Dnešní přípravná jednání mezi Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou unii a Maďarskem, které v minulosti požádalo fond o půjčku, byla nečekaně pozastavená. Podle oficiálního prohlášení maďarského rozhlasu, zástupci mezinárodních věřitelů již opustili Budapešť. Evropská komise prý nedostala žádné konkrétní záruky maďarské vlády o svých budoucích krocích. Zdejší kabinet chce přitom prosadit zákon, jenž by podkopával nezávislost centrální banky.
Archiv rubriky: EU
Rusko a EU jdou vstříc bezvízovému styku
První kroky by měly proběhnout v podobě zrušení víz mezi Ruskem a Schengenem pro novináře, obchodníky a státní činitele někdy v roce 2012. Na summitu EU se tak dohodl prezident Evropské komise Herman van Rompuy se zástupci Ruska.
Francie upadne podle odhadů do slabé ekonomické recese
Plánovaného růstu ekonomiky země ve výši 1% bude podle analýzy statistické agentury INSEE těžké dosáhnout. Francie by se do mírné recese měla přehoupnout v posledním čtvrtletí tohoto a prvním čtvrtletí příštího roku. Aby byl naplněn předpoklad 1% růstu pro rok 2012, musela by být zbylá polovina roku pro francouzskou ekonomiku v oblasti růstu 1,3%. Ekonomika země se dostala z rok trvající recese na jaře 2009. Analytici INSEE vidí problém, a zároveň příčinu, především ve stagnování investic a nezaměstnanosti v posledních dvou letech.
Evropským „zeleným“ cílům stojí v cestě nízká cena emisních povolenek
Podle zástupců některých energetických a výrobních společností by měla Evropská komise navýšit ceny emisních povolenek, které se za poslední rok propadly o téměř 55%. Experti tvrdí, že by výraznému nárůstu jejich cen prospěla především menší produkce těchto povolenek. Navíc je prý alarmující, že se evropské instituce ještě nezmohly na řešení celého problému. Na problém upozornila skupina EUCLG, jejímž patronem je britský princ Charles, a jejímiž členy jsou například společnosti Royal Dutch Shell, Enel a Alstom and Acciona.
Hospodářské odhady japonské centrální banky jsou i nadále pesimistické
Důvodem je podle posledního čtvrtletního průzkumu silný yen a zároveň nejistý výhled na celou ekonomickou situaci v eurozóně. Strategie velkovýrobců jsou těmito skutečnostmi významně ovlivněny, což s sebou nese i negativní dopad na celé japonské hospodářství, které je taženo převážně výrobou. Situace se prý i nadále bude vyvíjet hodně v souladu s postupem eurokrize.
Byli vybráni 4 zástupci Evropského parlamentu, kteří budou jednat o změnách smlouvy o fungování EU s Evropskou Radou
Lídři politických skupin Evropského parlamentu (EP) se dohodli, že přijmou pozvání předsedy Evropské rady (EC) Hermana Van Rompuy k podílení se na tvorbě nové smlouvy o fungování EU. Delegace 3+1 EP k EC bude složena z Guye Verhofstadta (ALDE), Elmara Broka (PPE), Roberta Gualtieri (S & D), kteří jsou stálými řádnými členy, a dále Daniel Cohn-Bendit za Zelené/EFA, který bude v delegaci do 10. ledna. Všichni čtyři členové delegace jsou mimo jiné členy skupiny Spinelli, která prosazuje ideu sjednocené federalizované Evropy. Nová smlouva o EU má být podle EP založena na úplném respektování orgánů EU a to plně v souladu s Lisabonskou smlouvou.
Libye a Itálie oživí pozastavenou „smlouvu o přátelství“
Oznámil to italský premiér Mario Monti po setkání s členem přechodné národní rady Mustafou Abdul Jalilem v Římě. Premiér se dále zavázal k uvolnění zmrazeného libyjského majetku. Libye se zavázala ke splácení svých dluhů italským společnostem. Zatím však není známo, zda-li součástí nové dohody bude dodržení původního italského závazku zaplatit Libyi 5 miliard dolarů jako náhradu za svou třicetiletou koloniální vládu.
Předseda francouzské centrální banky: „Rating Velké Británie by měl být snížen jako první.“
Dle předsedy francouzské centrální banky Christiana Noyera je britská ekonomika slabší než francouzská. Americká ratingová agentura Standard and Poor’s ve své nedávné zprávě upozornila Francii na pravděpodobné snížení dosavadního hodnocení země. Dle pana Noyera má Velká Británie mnohem více dluhů, větší míru inflace či nižší růst ekonomiky. Británie reagovala tím, že již zavedla plán na snížení státního deficitu a její důvěryhodnost roste. Dle analytika BBC Chrise Morrise jsou takovéto úvahy známkou frustrace eurozóny, která se marně snaží získat důvěru investorů po pátečním summitu.
