby bylo odvráceno riziko globální krize. Dále výkonný ředitel MMF naznačil, že výhled pro světovou ekonomiku je „celkem skličující“ a pokud nedojde k reformám, mohla by stávající situace vést ke protekcionismu a izolací národních ekonomik. MMF dále varoval, že je pravděpodobné, že sníží své odhady růstu v roce 2012, neboť ekonomika již dva roky čelí státním dluhům v eurozóně a růst americké ekonomiky se značně zpomalil.

Šéf ECB: „Eurozóna je na správné cestě k obnovení důvěry“

Evropský centrální bankéř Mario Draghi ve čtvrtek řekl, že vlády zemí eurozóny jsou na správné cestě k obnovení důvěry na trhu. Zároveň však připomněl, že nouzový program, koupě dluhopisů zadlužených států není dlouhodobým řešením. Bankéř takto situaci komentoval poté, co bezproblémová aukce španělských dluhopisů zmírnila obavy z dojmu, že evropský summit minulý týden nedokázal uklidnit investory na evropských trzích.

Irská ekonomika stále klesá

Ekonomický růst Irska klesl o téměř 2% ve třetím čtvrtletí roku 2011, ve srovnání s růstem o 1,4% v předchozím čtvrtletí. Tyto údaje zdůrazňují přetrvávající slabost domácí ekonomiky. Irský vývoz celkově vzrostl o 21,8%  ve srovnání se stejným čtvrtletím loňského roku. Mezinárodní měnový fond však varoval, že oslabení činnosti mezinárodních obchodních partnerů Irska pravděpodobně zpomalí vývoz a ponechá růst reálného HDP na přibližně 1% v příštím roce.

Velká Británie se zúčastní rozhovorů o konkrétní podobě mezivládní smlouvy států Evropské unie

Britové se tak připojí k rozhovorům o konečné podobě fiskálních paktů jako pozorovatelé. Ačkoliv byli zástupci ostrovního státu na schůzky pozvání Evropskou komisí, která nadále zdůrazňuje možnost Velké Británie připojit se ke státům eurozóny a zbývajícím 9 členům EU zvažujících podporu návrhu, Británie dala jasně najevo, že svůj odmítavý postoj nezmění. Britský premiér David Cameron následně popřel, že by došlo k napětí vztahu  mezi jeho zemí a Francii. Učinil tak poté, co francouzský ministr financí Francois Baroin označil britskou ekonomiku za velmi znepokojující.

Italský premiér: „Plán na ekonomický růst bude následovat po úsporných opatřeních“

Italský premiér Mario Monti snadno vyhrál parlamentní hlasování o důvěře v balíček úsporných opatření navrhovaných jeho vládou. Poslanecká sněmovna tak vyslovila souhlas ke státním škrtům ve výši 33 miliard eur. Stejné rozhodnutí teď musí učinit Senát. Dalšími kroky premiérová plánu je návrh zvýšení daní a nová penzijní reforma. Tyto ambiciozní  změny by měly vyrovnat italský rozpočet k roku 2013. Po úsporných opatřeních by měly následovat reformy podporující ekonomický růst země.

Ratingová agentura Fitch snížila hodnocení sedmi globálních bank

Dokonce o 2 stupně snížila agentura rating britské bance Barclays Plc a švýcarské Credit Suisse AG,  ze stupně AA- na stupeň A. O jeden stupeň pak snížila hodnocení  francouzské BNP Paribas a německé Deutsche Bank. Stejnou změnou byly postiženy i některé americké banky- konkrétně Citigroup, Goldman Sachs Group a Bank of America. Agentura tak přistoupila ke stejnému kroku jako již v minulosti Standard & Poor’s.