Evropský parlament vyslovil podporu pro větší kontrolu dokumentů EU veřejností
Parlament dnes hlasoval o rozšíření definice slova dokument, který by se tak měl týkat i fotografií či audionahrávek. Jeden z eurokomisařů však poznamenal, že mnoho z navrhovaných změn je nepřijatelných. Je prý potřeba vymezit výjimky, kdy informace budou moci být chráněny před veřejnou kontrolou, například z důvodu bezpečnosti či práv k duševnímu vlastnictví. Podporovatelé tohoto návrhu tvrdí, že větší transparentnost by pomohla bojovat proti nedůvěře v EU a její instituce. Díky změnám, které by se týkaly všech unijních institucí, by bylo možné například zjistit, kdo jak hlasoval v klíčových otázkách.
Evropský parlament vetuje dohodu s Marokem o rybolovu
Smlouva, která vyprší v únoru 2012 a která dosud umožňovala evropským, především pak španělským lodím, lovit v marockých vodách, nebude déle prodloužena. Rabat za tuto dohodu dosud ročně inkasoval 36 milionů eur. Mezi hlavními důvody, díky kterým parlament dospěl k tomuto postoji, patří nadměrné vytěžovaní rybích zdrojů a malá efektivita smlouvy. Dohoda se také týkala rybolovu u břehů Západní Sahary, území, které v minulosti Maroko anektovalo. S tímto krokem však Evropská unie oficiálně nesouhlasí.
Polsko končí s půlročním předsednictvím Evropské unie
Po šesti měsících polská média kriticky zhodnotila svou roli předsednického státu Evropské unie. Během této doby se unie dohodla na jednotném evropském patentu a minulý týden došlo k podepsání přístupové smlouvy s Chorvatskem, obě tyto situace jsou vnímány velmi pozitivně. Jako svůj největší neúspěch vidí neúspěch východní politiky EU, jehož důkazem je bezmocnost unie vůči Lukašenkově režimu v Bělorusku či soudnímu procesu s Julií Tymošenko na Ukrajině. Polská média se však shodují na tom, že majoritní podíl klíčových jednání byl veden jinými státy – v otázce krize především Německem a Francií. Pomyslnou štafetu přebírá od ledna 2012 Dánsko.
Letošní Sacharovova cena symbolizuje pocit viny
Dle španělského listu El Mundo letošní Sacharovova cena udělována osobám zasazujícím se o lidská práva symbolizuje evropský pocit viny z dlouhodobého přehlížení arabských diktátorských režimů. Evropský parlament tuto cenu uděluje od roku 1988. Letošní ocenění získává pětice arabských aktivistů protestních hnutí. Dle deníku je důležité, aby Evropa dále pracovala na možnostech pomoci demokratizaci arabského světa.
Zemím západního Balkánu hrozí opětovné zavedení vízové povinnosti
Existuje reálné riziko, že pro země západního Balkánu by opět mohla být zavedena vízová povinnost do schengenského prostoru, řekla to zpravodajka Evropského parlamentu (EP) pro uvolňování vízového režimu Anja Fajon pro Večernje Novosti. Evropská komise (EK) již v červnu 2011 navrhla pozastavení bezvízového styku s některými zeměmi v reakci na vlnu žadatelů o azyl především v Belgii, Švédsku, Lucembursku a Německu. Pokud opatření navrhované EK projde, budou členské země EU moci pozastavit bezvízový styk s konkrétními zeměmi na 6 měsíců, poté na 9 měsíců a v případě, že se situace nezlepší, budou země zařazeny na tzv. černý list Schengenu. Jednotlivé země západního Balkánu se vízových povinností zbavovali zhruba do roku 2010, až na Kosovo, které o bezvízovém styku nyní zahajuje dialog.
Francouzský ex-prezident Jacques Chirac dostal dvouletý podmíněný trest
Francouzský soud odsoudil bývalého francouzského prezidenta Jacquese Chiraca k dvouletému podmíněnému trestu odnětí svobody za zpronevěru veřejných financí. Jacques Chirac se podle soudu ve dvou případech týkajících se falešných pracovních míst během svého funkčního období 1977-1995, kdy byl starostou Paříže, dopustil nelegálního financování své strany. U soudu Chirac nebyl přítomen z důvodu závažných výpadků paměti.
Nové dohody o EU zvažuje nepodpořit 5 členských států
Podle rakouského Die Presse nová Smlouva o fungování EU může být po Velké Británii zablokována rovněž Finskem, Českou republikou, Irskem, Švédskem a Maďarskem. Ve Finsku se očekává, že opozice v parlamentu návrh nenechá projít, naopak v České republice se proti staví spíše současná koaliční vláda. Maďarsko je i přes nedávný obrat svého premiéra stále nejisté spolu se Švédskem, zatímco Irsko bude muset uspořádat referendum, což znamená, že do března 2012 stejně nebude změny schopno odsouhlasit.
EU schválilo vstup ruského konvoje do severního Kosova
Ruská humanitární pomoc určená pro Srby může vstoupit do Kosova, rozhodla tak EU po dohodě s Ruskem. O rozhodnutí Bruselu informovala Maja Kocijancic, mluvčí vysoké představitelky EU pro zahraniční a bezpečnostní záležitosti Cateherine Ashton. Kosovo vstup ruského humanitárního konvoje již schválilo, ovšem podle EU musí konvoj dorazit přesně na místo určení, přičemž bude pod dohledem vojáků EULEX.
Francie brzy uvolní zmrazených 230 milionů euro pro Libyi
Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé při své návštěvě v Libyi uvedl, že Francie „velmi brzy“ uvolní pro libyjskou centrální banku 230 milionů euro, které byly zmrazeny předchozí libyjské vládě. Francouzský ministr to oznámil na tiskové konferenci s libyjským premiérem Abdel Rahim al-Kibem. Dále Francie Libyi ujistila, že pracuje v Radě bezpečnosti OSN na tom, aby byly co nejdříve vydané zmrazené miliardy dolarů ostatními státy a OSN v souvislosti s nedávnou libyjskou žádostí o jejich uvolnění.
Do Kosova dorazil konvoj ruské pomoci pro Srby, vojáci EULEX ho zatím drží na hranicích
Kosovský premiér Hashim Thaci požádal ruský humanitární konvoj několik hodin před příjezdem, aby plně respektoval celní postupy Republiky Kosovo, pokud chce vstoupit na území Kosova. Zároveň informoval, že u hraničních přechodů č. 1 a č. 31 je připravena kosovská policie, celníci i jednotky mise EULEX. Kosovo je podle slov premiéra po konzultacích se zahraničím připraveno do země ruský konvoj vpustit, ačkoliv podle kosovského premiéra k žádné humanitární katastrofě na severu Kosova nedochází. Ruský konvoj je nyní na hraničním přechodu Jarinje, kde ho prozatím zadržují jednotky EULEX.
Britský premiér David Cameron pokračuje v rozhovorech s možnými spojenci
Aby premiér zabránil izolaci své země po tom, co minulý týden neodsouhlasil podepsat dohodu o fiskální unii napříč Evropskou unii, snaží se teď získat možné spojence. Za ty považuje především Švédsko a Českou republiku, které se k podpisu dohody staví nerozhodně. Hovořil také s irským premiérem Endou Kennym, který se obává, že navrhovaná daň z finančních transakcí by mohla poškodit irské odvětví finančních služeb.
Reformy v Řecku zaostávají za plánem
Šéf mise Mezinárodního měnového fondu v zemi Poul Thomsen řekl, že Řecko musí mnohem agresivněji snižovat počet pracovníků svého veřejného sektoru a státních výdajů. K dalšímu zvyšování daní se však vyjádřil negativně, dle Thomsena dosáhlo svého maximálního limitu. MMF již v úterý snížil svůj výhled ekonomického růstu Řecka. Očekává se, že řecká ekonomika v letošním roce klesne o 6%.
„Společné dluhopisy by mohly eurozónu zničit,“ tvrdí člen rady Německé centrální banky
To tvrdí bývalý hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Otmar Issing, jenž k dnešními dni zastává funkci člena bankovní rady Německé centrální banky. Ekonom je tak prý rád, že ohledně společných dluhopisů nepadlo na pátečním summitu žádné konkrétní rozhodnutí. Dále také kritizoval Evropskou centrální banku (ECB) za to, že se jako nezávislá instituce zapojuje do politického rozhodování, když nakupuje dluhopisy zadlužených zemí eurozóny. ECB tak prý usnadňuje postiženým vládám práci a navozuje dojem, že potřebné reformy nejsou bezodkladně nutné, čímž přináší tzv. falešnou pomoc.
Německo by mělo od února 2012 zavést záchranný bankovní fond „Soffin“
Ten byl poprvé použit v roce 2008, aby pomohl bankám překonat finanční krizi. Nově by měl fond disponovat garancemi ve výši 400 miliard eur a měl by být schopen schvalovat půjčky ve výši až 80 miliard aur. Dle agentury Reuters se na tom dnes dohodla německá spolková vláda. Nově reaktivován fond by měl být schopen rychlejší intervence, čímž by pomohl lépe stabilizovat finanční trhy.
Evropský postoj k řešení krize je riskantní, tvrdí analytici
Unijní postoj k řešení krize státních rozpočtů několika členských zemí je riskantní a mohl by vést k dalšímu postoji v řešení problému, tvrdí analytici. Vlády ve všech zemích zasažených krizí se snaží co nejvíce omezit své výdaje a zvýšit daně, aby tak ukázaly investorům, že se zlepšily v opatrovnictví státních rozpočtů a jsou důvěryhodné pro obchod se státními dluhopisy. Časově náročné a obtížné strukturální reformy, které by zajistily nesmírně důležitý růst státní ekonomiky, zatím nepřicházejí v úvahu. Státům eurozóny tak hrozí další recese.